Hospodářská Politika, duben-červen 1936 (X/14-26)
1936-04-04 / No. 14
Ročník X. Číslo 14 4. dubna 1936 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA OTÁZKY TÝDNE Hitler Nedělní volby v Německu přinesly Hitlerovi 99% konstruk v^t®^nu> a P° tomto vítězství (při němž prý prázdné lístci Evropy ky byty počítány za hitlerovské) odevzdává Ribbena orgaoi- trop Londýnu notu, jež celkem překvapuje svojí umírsaci míru něností. Nabízí letecký pakt, návrat Německa do Ženevy, 251etý pakt o neútočení s Francií a Belgií, chce vejít ve styk se státy na své severovýchodní a jihovýchodní hranici a ujednat s nimi pakty o neútočení, chce usměrnit výchovu mládeže v duchu pochopení a respektování sousedů a podobně. Tato nota vzbudí v Anglii nepochybně v celku dobrý dojem a posílí u ní přesvědčení, že je válka odvratitelná a že je možno zachránit mír v dohodě s Německem. S Německem se proto bude jednat. Při rozhovorech o podrobnostech pak snad se ukáže, jaké jsou jeho opravdové úmysly a zda doopravdy chce mír nebo zda ho nechce. To ovšem všechno bude trvat dlouhé měsíce, dlouhé měsíce těžkých nervových zkoušek pro celou Evropu. My a Rakousko jsme ovšem k notě Hitlerově nedůvěřiví, neboť jak máme věřit jeho mírumilovnosti, posílá-li do svého parlamentu za poslance pány Krebse, Junga, pana Habichta a Frauenfelda. Bilaterální smlouvy o neútočení mezi velmocí a malým státem mají jen relativní význam. Takové pakty mají cenu — pokud mají papíry vůbec cenu — jen tehdy, když jiné velmoci je také budou moci zaručit. Neněmecká Evropa musí při tom vůči Německu více než se spoléhat na paragrafy, dělat iniciativní a aktivní politiku. Musí s ním jednat, ale být na vše připravena a tak je zvykat na myšlenku, že nebude mít úspěch ani na evropském jihovýchodě. ^avád!^0 Viditelný výsledek římské konference bychom tedy všeobec- m^i- Rakousko zavádí všeobecnou vojenskou povinnou vo- nost. Maďarsko, které materiálně ji už má aspoň 8 let, jenskou ji po velikonocích formálně prohlásí rovněž. Tím vnáší jovinnost se nový neklid do Podunají. Jugoslávie cítí se dotčena hlavně rakouským rozhodnutím a řada politiků v ní bude v tom vidět další důvod jít s Německem, maďarským činem budeme opět dotčeni hlavně my a Rumunsko. Odmýšlíme-li se od právního zřetele, máme jisté pochybnosti, zda Rakousko zavedením všeobecné vojenské povinnosti zvýší svoji bezpečnost efektivně vzhledem k silné posici národních socialistů. Případným maďarským aktem se na vojenské moci Pešti ničeho nezmění, Rakousko by jistě své rozhodnutí podstatně změnilo, kdyby dostalo se mu rychle nejen od Itálie a Francie, ale také od Anglie prohlášení, že se též vždycky za ně postaví, bude-li ať z vnitřka či z venčí ohrožena jeho neodvislost. Sir Austen Chamberlein ve své poslední řeči tuto nutnost uznal. Něco takového nesnese dlouhých odkladů, tu je potřeba ne měsíců, ale přímo týdnů. Zachránit Rakousko se nám zdá věc o mnoho důležitější, než zachránit Habeš.• Jednání předsedy vlády se zástupci ludové strany se rozbilo. Ludovci kladli požadavek zřízení zvláštního ministerstva pro Slovensko, na který ovšem dr. Hodža nemohl přistoupit. Jaké síly tu pracovaly, že iudovci přišli právě s tímto postulátem, zůstává vnitropolitickým tajemstvím, když je přece známo, že ludovci by případně se byli spokojili i s ministrem bez resortu; avšak, jak se zdá, některým činitelům záleželo příliš na tom, aby dr. Hodža v jednání úspěchu neměl. Teprve, až bude „rozbita“ volební presidentská „fronta“ z prosince, ludovci se do vlády dostanou. Určití agrární politikové by neradi viděli největší slovenskou stranu v této koalici a jiní opět socialističtí činitelé se obávali, že by vstupem luďáků do vlády byla posílena posice agrární strany a tím zase snahy po vyloučení socialistů z vlády. Pan Henlein takovouto politikou může být jenom potěšen. Naše politiky zřejmě málo zajímá zahraniční situace, když jsou po většině soustředěni jenom na to, jak by jeden druhému v té vnitropolitické hře vsunul do rukou „černého Petra“.• Po krátkém provisoriu v ministerstvu financí došlo k definitivnímu obsazení finančního resortu. Ministrem financí jmenován dosavadní presidiální šéf dr. Tosef Kalfus. Dr. Kalfus účastnil se v posledních letech činně všech větších akcí finanční správy, tak, že jeho jméno a osobnost byly již dříve dobře známy nejen vedoucím politikům, nýbrž i všem vedoucím lidem z hospodářského života. Dr. Kalfus je mužem tvrdé a houževnaté práce. A tato práce to bylaa nikoliv politická nebo stranická opora, která umožnila jeho intensivní vzestup v úřední kariéře až na vedoucí místo finančního resortu. V tom je i kus velikého, mravního úspěchu nejen pro dra Kalfuse samotného, nýbrž i pro všechny pracovníky, kteří spoléhají hlavně na vlastní práci a kteří nepodlehli velikému zmatku hlav, plynoucímu z dnešních stranicko-politických vlivů a zájmových sil. Situace, za které přejímá dr. Kalfus ministerský úřad, není právě utěšená, přes to, že se v minulých pěti letech podařilo zabrániti nejhoršímu. Na finanční správu čekají veliké úkoly, jež nebude lze zvládnouti v několika měsících, k nimž naopak bude zapotřebí další tvrdé dlouholeté práce vyplněné také zápasem Vydávají a řídi: Dr. Fráni• Fousek a M. Bitterman 1 Ludovci zatim nepůjdou do vlády Nový ministr financí