Hospodářské Noviny, leden-červen 1971 (XV/1-25)

1971-01-22 / No. 3

f Ql) fíf. M, hospodářské noviny EKONOMICKÝ TÝDENÍK ÚV KSC 22. LEDNA 1971 CENA Kčs 1,50 Gstředni výbor Komunistické strany Českosloven­ska je hluboce přesvědčen, že všichni komunisté bú­don i nadále neochvějnými bojovníky za realizaci sou­časné politiky strany, že pro její uskutečňování získají každého poctivého občana, dělníka, rolníka i přísluš­níka inteligence. Přejdou léta, čas zahotf mnohé a přikryje jinými událostmi. Zůstanou všaKr Výsledky hrdinské a oběta­vé práce lidu, zůstane veliké dílo výstavby socialismu, vytvořené pod vedením Komunistické strany Česko­slovenska, zůstane strana, která dále povede národy k ještě lepši budoucnosti. Každý poctivý občan naší republiky musí usilovat, aby naše děti, vnuci, celá bu­doucí generace byli naplněni hrdostí na práci svých otců a matek, aby jejich odkaz rozvinuli a znásobili. To není a nebude cesta lehká, je to cesta průkopnic­ká, cesta, která vyžaduje hrdinství, obětavost a odří­kání. Je to ale cesta cti, slávy a budoucnosti, která ede k naplnění tužeb každého občana žit spokojený a šťastný život. V čele s Komunistickou stranou Československa ku­předu za další výstavbu socialismu v naší vlasti. Poučen! z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSC S oučásti Poučení z krizového vývoje ve straně a společ­nosti po XIII. sjezdu KSČ Jsou poučení, která se bez­prostředně dotýkají ekonomiky. V dokumentu se v patřičných souvislostech výslovně mluví o výsledcích a historických úspěších dosažených při výstavbě socialismu v Československu v uskutečňování přeměn Jeho sociální a ekonomické struktury. Mluví se v něm však i o chybách a a osudových nebezpečích, o kontnarevolučních záměrech v oblasti národního hospodářství, o snahách v teorii i praxi etapovitě přeměnit socialistickou ekonomiku v systém, který >y zbavil především dělnickou třídu a družstevní rolnictvo revolučních vymožeností, politických a ekonomických jistot. Poučení konečně oceňuje obětavé a cílevědomé úsilí strany, státních orgánů a velkou iniciativu převážné většiny pracu­jících při překonávání rozvratu v národním hospodářství v období od dubna 1969. Fakta a skutečné výsledky jed­notné československé ekonomiky v tomto období Jsou nepo­piratelným důkazem správnosti této cesty a současně vy­tvářejí 1 dobrý a slibný základ pro další perspektivu vývoje. Poučení je dokumentem, který rozhodně nepatří dni nebo týdnu či měsíci, ve kterém byl vydán. Bc feme se k němu vracet. Bude se k němu vracet každý, kdo má aktivní zájem o osudy naší země. Bude poměřovat vlastní zkušenosti a vlastní sumu poznáni 9e zkušeností zevšeobecněnou, se shrnutým poznáním celé strany. Posláním Poučení a jeho využíván! na úsecích, na kterých pracujeme, však není, aby k závěrům Poučení kdokoliv něco přidával nebo z nich naopak ubíral a tím ve skutečnosti pozměňoval jejich pravý smysl, rozmělňoval hloubku poznání, které Poučení ve svém celku přináší. Ani závěry dokumentu vztahující se bezprostředně k eko­nomice nelze vytrhávat z kontextu dalších základních hlavně politických souvislostí. Ba právě naopak. Zkušenosti Československa z nedávných let znovu a zvláště názorně prokázaly těsnou spjatost ekonomiky a politiky, specifické zvláštnosti tohoto spojení v socialistické společnosti. Uká­zaly mimořádný význam ideologického boje, škodlivost iluzí spoléhajících na jakýsi automatismus ve vývoji společen­ského vědomí směrem k socialismu, na zpětný a velmi hlu­boký vliv situace v ideologické sféře na ekonomiku. Rovněž pro zlepšen! práce v národním hospodářství, zvý­šení úrovně řízení ve všech článcích a na všech stupních, pro rozvíjení a utužování vztahů soudružské spolupráce a pro plnější využívání všech vymoženosti socialistické ekonomiky má největší význam poučení základní, poučení o třídním charakteru a podstatě procesů probíhajících při výstavbě a rozvoji socialistické společnosti, poučení o his­torické úloze dělnické třídy, nutnosti jejího vedoucího po­stavení ve vztahu k ostatním třídám a společenským vrstvám, poučení o nezbytnosti vedoucí úlohy komunistické strany, avantgardy dělnické třídy a poučení o internacionál­ním charakteru cesty k socialismu a ke komunismu, význa­mu pevného svazku se Sovětským svazem a ostatními spřá­telenými socialistickými zeměmi. Ekonomiku není možné izolovat od politiky. Celé Poučení ukazuje velmi úzkou souvislost mezi politickými a ekono­mickými procesy v životě naší socialistické společnosti, ne­­dllnost ekonomiky a politiky i při specifičnosti každé z těchto sfér. Zvláštní důležitost přitom má zejména jedno w DNEŠEK RUDOLF KOSTKA zcela konkrétní poučení, které lze nejnázorněji demonstro­vat na vývoji Československa v letech 1968—1969. Prokáza­lo se, že dochází-li k rozkladu mocenského mechanismu socialistického státu, k oslabování jeho hospodářskoorgani­­zátorské funkce a k ochromení vedoucí úlohy komunistické strany, že tím nutně dochází také k oslabení ekonomického řízení ve všech článcích a stupních, k rozpadu řádu v řídí­cích strukturách, ik škodlivé živelnosti a anarchii a v koneč­ných důsledcích k ohrožení samé existence socialistické ekonomiky. V rozporu se zjednodušenými představami hlásajícími v teorii i v praxi předčasné odumírání socialistického státu, kladoucími nereálný akcent na všelidovost státu, ukázal vývoj v Československu, že hospodářskoorganizátorskou funkci socialistického státu nelze oslabovat, že je v této historické etapě při existující úrovni výrobních sil nezastu­pitelná. Je dobře známou skutečností, ověřenou z předcházejících etap socialistické výstavby, plně také potvrzenou zkuše­nostmi Sovětského svazu i ostatních bratrských socialis­tických zemí, jak ohromnou roli hraje v socialistických podmínkách volní stránka řízeni, jednající subjekt a v ne­poslední řadě také stav vědomí celé socialistické společ­nosti. Rovněž v ekonomické oblasti a snad právě především zde přinesla své ovoce nepřípustná defenzívnost a shovíva­vost v ideologické práci, oživování zbytků buržoazních ná­zorů, vyvolávání iluzí o kapitalismu, nahrávání malobur­­žoazním tendencím a současně s tím vyvolávání nedůvěry k revoluční perspektivě naší společnosti, jakmile se objevi­ly těžkosti a problémy. Nedostatky v politické a ideologické práci, jak se na to v Poučení výslovně upozorňuje, měly u nás o to vážnější důsledky, že nacházely živnou půdu v tradicích dříve velmi početných maloburžoazních vrstev a jejich maloměšťáckých ideologii, které v nových podo­bách přetrvávaly a přetrvávají. Nejen pro nedostatky a chyby v samotném politickém a ekonomickém řízení, ale i v důsledku revizionistických 1 vyloženě antisocialistických ideologických vlivů dochá­zelo a došlo k deformování socialistických motivů k práci, k postupné ztrátě vědomí sounáležitosti, společné odpověd­nosti za výsledky práce socialistického kolektivu, podniku, státu, došlo ke ztrátě smyslu pro společnou, kolektivní akci, což byla ztráta potenciálně neobyčejně mocného zdroje ekonomického růstu. Došlo i k pronikání názorů, toliik ho­­vějících maloměšťáckým představám o světě, velebících vy­pjatý individualismus, sobectví a nekázeň, což nalezlo svůj odraz nejen ve vztahu jednotlivce k práci, k vlastnímu pod­niku, ale i v jednostranném preferování až absolutizováni podnikových a jiných lokálních zájmů, jejich stavění do protikladu se zájmy celé socialistické společnosti. Ani v nejmenším nelze podléhat pocitům sebeuspokojení a ne­vidět, že překonávání těchto tendencí — které lze přesvěd­čivě doložit snad z každého úseku národního hospodářství — bude dlouhodobým procesem. Poučení dokládá, že pohyb v čs. ekonomice byl po XUL sjezdu KSČ značně rozporný a komplikovaný, a to jak pokud Jde o řešení problémů souvisejících s vývojem systé­mu řízení, tak i pokud jde o řešení věcných problémů našeho národního hospodářství. Je dobře známo, že značná část hospodářských pracovníků včetně mnoha ekonomů upřímně usilovala z pozice stanovené ÜV KSČ a z pozice socialismu vycházející z marxisticko-leninské ekonomické teorie, o zdokonalení systému řízení a o řešení nazrálých problémů, které řešení nutně potřebovaly a způsobovaly již dlouhodobě snižování efektivnosti čs. národního hospodář­ství, chronické nevyužívání možností a zdrojů naší eko­nomiky, těžkopádné přizpůsobování se struktury naší eko­nomiky, zejména struktury průmyslové výroby, měnícím se potřebám a znamenaly nedostatečné využívání možností v uplatňování vědeckotechnického pokroku, zpomalovaly potřebnou míru zapojeni naší ekonomiky do mezinárodní dělby práce zejména v rámci zemí RVHP. Úsilí zlepšit úroveň řízení naší ekonomiky ve směru od­povídajícího zvýšení efektivnosti nalezlo svůj výraz v do­kumentech přijatých stranickými a státními orgány před XIII. sjezdem KSČ a zejména samotným XIII. sjezdem KSČ. O životnosti a také o opodstatněnosti snah této části eko­nomické fronty svědčí základní shoda s úsilím hospodář­ských pracovníků a ekonomů v Sovětském svazu a v dalších socialistických zemích vyvíjet v souladu se směrnicemi strany zdokonalený systém plánování a ekonomického sti­mulování tak, aby lépe odpovídal dosažené úrovni v rozvoji výrobních sil, umožnil a podněcoval intenzifikační procesy v ekonomice, zajišťoval ještě úplnější využití všech vymo­žeností socialistického výrobního způsobu. Souběžně s úsilím poctivé části čs. ekonomické fronty roz­víjet v intencích strany a v souladu s principy socialismu je­ho třídní podstaty, ekonomické myšlení a zdokonalovat ze­jména v praxi naší ekonomickou činnost začala zpočátku po­měrně nevelká skupina ekonomů i hospodářských pracov­níků a některých činitelů tohoto procesu zneužívat, revi­dovat podstatné základní stránky socialistického systému, postupně vyvracet tezí, že plán je v socialistické ekono­mice základním nástrojem řízení, začala rozmělňovat vše­­lidové vlastnictví návrhem zásahů a opatření, která, pokud by se uskutečnila, by znamenala přeměnu všelidového vlast­nictví ve vlastnictví skupinové, začala přeceňovat působeni zákona hodnoty a mluvit o tzv. tržní ekonomice místo plá­novitě řízené socialistické ekonomice. Záměry pravicových oportunistů a revizionistů se začaly velmi výrazně i v nezahalené podobě projevovat již v roce 1967 v souvislosti s kampaní k tzv. urychlenému zavádění nové soustavy řízení bez současného řešení řady závažných věcných problémů národního hospodářství (a bez vytvoře­ní některých věcných podmínek). Zmíněné extrémní názory a stanoviska začaly neobyčejně akcelerovat zejména po lednu 1968, v okamžiku, kdy pravice otevřeně zaútočila a kdy začala bezohledně a dravě usilovat o politickou moc, kdy k tomuto cíli s jí vlastní neomaleností začala velice zneužívat i ekonomické vědy, jejích jednotlivých, zpravidla zcela zkresleně vykládaných poznatků i některých od samé­ho počátku chybných tezi. V boji za splnění svých cílů využila a také zneužila velké množství ekonomů, hospodář-Dokončent na 4. straně Během uplynulého půl­století vyrobili v česko­lipské vagónce na 37 ti­síc nákladních vagónů — oětSina z nich Jezdí na naSt Železnici. Zájem o kvalitní vozy z České Lipy je l v zahraničí. V současné době je do­dávali I do Maďarska a NSR. Snímek CTK — J. Saroch Z OBSAHU: Ekonomické vyrovnávanie ČSR—SSR ■ Organizačné pred­ poklady rozvoja racionalizácie ■ S čím můžeme počítat ■ Proč jsou byty dražší ■ Co je efektivní? ■ Právo: Racionalizace — vztah s mnoha pouty ■ Růst výkonů při změně výroby ■ Kdo hledá - najde ■ Soustava plá­novitého řízení národního hospodářství Předpoklady vědeckotechnic­kého rozvoje ■ Strategie pro třetí svět PŘÍLOHA: Úprava státoprávního uspořádání československé federace — část II. [poučení přesahující ""7

Next