Pochodeň, leden-březen 1971 (LX/1-76)

1971-01-22 / No. 18

Naie poznámka autobusové dopravě mezi Hradcem Králové a Par­dubicemi mohou nejlépe a nej zasvěceněji hovořit samotní cestující. Zdánlivě ne vlastní vinou hovoří a většinou ne zrov na příznivě. Soustředěním za řálku pracovní doby většinou na sedmou hodinu ranní situa­ci v cestování autobusy ještě zhoršilo. Je možno namítnout — podle vyprávění ve vlaku se také DALŠÍ z odpovědných míst namítlo — že je možno lépe využít spo­jení ČSD. Ovšem dělnické pan­­tografy nejezdí zrovna prázdné. Pro mnoho cestujících je tú i důvod ekonomický Zdánlivě levnější týdenka na vlak se vzápětí značně prod raží použi­tím místní dopravy. Navíc je tu ztráta času z nádraží do cent­ra města, ať již máme na mysli jedno či druhé. Cestující je prakticky zákazníkem, který si vždy vybere výhodnější službu. A tou je v tomto případě jízda s ČSAD. Tím jsme se dostali k určitému náporu cestujících, kteří začali jezdit nepohodlně. Ani tehdy však nejdou na vlak, ale vyža­dují posilové spoje. Jak jsme byli včera informováni, společ­ným úsilím odboru dopravy KNV a vedení podniku ČSAD se podařilo získat další auto­bus, který začne od pondělka mezi oběma velkými městy Vý­chodočeského kraje jezdit. (Jízdní řád bude vyvěšen.) Tím se situace zlepší, zcela však ještě nevyřeší. Do budoucna se bude nutno zamyslet nad do­pravou i z druhé stránky. Při loňském sčítání jsme do archů uváděli také údaje o do­jíždění do zaměstnání. Zatím ještě nejsou k dispozici výsled­ky, které bychom na tomto místě potřebovali znát. Můžeme však právem předpokládat, že by se perspektivně mohlo ces­tování mezi Hradcem a Pardu­bicemi omezit. Při jistém pocho­pení by se mohli lidé vzájemně přestěhovat nebo si podobně směnit místa v zaměstnání. Ne­ní to sice populární, ale nako­nec by to posloužilo společ­nosti, do níž patříme všichni. (vV) AUTOBUS Výpočetní středisko podniku výpočetní techniky o Ostí nad Orlicí v současné době instaluje počítač Ar it m a A 100. je to první počítač v okresu Ostí nad Orlici. Věříme, že závody této průmyslové oblasH dokonale využijí tuto moderní výpočetní techniku pro vytvoření pod­kladu k zvýšení ekonomické efektivnosti a racio nalizace výroby. V ÚNORU VÝSTAVA PRO TEXTILÁKY ORGATEX desetiletý V lednu 1961 byl založen eko­­r.omickoorganizační ústav ba­vlnářského průmyslu — ORGA­­TEX. Deset let je pro ústav, jehož vývojová činnost vyžaduje vy­sokou úroveň práce, bohaté te­oretické vědomosti a praktic­ké zkušenosti, krátká doba, přesto však v něm vyrostl ko­lektiv pracovníků, který je scho­pen účinně spolupracovat a ře­šit důležité úkoly bavlnářské­ho průmyslu z oblasti raciona­lizace řízení a správy, řízení výroby a manipulace s materiá­lem s použitím nejmodernějších prostředků výpočetní techniky. Během své desetileté činnosti vypracoval ORGATEX celou řa­du racionalizačních projektů, jejichž realizace znamená pro podniky a závody nejen úsporu namáhavé práce, ale přispívá k uspořádání celé normové zá­kladny bavlnářského průmyslu a projevuje se příznivě ve zvy-šování produktivity práce, sni­žování nákladů, zklidnění zefektivnění celého procesu ří­a zení výroby. V rámci tohoto malého jubilea své činnosti představí se ORGA­TEX pracovníkům bavlnářského průmyslu a ostatní textilní ve­řejnosti výstavkou některých svých prací a souborem infor­mačních přednášek z oblasti ře­šené problematiky a nabíze­ních služeb. Výstavka i před­nášky se budou konat ve.dnceíi 8.—19. února v budově oboro­vého ředitelství Bavlnářského průmyslu v Hradci Králové. C vli) Výstava »Chemie pro stavebnictví« Od 9. do 25. února uspořádají závody průmyslové chemie Par­dubice ve spolupráci se sdruže­nými podniky ve vestibulu mi­nisterstva stavebnictví v Pra­ze výstavu chemických výrob­ků pro stavebnictví. Představí na ní řadu výrobků, nátěrové hmoty, tmel, podlahoviny, plas­tické hmoty, impregnační pro­středky ... Navíc uskuteční i dny nové techniky, kde cd­hornici přednesou referáty o no­vinkách a použití výrobků. Za­jímavá bude jistě i přednáška ing. B. Svobody, CSc., z Vý­zkumného ústavu syntetických pryskyřic a laků Pardubice o vy­užití syntetických pryskyřic pro architektonické řešení exterié­rů a interiérů. Výstava si kla­de za cíl informovat stavbaře o chemických výrobcích pro tento obor. (vk) 2 9 POCHODEŇ 9 Pátek 22. ledna 1971 zah ranicní zajímavosti VÝCVIKOVÉ STŘEDISKO Před devíti léty zřídili v Chica­gu policejní výcvikové středis­ko pro psy. Do školy se přijí­mají pouze němečtí ovčáci — psi ve stáří od 9 do 11 měsíců. Výcvik trvá 14 týdnů. Přijíma­cí řízení je velice přísné: z cel­kem přihlášených 3500 psů se do kursu dostalo jen sto. A z nich jen necelých 70 výcvik do­končilo. Během kursu tito vy­braní psi procházejí nejen zá­kladním výcvikem, ale i výcvi­kem ve speciálních disciplí­nách, jako je nalézání omam­ných drog — zvlášť schopni je­dinci objeví marihuanu dokonce i kdyl je umístěna v zapečetě­né sklenici pod zemí. Nyní se uvaluje v souvislosti s napjatou situací v zemi o výcviku psů k vyhledávání ukrytých výbuš­nin. TORUŇ SE ROZRŮSTÁ Toruň, rodiště Mikuláše Koper­­níka, polského astronoma, ma­terpatika a lékaře, leží na dol­ní Visle v Bydhošíském vojvod­ství. V roce 1945 zde byla za­ložena Universita Mikuláše Ko­­perníka, která má dnes 395 přednášejících a asi 4800 po­sluchačů. V roce 1967 byla za­počata výstavba nového univer­sitního městečka, které bude rozloženo na ploše 82 hektarů a ponese rovněž jméno Mikuláše Koperníka. Celý komplex má být dobudován do roku 1985. již dnes je v provozu několik bu­dov — jsou to tři koleje pro 1030 studentů, dva hotely pro zahraniční asistenty (325 lid’ ', menza a malá nemocnice s lé­kárnou. Do roku 1975 budou do­končeny stavby chemické a bio­logické fakulty a knihovny, kde bude umístěno 1 500 000 svazků. POZNÁMKY K SOCIALISTICKÉ' RACIONALIZACI ^ POZNÁMKY K SOCIALISTICKÉ RACIONALIZACI V naší předcházející korespon­denci jsme si řekli, .že také u nás již druhý rok existuje cen­trálně organizované hnutí za odhalování skrytých rezerv v národním hospodářství, které postupně nabývá formy kom­plexní socialistické racionaliza­ce. Z dosavadních poznatků o vý­voji racionalizačního hnutí v průmyslových podnicích Výcho­dočeského kraje vyplývá, že příslušní pracovníci se z pod­nětu centrálních orgánů v loň­ském roce problémy odhalová­ní rezerv zabývali a zpracova­li první varianty svých progra­mů. Můžeme říci, že podniko­vé programy komplexní soci­alistické racionalizace měly formu konkrétních úkolů a cí­lů pro zbývající období roku 1970 a pro rok 1971. Současně byly a průběžně stále ještě jsou zpracovávány možnosti ra­cionalizačních opatření do ro­ku 1975. Měl jsem možnost v rámci svých služebních povinností navštívit v poslední době ně kolik průmyslových podniků a využíval jsem těchto příleži­tostí k rozhovorům na téma racionalizace s pracovníky. Rovněž odpovědnými jsem se zájmem prostudoval programy z dalších podniků, které mi re­dakce poskytla. Je velmi těžké z těchto ne zcela úplných po­hledů určit, v kterých podni­cích pouze formálně reagova li na pokyn nadřízených orgá­nů a po napsání příslušného množství listů odškrtli splněný úkol a kde skutečně odpově­děli a s opravdovým zájmem hledali možnosti použití racio­nalizačních opatření při vy­užívání svých rezerv. Ještě jednou zdůrazňuji slova „s opravdovým zájmem“, neboť dobře pochopená racionaliza­ce se v každém případě nemů­že stát záležitostí denní pra­covní rutiny, ale je třeba do ní vkládat kus nadšení všech zúčastněných lidí. Je však ne­sporné, že skutečně došlo k odhalení značných rezerv již nyní a že při přípravě plánu na rok 1971 se racionalizační opatření stala významným či­nitelem při naplnění jeho cílů. Rovněž je nesporné, že na pře­vážné většině podniků není ra­­cionalize chápána pouze jako jednorázová akce, ale jako sys­tém práce. V této souvislosti mě velmi zaujal článek publi­kovaný již 1. června 1970 v novinách Závodů Vítězného února v Hradci Králové „Ono­­rovec“, kde se pod názvem Za­myšlení nad výsledky ankety k racionalizaci mimo jiné říká, že 84% z dotazovaných před­ních pracovníků požaduje ra­cionalizovat práci v podniku a považuje racionalizaci za ne­zbytnou. 50% pracovníků se chce aktivně podílet na pří­pravě a zavádění racionalizace. 66% pracovníků chce být se­známeno informativně a 31% podrobně s myšlenkami auto­matizace, aby mohli z titulu své funkce účinně podporovat racionalizační opatření. Vý­sledky jsou zajímavé proto, že iiž na počátku celého hnutí dokazují značný zájem pracov­níků podnikové sféry. Při hodnocení úrovně probíha­jícího racionalizačního hnutí v průmyslových podnicích Výcho­dočeského kraje bych se ještě jednou vrátil k referátu sou­druha Štrougala na prosinco­vém plénu ÚV KSČ, kde říká, že nyní v prvé řadě půjde o odhalení a využití jednorázo­vých rezerv v růstu produktivi­ty práce, umožněné plným vy­užitím pracovní doby, upevně­ním kázně, lepším uspořádáním pracovišť, soustavným zlepšo­váním technologických postu­pů a účelnějším využitím exi­stujících základních fondů. jeho slov vyplývá, že skuteč­Z ně v počáteční fázi ani nemůže za současných podmínek jít o komplexní přístup Taková je i situace v podnicích, které se ve svých programech převážně zaměřují na odkrývání jedno­­lázových rezerv a prakticky budují základnu komplexního pojetí celého hnutí. Současně je pochopitelné, že úroveň ra­cionalizačního postupu je růz­ná v každém podniku, což sou­visí s kvalitou pracovníků, ve­likostí podniku, se zkušenostmi s racionalizací (víme, že již v minulých letech na některých podnicích byla zřizována raci­onalizační oddělení, případně byla tato činnost začleněna v náplni jiného útvaru), i další­mi okolnostmi. Tak nacházíme podniky, kde se racionalizační činnost omezuje na několik ve­lice jednoduchých úsporných opatření a na druhé straně podniky usilující o maximální možnou komplexnost a alespoň částečné využití náročnějších racionalizačních metod. V dru­hém případě mám na mysli např. ZVU v Hradci Králové, kde při prověrkách technolo­gie konstrukcí zavedou prvky hodnotové analýzy, i Hedvu v jí Moravské Třebové, kde uvažu­o intenzifikaci výrobních procesů pomocí racionalizač­ních studií a aplikace metody MTM (klasifikace pracovních pohybů). Tolik asi o dosavadním stavu v zavádění komplexní socialis­tické racionalizace v průmyslo­vých podnicích Východočeské­ho kraje. Přeji všem zapále­ným pro věc mnoho úspěchů a těším se na jejičh případné ohlasy. F. JIRKO Prokazatelný zájem * K DOKUMENTŮM PROSINCOVÉHO PLÉNA ÚV KSČ Upevnit autoritu plánu „V Poučení mě zaujala zejména analýza toho, jak pravice usilovala o rozklad orgánů státní moci,“ řekl soudruh Ri­chard Průša, tajemník Východočeského KNV, a pokračoval. „Výrazně se to projevovalo i v našem kraji. Hospodářské organizace nerespektovaly usnesení národních výborů, ani oblastní plán. Docházelo tak k neřešitelným rozporům zvláště v oblasti investic. Podniky např. nedodržovaly po schválení investice své sliby, že zruší nevyhovující malé provozy a místo úspor požadovaly pak nové pracovní sily. Analýza nám dává návod, jak budeme dále postupovat. Upevňujeme autoritu státního i oblastního plánu, postupně budeme i řešit chyby minulosti. Vytvořili jsme si kádrové předpoklady v národních výborech, podporu dostáváme i od občanů na veřejných schůzích. Dožadují se ale pře­devším důsledného dodržování veřejného pořádku a přís­ného postihu pro ty, kteří jim ztrpčují svůj život, ať již svoH neukázněností, různými výstřelky či přímo trestnými činy.“ Komunisté ze společenských organizací NF v okrese Rych­nov nad Kněžnou vyjádřili na svém aktivu podporu závě­rům prosincového pléna. Na potvrzení tohoto postoje se usnesli zajistit tyto úkoly: Seznámí s výsledky jednání prosincového pléna ÚV KSČ okresní výbory všech společenských organizací začleněných v Národní frontě a projednají, aby se s nimi seznámily i závodní a místní organizace. Mimořádné úsilí věnují usměrnění činnosti ZV ROH na závodech, aby se skutečně staly organizátory neformální soutěže, výchovy pracujících a pomocníky strany v úsilí o konsolidaci poměrů na závo­dech a dalšího rozvoje ekonomiky. Podobnou péči věnuji i SSM a Pionýrské organizaci, které se hlásí k socialistic­kým ideálům a chtějí v tomto směru působit na mladé lidi. Pozornost výchově mladých občanů bude věnována ze stra­ny komunistů i v ostatních organizacích NF, především pak v Českém svazu žen, tělovýchovných organizacích, CčK a dalších, kde se soustředuje část mládeže, která není organizována v SSM. (sn) DOPIS Z PRAHY již před tisíci roky — přesně o letech 965—966 — navštívil arabsko-židovský cestovatel španělského původu, loráhím ibn Jakub, střední Eiřropu, Prahu, Krakov, země baltských Slovanů a zaznamenal, že Praha je město, postavené z kamene a vápna. Zpráva Ibráhíma syna Jakůba tedy dokládá, že jednak historie Prahy je více než tisíciletá a jednak, že Praha už tehdy se skvěla mezi městy a byla vskutku výstavná. Mnoho generací Prahu stavělo, bořilo, vylepšovalo, ničilo a znovu tvořilo. Ve středověku to bylo největší evropské město za Alpami a známá a využívaná křižovatka Evropy. Hodnota pražských kulturních památek je v souvislých a podstatně rozsáhlých historických souborech. V monu­mentálnosti nebo v dávnějším letopočtu nás určité země nebo města sice předčí, ale v historických kompletech patříme mezi světově první. Avšak v Praze lze prohlížet i panoramatický unikát, vel­kolepou památku stavebního vývoje — Pražský hrad. Hradčany lákají a jsou přitažlivé. Pražský hrad — naše jedinečná dominanta — má pochopitelně svůj příliv a odliv, sezónu a podřimování. V letních měsících jsou hradní nádvoří k prasknutí j včetně Vikárky), v zimě je tu místa dost. Tuto neděli, v pravé poledne, bylo tu lidí poskrovnu. Ale byli zde, procházeli se, obhlíželi, poslouchali výklad nebo popociiázeli, fotografovali, mladí se drželi za ruce, kolem ramen nebo pasu. Cizinci i domorodci. Zamilovaní jsou všude stejní. A zvláště když se jim k srdečním vztahům přidává radost z prostředí, spokojenost a sváteční klid všude kolem. Z katedrály vycházela skupina mládeže. Doprovázel ji starší muž v modré radiovce, hovoří se anglicky. Asi pat­náct mládenců a děvčat, nejvoztopodivněji oblečených a exoticky vyhlížejících. Jeden z chlapců měl červenou bun­du, dole rozšířené kalhoty fialové barvy, dva jinoši nesli na sobě nějaké zelené hubertusy s otvory pro ruce, na šněrovacích botách upoutaly vykrojené paty, takže jim byly vidět ponožky; někteří mladí muži byli barbudos, jiní měli maxikotlety. Vzadu této skupiny našlapovala dvojice — ona celá v černém, černé holínky, černý maxikábát, knoflíky, černou chlupatou beranici a černou plěť. On vlastnil menjouovský knli, látka kabátu by se hodila na pestrý potah gauče, jeho střevíce s lesklými sponami svítily z lesklé dlažby. V obličeji byl křídově bílý, až průsvitný. Oba postupovali zahledění do sebe a k sobě co nejúžeji přivinuti. Bylo to s nimi asi vážné... U obelisku tuto přepestrou karavanu míjel šedivý, obrýlený muž, ladovský typ. Pak se zastavil, smál se a pokrucoval hlavou, lnu konfrontace generací. Nevím, za jakého slunovratu pobýval v Praze Ibrahim syn Jakuba. Ale jestli tu byl v zimě a nyní by se postavil vedle ladovský vyhlížejícího pána, anebo by tu stál místo něho, asi by rovněž iákroutil hlavou. Už bylo skoro půl jedné, když začalo problikávat slunce. Praha oddechovala v oparu. Národní divadlo se vynořovalo jako tmavá kulisa. Dole, pod ochozem Hradčanského ná­městí, žíla Nerudova ulice svou nenapodobitelnou přitaž­livostí. Sníh na střechách ještě neroztál a stejně víme, že pražský sníh není ten pravý. Z komínů odcházel kouř, ani ten nebyl zdaleka bílý, spíš sivý a sazový. Leckterý odpad je ucpaný ledovou zátkou, v ulici taje, je špinavo pod nohama. Ale přesto všechno Nerudova ulice vás přibijí k vyhlídkové rampě, drží vás u srdce v každém počasí. To musíte prožít sami. Nelamentujte, až budete stát nad Prahou a třeba zrovna bude nečas. Uvidíte, že Nerudovka je vždycky přitažlivá a plničká toho kouzla, které vy milujete — vpadne vám určitě do noty. Když jsem odcházel z Hradu a jen jsem vkročil do průchodu směrem k Jízdárně, za mnou pořádně tresklo. Bezděky jsem cuknul rameny a aniž bych se otočil, odha­doval jsem tíhu spadlé zmrzliny. Střechy začínají s chodci laškovat. Po pár krocích jsem se podíval na svůj ciferník, ukazoval právě třináct hodin. Byl jsem spokojený a osvě­žený. Kamenná krása přitahuje na celý život — i kdyby za vámi spadl Matterhorn. RUDOLF LABSK?

Next