Hospodářská Politika, duben-červen 1928 (II/14-26)

1928-04-06 / No. 14

HOSPODÁRSKA POLITIKA 6. dubna 1928. 234 Index pražské bursy k 2. dubnu. dolarů. V tuzemsku bylo přihlášeno k proplacení téměř 4 miliony dolarů, také v dolarech se zaplatilo přes 18 milionů. Zásoba devis Národní banky poklesla však jen o ca 10 mil. dolarů, neboť cedulová banka obdržela v po­sledním týdnu od domácích bank na 8 milionů dolarů. Tyto částky pocházejí jednak z našeho exportu, jednak jsou to úvěry před tím poskytnuté cizině a konečně budou též v tom krátkodobé zahraniční půjčky. Naše národní hospodářství získá však na druhé straně devisy proplacením této půjčky v Americe, neboť vedle titrů fakticky repatriovaných a zde předložených k splat­nosti (3.8 mil. dolarů), byly našimi příslušníky koupeny značné částky této půjčky, které byly ponechány v ci­zině a jejichž majitelé budou nyní disponovati devisami za půjčku vyplacenými. Pro devisovou zásobu cedulové banky nemělo tedy splacení půjčky větších následků. Pokud jde o peněžní trh, opatřil si stát prostředky potřebné k proplacení půjčky (celkem asi 680 milionů Kč), z větší části uzavřením 5% půjčky v nom. 550 mil. (t. j. fakticky asi 510 mil. Kč), zbytek zaplatil z po­kladničních přebytků. 100 mil. nové půčky převzala Ústřední sociální pojišťovna, 450 mil. nom. hod., sku­tečně ca 416 mil. převzaly ústavy, které jsou členy konsorcia státních půjček. Tento obnos byl tedy žádán od peněžních ústavů resp. od peněžního trhu. Ačkoliv splacení půjčky spadlo do velmi silného kvar­tálního ultima březnového, zvýšily se úvěry u cedulové banky jen o ca 170 milionů Kč, další prostředky byly opatřeny prodejem devis a ze žjra u Národní ban­ky. Eskont bonů stoupl pouze o 110 mil. Kč, ačkoliv jest jich v oběhu ještě ca 1100 mil. Kč. Jest viděti, že napětí na peněžním trhu nebylo tak velké, aby banky musily bývaly žádati větší úvěry u cedulové banky, takže jak silné kvartální ultimo, tak i splacení 7)4% půjčky mohly býti financovány bez pozoruhod­ného použití úvěru Národní banky. Na peněžním trhu nastalo po ultimu značné polevení a peněžní ústavy obdrží velmi brzy a se ziskem zpět částky investované do nové půjčky. Ukázalo se, že měli jsme pravdu při posuzování síly našeho peněžního trhu a jeho vývoje v březnu. Částka nové půjčky, které se použilo k proplacení americké půjčky, může se odhadnouti asi na 1/8 úhrnu našich úspor v r. 1927. A nemohla proto ohroziti náš peněžní trh. Splacení americké půjčky, které jest velmi význačné pro nás s hlediska mezinárodního, přináší značnou úlevu našim financím. Pro platební bilanci znamená to zmenšení splátek do ciziny, což projeví se již v II. pololetí tohoto roku. (V rozpočtu na rok 1928 činí jen úroky na 7)4% půjčku 55.3 mil.; splátka kapitálu 44.74 mil.) * Jakkoliv základní tendence pražské bursy byla během března celkem pevná, přece jen kupní abstinence způ­sobila spíše v mnohých papírech kursový ústup. — K poklesu celkové hladiny kursové a k poklesu indexu přispěla pak ještě ta okolnost, že v březnu byla celá řada kupónových srážek. Již ve zprávě o indexu před měsícem jsme podotkli, že letos kursový vývoj je značně klidnější nežli loni a to ve všech skupinách. Tak loni zpevnily ukládačky od 1. ledna do 1. dubna o 7.8 procent, letos v témže ča­sovém rozpětí jen o 0.8procent; banky loni zpevnily o 5.5 procent, letos oslabily však (hlavně také násled­kem kupónových srážek) o 0. 9 procent; průmyslové hodnoty zpevnily loni o 16.4 procenta, letos oslabily o 2.4 procenta. Celkový bursovní index byl loni za tři první měsíce pevnější o 13.3 procenta, kdežto letos jest slabší o 1.5 procenta. Za měsíc březen, t. j. od 29. února do 2. dubna, klesl index všech skupin, s výjimkou skupiny hodnot textil­ních a skupiny různých. Index textilií se zvýšil se 103.7 na 110.5 a index různých se 100.4 na 105.6. Ostatní sku­piny indexu vykazují tyto poklesy: státní půjčky se 100.9 na 100.12, jiné ukládací hodnoty se 101.8 na 101.3, banky se 100.8 na 99.1, báňské a hutní s 98.9 na 98.7, strojírny s 93.6 na 92.5, cukrovary s 95.3 na 92.5, che­mické se 103.7 na 101, potravinářské s 83.9 na 81.5, li­hovary se 101.4 na 95, pivovary s 97.2 na 91.9, staveb­ní se 111.1 na 107.3. Úhrnné indexy klesly: ukládaček o 0.6 na 100.8, akcií bank o 1.7 na 99.1, akcií průmyslo­vých podniků o 1.2 na 97.6 a celkový bursovní index o 1.2 na 98.5. Pětiprocentní půjčka státní z roku 1928 byla 2. dubna zavedena na pražské burse. Jest pozoruhodno, že prvého dne nedošlo k žádnému záznamu, poněvadž za peníz kladený při 93.75 neobjevilo se žádné zboží. Teprve druhý den při kursu 94.— mohlo býti přiděleno, ovšem jen 5 procent žádaného celkového obnosu. Dá se před­­pokládati, že poptávka po těchto výhodných, dosti krát­kodobých a při tom dobře se zúrokujících titrech po­trvá. Již z toho důvodu, že, dokud kurs tohoto titru ne­dosáhne 100, státní správa svou potřebu k umořování dosahující sumy 37 milionů ročně bude krýti na volném trhu. Ukazuje se, jak znamenitým obchodem pro banky náležející konsorciu pro státní emise bylo převzetí této půjčky. Ukazuje se také, jak zbytečný byl úporný boj, vedený bankami o lepší podmínky přejímací. Banky nejen že vydělávají plnou svoji provisi, ale mají i již dnes krásný kursový zisk a každý ústav by mohl již dnes mobilisovati svůj celý příděl. Budiž jim to přáno po letech, kdy příslušnost k tomuto konsorciu zname­nalo zatížení likvidity, ale budiž nám také dovoleno, vy­­sloviti názor, že pokračující stabilisace našich úvěrových poměrů vyžaduje, aby naše ústavy nepovažovaly státní úvěrní akce za příležitost k docílení velikých zisků, nýbrž za kus služby veřejnosti a více za otázku prestižní než výdělečnou. Na valné schůzi Maršnera, která byla 31. března ve vinohradském Národním domě, bylo mnoho podivného. Překvapilo zejména, že oposice — poměrně hodně silná — postupovala tak málo takticky, že ani svůj nejdůle­žitější návrh — aby hlasování o bilanci bylo odročeno — neuměla včas formulovat tak přesně, aby nebylo možno říci, že návrh je podán pozdě. Ještě více překvapilo, jak málo se tato oposice vyznala v právních předpisech; splete-li si úkol vládního komisaře u akciové společnosti s úkolem policejního komisaře na politické schůzi, pak ovšem je situace správní rady proti takové oposici dosti snadná. Bylo vidět, že správní rada se ani nenamáhala vyjít oposici vstříc. Po této stránce byl případ oposice u Maršnera hodně poučný. Zavedeni nové pěti­procentní stárni půjčky na burse. Valná schůze Maršnera 2

Next