Práce, leden 1971 (XXVII/1-25)

1971-01-22 / No. 18

PRACE wĚĚĚm H rHHH Mi Ulil ^MB^ flüHH DBNfK REVOLUČNÍHO ODBOROVÉHO HNUTÍ Praha" Pátek 2 2. ledna 1971 Číslo 18 ■ Ročník XXVII ■ Cena 50 hal. Všestranní rozvoj spolupráce V Moskvě podepsány významné dohody MOSKVA — V budov« RVHP v Moskvě podepsal včera náměstek předsedy rady ministrů SSSR M. Le­­sečko a náměstek předsedy federálni vlády ČSS'R Fr. Hamouz protokol de­sátého zasedáni sovětsko-českoslo­­venské mezivládní komise pro hospo­dářskou a vědeckotechnickou spolu­práci. Současně podepsal ministr chemic­kého průmyslu SSSR L. Kostandov a 'ministr hutnictví a strojírenství CSSR J. Šimon tři dohody: o vzájemných dodávkách specializovaných výrobků chemického průmyslu, o výstavbě jednotky antrochínonu v SSSR o společném vývoji elektrolyzéru na a proudové zatížení 500 ktloampér. Náměsiek předsedy rady ministrů SSSR M. Lesečko ve svém projevu po slavnostním aktu vyzdvihl aktivní účast čs. představitelů na 10. zasedá­ni komise, což umožnilo hluboce a důkladně posoudit projednávané otáz­ky, sledující další rozvoj vzájemné spolupráce. Předpokladem k vypraco­váni a podepsánl tři důležitých do­hod byla i rozhodnuti schválená již dříve. Náměstek předsedy federálni vlády ČSSR F. Hamouz ve svém pro­jevu zdůraznil, že ukončené zasedá­ni bylo již desátým a tedy jubilejním, nicméně mělo tradiční pracovní cha­rakter a bylo prodchnuto duchem vzájemného porozuměni. Jednáni zno­vu potvrdilo, že všestranný rozvoj spolupráce se SSSR a ostatními so­cialistickými zeměmi je Jedinou alter­nativou pro všechny oblasti života ČSSR. Za jadnáni v Moskvě poskytli Členovi čs. delegace československým novinářům, kteři jsou zde akreditováni, obsáhlou In­formaci e jednáni1 a jeho výsledcfoli. Je­jichž praktická důsledky představuji první kroky v Integraci důležitých od­větvi národního hospodářství obou států. Tato integrace má v budoucno přejit va vícestrannou a Sirši integraci dalilch od­větvi hospodářství a výzkumu, a celých ekonomik socialistických států. F. Hamouz řekl, že od devátého za­sedání mezivládní komise Jde sku­­(P ohrad ování na 2. stranil Poprvé v Třinci: 2,5 miliónu tun TŘINEC — Pracující v ocelárnách Železáren VRSR v Třinci vytavili v loňském roce 2 534 000 tun surové oceli, z toho bylo 58 000 tun nad plán. Je to nejvyšši produkce oceli, jaké kdy v třineckých železárnách dosáhli. Poprvé v historii tam výroba dosáhla hranici přes dva a půl miliónu tun oceli. Pětiletka postavila před třinec­ké oceláře úkol zvýšit do r. 1975 vý­robu oceli o sedm procent. Ke splně­ní tohoto náročného cíle se v ocelár­nách a přidružených provozech při­pravuje k realizaci řada technických a organizačních záměrů. ZRCADLO I UKAZATEL ORIENTACE I PRO ODBORY • V POPŘEDÍ POZORNOSTI PÉČE O IDEOLOGICKOU PRÁCI PRAHA (red) — „Poučeni z krizo­vého vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ“ je zrcadlem mi­nulosti i ukazatelem pro zitřek. Tak je také chápou naši občané. „Fakta, která Jsou uvedena v Po­učeni, ukazuji, jaký nezdravý stav na­stal v tehdejším OV KSČ,“ řekla Vlasta Kindlová z Jihočeské Fruty České Budějovice, bezpartijní, členka předsednictva ÜV Českého odborové­ho svazu pracovníků potravinářského průmyslu. „Zmatek, který tehdy pa­noval v základních organizacích KSČ, Reportáž René Frfl­­mP J H i' haufa ze sovchoza Kyjevský, další re­portáže o životě Lužických Srbů a o Egyptu očima čes­kého turisty, úryv­ky z nového romá­nu Viktora Koněckého Slaný led, medailón k osmdesátinám Františka Smolíka, rozhovor se zpěvákem Petrem Spáleným, Kukátko strýčka Jedličky, se­riál Večery u kormidla a další dobré čtení najdete v sobotní příloze P 71. se přenesl 1 do odborářské činnosti. 1 v našem odborovém svazu byl chaos. Podle analýzy, kterou náš ústřední výbor nyní udělal za léta 1968—1969, se \ř plné šíři jasně uká­zaly oportunistické a pravicové ten­dence některých funkcionářů a pra­covníků orgánů odborového svazu, s nimiž Jsme se rozešli. Náš OV od­borového svazu také v této souvis­losti řekl konečné stanovisko k pro­gramu odborového sjezdu, přijatému na prvním sjezdu v listopadu 1968. Neztotožňujeme se s nim a nebudeme se řídit Jeho obsahem, protože je po­liticky nesprávný.“ V CHEMICKÝCH ZÁVODECH CS.-SO­VĚTSKÉHO PŘÁTELSTVÍ V ZÁLUŽÍ D MOSTU vycházeli ze závěrů prosinco­vého pléna OV KSČ při přípravě ikoleni pro předsedy dílenských výborů, které tam bylo v minulém týdnu. Hned v jeho úvodu bylo na pořadu aktuální téma o vedoucí úloze strany ve společnosti aa zaměřením na ROH. Funkcionáři se sou­časně zamýšleli i nad nebezpečím a ná­sledky oportunizmu v politice, jak o tom hovoří fakta v Poučeni. Rovněž školeni dalších funkcionářů odborů v podniku bude vycházet ze závěrů pro­sincového pléna a Poučeni. V usneseních výročních členských schůzi a v plánech práce rozpraco­vávají odboráři-železničáři na Ostrav­sku závěry prosincového pléna OV KSČ. Hlavni důraz kladou především na ideologickou práci, která se po XIII. sjezdu KSČ, jak vyplývá i z Po­učeni, dosti zanedbávala. K VÝROČÍ ITALSKÍ KOMUNISTICKÉ STRANY. Před 50 lety, 21. ledna, se konal v Livornu 17. sjezd Italské socialistické strany, ze kterého levicová skupina vedená Gramsctm a Togliattim po ostrém boji odeSla a zalolila IKS. Dělnice jedné z míst­ních továren kolportují v Římě list Italských komunistů „Unttá". Snímek filK-IASS O výsledku plánu roku 1 á l) Ô f f f 1971 rozhodnou lidé innmenti vice vyiábčl Rozpis plánu již v závodech • O problémech se pře­stalo diskutovat a hledají se řešení • Plodná spolu­práce odborových organizací s hospodářským vedením PRAHA (r) — V těchto dnách sá&dostévajl rozepsané úkoly hospodářského plánu pro letošní rok z generálních ředitelství dolů na podniky a závody. Po vlče než měsíčním přešlapováni dostávají závody odpověď na otázku, zda nadřízené orgány budou i nadále tolerovat extenzivní vývoj, zda se i nadále smfři s vyhlašováním méně náročných ákolů. Rozepsaná čísla jsou v někte­rých případech vysoká a jejich plněni si vyžádá mimořádného úsilí, přesto však znamenají pro závody jistotu, na jejímž základě konečně mohou začít pracovat. A jak první ohlasy na tato ěisla ukazuji, lidé v závodech je také tak chápou. Program usměrní iniciativu Rozpis plánu dostali 1 v ČKD Praha, záyod Tatra. Na kolegiu ředitele byla proto určena komise příslušných hos­podářských, stranických a odboro­vých pracovníků, která má za úkol v průběhu tři dnů detailně zpracovat Jednotlivé položky hospodářského plánu, aby je bylo možné ihned za­čít zajišťovat a současně aby se zda vyjasnily všechny sporné otázky a navrhlo jejich řešeni. Komise, která zasedá v závodním klubu, má přesně určený program. Zabývá se rozpisem: stavu pracovníků, přesčasů, snížením pracnosti, výdělků, plněním norem, stavem zásob, výrobním a operativ­ním plánem, kolektivní smlouvou a rozpisy všech dalších limitů. Na adresu tuzemských dodavatelů Ekonomický náměstek Richard Koelna z n. p. MITAS Praha řekl k rozpisu plánu, že sn budou snažit jej splnit, 1 když bude nutné dohánět volnými so­­(Pokračováni na 4. stráni) V ZIMNÍM KRÁLOVSTVÍ. Bohatá nadílka snéhu v beskydských horách vykouzlila bílou Umní pohádky. Skoda, to není možno ani kousek té krásy st odnést domů . .. Snímek ČTK — V. Svorčik President republiky na výstavě J. Zrzavého PRAHA — President republiky ar» mádní generál L. Svoboda s choti navštívil včera výstavu národního umělce Jana Zrzavého v Galerii Vác­lava Spály. Se zájmem st prohlédl obrazy a kresby z tvorby posledních let tohoto význačného představitel* českého malířství. President republi­ky s choti, současně zhlédli 1 expo­náty 5. mezinárodního sympozia ke­ramiky v Bechyni 1970, vystavené v téže galerií. Koordinace plánů ČSSR - Mongolsko PRAHA — Na závěr jednání stáť« nich plánovacích komisi ČSSR a Mon­golské lidové republiky o koordinaci národohospodářských plánů obou ze­mí na období ,1971—1975 podepsall včera vedoucí obou delegaci — místo­předseda vlády ČSSR a předseda Stát­ní plánovací komise lnž. V. Hůla a předseda Státní plánovací komise MOLR Bjamabyn Rlnčinpeldžé — zá­věrečný protokol. Při jednáni byly posouzeny otázky dalšího rozvoje a prohloubeni hospo­dářské a vědeckotechnické spoluprá­ce mezi oběma zeměmi na obdob! let 1971—1975, zejména otázky technic­­ko-ekonomické pomoci ČSSR při vý­stavbě a modernizaci kožedělných a obuvnických podniků, tepelné elek­trárny a dokončeni výstavby cemen­­tárný v Mongolsku. Československo bude v MOLR provádět také geolo­­gickoprůzkumné práce. V rámci koordinace plánů byly ta­ké dohodnuty vzájemné dodávky zá­kladních druhů zboží na obdob! této pětiletky. Československo bude do MOLR dodávat stroje a zařízeni, ně­které druhy spotřebního zboží, ná­hradní díly a materiály pro zabezpe­čeni provozu závodů postavených v Mongolsku s čs. pomoci. MOLR bu­de naopak do naši republiky exporto­vat maso, srsti, další druhy zboží ži­vočišného původu a rovněž hotové kožené a kožešinové výrobky. V odpoledních hodinách se vydala delegace Státní plánovací komise MOLR na cestu do vlasti. Delegace KS Finska v Bratislavě BRATISLAVA — Do Bratislavy za­vítala včera čtyřčlenná delegace KS Finska, vedená Jejím předsedou Aarnem Saarlnenem. Delegaci přijal člen předsednictva a tajemník OV KSS dr. J. Janík. Přijeti byli přítomni členové předsednictva a tajemnici OV KSS Ľ. Pezlár a tng. V. Vačok. V be­sedě, která probíhala v srdečném a přátelském ovzduší, byly předmětem rozhovorů otázky týkajíc! se meziná­rodního komunistického a dělnického hnuti. Delegace pak zavítala do chemic­kého kombinátu Slovnaft. První stroje pro plynovod PRAHA — Pro výstavbu tranzitního plynovodu ze Sovětského svazu přes naše území do států západní Evropy zajistil podnik zahraničního obchodu Slmex první dodávky strojů a zaříze­ni v hodnotě 83 miliónů korun. Ze SSSR je Jich na tuto největší stavbu naši páté pětiletky objednáno za 70 miliónů korun, i NDR za 13 miliónů korun. Půjde především o stavební stroje, jako buldozery, exkavátory a ukladače potrubí, dále o svařovací techniku a řadu dalších zařízeni. Prv­ní z nich přijdou do naši republiky již během prvního čtvrtletí tohoto roku. Věc zásadní V roce půlstého výročí založeni Komunistické strany Československa myslíme i na komunistické redaktory — tribuny a bojovníky. Jedním ze vzácných rysů jejich čin­nosti byl kontakt se čtenářskou obct. Nejen na stránkách novin; lidé znali komunistické žurnalisty osobně, z denní politické praxe. Nejednoho z nich umlčela až fašistická sekero. Slovo takových novinářů bylo ryzí. Pokusme se právě v těchto dnech vykročit ve směru jejich stop. Neboť jde o věc zásadní! Připomeňme si dva filmové záběry: Budapešťská ulice, na kandelábru se pohupuje oběšenec. Pod nim obličeje zuřivé i vyděšené. Jordánskou stepí jede tank. Jeho dělo vystřeluje, obydlí jakoby z časů biblických roztříštěno po­létává vzduchem., Průhledy do zemí, v nichž bojovali občané téže krve jeden proti druhému. Tak se naplňuje v současnosti s ob­měnou až obludnou zásada státníků starořímského impé­ria: Rozděl a panuji Rozděl názorově obyvatele země, je­jíž snahy a cíle ti jsou nebezpečné — a dříve či později vyvoláš bratrovražedný boj, který ti tuto zemi za určitých podmínek pomůže opanovat. Je na místě zeptat se: 2ije mezi námi matka, která by si nezoufala pod tělem syna oběšeného kontrarevoluční­­mi živly? Který otec by si přál, aby obydlí jeho rodiny zasáhl granát z ruky antikomunistického fanatika? Jsou to otázky proto logické, protože je kladou zkušenosti z bratrovražedného boje. Na samém pokraji jeho srázu jsme balancovali uprostřed léta osmašedesátého roku. Tehdy u nás kontrarevoluce dotkávala pavoukovitými prsty osnovu vnitřního ozbrojeného střetnuti podle vzoru a zo podpory center světového antikomunismu. V soudobé politice však pro nás platí matematicky přesný zákon: Ohrožuj li kontrarevoluce v socialistické zemi její životni zájmy, a tim i životní zájmy jejích spo­jenců, jsou tito spojenci povinni proti kontrarevoluei za­sáhnout. A to I s vědomím, že takový akt politicky proti nim zneužijí jejich nepřátelé. Občanům země jsoucí v ohnisku dění se může však prudce rozštěpit názor no události vedvi: v pocit subjektivního nepochopení a v po­hled objektivní nutnosti. Pouze hluboká a poctivá snaha dobrat se pravého smyslu věci zcelí opět názor ve správ­ný nadhled. A to je právě v naší současné situaci věc zásadnil O vstupu spojeneckých vojsk pěti socialistických zemi do Československa jsme přemýšleli všichni. Avšak teprve „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ" nám poskytlo potřebnou i přesnou ana­lýzu příčin o následků tohoto činu internacionální solida­rity, který zachránil životy tisíců našich občanů, zabezpe­čil nám vnitřní i vnější podmínky pro klidnou práci a umožnil nám vytvářet zdravé politické ovzduší v zemi. Toto ovzduší se však musí formovat především v na­šich myslích. Vykročili jsme tudíž dům od domu pohovořit si s „lidmi z ulice" o jejich názorech na tu část „Po­učení", o níž Je řeč. S kladným ohlasem jsme se setkali u většiny mládeže, téměř u všech lidí středního věku a u lidí starých. Za ty, kteří dosud ještě nepochopili, uveď­me odpověď studenta: Ještě jsem se s tím úplně nevy­pořádal. Ještě mám jizvu na srdci. Milý mladý muži! Když fašisté věznili, mučili a popra­vovali české vlastence, když jejich blízkým srdce pukala hořem, nebyl jsi ještě na světě. Nežil jsi, když jsme pla­kali radostí nad koncem války. Sotvaže jsi však dospěl, stáváš se naráz účastníkem jednoho z nejsložitěiších údo­bí našich novodobých dějin. Není nepřirozené, že se ti zjizvilo srdce. Až je zhojíš mozkem a vůlí. poznáš: Nebvr příchodu spojeneckých vojsk do naší země. přemnozí z nó< by padli v bratrovrožedném boji právě tak, jako v něm zahynuli lidé v zemích, v nichž mu — bohužel! — ne­bylo možno zabránit JOSEF TUREKJ

Next