Pochodeň, duben-červen 1971 (LX/77-153)

1971-05-05 / No. 105

MY A KVĚTEN IPokračováni ze str. 1) du, pouze přizpůsobili. „Vlastenci", jimi na osudu vlasti nezáleželo. Jaký ti, čtenáři, nacisté chystali osud, co by zbylo z Prahy, z měst a vesnic, kdyby tanky Rudé armády nebyly rychlejší? .. jsou na místě i ty nejostřejši prostředky. Z vesnic, které stoji v plamenech, již nikdo stři Jet nebude!" — „Zakročit bezohledně. Účastníky decimovat!" — „Letecké cíle: celý střed města na vý­chodním břehu Vltavy s hlavním cilem okolí Václavského náměstí. Mnoho zápalných bomb, celé hnízdo musí hořet!" Rozkazy feldmaršála Schörnera. Stavět ke zdi, věšet, vypalovat. Měl na tp 900 000 vojáků, převážně takových, kteří získali důklad­nou katovskou a paličskou praxi. Přesvědčili jsme se, že neváhali v krvavém díle pokračovat — spoléhali se totiž na shovívavost Američanů. Ne, nemíním znevažovat obyčejné americké vojáky, mám na mysli jen ty nahoře, kteří vydávali rozhodující' rozkazy, v nichž se se záchranou nacistické armády Střed počítalo. Pamatuješ se přece, hradecký čtenáři, ná obrněné vozy s bílými hvězdami. Tenkrát jsi věděl, že jen rudé hvězdy znamenají svobodu. Plakali jsme radosti. Dočkali jsme se. Ale před 9. květnem 1945 bylo mnoho slz a ještě bývá v těch rodinách, v nichž zitra děd anebo otec položi květiny k pomníčku, na němž je vnukovo či sy­novo jméno. Nezapomeň, čtenáři! Kytičku těm, kteři přispěchali vykoupit svými životy tvůj. OLDŘICH KOÜTNIK Den otevřených dveří v CKD Hradec Králové se přes nepříznivé počasí vydařil. 1680 návštěvníků bylo nejen spokojeno s prohlíd­kou závodu, ale hlavně překvapeno čistotou všech provozů, sa­dovou úpravou mezi objekty. Tentokráte dobře působí úprava všech vchodů do objektů, která je řešena nejen k 1. máji, ale byl vzat zřetel k trvalému využití výzdoby těchto vchodů. Na provozech byly instalovány výstavky výrobků; nejvíce na občany Hradce zapůsobil obří lodní motor typu 525, který byl v běhu. Mezi návštěvníky závodu byli také vedoucí tajemník KV KSČ František Tesař a pplk. Sovětské armády A. F. Kuzin. Foto: B. Klicpera Dodávky pro bytovou výstavbu MITOP plni závazky Zastrčená za činžovní domy v Mlýnské ulici v Ostí nad Orlicí je továrna, na jejíž bráně je připevněná tabulka, která ozna­muje, že je zde n. p. MITOP. Zeptáš-li se ústeckého občana, co se zde vyrábí, odpoví ti ur­čitě: filc. Je to dost málo pro člověka, který neví, co všechno předcházelo tomu, než mohl tu­to chlupovou plsť použít auto­mobilový a hutní průmysl, než ji mohli použít ve stavebnictví, strojírenství, obuvnictví, v le­tectví. Také včelaři znají dobře desky, které dělají jejich úlům teplý kabát proti zimě. A kdož ví, zda se zedník někdy zamys­lel nad tím, kdo pro něj vyro­bil chlupovou plsť na hladítka. A vědí instalatéři vodovodů ve stavebních podnicích, odkud pochází izolační pásy na obalo­vání vodovodních trubek? Klasická, chlupová plsť se vyrá­bí právě ve zmíněné továrně MITOP. Je to malý závod, který zaměstnává 90 zaměstnanců a z toho asi 55 procent žen. Klidné prostředí a dobré výdělkové možnosti jsou také jedním z důvodů, proč zde pracují ně­kteří již 20 — 25 let. Vytváří zde hodnoty pro naše národní hospodářství tolik potřebné V loňském roce tu měli záva­zek na zvýšení výroby o 500 ti- Mládež a 50. výročí KSČ SKLIDILI ÚSPĚCH Při městské ZO SSM v Turnově byla v minulých dnech založe­na kulturní úderka ..Družba“. Prvně vystoupila na prvomájo­­vém večeru přátelství. Program — pásmo revoluční poezie a písní — se velice líbil jak so­větským hostům, tak i obča­nům. Členové mládežnické ú­­derky „Družba“ se nyní připra­vují na oslavy 50. výročí vzni­ku KSČ a na 26. výročí osvobo­zení ČSSR Sovětskou armádou. Při přípravě programu pomá­hají i sovětští komsomolci, (koj sic Kčs. Nakonec ho splnili na 750 tisíc Kčs. Za vzornou práci ve druhém pololetí obdrželi v MITOP putovní standartu pod­nikového ředitele, jako nejlepší závod. Dobér výsledky celku by nebyly bez dobré práce jednot­livců. Loni patřili k vyzname­naným Růžena Salingerová a Ladislav Hrnčíř. A nebylo by jistě správné vynechat Antoní­na Kroulíka, ředitele, který pra­cuje v podniku od dětských let. V plnění závazků k 50. výročí založení KSČ a XIV. sjezdu, který sleduje zvýšení výroby a úspory nákladů v celkové hod­notě 250 000 Kčs. si dali za úkol zásobovat přednostně chlupový­mi deskami stavební organiza­ce pro komplexní bytovou vý­stavbu v ČSSR. Vyrobí a po­kryjí požadavky jednotlivých odběratelů úměrně k jejich skutečné potřebě, aby nebyla narušena bytová výstavba v dů­sledku nedostatku plstí. K to­muto významnému celostátní­mu úkolu chtějí vyrobit navíc 5000 kg chlupových desek v hodnotě 110 000 Kčs. GUSTA DOSTÁLOVA v Spatná planeta pana Vojtěcha Pan Vojtěch byl svým způsobem světák. Moc toho sice nevěděl, ale zato měl na všechno svůj názor, ke všemu si přikládal „své polín­ko“ a to co bylo u nás bylo vždycky špatné. „To v takovém Rakousku,“ dodá­val v místním hostinci, „pánové, já bych vám přál vidě' . . .* jin­dy zase poučoval: „Pane, v západ­ním Německu není auťák pro­blém. A jak si tam lidé žijí. . .“ Byli takoví, kteří zpočátku pana Vojtěcha se zájmem vyslechli, ale bylo víc těch, kteří jeho slovům nevěřili. „Makat se musí všude,“ říkali mu většinou a „já nevěřím, že by ka­pitalisti dali někomu něca zadar­mo “ a bylo to. Pan Vojtěch většinou po takovém argumentu ustal tím spíš, když k tomu, kdo tohle říkal, patřily ještě pořádné dělnické pěsti. V takových přípa­dech vyklízel bojiště dřív, než se všichni ostatní vzpamatovali. Nicméně zášť páně Vojtěchova proti našemu zřízení a nekritický obdiv ke všemu, co bylo na západ od naší hranice, ho přivedlo k tomu, že sedl za psací stroj a za­čal své myšlenky dávat na papír. Použil k tomu ještě pár prolože­ných kopíránků a se známkami Soudnička st starosti nedělal. Svůj obdiv ke všemu západnímu doplňoval hru­bými urážkami našeho státu. Zpočátku se zdálo, že jde o „oje­v dinělý výkřik“ někoho, komu se naší společností nechce moc pracovat. Když však dopisy plné nechutných pomluv a urážek za­­žaly docházet nejrůznějším adre­sátům stále častěji, bylo jasné, že je píše někdo se záměrem sou­stavně šířit nedůvěru a nenávist proti našemu zřízení. Pan Vojtěch byl neobyčejně pře­kvapen, když mu soudruzi z Bez­pečnosti oznámili, že naše spo­lečnost není ochotna trpět jeho hanlivé útoky rozmnožované a ro­zesílané v dopisech na všechny možné adresáty. Pan Vojtěch se z odvážného bojovníka proti so­cialismu a komunismu změnil ve strašpytla první třídy. Začal cou­vat, prosit, slibovat. On prý to tak nemyslel, šlo více méně o vtip, a tak prý se to nedá brát. jenže v dnešní době už nejsme na takové „vtipy“ zvyklí a tak soudruzi v orgánech, kteří se čin­ností pana Vojtěcha zabývali, mě­li docela jiný názor. Ten názor se shoduje s názorem většiny poc­tivých lidí. Vybojovali jsme si republiku, svou prací usilujeme, aby byla štastným domovem nás všech, a nedovolíme, aby nějací páni „Vojtěchové“ nám do naší práce chrlili zlovolné pomluvy a šířili nenávist. Jeho argument, že se nerodil na špatné planetě, neobstojí. (ek) 2 O POCHODEŇ • Středa 5. května 1971 Granát o úkolech Družstvo umělecké výroby Granát v Turnově svolalo do Lázní Sedmi­­horek výroční členskou schůzi. Zúčastnilo se jí na 140 delegátů, nejlepších odborníků a pracovní­ků družstva, kteří hodnotili vý­sledky minulého roku a projednali plán na letošní rok. Výsledky I. čtvrtletí jsou velmi dobré a ukazují, že jsou reálné předpoklady pro splnění celoroč­ního plánu. Jednotlivci i kolekti­vy také uzavřeli socialistické zá­vazky a přihlásili se do soutěže k 50. výročí založení KSČ. Od představenstva ČSVD v Praze ob­držel Granát za pracovní výsledky titul „Družstvo 25. výročí osvobo­zení ČSSR Sovětskou armádou“ a peněžitou odměnu. V závěru výroční členské schůze zvolili přítomní představenstvo, kotrolní komisi a komisi péče o členy. Předsedou družstva se stal soudruh Vladimír Kos. Výsledek této členské schůze ukazuje na stabilizaci vnitřních poměrů v družstvu a odstranění všech ruši­vých jevů z předcházejících let. Tím se vytvořily podmínky pro další rozvoj tvořivé práce a plně­ní všech výrobních úkolů. (mř) Máte zájem o pokusy? Vykládat o důležitosti chemie by bylo zbytečné. To přece zná kaž­dý. Ale mnozí z vás, chlapci a děvčata, kteří v tomto školním ro­ce chodíte do 8. nebo 9. třídy, by se rádi seznámili s chemií podrob­něji. Máte-11 zájem o chemické pokusy, přihlaste se do chemic­kých kroužků Krajského domu dětí a mládeže v Hradci Králové. V nich již pracují děti z hradec­kých škol, vaši kamarádi. A tak chcete-li poznat „paní“ chemii blíže a nebojíte se určitá myšlen­kové námahy, přijďte do KDPM. Kroužky pracují každý den v tý­dnu, vždy od 14 nebo 15 hodin. ANGAŽOVANOST ZLEPŠ0VATE1Ů Zlepšovatelské linutí, které se začalo rozvíjet hned po osvo­bození naši vlasti Sovětskou armádou, je výrazným proje­vem tvůrčí aktivity při usku­tečňování technického rozvoje. Stalo se záležitostí nejširšího okruhu pracujících a tím i ve­likou materiální silou technic­kého pokroku. Zlepšovatelé ú­­spěšně vyřešili mnoho význam­ných technických, technologic­kých i organizačních problé­mů. jejichž realizace přinesla našemu národnímu hospodářství značné úspory. Stejně tak tomu bylo v minu­losti u národního podniku Sil­nice Hradec Králové, jehož pra­covníci svými zlepšovatelskýmí návrhy vyřešili mnohé klíčové problémy podniku a zasloužili se o miliónové úspory, mnohdy spojené s růstem produktivity práce. Zlepšovatelé měli nema­lý podíl na tom, že podnik nyní disponuje v hlavní stavební vý­robě kapacitou 400 miliónů roč­ně, a zaujímá tak mezi ostatní mi národními podniky Silnice prvé místo. Přes značné úspěchy zlepšova­­telského hnutí v posledních le­tech zaznamenalo do určité mí­ry kritický stav, který prame­nil zejména v jeho podceňová­ní některými pracovníky, kteří považovali realizací přijatých zlepšovacích návrhů za zby­tečnou pracovní zátěž a zdržo­vání od běžných pracovních úkolů. Na zlepšovatele se často dívali Jen jako na lidi, jejichž hlavním zájmem je zvyšování osobních příjmů. Podceňování jejích činnosti se projevovalo i v tom, že se se zlepšovatel­­ským hnutím nepočítalo jako s důležitým ekonomickým či­nitelem při zabezpečování plá­novaných úkolů. O uplatňování zlepšovacích návrhů ve výrobě usilovali často jen zlepšovate­lé. K podceňování docházelo 1 tam, kde se odborová organiza­ce nezajímala o tuto dobrovol­nou a vysoce angažovanou čin­nost pracujících a nevyžadova­la dost důrazně od vedení pod­niku, aby se plně využívalo ini­ciativy pracujících. Ministerstvo dopravy spolu s Českým odborovým svazem pra­covníků dopravy a silničního hospodářství vyhlásilo pro zvý­šení iniciativy pracujících v re­sortu dopravy rok 1970 za rok zlepšovatelský a v rámci toho­to roku vyhlásilo pro obory ne­­železničních doprav soutěž o nejlepší organizaci nebo podnik ve zlepšovatelském hnutí. Tím­to vyhlášením se především sle­dovalo, aby se pracovní inicia­tiva, vyvolaná výzvou ústřední­ho výboru Komunistické strany Československa a vládou Čes­koslovenské socialistické repub­liky k 25. výročí osvobození na­ší republiky Sovětskou armá­dou, stala věcí všech pracují­cích, neboť jen za jejích široké účasti může splnit své poslání. Silnice, n. p., Hradec Králové se v této soutěži z podniků sil­niční a městské dopravy, po­zemních komunikací, civilního letectví a vodní dopravy minis­terstva dopravy. CSR umístili na velmi čestném II. místě, při­čemž ze silničních podniků jsou na I. místě. Ve zlepšovatelském roce 1970 bylo podáno celkem 56 zlepšovacích návrhů a bylo docíleno 1 650 000 Kčs prokaza­telných úspor. Nejsou ovšem vyčísleny úspory těch zlepšo­vacích návrhů, které přispěly ke zvýšení kvality, ke zlepšení hygieny prostředí a ke zvýšení bezpečnosti práce. Hradečtí silničáři nechtějí ani v letošním roce opustit své tra­dice ve zlepšovatelském hnutí, a proto vypsali k 50. výročí založení Komunistické strany Československa novou vnitro­podnikovou soutěž ve zlepšova­telském hnutí. Aby činnost zlepšovatelů a novátorů byla usměrněna na klíčové problé­my podniku, budou podnikem vypsány tématické úkoly, které spolu se soutěží Jistě v letošním roce zajistí našemu národnímu hospodářství nejméně takové výsledky, jako v minulém roce. (mk) ^ * Z£Ü t ¥ tf) Icorszultcsce Podíl a účast na řízení Prosincové plénum ústředního výboru KSC zdů­raznilo, že: „Clen strany je povinen jako komu­nista působit a vystupovat na svém pracovišti v místě svého bydliště, ale i všude jinde. Sami víme, jak je potřebné vliv strany rozšiřovat a jak je nutné, aby komunisté mezi bezpartijními poli­ticky a ideologicky působili. I to je součást řízení stranických záležitostí. Aktivní účast komunistů na vytváření a uskuteč­ňování politiky strany na pracovištích a v místech bydliště úzce souvisí s uplatňováním vedoucí úlohy strany. Komunista působí na své okolí nejen vě­domě, přímo, ale 1 nepřímo. Především působí svým příkladem v prácí, při základních pracovních povinnostech, svou odpovědností za svěřené úkoly a jejich splnění, rozhodností na úseku, za který zodpovídá. Poctivá práce a vzorné plnění povinností vydá někdy jako příklad pro ostatní více, než mnohá slova a plané diskuse. Proto stranické organizace i tuto stránku komunistické příkladnosti mají sledovat, kontrolovat a hod­notit. Je to spojeno s uplatněním požadavku, aby každý komunista byl pověřen konkrétním úkolem, jehož plnění nevyžaduje nic jiného, než řádné plnění bez oslavných řečí a zbytečných frází. Takový přístup k úkolům a povinnostem je nepřímým i přímým působením dobrého příkladu. To však nemůže vést ke snižování požadavků na členy strany, že jejich povinností je působit přímo svým názorem, svým postojem, svým slovem. Politika strany vyžaduje, aby komunisté ji mezi nestraníky vysvětlovali, aby za ni bojo­vali a získávali pro ni další stoupence. V důsledku politic­ké dezorientace i působením třídně cizích oportunistlckých a revizionistických názorů, ještě dnes mnozí naši spolu­občané kolísají v názorech i postojích. Aby se nám komu­nistům dařilo řízení stranických záležitostí, musíme ne­ustále rozšiřovat okruh těch, kteří pochopí náš program, ztotožni se s naším postupem a budou ochotni spolu s námi záměry strany realizovat. Proto komunista jako člen stra­nického kolektivu provádí ve svém okolí přímou masovou politickou a ideologickou práci. V této agitační činnosti músí pracovat s fakty a argumenty, musí být náročný sám k sobě, to znamená, že nemůže fantazírovat a vymýšlet si, ale přísně respektovat skutečnost, objektivní realitu. V agi­taci, aby byla úspěšná, se komunista má cvičit, má zkou­mat dopad svého působení a má si ověřovat výsledky své činnosti. Komunista se mimo jiných vlastností má vyzna­čovat také skromností. Pokud jde o agitaci ve svém okolí a ke svým spolupracovníkům, měl by naopak být neskrom­ný. Svými myšlenkami, svým světonázorovým postojem, svou straníckostí by měl vnikat do citu i rozumu lidí ve svém okolí. Masová politická práce je objektivní nutnost. Ale nesmíme agitaci zlehčovat lacinou argumentací a rádoby­­populárními frázemi. Masová politická práce je součástí řízení stranických záležitostí. Čím větší podíl komunistů bude na agitační činnosti mezi občany, tím více bude jejich zájem dávat nám své připomínky, náměty i rady, tím větší bude okruh ochotných spolupracovat s námi, podílet se na řízení a účastnit se rozhodování. Budovat socialistickou společnost je vysoce náročný úkol. Proto my, komunisté při uplatňování vedoucí úlohy strany, musíme mít zájem i na rozšíření účasti pracujících na řízení politiky, ekono­miky i dalších úseků a z toho důvodu musí být podíl ma­sové politické práce p0dctatně větší než dosud. (žs—lc) V RUDÉM RÁMEČKU Součástí oslao májových dnů a 50. výročí žalo žení KSČ v Bor ohrádku je i výstava fo­tografií, tisku a jiných dokumentů, které připomínají život, práci a boje členů strany v obci a okolí od roku 1921 až do dneška. Zároveň zde také vystavuji své práce žáci borohrádecké školní družiny. Výstava, je­jímž organizátorem je místní organizace KSČ v Borohrádku, vzbudila značný zájem v celém rychnovském okrese. Navštívili ji také pracovníci Čs. televize a pořídili ně­které záběry pro vysílání. Celá výstava je velmi zdařilá. Sešla se zde vlastně minulost s přítomností. Minulost, zachycená v zažloutlých fotogra­fiích a jiných dokladech, které připomínají, kolik tvrdých bojů i nejtěžších obětí museli přinést otcové a dědové, aby si jejich děti mohly v klidu hrát, učit se a pracovat. Druhá část výstavy — žákovské práce místní ZDS — svědčí o tom, že jejich boj nebyl marný. Na jednom ze snímků K. Silného vidíte soudruha Josefa Felkla, jednoho z nejstarších členů strany v Borohrádku, jak beseduje s dětmi místní ZDS. Na druhém snímku je zachycen jeden z vystavovaných panelů, na němž je his­torický výtisk Pochodně.

Next