Pochodeň, duben-červen 1971 (LX/77-153)
1971-05-05 / No. 105
MY A KVĚTEN IPokračováni ze str. 1) du, pouze přizpůsobili. „Vlastenci", jimi na osudu vlasti nezáleželo. Jaký ti, čtenáři, nacisté chystali osud, co by zbylo z Prahy, z měst a vesnic, kdyby tanky Rudé armády nebyly rychlejší? .. jsou na místě i ty nejostřejši prostředky. Z vesnic, které stoji v plamenech, již nikdo stři Jet nebude!" — „Zakročit bezohledně. Účastníky decimovat!" — „Letecké cíle: celý střed města na východním břehu Vltavy s hlavním cilem okolí Václavského náměstí. Mnoho zápalných bomb, celé hnízdo musí hořet!" Rozkazy feldmaršála Schörnera. Stavět ke zdi, věšet, vypalovat. Měl na tp 900 000 vojáků, převážně takových, kteří získali důkladnou katovskou a paličskou praxi. Přesvědčili jsme se, že neváhali v krvavém díle pokračovat — spoléhali se totiž na shovívavost Američanů. Ne, nemíním znevažovat obyčejné americké vojáky, mám na mysli jen ty nahoře, kteří vydávali rozhodující' rozkazy, v nichž se se záchranou nacistické armády Střed počítalo. Pamatuješ se přece, hradecký čtenáři, ná obrněné vozy s bílými hvězdami. Tenkrát jsi věděl, že jen rudé hvězdy znamenají svobodu. Plakali jsme radosti. Dočkali jsme se. Ale před 9. květnem 1945 bylo mnoho slz a ještě bývá v těch rodinách, v nichž zitra děd anebo otec položi květiny k pomníčku, na němž je vnukovo či synovo jméno. Nezapomeň, čtenáři! Kytičku těm, kteři přispěchali vykoupit svými životy tvůj. OLDŘICH KOÜTNIK Den otevřených dveří v CKD Hradec Králové se přes nepříznivé počasí vydařil. 1680 návštěvníků bylo nejen spokojeno s prohlídkou závodu, ale hlavně překvapeno čistotou všech provozů, sadovou úpravou mezi objekty. Tentokráte dobře působí úprava všech vchodů do objektů, která je řešena nejen k 1. máji, ale byl vzat zřetel k trvalému využití výzdoby těchto vchodů. Na provozech byly instalovány výstavky výrobků; nejvíce na občany Hradce zapůsobil obří lodní motor typu 525, který byl v běhu. Mezi návštěvníky závodu byli také vedoucí tajemník KV KSČ František Tesař a pplk. Sovětské armády A. F. Kuzin. Foto: B. Klicpera Dodávky pro bytovou výstavbu MITOP plni závazky Zastrčená za činžovní domy v Mlýnské ulici v Ostí nad Orlicí je továrna, na jejíž bráně je připevněná tabulka, která oznamuje, že je zde n. p. MITOP. Zeptáš-li se ústeckého občana, co se zde vyrábí, odpoví ti určitě: filc. Je to dost málo pro člověka, který neví, co všechno předcházelo tomu, než mohl tuto chlupovou plsť použít automobilový a hutní průmysl, než ji mohli použít ve stavebnictví, strojírenství, obuvnictví, v letectví. Také včelaři znají dobře desky, které dělají jejich úlům teplý kabát proti zimě. A kdož ví, zda se zedník někdy zamyslel nad tím, kdo pro něj vyrobil chlupovou plsť na hladítka. A vědí instalatéři vodovodů ve stavebních podnicích, odkud pochází izolační pásy na obalování vodovodních trubek? Klasická, chlupová plsť se vyrábí právě ve zmíněné továrně MITOP. Je to malý závod, který zaměstnává 90 zaměstnanců a z toho asi 55 procent žen. Klidné prostředí a dobré výdělkové možnosti jsou také jedním z důvodů, proč zde pracují někteří již 20 — 25 let. Vytváří zde hodnoty pro naše národní hospodářství tolik potřebné V loňském roce tu měli závazek na zvýšení výroby o 500 ti- Mládež a 50. výročí KSČ SKLIDILI ÚSPĚCH Při městské ZO SSM v Turnově byla v minulých dnech založena kulturní úderka ..Družba“. Prvně vystoupila na prvomájovém večeru přátelství. Program — pásmo revoluční poezie a písní — se velice líbil jak sovětským hostům, tak i občanům. Členové mládežnické úderky „Družba“ se nyní připravují na oslavy 50. výročí vzniku KSČ a na 26. výročí osvobození ČSSR Sovětskou armádou. Při přípravě programu pomáhají i sovětští komsomolci, (koj sic Kčs. Nakonec ho splnili na 750 tisíc Kčs. Za vzornou práci ve druhém pololetí obdrželi v MITOP putovní standartu podnikového ředitele, jako nejlepší závod. Dobér výsledky celku by nebyly bez dobré práce jednotlivců. Loni patřili k vyznamenaným Růžena Salingerová a Ladislav Hrnčíř. A nebylo by jistě správné vynechat Antonína Kroulíka, ředitele, který pracuje v podniku od dětských let. V plnění závazků k 50. výročí založení KSČ a XIV. sjezdu, který sleduje zvýšení výroby a úspory nákladů v celkové hodnotě 250 000 Kčs. si dali za úkol zásobovat přednostně chlupovými deskami stavební organizace pro komplexní bytovou výstavbu v ČSSR. Vyrobí a pokryjí požadavky jednotlivých odběratelů úměrně k jejich skutečné potřebě, aby nebyla narušena bytová výstavba v důsledku nedostatku plstí. K tomuto významnému celostátnímu úkolu chtějí vyrobit navíc 5000 kg chlupových desek v hodnotě 110 000 Kčs. GUSTA DOSTÁLOVA v Spatná planeta pana Vojtěcha Pan Vojtěch byl svým způsobem světák. Moc toho sice nevěděl, ale zato měl na všechno svůj názor, ke všemu si přikládal „své polínko“ a to co bylo u nás bylo vždycky špatné. „To v takovém Rakousku,“ dodával v místním hostinci, „pánové, já bych vám přál vidě' . . .* jindy zase poučoval: „Pane, v západním Německu není auťák problém. A jak si tam lidé žijí. . .“ Byli takoví, kteří zpočátku pana Vojtěcha se zájmem vyslechli, ale bylo víc těch, kteří jeho slovům nevěřili. „Makat se musí všude,“ říkali mu většinou a „já nevěřím, že by kapitalisti dali někomu něca zadarmo “ a bylo to. Pan Vojtěch většinou po takovém argumentu ustal tím spíš, když k tomu, kdo tohle říkal, patřily ještě pořádné dělnické pěsti. V takových případech vyklízel bojiště dřív, než se všichni ostatní vzpamatovali. Nicméně zášť páně Vojtěchova proti našemu zřízení a nekritický obdiv ke všemu, co bylo na západ od naší hranice, ho přivedlo k tomu, že sedl za psací stroj a začal své myšlenky dávat na papír. Použil k tomu ještě pár proložených kopíránků a se známkami Soudnička st starosti nedělal. Svůj obdiv ke všemu západnímu doplňoval hrubými urážkami našeho státu. Zpočátku se zdálo, že jde o „ojev dinělý výkřik“ někoho, komu se naší společností nechce moc pracovat. Když však dopisy plné nechutných pomluv a urážek zažaly docházet nejrůznějším adresátům stále častěji, bylo jasné, že je píše někdo se záměrem soustavně šířit nedůvěru a nenávist proti našemu zřízení. Pan Vojtěch byl neobyčejně překvapen, když mu soudruzi z Bezpečnosti oznámili, že naše společnost není ochotna trpět jeho hanlivé útoky rozmnožované a rozesílané v dopisech na všechny možné adresáty. Pan Vojtěch se z odvážného bojovníka proti socialismu a komunismu změnil ve strašpytla první třídy. Začal couvat, prosit, slibovat. On prý to tak nemyslel, šlo více méně o vtip, a tak prý se to nedá brát. jenže v dnešní době už nejsme na takové „vtipy“ zvyklí a tak soudruzi v orgánech, kteří se činností pana Vojtěcha zabývali, měli docela jiný názor. Ten názor se shoduje s názorem většiny poctivých lidí. Vybojovali jsme si republiku, svou prací usilujeme, aby byla štastným domovem nás všech, a nedovolíme, aby nějací páni „Vojtěchové“ nám do naší práce chrlili zlovolné pomluvy a šířili nenávist. Jeho argument, že se nerodil na špatné planetě, neobstojí. (ek) 2 O POCHODEŇ • Středa 5. května 1971 Granát o úkolech Družstvo umělecké výroby Granát v Turnově svolalo do Lázní Sedmihorek výroční členskou schůzi. Zúčastnilo se jí na 140 delegátů, nejlepších odborníků a pracovníků družstva, kteří hodnotili výsledky minulého roku a projednali plán na letošní rok. Výsledky I. čtvrtletí jsou velmi dobré a ukazují, že jsou reálné předpoklady pro splnění celoročního plánu. Jednotlivci i kolektivy také uzavřeli socialistické závazky a přihlásili se do soutěže k 50. výročí založení KSČ. Od představenstva ČSVD v Praze obdržel Granát za pracovní výsledky titul „Družstvo 25. výročí osvobození ČSSR Sovětskou armádou“ a peněžitou odměnu. V závěru výroční členské schůze zvolili přítomní představenstvo, kotrolní komisi a komisi péče o členy. Předsedou družstva se stal soudruh Vladimír Kos. Výsledek této členské schůze ukazuje na stabilizaci vnitřních poměrů v družstvu a odstranění všech rušivých jevů z předcházejících let. Tím se vytvořily podmínky pro další rozvoj tvořivé práce a plnění všech výrobních úkolů. (mř) Máte zájem o pokusy? Vykládat o důležitosti chemie by bylo zbytečné. To přece zná každý. Ale mnozí z vás, chlapci a děvčata, kteří v tomto školním roce chodíte do 8. nebo 9. třídy, by se rádi seznámili s chemií podrobněji. Máte-11 zájem o chemické pokusy, přihlaste se do chemických kroužků Krajského domu dětí a mládeže v Hradci Králové. V nich již pracují děti z hradeckých škol, vaši kamarádi. A tak chcete-li poznat „paní“ chemii blíže a nebojíte se určitá myšlenkové námahy, přijďte do KDPM. Kroužky pracují každý den v týdnu, vždy od 14 nebo 15 hodin. ANGAŽOVANOST ZLEPŠ0VATE1Ů Zlepšovatelské linutí, které se začalo rozvíjet hned po osvobození naši vlasti Sovětskou armádou, je výrazným projevem tvůrčí aktivity při uskutečňování technického rozvoje. Stalo se záležitostí nejširšího okruhu pracujících a tím i velikou materiální silou technického pokroku. Zlepšovatelé úspěšně vyřešili mnoho významných technických, technologických i organizačních problémů. jejichž realizace přinesla našemu národnímu hospodářství značné úspory. Stejně tak tomu bylo v minulosti u národního podniku Silnice Hradec Králové, jehož pracovníci svými zlepšovatelskýmí návrhy vyřešili mnohé klíčové problémy podniku a zasloužili se o miliónové úspory, mnohdy spojené s růstem produktivity práce. Zlepšovatelé měli nemalý podíl na tom, že podnik nyní disponuje v hlavní stavební výrobě kapacitou 400 miliónů ročně, a zaujímá tak mezi ostatní mi národními podniky Silnice prvé místo. Přes značné úspěchy zlepšovatelského hnutí v posledních letech zaznamenalo do určité míry kritický stav, který pramenil zejména v jeho podceňování některými pracovníky, kteří považovali realizací přijatých zlepšovacích návrhů za zbytečnou pracovní zátěž a zdržování od běžných pracovních úkolů. Na zlepšovatele se často dívali Jen jako na lidi, jejichž hlavním zájmem je zvyšování osobních příjmů. Podceňování jejích činnosti se projevovalo i v tom, že se se zlepšovatelským hnutím nepočítalo jako s důležitým ekonomickým činitelem při zabezpečování plánovaných úkolů. O uplatňování zlepšovacích návrhů ve výrobě usilovali často jen zlepšovatelé. K podceňování docházelo 1 tam, kde se odborová organizace nezajímala o tuto dobrovolnou a vysoce angažovanou činnost pracujících a nevyžadovala dost důrazně od vedení podniku, aby se plně využívalo iniciativy pracujících. Ministerstvo dopravy spolu s Českým odborovým svazem pracovníků dopravy a silničního hospodářství vyhlásilo pro zvýšení iniciativy pracujících v resortu dopravy rok 1970 za rok zlepšovatelský a v rámci tohoto roku vyhlásilo pro obory neželezničních doprav soutěž o nejlepší organizaci nebo podnik ve zlepšovatelském hnutí. Tímto vyhlášením se především sledovalo, aby se pracovní iniciativa, vyvolaná výzvou ústředního výboru Komunistické strany Československa a vládou Československé socialistické republiky k 25. výročí osvobození naší republiky Sovětskou armádou, stala věcí všech pracujících, neboť jen za jejích široké účasti může splnit své poslání. Silnice, n. p., Hradec Králové se v této soutěži z podniků silniční a městské dopravy, pozemních komunikací, civilního letectví a vodní dopravy ministerstva dopravy. CSR umístili na velmi čestném II. místě, přičemž ze silničních podniků jsou na I. místě. Ve zlepšovatelském roce 1970 bylo podáno celkem 56 zlepšovacích návrhů a bylo docíleno 1 650 000 Kčs prokazatelných úspor. Nejsou ovšem vyčísleny úspory těch zlepšovacích návrhů, které přispěly ke zvýšení kvality, ke zlepšení hygieny prostředí a ke zvýšení bezpečnosti práce. Hradečtí silničáři nechtějí ani v letošním roce opustit své tradice ve zlepšovatelském hnutí, a proto vypsali k 50. výročí založení Komunistické strany Československa novou vnitropodnikovou soutěž ve zlepšovatelském hnutí. Aby činnost zlepšovatelů a novátorů byla usměrněna na klíčové problémy podniku, budou podnikem vypsány tématické úkoly, které spolu se soutěží Jistě v letošním roce zajistí našemu národnímu hospodářství nejméně takové výsledky, jako v minulém roce. (mk) ^ * Z£Ü t ¥ tf) Icorszultcsce Podíl a účast na řízení Prosincové plénum ústředního výboru KSC zdůraznilo, že: „Clen strany je povinen jako komunista působit a vystupovat na svém pracovišti v místě svého bydliště, ale i všude jinde. Sami víme, jak je potřebné vliv strany rozšiřovat a jak je nutné, aby komunisté mezi bezpartijními politicky a ideologicky působili. I to je součást řízení stranických záležitostí. Aktivní účast komunistů na vytváření a uskutečňování politiky strany na pracovištích a v místech bydliště úzce souvisí s uplatňováním vedoucí úlohy strany. Komunista působí na své okolí nejen vědomě, přímo, ale 1 nepřímo. Především působí svým příkladem v prácí, při základních pracovních povinnostech, svou odpovědností za svěřené úkoly a jejich splnění, rozhodností na úseku, za který zodpovídá. Poctivá práce a vzorné plnění povinností vydá někdy jako příklad pro ostatní více, než mnohá slova a plané diskuse. Proto stranické organizace i tuto stránku komunistické příkladnosti mají sledovat, kontrolovat a hodnotit. Je to spojeno s uplatněním požadavku, aby každý komunista byl pověřen konkrétním úkolem, jehož plnění nevyžaduje nic jiného, než řádné plnění bez oslavných řečí a zbytečných frází. Takový přístup k úkolům a povinnostem je nepřímým i přímým působením dobrého příkladu. To však nemůže vést ke snižování požadavků na členy strany, že jejich povinností je působit přímo svým názorem, svým postojem, svým slovem. Politika strany vyžaduje, aby komunisté ji mezi nestraníky vysvětlovali, aby za ni bojovali a získávali pro ni další stoupence. V důsledku politické dezorientace i působením třídně cizích oportunistlckých a revizionistických názorů, ještě dnes mnozí naši spoluobčané kolísají v názorech i postojích. Aby se nám komunistům dařilo řízení stranických záležitostí, musíme neustále rozšiřovat okruh těch, kteří pochopí náš program, ztotožni se s naším postupem a budou ochotni spolu s námi záměry strany realizovat. Proto komunista jako člen stranického kolektivu provádí ve svém okolí přímou masovou politickou a ideologickou práci. V této agitační činnosti músí pracovat s fakty a argumenty, musí být náročný sám k sobě, to znamená, že nemůže fantazírovat a vymýšlet si, ale přísně respektovat skutečnost, objektivní realitu. V agitaci, aby byla úspěšná, se komunista má cvičit, má zkoumat dopad svého působení a má si ověřovat výsledky své činnosti. Komunista se mimo jiných vlastností má vyznačovat také skromností. Pokud jde o agitaci ve svém okolí a ke svým spolupracovníkům, měl by naopak být neskromný. Svými myšlenkami, svým světonázorovým postojem, svou straníckostí by měl vnikat do citu i rozumu lidí ve svém okolí. Masová politická práce je objektivní nutnost. Ale nesmíme agitaci zlehčovat lacinou argumentací a rádobypopulárními frázemi. Masová politická práce je součástí řízení stranických záležitostí. Čím větší podíl komunistů bude na agitační činnosti mezi občany, tím více bude jejich zájem dávat nám své připomínky, náměty i rady, tím větší bude okruh ochotných spolupracovat s námi, podílet se na řízení a účastnit se rozhodování. Budovat socialistickou společnost je vysoce náročný úkol. Proto my, komunisté při uplatňování vedoucí úlohy strany, musíme mít zájem i na rozšíření účasti pracujících na řízení politiky, ekonomiky i dalších úseků a z toho důvodu musí být podíl masové politické práce p0dctatně větší než dosud. (žs—lc) V RUDÉM RÁMEČKU Součástí oslao májových dnů a 50. výročí žalo žení KSČ v Bor ohrádku je i výstava fotografií, tisku a jiných dokumentů, které připomínají život, práci a boje členů strany v obci a okolí od roku 1921 až do dneška. Zároveň zde také vystavuji své práce žáci borohrádecké školní družiny. Výstava, jejímž organizátorem je místní organizace KSČ v Borohrádku, vzbudila značný zájem v celém rychnovském okrese. Navštívili ji také pracovníci Čs. televize a pořídili některé záběry pro vysílání. Celá výstava je velmi zdařilá. Sešla se zde vlastně minulost s přítomností. Minulost, zachycená v zažloutlých fotografiích a jiných dokladech, které připomínají, kolik tvrdých bojů i nejtěžších obětí museli přinést otcové a dědové, aby si jejich děti mohly v klidu hrát, učit se a pracovat. Druhá část výstavy — žákovské práce místní ZDS — svědčí o tom, že jejich boj nebyl marný. Na jednom ze snímků K. Silného vidíte soudruha Josefa Felkla, jednoho z nejstarších členů strany v Borohrádku, jak beseduje s dětmi místní ZDS. Na druhém snímku je zachycen jeden z vystavovaných panelů, na němž je historický výtisk Pochodně.