Květy, duben-červen 1970 (XX/13-25)
1970-06-13 / No. 23
Protože Alain Delon právě odjížděl na turné do Itálie a pak odtud do jihoamerické Kolumbie, domyslel si sám, co by nevítaný přídavek do jeho zavazadel mohl pro něho znamenat. Jeho bossom friend Francois It/larcantoni v tom už má značné zkušenosti a proto také obchodu s narkotiky raději zanechal. Pro Alaina zůstal však téměř neřešitelný problém: Jak se před neznámými bandity, usilujícími o jeho pověst a svobodu, nejlépe ochránit? Alain není pouze dobrý herec, ale vyniká také skvělými nápady. Rozhodl má se, že se o pomoc obrátí na nejvyššl místa ve Francii. Shromáždil si nejdříve pečlivě všechny doklady o úkladech, které se šíří kolem jeho osobnosti, sestavil si časový plán a — začal jednat. Když francouzský president Georges Pompidou krátce před večeří nedávno prohlížel osmé vydání pařížského večerníku „France Soir“, přešla mu náhle chut na všechny připravené lahůdky presidentské kuchyně včetně langúst a ústřic. Do oči mu totiž padl tak zvaný otevřený dopis, který „France Soir“ otiskl na zvlášt nápadném místé a který byl adresován dobrým přítelem rodiny Pompidouovy přímo jemu — francouzskému presidentovi. Tučným garmondem bylo pod dopisem vytištěno i jméno odesilatelovo — Alain Delon. Překvapený president Pompidou se ihned do dopisu začetl a dověděl se, že Alain Delon odjíždí na zmíněnou již cestu do Itálie a Kolumbie. „Protože jsem si bezpečně zjistil,“ napsal Alain Delon, „že jistá skupina nactiutrhačných osob proti mně zosnovala veliký komplot, který buda znamenat velikou škodu na mé pověsti, osobnosti i na mém osobním majetku, prosím vás osobně jako presidenta Francouzské republiky o pomoc! Už osmnáct měsicu trpím záští, nenávistí a přimo chorobným pronásledováním zmíněné již skupiny osob," uvedl Alain Delon a pokračoval: „Pronásledují mne s takovou tvrdošíjností, že už proti tomu stěží nalézám obranu. Moji jedinou zbraní, je, že mám klidné a čisté svědomí, že jsem se nikdy nedopustil žádného činu, který by byl v rozporu se zákony a že také veřejné míněni dosud plně stoji na mé straně. Ovšem dnes se pro mne situace zhoršila. Moji skrytí nepřátelé začali bojovat proti mně už nejen montovanými fotografiemi, zfalšovanými výpověďmi svědků, zneužitými prohlídkami domácností, ale přímo výhrůžkami vražd, krutých mučení osob, podvržením narkotik do osobních zavazadel. Hrozí mi, že své vydíráni ještě zmnohonásobí. Jeden dobře informovaný muž, kterému jsem dal čestné slovo, že jeho jméno za žádných okolností nikdy nikomu neprozradím, mi sdělil další závažné skutečnosti o připravovaných zločineckých akcích proti mé osobě,“ napsal posléze Alain Delon. „Tři záhadní muži byli pověřeni a dobře zaplaceni jistou instituci, aby na mne co nejdříve spáchali vražedný atentát. Další plán mých nepřátel tkvi v tom, že mne hodlají vydat na pospas zahraniční policii. Mám být obviněn z pašováni heroinu a při osobni prohlídce policejními odborníky má být jistá velká dávka tohoto jedu nalezena přimo v mých zavazadlech nebo dokonce v mém oděvu. Chápete jistě, pane presidente, že nyní střídavě blednu a červenám při každé celní prohlídce. Což kdyby se zločinné záměry rafinovaných nepřátel přece jen podařily? Jsem strašně nervózní a začínám už ztrácet veškerou rozvahu. Na celém světě mi na ničem jiném nezáleží než na budoucnosti mého syna a na tom, abych mohl dále vykonávat své povolání tak, aby se mnou bylo publikum kdekoli na světě spokojeno, abych ve tvářích lidi vyvolával úsměvy, klid, dobrou pohodu. Se vším ostatním, s penězi, se slávou a poctami, s tím jsou jen potíže a starosti. Všichni ti, kteří jsou přesvědčeni, že se jim podaří mne oklamat a tím obelstít i úřady a přimět je k tomu, aby mne zatkly a uvěznily, musí si uvědomit, že jim jednou bude stržena maska z tváře. Hodlám vynaložit veškeré . POMŮŽE MUI) PRESIDENT i úsilí k tomu, abych jednoho dne odhalil jejich zločinné plány do sebemenšího detailu. Až do té doby jsem pokládal za nutné seznámit vás, pane presidente, a s vámi celý francouzský národ s těmito okolnostmi a současně se postavit pod vaší ochranu.“ Potud Alain Delon ve zmíněném veřejném dopise. V pařížských novinářských kruzích po jeho zveřejnění začala diskuse, v níž jedna strana tvrdí, že otevřený dopis upozorňuje na vážné nebezpečí, druhá strana však namítá, že muže také jit jen a jen o reklamu pro Delonuv nejnovější film, který se jmenuje „Buďte kiidnej, šéfe!“ Nebylo by správné nezmínit se též o tom, že v této souvislosti podnikli někteří novináři kroky nasvědčující výsledkem jednáni tomu, že přece jen nejspíše půjde Alainu Delonovi o reklamu. Navštívili totiž především vyšetřujícího soudce Patarda, který právě pečlivě studuje veškeré spisy související s mysteriózní vraždou Štěpána Markoviče, bývalého Delonova osobního ochránce číslo dvě. „Komplot? Jakýpak komplot, nevím o ničem!“ prohlásil vyšetřující soudce Patard, když ho novináři po zveřejněni otevřeného dopisu navštívili. „Mohu tisku pouze říci, že vyšetřování vedeme přísné podle předpisů a žádná překvapující odhalení zatím nebyla učiněna. Podle mého celá konspirace proti osobě pana Delona existuje jenom v jeho představách a vizích.“ A tak Alain Delon dodnes cestuje s největší opatrnosti, do letadel nastupuje a vystupuje vždy za asistence zvlášť dobře ozbrojených policistů, sebemenší předmět v zavazadlech i ve své garderobé si nechá vždy dobře prohlédnout ještě před neméně zevrubnou prohlídkou celních a pasových orgánů. Jeho krásná společnice Mireille Darcová ho zatím stále poutá více, než kterákoliv policejní želízka na světě. Nicméně opatrnosti nikdy nezbývá.