Pochodeň, leden-březen 1971 (LX/1-76)
1971-01-22 / No. 18
Naie poznámka autobusové dopravě mezi Hradcem Králové a Pardubicemi mohou nejlépe a nej zasvěceněji hovořit samotní cestující. Zdánlivě ne vlastní vinou hovoří a většinou ne zrov na příznivě. Soustředěním za řálku pracovní doby většinou na sedmou hodinu ranní situaci v cestování autobusy ještě zhoršilo. Je možno namítnout — podle vyprávění ve vlaku se také DALŠÍ z odpovědných míst namítlo — že je možno lépe využít spojení ČSD. Ovšem dělnické pantografy nejezdí zrovna prázdné. Pro mnoho cestujících je tú i důvod ekonomický Zdánlivě levnější týdenka na vlak se vzápětí značně prod raží použitím místní dopravy. Navíc je tu ztráta času z nádraží do centra města, ať již máme na mysli jedno či druhé. Cestující je prakticky zákazníkem, který si vždy vybere výhodnější službu. A tou je v tomto případě jízda s ČSAD. Tím jsme se dostali k určitému náporu cestujících, kteří začali jezdit nepohodlně. Ani tehdy však nejdou na vlak, ale vyžadují posilové spoje. Jak jsme byli včera informováni, společným úsilím odboru dopravy KNV a vedení podniku ČSAD se podařilo získat další autobus, který začne od pondělka mezi oběma velkými městy Východočeského kraje jezdit. (Jízdní řád bude vyvěšen.) Tím se situace zlepší, zcela však ještě nevyřeší. Do budoucna se bude nutno zamyslet nad dopravou i z druhé stránky. Při loňském sčítání jsme do archů uváděli také údaje o dojíždění do zaměstnání. Zatím ještě nejsou k dispozici výsledky, které bychom na tomto místě potřebovali znát. Můžeme však právem předpokládat, že by se perspektivně mohlo cestování mezi Hradcem a Pardubicemi omezit. Při jistém pochopení by se mohli lidé vzájemně přestěhovat nebo si podobně směnit místa v zaměstnání. Není to sice populární, ale nakonec by to posloužilo společnosti, do níž patříme všichni. (vV) AUTOBUS Výpočetní středisko podniku výpočetní techniky o Ostí nad Orlicí v současné době instaluje počítač Ar it m a A 100. je to první počítač v okresu Ostí nad Orlici. Věříme, že závody této průmyslové oblasH dokonale využijí tuto moderní výpočetní techniku pro vytvoření podkladu k zvýšení ekonomické efektivnosti a racio nalizace výroby. V ÚNORU VÝSTAVA PRO TEXTILÁKY ORGATEX desetiletý V lednu 1961 byl založen ekor.omickoorganizační ústav bavlnářského průmyslu — ORGATEX. Deset let je pro ústav, jehož vývojová činnost vyžaduje vysokou úroveň práce, bohaté teoretické vědomosti a praktické zkušenosti, krátká doba, přesto však v něm vyrostl kolektiv pracovníků, který je schopen účinně spolupracovat a řešit důležité úkoly bavlnářského průmyslu z oblasti racionalizace řízení a správy, řízení výroby a manipulace s materiálem s použitím nejmodernějších prostředků výpočetní techniky. Během své desetileté činnosti vypracoval ORGATEX celou řadu racionalizačních projektů, jejichž realizace znamená pro podniky a závody nejen úsporu namáhavé práce, ale přispívá k uspořádání celé normové základny bavlnářského průmyslu a projevuje se příznivě ve zvy-šování produktivity práce, snižování nákladů, zklidnění zefektivnění celého procesu řía zení výroby. V rámci tohoto malého jubilea své činnosti představí se ORGATEX pracovníkům bavlnářského průmyslu a ostatní textilní veřejnosti výstavkou některých svých prací a souborem informačních přednášek z oblasti řešené problematiky a nabízeních služeb. Výstavka i přednášky se budou konat ve.dnceíi 8.—19. února v budově oborového ředitelství Bavlnářského průmyslu v Hradci Králové. C vli) Výstava »Chemie pro stavebnictví« Od 9. do 25. února uspořádají závody průmyslové chemie Pardubice ve spolupráci se sdruženými podniky ve vestibulu ministerstva stavebnictví v Praze výstavu chemických výrobků pro stavebnictví. Představí na ní řadu výrobků, nátěrové hmoty, tmel, podlahoviny, plastické hmoty, impregnační prostředky ... Navíc uskuteční i dny nové techniky, kde cdhornici přednesou referáty o novinkách a použití výrobků. Zajímavá bude jistě i přednáška ing. B. Svobody, CSc., z Výzkumného ústavu syntetických pryskyřic a laků Pardubice o využití syntetických pryskyřic pro architektonické řešení exteriérů a interiérů. Výstava si klade za cíl informovat stavbaře o chemických výrobcích pro tento obor. (vk) 2 9 POCHODEŇ 9 Pátek 22. ledna 1971 zah ranicní zajímavosti VÝCVIKOVÉ STŘEDISKO Před devíti léty zřídili v Chicagu policejní výcvikové středisko pro psy. Do školy se přijímají pouze němečtí ovčáci — psi ve stáří od 9 do 11 měsíců. Výcvik trvá 14 týdnů. Přijímací řízení je velice přísné: z celkem přihlášených 3500 psů se do kursu dostalo jen sto. A z nich jen necelých 70 výcvik dokončilo. Během kursu tito vybraní psi procházejí nejen základním výcvikem, ale i výcvikem ve speciálních disciplínách, jako je nalézání omamných drog — zvlášť schopni jedinci objeví marihuanu dokonce i kdyl je umístěna v zapečetěné sklenici pod zemí. Nyní se uvaluje v souvislosti s napjatou situací v zemi o výcviku psů k vyhledávání ukrytých výbušnin. TORUŇ SE ROZRŮSTÁ Toruň, rodiště Mikuláše Koperníka, polského astronoma, materpatika a lékaře, leží na dolní Visle v Bydhošíském vojvodství. V roce 1945 zde byla založena Universita Mikuláše Koperníka, která má dnes 395 přednášejících a asi 4800 posluchačů. V roce 1967 byla započata výstavba nového universitního městečka, které bude rozloženo na ploše 82 hektarů a ponese rovněž jméno Mikuláše Koperníka. Celý komplex má být dobudován do roku 1985. již dnes je v provozu několik budov — jsou to tři koleje pro 1030 studentů, dva hotely pro zahraniční asistenty (325 lid’ ', menza a malá nemocnice s lékárnou. Do roku 1975 budou dokončeny stavby chemické a biologické fakulty a knihovny, kde bude umístěno 1 500 000 svazků. POZNÁMKY K SOCIALISTICKÉ' RACIONALIZACI ^ POZNÁMKY K SOCIALISTICKÉ RACIONALIZACI V naší předcházející korespondenci jsme si řekli, .že také u nás již druhý rok existuje centrálně organizované hnutí za odhalování skrytých rezerv v národním hospodářství, které postupně nabývá formy komplexní socialistické racionalizace. Z dosavadních poznatků o vývoji racionalizačního hnutí v průmyslových podnicích Východočeského kraje vyplývá, že příslušní pracovníci se z podnětu centrálních orgánů v loňském roce problémy odhalování rezerv zabývali a zpracovali první varianty svých programů. Můžeme říci, že podnikové programy komplexní socialistické racionalizace měly formu konkrétních úkolů a cílů pro zbývající období roku 1970 a pro rok 1971. Současně byly a průběžně stále ještě jsou zpracovávány možnosti racionalizačních opatření do roku 1975. Měl jsem možnost v rámci svých služebních povinností navštívit v poslední době ně kolik průmyslových podniků a využíval jsem těchto příležitostí k rozhovorům na téma racionalizace s pracovníky. Rovněž odpovědnými jsem se zájmem prostudoval programy z dalších podniků, které mi redakce poskytla. Je velmi těžké z těchto ne zcela úplných pohledů určit, v kterých podnicích pouze formálně reagova li na pokyn nadřízených orgánů a po napsání příslušného množství listů odškrtli splněný úkol a kde skutečně odpověděli a s opravdovým zájmem hledali možnosti použití racionalizačních opatření při využívání svých rezerv. Ještě jednou zdůrazňuji slova „s opravdovým zájmem“, neboť dobře pochopená racionalizace se v každém případě nemůže stát záležitostí denní pracovní rutiny, ale je třeba do ní vkládat kus nadšení všech zúčastněných lidí. Je však nesporné, že skutečně došlo k odhalení značných rezerv již nyní a že při přípravě plánu na rok 1971 se racionalizační opatření stala významným činitelem při naplnění jeho cílů. Rovněž je nesporné, že na převážné většině podniků není racionalize chápána pouze jako jednorázová akce, ale jako systém práce. V této souvislosti mě velmi zaujal článek publikovaný již 1. června 1970 v novinách Závodů Vítězného února v Hradci Králové „Onorovec“, kde se pod názvem Zamyšlení nad výsledky ankety k racionalizaci mimo jiné říká, že 84% z dotazovaných předních pracovníků požaduje racionalizovat práci v podniku a považuje racionalizaci za nezbytnou. 50% pracovníků se chce aktivně podílet na přípravě a zavádění racionalizace. 66% pracovníků chce být seznámeno informativně a 31% podrobně s myšlenkami automatizace, aby mohli z titulu své funkce účinně podporovat racionalizační opatření. Výsledky jsou zajímavé proto, že iiž na počátku celého hnutí dokazují značný zájem pracovníků podnikové sféry. Při hodnocení úrovně probíhajícího racionalizačního hnutí v průmyslových podnicích Východočeského kraje bych se ještě jednou vrátil k referátu soudruha Štrougala na prosincovém plénu ÚV KSČ, kde říká, že nyní v prvé řadě půjde o odhalení a využití jednorázových rezerv v růstu produktivity práce, umožněné plným využitím pracovní doby, upevněním kázně, lepším uspořádáním pracovišť, soustavným zlepšováním technologických postupů a účelnějším využitím existujících základních fondů. jeho slov vyplývá, že skutečZ ně v počáteční fázi ani nemůže za současných podmínek jít o komplexní přístup Taková je i situace v podnicích, které se ve svých programech převážně zaměřují na odkrývání jednolázových rezerv a prakticky budují základnu komplexního pojetí celého hnutí. Současně je pochopitelné, že úroveň racionalizačního postupu je různá v každém podniku, což souvisí s kvalitou pracovníků, velikostí podniku, se zkušenostmi s racionalizací (víme, že již v minulých letech na některých podnicích byla zřizována racionalizační oddělení, případně byla tato činnost začleněna v náplni jiného útvaru), i dalšími okolnostmi. Tak nacházíme podniky, kde se racionalizační činnost omezuje na několik velice jednoduchých úsporných opatření a na druhé straně podniky usilující o maximální možnou komplexnost a alespoň částečné využití náročnějších racionalizačních metod. V druhém případě mám na mysli např. ZVU v Hradci Králové, kde při prověrkách technologie konstrukcí zavedou prvky hodnotové analýzy, i Hedvu v jí Moravské Třebové, kde uvažuo intenzifikaci výrobních procesů pomocí racionalizačních studií a aplikace metody MTM (klasifikace pracovních pohybů). Tolik asi o dosavadním stavu v zavádění komplexní socialistické racionalizace v průmyslových podnicích Východočeského kraje. Přeji všem zapáleným pro věc mnoho úspěchů a těším se na jejičh případné ohlasy. F. JIRKO Prokazatelný zájem * K DOKUMENTŮM PROSINCOVÉHO PLÉNA ÚV KSČ Upevnit autoritu plánu „V Poučení mě zaujala zejména analýza toho, jak pravice usilovala o rozklad orgánů státní moci,“ řekl soudruh Richard Průša, tajemník Východočeského KNV, a pokračoval. „Výrazně se to projevovalo i v našem kraji. Hospodářské organizace nerespektovaly usnesení národních výborů, ani oblastní plán. Docházelo tak k neřešitelným rozporům zvláště v oblasti investic. Podniky např. nedodržovaly po schválení investice své sliby, že zruší nevyhovující malé provozy a místo úspor požadovaly pak nové pracovní sily. Analýza nám dává návod, jak budeme dále postupovat. Upevňujeme autoritu státního i oblastního plánu, postupně budeme i řešit chyby minulosti. Vytvořili jsme si kádrové předpoklady v národních výborech, podporu dostáváme i od občanů na veřejných schůzích. Dožadují se ale především důsledného dodržování veřejného pořádku a přísného postihu pro ty, kteří jim ztrpčují svůj život, ať již svoH neukázněností, různými výstřelky či přímo trestnými činy.“ Komunisté ze společenských organizací NF v okrese Rychnov nad Kněžnou vyjádřili na svém aktivu podporu závěrům prosincového pléna. Na potvrzení tohoto postoje se usnesli zajistit tyto úkoly: Seznámí s výsledky jednání prosincového pléna ÚV KSČ okresní výbory všech společenských organizací začleněných v Národní frontě a projednají, aby se s nimi seznámily i závodní a místní organizace. Mimořádné úsilí věnují usměrnění činnosti ZV ROH na závodech, aby se skutečně staly organizátory neformální soutěže, výchovy pracujících a pomocníky strany v úsilí o konsolidaci poměrů na závodech a dalšího rozvoje ekonomiky. Podobnou péči věnuji i SSM a Pionýrské organizaci, které se hlásí k socialistickým ideálům a chtějí v tomto směru působit na mladé lidi. Pozornost výchově mladých občanů bude věnována ze strany komunistů i v ostatních organizacích NF, především pak v Českém svazu žen, tělovýchovných organizacích, CčK a dalších, kde se soustředuje část mládeže, která není organizována v SSM. (sn) DOPIS Z PRAHY již před tisíci roky — přesně o letech 965—966 — navštívil arabsko-židovský cestovatel španělského původu, loráhím ibn Jakub, střední Eiřropu, Prahu, Krakov, země baltských Slovanů a zaznamenal, že Praha je město, postavené z kamene a vápna. Zpráva Ibráhíma syna Jakůba tedy dokládá, že jednak historie Prahy je více než tisíciletá a jednak, že Praha už tehdy se skvěla mezi městy a byla vskutku výstavná. Mnoho generací Prahu stavělo, bořilo, vylepšovalo, ničilo a znovu tvořilo. Ve středověku to bylo největší evropské město za Alpami a známá a využívaná křižovatka Evropy. Hodnota pražských kulturních památek je v souvislých a podstatně rozsáhlých historických souborech. V monumentálnosti nebo v dávnějším letopočtu nás určité země nebo města sice předčí, ale v historických kompletech patříme mezi světově první. Avšak v Praze lze prohlížet i panoramatický unikát, velkolepou památku stavebního vývoje — Pražský hrad. Hradčany lákají a jsou přitažlivé. Pražský hrad — naše jedinečná dominanta — má pochopitelně svůj příliv a odliv, sezónu a podřimování. V letních měsících jsou hradní nádvoří k prasknutí j včetně Vikárky), v zimě je tu místa dost. Tuto neděli, v pravé poledne, bylo tu lidí poskrovnu. Ale byli zde, procházeli se, obhlíželi, poslouchali výklad nebo popociiázeli, fotografovali, mladí se drželi za ruce, kolem ramen nebo pasu. Cizinci i domorodci. Zamilovaní jsou všude stejní. A zvláště když se jim k srdečním vztahům přidává radost z prostředí, spokojenost a sváteční klid všude kolem. Z katedrály vycházela skupina mládeže. Doprovázel ji starší muž v modré radiovce, hovoří se anglicky. Asi patnáct mládenců a děvčat, nejvoztopodivněji oblečených a exoticky vyhlížejících. Jeden z chlapců měl červenou bundu, dole rozšířené kalhoty fialové barvy, dva jinoši nesli na sobě nějaké zelené hubertusy s otvory pro ruce, na šněrovacích botách upoutaly vykrojené paty, takže jim byly vidět ponožky; někteří mladí muži byli barbudos, jiní měli maxikotlety. Vzadu této skupiny našlapovala dvojice — ona celá v černém, černé holínky, černý maxikábát, knoflíky, černou chlupatou beranici a černou plěť. On vlastnil menjouovský knli, látka kabátu by se hodila na pestrý potah gauče, jeho střevíce s lesklými sponami svítily z lesklé dlažby. V obličeji byl křídově bílý, až průsvitný. Oba postupovali zahledění do sebe a k sobě co nejúžeji přivinuti. Bylo to s nimi asi vážné... U obelisku tuto přepestrou karavanu míjel šedivý, obrýlený muž, ladovský typ. Pak se zastavil, smál se a pokrucoval hlavou, lnu konfrontace generací. Nevím, za jakého slunovratu pobýval v Praze Ibrahim syn Jakuba. Ale jestli tu byl v zimě a nyní by se postavil vedle ladovský vyhlížejícího pána, anebo by tu stál místo něho, asi by rovněž iákroutil hlavou. Už bylo skoro půl jedné, když začalo problikávat slunce. Praha oddechovala v oparu. Národní divadlo se vynořovalo jako tmavá kulisa. Dole, pod ochozem Hradčanského náměstí, žíla Nerudova ulice svou nenapodobitelnou přitažlivostí. Sníh na střechách ještě neroztál a stejně víme, že pražský sníh není ten pravý. Z komínů odcházel kouř, ani ten nebyl zdaleka bílý, spíš sivý a sazový. Leckterý odpad je ucpaný ledovou zátkou, v ulici taje, je špinavo pod nohama. Ale přesto všechno Nerudova ulice vás přibijí k vyhlídkové rampě, drží vás u srdce v každém počasí. To musíte prožít sami. Nelamentujte, až budete stát nad Prahou a třeba zrovna bude nečas. Uvidíte, že Nerudovka je vždycky přitažlivá a plničká toho kouzla, které vy milujete — vpadne vám určitě do noty. Když jsem odcházel z Hradu a jen jsem vkročil do průchodu směrem k Jízdárně, za mnou pořádně tresklo. Bezděky jsem cuknul rameny a aniž bych se otočil, odhadoval jsem tíhu spadlé zmrzliny. Střechy začínají s chodci laškovat. Po pár krocích jsem se podíval na svůj ciferník, ukazoval právě třináct hodin. Byl jsem spokojený a osvěžený. Kamenná krása přitahuje na celý život — i kdyby za vámi spadl Matterhorn. RUDOLF LABSK?