Nové Knihy, 1962 (II/2-52)
1962-01-11 / No. 2
Pozor, netrhat Poloha našeho státu, jeho rozmar nltá geologická stavba a z ní vyplývající různorodost půd, Členitost povrchu a rozdílnost celkového i místního oodnebí, a zejména vývoj naší přírody průběhem ledových^ob 1 v době poledové, stejně jako činnost člověka — to všechno vytvořilo pro naši současnou květenu podmínky, které bychom jinde na světě marně hledali. Naše přebohatá květena (přes «3000 druhů) a její během dlouhého vývoje vytvořená zvláštní rostlinná společenstva, byla právem předmětem pozornosti odborníků i milovníků přírody, a to zejména rostlin. Celkovým zpracováním evropské, a to zvláště středoevropské květeny, byly např. vystopovány cesty rostlin, které k nám pronikaly v době poledové z východu, jihu i západu. Byly poznány druhy rostlin, které se u nás zachovaly z doby ledové i jiných období (reliktní rostliny) a konečně i druhy rostlin, které vznikly u nás v novém přírodním prostředí a rostou jen na geograf icky omezeném území (druhy endemické). jde vesměs o rostliny vzácné, popř. na bytí ohrožené, které zejména z důvodů vědeckých je nutné zachovat na dosavadních nalezištích. Proto naše zákony o státní ochraně přírody, a je tomu tak v celém světě, počítaly s ochranou těchto druhů. Aby naší nejširší veřejnosti bylo známo, o které druhy rostlin jde, je vydáván tento druhý díl atlasu chráněných rostlin, který bude doplněn ještě dalším třetím svazkem o chráněných rostlinách na Slovensku. Splácíme tím dluh a dáváme naši veřejnosti, především mládeži, obrázkem I slovem znázorněné a popsané druhy chráněných rostlin. Nebylo zapomenuto ani na zdůvodněni ochrany a nutnosti zachováni těchto druhů. Věřím, že vydání těchto atlásků přispěje k ochraně a zachováni těch několika desítek druhů rostlin, kterým říkáme „chráněné rostliny“. Dr. JAROSLAV VESELÝ MATEMATIKA V SOCIALISTICKEJ SPOLOČNOSTI V edícii Malá mudernä ensyklopôdla vydavatelstva Osveta vychádza od A. Kot■ ztga kniha s názvom Matematika a spoločnosf... Matematiku, |edr.u z najstarších vied, vedu mnohých protirečení a predsa jednotná, používa a snaží sa poznať mnoho ľudí s najrôznejším povolaním. Preto sa vyskytuje o nej aj mnoho názorov. Do zdanlivých tajov matematiky sa však mnohým nepodarí preniknúť, a preto sa možno stretnúť napríklad aj s takým názorom, že matematika a spoločenská prax sú akoby najvzdialenejšie oblasti. Problémy dnešnej matematiky nemožno vytrhnúť zo všetkých súvislostí a najmä nie zo súvislostí s doterajším vývinom spoločnosti. A v súčasnosti Ide o oblasť problémov, ktoré akoby tvorili hranicu medzi filozofiou a matematikou. Hranica môže však oblasti spájať, ale aj oddeľovať. Je Iste odvážna snaha spojit ich v populárnej publikácii. V priebehu vývoja spoločnosti zovšeobecnelo používanie slov matematickej reči v každodennej praxi« stala sa prostriedkom na vyjadrovanie vztahov medzi veličinami, zaužívali sa najjednoduchšie poučky v praxi v súvislosti s potrebou kvantitatívne vyjadriť jednoduchšie, ale, aj zložité reťaze súvislosti. Prečo matematika, ktorá sa považovala za vedu od života na)vlac odtrhnutú, je v nejednej teórii, ale aj v praxi veľmi rozšírená? Kde prameni Istota a presvedčivosť matematických záverov? Aký je pôvod matematických pojmov a poučiek? Co odrážajú abstraktné matematické pojmy a čo |e vlastne predmetom matematiky? Pri odpovedi na tieto otázky neslobodno zabudnúť, že vývin hociktorej vedy,teda aj matematiky — to nie je.len kvantitatívny »rast objemu poznatkov, ale aj zásadné zmeny, spočívajúce v objavoch poznatkov prevratne prehlbujúcich a zovšeobecňujúcich dovtedajšie vedomosti. Tieto zásadné zmeny umožňujú, ale aj vyžadujú rozdelenie histórie matematiky na štyri hlavné etapy vývoja: 1. vznik matematiky na rôznych stupňoch našich tiky. 3. matematika premenných veličín, 4. súčasná matematika. Na spomínané otázky dáva odpoved dialektický materializmus. Sledovanie vývoja matematiky poukazuje na to, že určujúci vplyv na jej vývoj má práve spoloéenská prax a je/ potreby. Ukazuje sa. že problém vyučovania matematiky na rôznych stupňoch našich škôl. otázky vyžitia výchovných možnosti matematiky, ako a| mnohé iné ideologické otázky matematické nie sú v uvádzanej súvislosti bezvýznamné, naopak, v našej súčasnej spoločnosti nadobúdajú obrovský význam. J. Tvrdot1 I KDO JEDE NA TYGRU, NEMŮŽE SESTOUPIT Stálo by zato někdy zjistit, proč jsou naši čtenáři tak často na rozpacích, mají-li se pustit do četby indického autora. Je to snad nezvyklost formy, odlehlost našemu způsobu cítěni? Problém je jistě složitější, ale v případě knihy Bhabani Bhattacharyi lze odpovědět prostým doporučením: začněte čist. Záložka nazývá autora indickým Gorkým. Možná, má-li to stačit k hrubé orientaci. Faktem zůstává, že jde o realistický pohled do spleti Indických poměrů, do vroucího kotle, v němž se bolestně přetavuje směs starověku 1 středověku v hmotu dneška. Stalo se v Bengálsku v roce 1943, v době katastrofálního hladomoru. Obyvatelé vesnic se proměnili v tisícové zástupy žebráků. Prodali za směšný obnos půdu, pověsili se na stupátka a střechy vlaků a odjížděli do Kalkaty, kde hledali obživu. Ale hlad s bídou už dávno zachvátil 1 města, a proto policisté strhávali chudáky se stupátek vlaků, tloukli je a věznili pro krádež pouhého banánu. Takový byl 1 osud kováře Káló a jeho krásné dcery Candralékhy. Do poslední chvíle se ji otec snaži zachránit před nevěstincem, stane se pro její záchranu zlodějem i podvodníkem a teprve na samém dně zoufalství, mezi nejbídnějšlm! druhy nalézá silu k vzpouře. Scény před soudem, z vězeni a z nevěstince Jsou výsměchem všemu lidskému. Kovář K^ló, který z nepříčetného hladu ukradne banán, je za to odsouzen na tři měsíce nucených prací. V důvěře ve spravedlnost se obhajuje tim, že chtěl zůstat na živu. „Proč musíš žil?“ ptá se ho soudce v tmavém anglickém obleku. „Proč musíš žít?“ Na takovou otázku se i prostému indickému venkovanu těžko odpovídá. A přece se odpovědi dopátrá. Tvrdé odpovědi, která má a bude mít platnost v Indii i všude na světě až do odstranění kast a tříd: „Jede na tygru a nemůže s něho sestoupit. Sedl na něm obkročmo, napolo rezignovaný a bezmocný, a bestie se podle libosti plíží nebo uháni. Ale i za jízdy byl si po celou dobu vědom toho, že nemá jiné východisko, než tygra zabít.“ G. S. Bhabani Bhattacharya: Kdo jede na tygru. SNPL, 1959, stran 260, cena váz. 14,30 Kčs. Ilustrace J. V. Zižky. Atlas „Chráněné rostliny“ od dr. J. Veselého vyšel v Orbisu. Autor ke knize VYŠŠÍ ROSTLINY co Je tomu téměř 43 let, jsem začal přednášet na Universitě Karlově systematickou botaniku. Za tü dobu se názory na systematické třídění rostlin podstatně změnily. Vzpomínáni si na skvělé přednášky svého učitele prof. dr. J. Velenovského, jenž zdůrazňoval stále jen íoríologii jako základní vědu pro budování soustavy rostlin. Od té doby vědecké poznatky pokročily; dnes nemůžeme přehlížet přečetné vědecké práce '. anatomii, embryológii a cytologii rostlin, stejně musíme respektovat studie o zeměpisném rozšíření a chorologll rostlin, právě tak i výsledky bádáni v genetice, speciální práce o pylových zrnkách a1 o výtrusech (palynclogie), o metabolismu a biochemii a o obsahových látkách rost- \ lin. Zejména jsou však důležité no,vé objevy v oboru paleobotaniky, která nám poskytuje spolehlivý základ piv fytogenetický systém, v němž jsou rostliny seskupeny podle příbuznosti a nikoli jen podle podobnosti. Po rozboru všech našich znalosti o rostlinách nastoupl synthesa, a ta zobrazuje právě v systému výsledky všech botanických studil. A podle výsledku všech těchto dílčích problémů je nutné nejen upravit přednášky na vysokých školách, ale poskytnout odborné veřejnosti příručku, která ji seznám s dnešním stavem soustavy rostlin, vybudované na vývojové nauce. Není to práce snadná a nově vydaná kniha „Vyšší rostliny“ zůstává daleko za konečným cílem fytogenetiků; ale přesto, srovnáme-li ji s dřívějšími učebnicemi nebo příručkami (např. Aventinský Rosyioopis sv. 9), je v ni pokrok zejména v uspořádáni látky na principu vývoje. Tim vzniklo pořadí rostiin odlišné od dřívějších systémů. K jednotlivým kapitolám je připojen výběr nejdůležitějši literatury. Tím se stává kniha příručkou těm, kteří se hodlají důkladněji seznámit s problematikou té které skupiny rostlin. Text je doprovázen obrázky, fotografiemi, kresbami, četnými květními diagramy a schématy grafického znázornění příbuzenských vztahů; tato schemata znamenají pro přemýšlejícího čtenáře vic než dlouhé výklady. — V knize je celá řada původních myšlenek a námětů na dosud neřešené problémy. Komu je kniha určena, je řečeno v její předmluvě: pro posluchače vysokých škol, pro "učitele, pro zahradníky a lesníky, pro fannaceuty a pro všechny, kdož se zabývají užitkovými rostlinami, neboť jejich největší část náleží právě do skupiny vyšších rostlin PROF. DR. FRANTIŠEK NOVÁK Kniha vyšla v ČSAV. V posledních desetiletích počal klasickým hmotám vyrůstat nový soupeř — umělé materiály. Ty však byly z jjočátku přijímány se značnou dávkou nedůvěry, která byla zaviněna jednak přirozeným sklonem lidí k používání osvědčených a vyzkoušených věcí a jednak tím, že z počátku byly umělé hmoty používány jako náhražka materiálů klasických^ v období, kdy těchto byl nedostatek. Časem se však ukázalo, že zdánlivá náhražka vykazuje daleko lepší vlastnosti než hmota původní a že není dobře JI tak Jednostranně posuzovat. Umělé materiály všeobecně známé pod pojmem ,,plastické hmoty“ připravují se spojením mnoha malých molekul výchozích látek, tav. monomerů ve velké celky — jiolymery. Je zajímavé, že všechny přírodní materiály kromě kovů, tedy ty, které člověk naprosto běžně používá, jsou právě polymery. Vidíme tedy, že vývoj Jde vlastně od přírodních polymerů k umělým, cílevědomě člověkem vyráběným. Lidstvo se vrací k materiálům pradávným, ale vrací se k nim na vyšši úrovni, dovede je dále zušlechťovat, vyrábět stále nové a nové, a vnutit jim celou škálu požadovaných vlastností. Dnes si téměř ani neuvědomujeme, jak hluboko do našeho života umělé hmoty zasáhnou — od plnicího pera, kterým jsou psány tyto řádky, přes celou řadu předmětů denní potřeby, až po gigantické stavby, které by pomocí klasických materiálů nebyly vůbec proveditelné. Nesmírně se rozšířilo použití umělých polymerů v technice na příklad v tryskovém letadle TU-104 je neméné než 120.000 součástí vyrobeno z plastických hmot. Jejich nejcennější’ vlastnosti mimo nízkou váhu a pevnost je jejich přizpůsobilost nejrozmanitějšim'účelům a možnost zpracování těmi nejmoderítějšimi technologickými postupy. Z přehledu použití těchto materiálů vidíme, že v součas. né době je počáteční nedůvěra již dávno překonána, plastické hmoty prokázaly dokonale svoji životaschopnost a v současné době je nutno vynaložit maximální úsilí, aby výroba stačila .uspokojit požadavky všech oborů, kde si tyto hmoty svoje místo již nalezly. Podrobné informace o plastických hmotách a o jejich užiti najdete v publikaci Nőtte hmoty od docentů Artura Stoye a Františka Kebla; kniha vychází v těchto dnech v Malé moderní encyklopedii (Orbis). ZADRZTE UPRCHLOU TRAMVAJ TEREZKU STOP ZVLÁŠTNÍ ZNAMENÍ POD LEVÝM OKNEM ZLUTE SLUNÍČKO STOP TRAMVAJ RIDI KLUK V ČERVENE CEPICI STOP VYHLASTE POPLACH CISLO TRI STOP PRIPRAVTE OBKLÍČENI PODEPSAN MINISTR VŠECH TRAMVAJI STOP — Kluci ze Žižkova a Vinohrad, Pele Tyrolku a Nové a Staré Město nevyjímaje,, mi mohou potvrdit, že si nevymýšlím. Strakatá tramváj Terezka po Praze skutečně jezdila a řidli ji malý kluk v červené čepici. A poplach číslo tři byl nejstrašnějšt poplach ministerstva tramvaji vůbec. Stíhací tramvaje a jeřáby měly plná kola práce, než splašenou tramvaj Terezku zadržely a režisér Vošmik řekl klukovi v čepici: „Pepíku, usmívat sel“ a to všecko je pravda pravdoucí a černýma písmenama na bílém v knížce POHÁDKA O STARÉ, TRAMVAjl a modře a červeně a zeleně a strakatě v právě dokončeném filmu POHÁDKA 0 STARÉ TRAMVAjl. Knížku mám radši, protože je v ni malíř, který umí namalovat tak velké kroužkované 0, že se do filmu ani nevešlo. A je v ní ještě stříbrná tramvaj nad střechami domů, tajemství osmi kolejí a tajemství J<áfa a tajemství jeřáb -- žiraía a velký tramvajoví soud vynese velký rozsudek,. kterým se obžalovaná uprchlá tramvaj Terezka cdsuzuje — Ale to už si přečtěte sami. Důležité je, že děti starou tramvaj Terezku zachránily. Jmenuje se teď Tramvaj mateřských' škol a už není ani rezatá ani strakatá. Je krásně modrá jako obloha a tam, kde mají obyčejné tramvaje číslo, má namalované žluté sluníčko. Podle toho jí poznáte. V knížce J na ulici Knílka vyšla v SNDK. Ilustroval li Alois Mikulka. Ota Hofman KAREL PÁVEK * K dětským veršům Karla Kapouna Pírko (Krajské nakladatelství v Brně), nakreslila obrázky Vilma Lesková. I I I I I I I I I I I I I > ŠŤASTNOU CESTU HORNICKÉMU SLOVNÍKU Obyčejně si pod slovníkem předd stavujeme buď soubor abecedně uspořádaných slov s překladem do někte-: rého jazyka (např. slovník rusko-l český, popř. česko-ruský), anebo naučný slovník, který podává encyklopedické poučení. Ani jeden ani druhý typ slovníku neměli na mysli autoři a redakce Hornického slovní-: ku terminologického (zpracovaly ko-' lektlv Ústavu pro jazyk český ČSAV. za vedení dr. K. Sochora; vyd. St. pedagogické nakladatelství], neboť jim šlo o odborný slovník v pravém slova smyslu výkladový, to znamená takový, který vykládá a jazykově posu-, zuje současné hornické termíny (především z uhelného hornictví). Při zpracovávání takto pojatého slovní-ku bylo nutno těžit ze zkušenosti naJ. šich revírů, konat komise a porady s názvoslovným zaměřením a přede-: vším trpělivě vypisovat hornické vý-: razy ze současné odborné literatury; hodnotit je a posuzovat jazykově slovnikársky. Tak bylo shromážděno, t na 30 Ü0Ű výpisků, jednotlivých lístků, jež tvořily spolehlivý základ pro vlastni slovnikárskou práci. Hornický slovník terminologický obsahuje souhrn abecedně uspořádá-: ných terminů s výkladem, co které» slovo užívané našimi havíři známe-:I ná. Tento výklad slouží k orientaci a Identifikací pojmů. Také slova souznačná, synonyma, se uvádějí, neboť jsou důležitá k správnému chá-pánl hornické mluvy jako celku. Za přinos Slovníku považujeme, že hodnotí hornické výrazy jednak z hlediska častosti výskytu, jednak z hle-:I diska jejich spisovnosti a terminologické platnosti. Proto Be rozlišují běžné termíny a termíny řídké nebo řidčeji užívané, slova zastaralá, me-' odborná a výrazy hantýrkové, lidové, nářečí. Slovník doporučuje užívat jen výrazy spisovné, před ostatními varuje. Tim rhce přispět k ustálení a dotvoření hornické mluvy, která u nás prošla dlouhým vývojem a mnoha výkyvy pdd vlivem germanizace. Slovník je určen všem pracovmíkům v hornictví, vžákům průmysl«-' vých škol, studujícím vysokých škol a také spisovatelům, novinářům a redaktorům odborných' časopisů.I Přejeme tomuto prvinímu názyoslov-' němu slovníku z pboru hornictyl šťastnou cestu. Nechť co -nejlépe víře a všechny ostattřf zájemce! poučuje, informuje a vede naše h«-I Dr. K. Soctor Í I I I I I I I I I I I 0 povinnostech a právech členů JZD Pracovníkům JZD se dostává do rni-1 kou kniha, která bude Jistě któsdétip zajímat. J. Suchánek v publikaci: Práva a povinnosti členů JZD, vydané ve Státním zemědělském nakladatelství, podává velmi přístupnou formou druž-I stevnlkům ucelený přehled o Jejich právech a povinnostech podle současné právní úpravy. Kniha odpovídá na desítky otázek a tak přímo pomáhá odstraňovat zbytečné trpkosti, svetry; a nejasnosti, které v družstvu mnoliíy'® vznikají proto, že družstevníci nezná- !I jl své postavení v družstvu. Zajímavá je 1 otázka odměňování. Dnes Je na úseku odměňováni hlavním úkolem družstev vytvářet všechny |)ředpoklady pro postupné zavádění peněžní odměny, která odpovídá do-saženému rozvoji družstevní ekonomiky a výrazně přispívá k dalšímu upevňováni družstev. Předpokladem spravedlivé odměny za práci jsou správnéI výkonové normy, podle kterých se v družstvu dělají všechny práce. V některých družstvech se projevuje nezdravý zjev změkčováni norem, což má za následek zvyšováni potřeby pracovních jednotek, pokles pracovní morálky a nedostatky v orifentaci prá-ce a plánováni. Motivem je mylná domněnka, že při měkkých normách bude započítáno více pracovních jed-notek, ale odměna za PJ bude zas o to nižší. Pro výši pracovní odměny je rozhodující množství produktů — a to nelze zajistit nějakou úpravou norem. Naopak uvážíme-li pravděpodobný neblahý vliv měkkých norem na produktivitu práce, vidíme jasně, že snižováni norem působí i na výši odměny spíše záporně. Pnnlikace dála informuje družstevníky podrobně o jejich právech a po-I vinnostach při řízení a správě družstva, stejně i o ochraně družstevního majetku. Všechny družstevníky bude jistě zajímat vysvětleni práv a povinnosti při vedeni záhumenkového hospodářství. Poměr členů předních družstev k záhumenkovému hospodářství ukazuje jasnou perspektivu: s postupnou konsolidaci a upevňováním JZD ztrá-ct záhumenkové hospodářství na významu Vlče družstev poznává, že je lépe soustředit se na práci v JZD, protože tak sl zajisti potřebné pro- středky pro svou obživu, i další osobni potřeby. Osvobodí se od dvojí práce na záhumenku a v družstvu. Umožní lim to bohatší a kulturnější život. Publikace seznámí také družstevníky podrobně s novou ňpravou soclál- nlho zabezpečeni. Je cennou pomůckou a rádcem, a proto |e určena nejšlršl zemědělské veřejnosti. ALENA LUHANOVA