Pochodeň, duben-červen 1978 (LXVII/77-152)

1978-04-01 / No. 77

Misst HC -43Xa magazín na sobotu a nedáü 1. a 2. dubna 1978r 70 haléřů • ročník 67 • číslo 77 Než vyjedeme mmipammmmmammm str.3 Jídlo z mořského dna str.4 Historické otazníky str.6 Postřehy od pultu str.7 Posedlý muž str. 10 Jaro prišlo letos bez klepání. Mělo totll zpoždění. Podle ka­lendáře se ujímá vlády 21. března. Čekalo však zřejmě na veli­konoce — svátky jara. Žezlo ale převzalo se vší rozhodnosti. Zimní kabáty náhle vystřídalo jarní oblečení, přes noc se v za­prášené šedi městských trávníků objevily první nesmělé lístečky té nejjásavější zeleně, jakou si lze představiťr Jaro začalo čaro­vat. Na jeho kouzla pekali všichni — toužebně básníci, malíři, mi­lenci, unaveně po zimní špičce energetici a silničáři, nejnetrpěli­věji však asi zemědělci. Celou zimu se připravovali na jeho pří­chod — opravovali stroje, chystali osivo, sadbu a hnojiva, plá­novali a organizován polní práce. Sotva oschly první brázdy v nížinách, vyjely do poli první stroje. Sníh, mráz a déšt však zemědělce vrátil zpět — ještě panuji já, zima, připomnělo jim počasí. / Nakonec však jaro přece jen svou studenou kolegyni vytlačilo z panovnického stolce. Zprvu bílými sněženkami, bledulemi a stříbrnými kočičkami, aby nebylo svými prvními kouzly zimě pří­liš nápadné. Teď, když se zima stáhla do stinných horských ú­­žlabin, namíchalo jaro svou paletu pestrých barev — žlutou pro blatouchy, narcisy, petrklíče. a podběl, různé odstíny zeleně od nejsvětlejší pro první pupeny a mladou trávu až po temnější, které chystá pro listoví dosud holých větví. S přibývající silou svou i nejvěrnějšího pomocníka slunce bude míchat sytější a já­savější barvy pro jarní květy na loukách i v zahrádkách. Vědci hovoří o fotosyntéze, biologickém potenciálu rostlin a dalších faktorech, kterými vysvětlují podivuhodné přeměny v jarní přírodě. Básníci mají pro tuto příležitost uchystána ta nej­malebnější slova — ledy pukají, hebká tráva raší, potůčky zur­čí, pupeny se nalévají a praskají, ptáci švitoří a cvrlikají, zimní ticho střídá koncert jara. Příroda je plná zvuků. V zimě jsme slýchali hukot motorů jen ze silnic vedoucích do horských středisek. S příchodem jara se hřmot přestěhoval do polí a uprostřed hluku těžkých strojů se zemědělcům ozývá šumění proudu zrní do zásobníků secích stro­jů jako předzvěst stonásobné ozvěny v době sklizně. TEXT: MILOSLAV VOHRALlK, FOTO: KAREL TEJKL „Autorita strany a důvěra li dí v její politiku není dána jednou provždy. Je to neustálý proces a zápas za uskutečůová ni zájmů pracujícího lidu a potřeb celé socialistické spo lečnosti. Z toho vyplývá i pro příští období nutnost nespoko­jovat se s tím, čeho jsme do sáhli, nezůstávat stát, ale klást si stále vyšší cíle,“ čteme ve /právě předsednictva OV KSŰ, která byla přednesena na 11. zasedání pléna ústředního vý­boru naší komunistické strany, s níž byl seznámen stranický aktiv, byla zveřejněna v tisku a nyní se s jejím obsahem se znamují všechny základní or­ganizace KSČ. je to součást vý­znamné etapy příprav okres­ních konferencí KSČj které v duchu závěrů pléna OV KSČ budou zkoumat, jak se daří re alizovat plnění usnesení XV. sjezdu strany v okresech Vý chodočeského kraje. Je nesporné, že čím větší a složitější úkoly musíme řešit, tím vyšší nároky jsou a bu dou kladeny na všechny komu nisty. na organizátorskou, vý­chovnou a kádrovou práci stra ny, na prohlubování její vedou cí úlohy. Z mnoha vlastních zkušenos­tí stranické organizace dospě­ly k poznání, že masová poli­tická práce, má-li ovlivnit zvy­šování efektivnosti a kvality výroby, není a nemůže být věc technickoorganizačního charak teru, ale že se jedná o soulad zájmů a skutků, přičemž vý­znamnou roli hraje ideově-pnli tické působeni na lidi, n^ je jich vědomí, na jejich činnost. Nesmírně mnoho tu záleží na každém pracovním kolektivu a na každém jednotlivci, na uvě­­domělosti a na zodpovědném vztahu k plnění pracovních pu­­vinností. Výchova k socialistic­kému vztahu k práci je úkolem všech stranických organizaci, ale současně i hospodářského vedení závodů, cechů, dílen, pracovních skupin v rostlinné či živočišné výrobě, v oblas ti služeb, obchodu, dopravy i stavebnictví. V řadě průmyslo vých závodů stejně jako v JZD, na státních statcích, ale i v ostatních odvětvích národního hospodářství v našem kraji vy tváří se v pracovních kolekli věch veřejné mínění, které do vede ocenit výsledky těch, kte řl dobře pracují. V desítkách strojírenských závodů, v textil kách, sklárnách, na pracoviš­tích ČSD, ČSAD, ČSAO, v druž stfech i v kooperačních se­skupeních, v prodejnách vše­ho druhu, ale i na stavbách poznáváme na galeriích cti ty, kteří nejlépe pracují. A to je správné, protože pozitivní pří­klad je to nejlepší, co formy masové politické práce posky­tují a umožňují. Všichni musejí být přesvěd­čeni o tom, že dobrá práce je vždy spravedlivě hodnocená, přináší úctu a vděčnost nejen nejbližších spolupracovníků, ale i celé socialistické společ­nosti. K tomu však je třeba také kritiky a sebekritiky, aby každý vědě], že lajdáctví, nezá­jem, fluktuantství a jiné neřes­ti nemůžeme trpět, protože to v.še je na úkor nás všech. Příklady ze Závodů Vítězné­ho února, Montasu, ČKD v íradci Králové, z Pleasu ’lastimatu v Havlíčkově Brodě, a JEZ Letohrad a MEZ Náchod, Kolory Semily, VCHZ Semtín a Paramo Pardubice, Adást Po lička a TOS Svitavy, - z JZD Předvoj v Mlázovicích, z JZD Smržov, JZD Mír se sídlem v Bílé Třemešné, z JZD Rozkoš v Šonově, z JZD Nástup v Sobot­­ce a z desítek dalších praco­višť ukazují, že nevyčerpatel­nou silou hospodářského po­kroku socialismu jsou výsledky práce a zkušenosti předních pracovníků a novátorů. Důležitou úlohou masové po­litické práce je, aby stranické organizace jejím prostřednic­tvím zabezpečovaly těmto li­dem co největší podporu, oce­ňovaly jejich výkony a soustav­ně rozšiřovaly zkušenosti těch, kteří něco umí, mají elán, jsou ubětaví, jsou ochotni se o sve zkušenosti podělit s ostatními. Je v silách a možnostech každé základní organizace KSČ, aby spolu s ROH a SSM ukazovaly na úzké spojení a závislost me­zi realizováním cílů hospodář ské politiky naší komunistické strany a dalším zvyšováním životní úrovně všech našich pracujících. I v této oblasti může velice významné poslání splnit názorná a zejména o­sobní agitace. Naše přesvědčo­vací činnost by se měla mno­hem důrazněji soustředit na to, aby stranické organizace, od­bory a mládežnické organizace věnovaly pozornost těm zkuše­nostem a metodám, které při­spívají k tomu, aby z každé koruny, z každé hodiny pracov­ní doby, z každého kilogramu materiálu bylo dosaženo co největšího užitku. Bylo v tomto směru nemálo vykonáno a bylo dosaženo mno­ho skvělých výsledků. Ale my nechceme zůstat v polovině cesty. Naše cíle jsou vyšší a přání větší. To není neskrom nost, to je objektivní zákon. Kdo zůstane stát, ustrne. Na tom my — lidé žijící v soci­alistické přítomnosti — nemá­me zájem. My máme představy o dynamickém rozvoji naší spo­lečnosti. A jsou to představy reálné, jak zdůraznilo 11. ple nární zasedání ústředního vý­boru KSČ, když stanovilo dal­ší postup při realizaci závěrů XV. sjezdu naší.stranv. Proto se v dalším období, v souvislosti s okresními konfe­rencemi a pak i v další eta­pě, musí mnohem více odrazit v činnosti každé základní or­ganizace její všestrannost, je­jí hluboká péče o zájmy všeho lidu, být příkladem v jednání a vést lidi v pracovních kolek­tivech k tomu, aby každý svůj podíl něčím obohatil, aby kaž­dý náš občan se konkrétním způsobem zapojil do díla, z je­hož výsledků má prospěch i on. Jsme v etapě činorodého ruchu před okresními konfe­rencemi KSČ. Budeme hodnotit co se podařilo, v čem jsou ne­dostatky, kde zaostáváme. Je však ale jasné, jaké máme cíle a známe i metodu, jak jich dosáhnout. Není to jednoduchá ani jednorázová záležitost. Je to proces, který však vyžadu je, abychom všichni v duchu 11. zasedání ústředního výbo­ru KSČ vždy a všude uskuteč­ňovali jak koncepčně tak i o­­perativně, jak v oblasti řízení, tak i socialistickou výchovou. Máme všechny podmínky pro to, aby se výchovné působení stra­nických organizací projevovalo ve zvýšené pracovní aktivitě a v ještě větší účasti pracujících na řízení a řešení problémů zá­vodů, družstev, malých obcí i velkých měst. LUDVIK CIBULKA t ’> NEVYČERPATELNÁ SÍLA POKROKU

Next