Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1970 (XIV/26-52)

1970-07-10 / No. 27

Příští příloha h n V čísle 29 přineseme III., závěrečnou část stati k hos­podářské reformě v SSSR. Tentokrát je věnována otáz­kám obchodu a služeb. komentář Spolehlivý základ Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Sovět­ským svazem je svým významem pro naše národy největším a nej­významnějším dokumentem našeho života Celému světu jsme dali jas nou odpověd o tom. jak si před­stavujeme budovat naši socialistic­kou společnost. Všemi svými silami budeme přispívat k rozvoji hospo­dářských styků a rozvíjet ekono­mickou integraci. Zúčastněné země budou na prin čipu dělby práce koncentrovat své prostředky takovým způsobem, aby vědeckotechnická řešení byla na odpovídající úrovni a zároveň rea­lizována v nejkratších lhůtách. Dkoiy se budou řešit společně ne jen ve fázi vědeckých a technic­kých výzkumů, ale tam, kde to bude účelné, i z hlediska hospo­dářské spolupráce, tj. včetně otá­zek organizace výroby, její specia lizace, kooperace a podobně. jeden z nejdůležitějších návrhů spolupráce pojednává o 18 vybra­ných nejvýznamnějších oblastí a problémů védy a techniky. Mezi né patří například vývoj nových polovodivých elementů a vysoce čistých prvků, výzkumy na úseku biofyziky, protikorozní ochraně a materiálů, komplexní využití dřeva mnoho dalších problémů. Do konce roku 1970 má být připraven konkrétní detailní program řešení všech vybraných úkolů včetně pří­slušných návrhů a mezinárodní dohody o spolupráci. V současné době se připravují například jednání se Sovětským svazem o komplexních programech vědeckotechnické spolupráce s cí­lem zajistit úzký kontakt výzkum­ných a vývojových základen CSSR a SSSR s ohledem na vzájemnou vazbu vědeckotechnické a hospo­dářské spolupráce. jsou připraveny náměty, které vycházejí ze zpracovaného projek­tu štátni technické politiky a sou­střeďují se na vybrané problémy zvláště důležité pro oba státy. Mě­ly by vytvořit bázi pro budoucí dělbu práce, kooperaci a speciali­zaci výroby a integraci v oblasti investiční politiky. Kromě toho se přihlédlo i k rozsahu vědeckotech­nických, materiálových i finanč­ních zdrojů. Realizace jednotlivých námětů v konečných dokumentech bude však závislá rovněž na výsledcích prací prováděných v rámci přípra­vy programů komplexní ekonomie ké integrace socialistických států. Spolupráce Československé so­cialistické republiky se Sovětským svazem se týká tedy oblasti elek­troniky, elektrotechniky a apliko­vané kybernetiky, rozvoje chemic­kých materiálů, komplexního zpra cování dřevní hmoty, energetiky, materiálové základny a zprůmysl­­nění stavebnictví. Dále spolupráce zasahuje do ob­lasti spolehlivosti a technické úrovně strojů a zařízení. Do roz­voje strojírenských výrobních pro cesů a manipulace s materiálem. Připravené návrhy se týkají také hn výživy obyvatelstva, životního pro­středí a programu státní infor­mační politiky. Kromě toho jsou v seznamu zařazena i témata na spolupráci v průmyslu textilním, sklářském, dopravě a lesním hos­podářství. ci Jde tedy v podstatě o spoluprá­na úkolech vědeckotechnické spolupráce, prohlubování speciali­zace výroby, spolupráce při řešení projekčních, konstrukčních a tech­nologických problémů a vzájemné dodávky zařízení. Nejzákladnéjšími a svým dosa­hem pro průmyslovou oblast nej­hlavnějšími úkoly, pokud jde o spo­lupráci se Sovětským svazem, json tyto konkrétní úkoly: • snižováni nákladů na projekčně konstruční a vědeckovýzkumné práce i úspora prostředků na zřizováuí kapacit výroby velké­ho turbínového zařízení, • kooperace ve výrobě zařízení pro jaderný energoblok, • ve výzkumu a vývoji obráběcích a tvářecích strojů s progresivní­mi technickými parametry, to jsou stroje s programovým čísli­covým řízením. • zabezpečení elektrotechnického průmyslu technologickým zaříze­ním (sleduje se omezení nároků na investice a úspory v pracov­ních silách), • spolupráce ve vývoji textilních a kožedělných strojů a zařízení pro potravinářský průmysl — odstranění závislosti na dovozu z kapitalistických států, • dohoda o specializaci výroby za­řízeni pro zpracování gumy a plastických bmot, • zabezpečení deficitních produk­tů vyvinutím vysoce výkonných technologických procesů a zaří­zení pro chemický průmysl, • automatizační systémy pro uce­lené výrobní technologie v sili­kátovém průmyslu a vývoj stro­jů pro výrobu stavebních hmot, • v rámci zlepšení životního pro­středí spolupracovat na úseku čištění vod, snížení exhalací a zavádění i zvyšování účinných odlučovačů pro tepelné elektrár­ny. • nžití diamantových nástrojů v obrábění skla a výzkumu no­vých skleněných vláken apud. Na těchto několika uvedených příkladech je vidět, že rozvíjení spolupráce se Sovětským svazem znamená pru nás, kromě zajištění surovinových zdrojů, i uplatnění našich výrobků nejen v jeho hos pndářství, ale i v hospodářství ostatních zemí socialistického spo­lečenství. Spolupráce má širokou působ­nost. Pro náš průmyslový potenciál to bude znamenat rozvinutí jeho možností i prostřednictvím vzá­jemné vazby ve vědeckotechnické spolupráci. Spolupráce bude působit kromě jiného i na další sblížení našich národů, navázání dalších styků mezi nimi, utužení našeho přátel­ství a vzájemných saudružských vztahů. Ing. [OSEF ŠIMON, ministr průmyslu CSR UŽITEČNĚ SETKÁNI Minulý týden se setkali zástupci čs. tisku a zainteresovaných hospodář­­kýcb organizací s ekonomickým ra­dou velvyslanectví SSSR v Praze sou­druhem A. P. Paninem v pražském Klubu školství a kultury. Živý zájem a ohlas, měřeno délkou zajímavé diskuse, vzbudila jeho před­náška o pomoci sovětských podniků a Institucí při výstavbě pražského met­ra, kombinátů na výrobu stavebních dílů pro obytné domy a atomových elektrárnách, jejichž budování se účastni také sovětské organizace. Pozoruhodné bylo např. zjištění, že pokud jde o technickou stránku vý­stavby podzemní dráhy v našem hlav­ním městě, názory našich a sovět­ských odborníků v některých aspek­tech, především technologických, se rozcházely. Po vzájemném vyjasnění a posouzení, názorové konfrontaci, se mohlo přistoupit k takové variantě, která nejlépe odpovídá našim míst­ním podmínkám 1 potřebám. Organizátorem tohoto užitečného setkání byla Čs.-sovětská obchodní komora a agentura Rapid. Přáli by­chom sl, aby k podobným setkáním se sovětskými odborníky docházelo v budoucnu častěji, protože vzájemné diskuse k různým otázkám oboustran­né spolupráce mohou vnést více svět­la do posuzování různých problémů a přispět k ještě lepší Informovanosti naší veřejnosti o konkrétních for­mách součinnosti a spolupráce se Sovětským svazem. -mzl- DBÁT NA HOSPODÁŘSKOU KÁZEŇ Zprávy o hospodaření v prvních měsících roku 1970 jsou poměrně optimistické. Situace na trhu se zlep­šila, poptávka se vyrovnává s na­bídkou, zbavili jsme se nákupních psychóz, obyvatelstvo má zájem spo­řit. Mnohem složitější vztahy exis­tují na úseku hospodářského řízení. Stačí otevřít kterékoliv noviny, aby­chom se přesvědčili, že největší těž­kosti ekonomické konsolidaci v sou­časné době způsobuje vysoká roze­stavěnost, nedodržování přechodné­ho zákazu zvyšování cen, obcházení předpisů o nákupu spotřebního zbo­ží a osobních automobilů socialistic­kými organizacemi, malý zájem 0 správný vztah mezi růstem pro­duktivity práce a rnezd, nedodržová­ní předpisů o odměňování atd. Hospodářští vedoucí mají Často tendenci tvrdit, že problémy na úseku ekonomického řízení jsou vel­mi složité. Proto prý je nesnadné je řešit. Takové tvrzení by bylo možno uznat, kdybychom se dnes a denně nepřesvědčovali o takových proje­vech nekázně, které s uměním řídit nemají nic společného. Třeba podpo­rování spekulací s osobními auto­mobily, svérázný výklad vládního nařízení o čtyřech dodatečných pra­covních směnách, nedodržování ce­nového moratória. Fakt, že hospodář­ští vedoucí často nedbají na vládní usnesení, která lze při dobré vůli snadno splnit, ukazuje, že i v ostat­ních, na první pohled mnohem kom­plikovanějších sférách (vysoká ro­zestavěnost, správný vztah mezi růstem produktivity práce a mezd) hraje hospodářská nekázeň větší úlohu, než jsme byli zvyklí připouš­tět. * Snažíme se v poslední době o trva­lé zvyšování úrovně našeho národního hospodářství. Máme často tendenci se domnívat, že ke zlepše­ni situace nám mohou pomoci Jen složité a náročné metody. Často by stačily jednoduché kroky: důsled­nost, rozhodnost a umění respekto­vat rozhodnutí vyšších stranických a hospodářských orgánů. Rychlost procesu ekonomické konsolidace zá­visí i na tom, jak rychle si většina naších hospodářských vedoucích ty­to návyky osvojí. -er- LICENCE RYCHLEJI DO VÝROBY Po mnoha letech hubených, kdy jsme ani nenakupovali, ani neprodá­vali licence, se situace v posledních letech měn! k lepšímu. V roce 1967 jsme nakoupili 58 licencí, prodali 43 — v roce 1968 byl tento poměr 71:45 — a v loňském roce jsme nakoupili 58 a prodali 57 licenci. Přínosy z li­cenční politiky činí několik desítek miliónů korun a mohly by být mno­hem větší, kdyby se věnovala větší pozornost vynaloženým devizovým 1 korunovým nákladům na zavedení licenční výroby. Proto začal odbor rozvoje vědy a techniky ministerstva průmyslu ČSR organizovat prověrky využíváni licen­cí. Nejprve se zaměřil na licence, které mají přímý či nepřímý vliv na odvětví stavebnictví se zvláštním za­měřením k bytové výstavbě, které přímo čl nepřímo ovlivňují výrobu spotřebního zboží dlouhodobé spotře­by. V těchto skupinách bylo prově­řeno využívání celkem 36 licencí, za­koupených organizacemi ministerstva průmyslu. Bylo zjištěno, že licence využívány jsou — ovšem společným znakem je poměrně dlouhá doba od uzavření licenční smlouvy do zahá­jení výroby. U většiny prověřovaných licencí činí průměrně 2—4 roky! Rov­něž mnohem více péče sl zaslouží zhodnocení skutečných odbytových možností licenčního výrobku, msg SKUTOČNÁ MODERNIZÁCIA Už to tu raz bolo — združený so­cialistický záväzok 21 podnikov a zá­vodov, ktoré sa zúčastňujú na reali­zácii investičných úloh v našej že­lezničnej doprave. V minulých rokoch sa tie isté podniky a závody podob­ne na základe združeného záväzku pričinili o skrátenie elektrifikácie tratí z Břeclavi cez Bratislavu do Štúrova a z Nových Zámkov do Ko­márna. Terajší záväzok, ktorý nedáv­no podpísali na správe Východnej dráhy v Bratislave, sa týka viace­rých investičných akcií. Záväzok je pozoruhodný tým, že jeho splnením sa investičná rozosta­vanosť železničných stavieb na Slo­vensku zníži o 570 mil. Kčs. Význam záväzku zvyšuje ešte to, že zahrňuje aj budovanie najmodernejšieho za­bezpečovacieho zariadenia, a to na našej najdôležitejšej železničnej ma­gistrále. Medzi akciami, o ktorých záväzok hovorí, je výstavba automa­tického bloku na úseku trate Poprad —Margecany a dokončenie reléové­ho zabezpečovacieho zariadenia v železničnej stanici Žilina. Význam budovania najmodernejšej 'zabezpečovacej techniky, najmä na najfrekventovanejších tratiach, ne­možno nijako preceniť. Naopak, ako ukazujú skúsenosti, ani ta­ká dvojkoľajná a elektrifikova­ná trať, ako je naša severná ma­gistrála — Čierna nad Tisou— Púchov, nestačí zvládnuť stále ras­túce úlohy (viď permanentné meš­kanie rýchlikov), ak Jej priepustnosť, hustotu a rýchlosť vlakov čo len na niektorých úsekoch limituje používa­nie starého, novým požiadavkám ne­vyhovujúceho zabezpečovacieho za riadenia. V rozvoji našej železničnej dopra vy sme sa vinou zaostávania v bu dování modernej zabezpečovace techniky dostávali čoraz do väčšiehe rozporu. Elektrifikáciou a dlesel£zá­­ciou utvárame podmienky pre zvý­šenie najmä rýchlosti, ale aj husto­ty vlakov, no staré zabezpečovacie zariadenie nám tieto možnosti nedo­voluje dostatočne využiť. Ďalším dôležitým faktorom moder­ného zabezpečovacieho zariadenia v železničnej doprave je, že mnoho­násobne zvyšuje produktivitu práce (napr. vo Švédsku jeden vlakový dis­­pečér ovláda pomocou progresívnej techniky 300 km dlhý úsek trate s 30—40 stanicami a nahradí len v jednej smene 100—150 ľudí — vý­pravcov, signalistov a výhybkárov). No hádam najdôležitejšie je, že mo­­derné zabezpečovacie zariadenie za­ručuje spoľahlivo vysokú bezpečnosť železničnej dopravy. Pri dnešnýsh rýchlostiach a hustote vlakov sa človek sám osebe stáva už velmi ne­spoľahlivým. Človek môže zlyhať, ale prístroje, v ktorých je zabudované niekoľkonásobné poistenie, nesmú. Signatári záväzku pred pár rokmi svoje slovo čestne dodržali; to oprávňuje veriť, že splnia aj to, kto­ré dali v minulých dňoch. -jčí STĚTÍ MÁ ZPOŽDĚNI Stavba nazývaná jako Štětí II patří dnes k největším průmyslovým investicím. Budou zde postaveny vý­robny na sulfátovou nebělenou buni­činu (200 000 tun ročně), z níž se bude vyrábět 3 06 000 bělené sulfátové buničiny a 11 000 tun natriumbisulfi­­tové buničiny ročně, dále r bude postaven papírenský stroj nv_^robu 100 000 tun nebělených sulfátových papírů ročně. Připravují se výrobní kapacity na 320 t/h páry a 32 MW elektrické energie. Celulózka včetně energetiky se měla uvádět do pro­vozu již 1. ledna 3972, avšak podle současného stavu to bude k 1. říjnu 1972. Papírna měla být uvedena do provozu 1. dubna 1972, ale zdá se, že to bude až 1. října 1973. S výstavbou Štětí II je spojeno mno­ho otevřených probíémů. Projednávají se devizové přísliby na dovoz strojů a zařízeni, zkoumá se návrh nabídky jugoslávské firmy Union Engineering, bude nutné dodržet a zkrátit termíny předávání projektů konečného stadia stavby, generální projektant, jímž je Chemoprojekt Praha, by měl přímo na stavbě operativně odstraňovat ne­dostatky a poskytovat pomoc inves­torovi, ústřední orgány mají dokončit jednání o financování celé stavby, která sl vyžádá 2759 mil. Kčs celko­vých nákladů. Od roku 1950 podíl výroby ren­ského průmyslu na celkové jnnimys­­lové výrobě neustále klesá, výroba papíru a lepenek nestačí celkové spotřebě, výroba buničiny prakticky stagnuje, její výpad výroby ze za­stavených celulózek v Loučovlcích, Písečné, Bělé a České Kamenici činí 52 000 tun ročně a další výpad ve výši 64 600 tun buničiny ročně vznik­ne likvidací dalších celulózek v Plzni, Jindřichově, Hostinném a Harmanci. štětí II musí proto nasadit tempo. msg lak začnou růst, vedoucí nás v kan­celáři neudrží ... Jaroslav Čita šestkrát PŘEPOČÍTANÁ STOKORUNA Rozšiřovat rejstřík služeb, posky­tovaných obyvatelstvu — to byi hlav­ní bod jednáni výboru ČNR pro plán a rozpočet, když se v minulých dnech projednávala zpráva o činnosti a úko­lech České státní spořitelny. Mnohé se už podařilo, jak konstatoval gene­rální ředitel Ing. František Pazdera a potvrdili poslanci. Příznivě bylo při­jato spoření na vkladní knížky se 4% úrokem, nad původní předpoklady roste počet účastníku prémiového spoření mladých, pokračuje automati­zace spořitelních prací, a tím se 1 zrychluje styk s občany. V čem stále zaostáváme, to je rozšiřování bezpeněžnlho styku. Poslanec Rudolf Chlad uvedl např. své zkušenosti s výplatami ve stavebnictví. Každá stokoruna se musí šestkrát přepočí­tat, než jl strč! do kapsy dělník ne­bo technik na stavbě. Drahocenný čas ztrácejí pokladní v bankách 1 v zá­vodech a nakonec tl, kdo stavby s vý­platami objíždějí. A ztracený je vět­šinou 1 zbytek směny"těch, jimž pení­ze přivezli. Oč jednodušší by bylo, kdyby se celá výplata připsala na konta jednotlivých pracovníků, z nichž by pak bez hotovosti svá vy­dání platllil Stálo by to jistě za vy­zkoušeni. mk hospodářské noviny 27 / 1970 Vývoj těžby, spotřeby a zásob hnědého uhlí v ČSSR v létech 1966—1970 (podle čtvrtletí) i 2 3 4 1 1966 1967 1968 I960 1970 (FSŰ) Mil.t 30

Next