Průboj, leden-březen 1971 (XXIII/1-76)
1971-01-13 / No. 10
V Soíii v plné shodě SOFIA (zpravodajka CTK| — Československá stranická a vládní delegace v Cele s prvním tajemníkem ÜV KSC Gustávem Husákem, která je na oTiciální přátelská návšteve v Bulharsku, pokračovala včera v dopoledních hodinách v rozhovorech s bulharskou stranickou a vládni delepnoí vedenou prvním tajemníkem ÜV BKS a předsedou rady ministrft RCŔ Todorem Živkovem. Jednání, která se konalo v ovzduší nanrostá otevřenosti a jednoty, znovu potvrdilo oboustranné odhodlání rozšiřovat a prnh'nbovat tradiční bratrské stvkv mezi oběma komunistickém! stranami, zeměmi a jejich národy. (Pokračován! na 2. str.)' PROLETÁŘI VŠECH ZEMI, SPOJTE SEI ORGÁN SEVEROČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSC Středa 13. ledna 1971, roč. 23 (51), čís. 10 PNS 58, cena 50 hal. Železničáři na hlavním tahu přispívají svou prací energetice V DOPRAVĚ MÁ UHLÍ ZELENOU ■ Uhlí z revíru do Trutnova I Nákladní auta pomáhají s odvozem OSTI n. L. (vod.) — K provozu elektráren mají co říci také železničáři, kteří zajišťují dodávku uhli na jejich skládky. Nákladní doprava v obvodu provozního oddílu v Csti nad Labem se přes pokles teplot nezabrzdila a vlaky s uhlím i dalšími potřebnými surovinami a výrobky jezdí jak je třeba. Zvláštní pozornost vénujl železničáři přepraví uhlí pro elektrárny, jízdu těchto vlaků velmi pozorné sledují a dávají jim přednost před všemi ostatními nákladními vlaky. Uhelné vlaky mají prostě na zelenou. Jde zejména o vlaky dopravující ubil z našeho revíru do elektrárny v Opatovicích, Měl niku a Trutnově, stejně jako o soupravy s uhlím pro tyto elektrárny, které našim kra jem projíždějí ze sokolovského revíru. Všechny tyto vlaky jezdi podle plánu. Také osobní doprava, až na výjimky způsobené běžnými provozními potížemi, už dodržuje jízdní řád. Závady ve vytápění vagónů se objevují jen jednotlivě, v . důsledku běžných poruch. Zjištěné závady se ihned po dojetí do konečné stanice odstraňují. Aby se zlepšilo vytápění souprav nasadili v Děčíně druhou vytápěcí lokomotivu. V Ostí nad Labem je rovněž pro případnou potřebu zajištěna předtápěcí lokomotiva. Podstatně se snížilo také zpoždění u mezinárodních rychlíků. Proti původním 6—7 hodinám zpoždění kleslo na 2—3 hodiny. Železničáři mají k dispozic! i dostatek pohotovostních čet, které nasadí, zhorší-lí se poěasí, na odstranění případných závad na trati 1 na zajištění odvozu vlaků. Elektrická trakce, která je na hlavním uhelném tahu, je daleko spolehlivější. U parních lokomotiv v důsledku mrazů dochází častěji k poruchám. ☆ ☆ -tr 02IN (WK) — Každý den se můžem,e setkat na silnicích s nákladními auty naloženými uhlím, která pomáhají zvládnout odvoz paliv z dolů. Mnoho jich jezdí také z Dolu A. Zápotockého v Ožíně u Ostí n. L. Za 12 hodin se zde vystřídá až dvě stě nákladních vozů, které přepraví na 1000 tun uhlí. Průmyslové uhlí je nakládáno a Ihned odváženo pro závody Tonaso Neštěmice, Chemičku v Ostí nad Labem a Severočeské chemické závody v Lovosicích. Jen do posledního závodu je to 300 tun uhlí denně. Nové stroji v libereckém závodě Textilana, které pomáhají zvýšit výrobu látek, sl vyžaduji také dobře připravenou obsluhu. Proto se děvčata seznamují důkladně s prací na těchto strojích, aby ým mohla věnovat tu největší péčí. Na snímku zachytil školení textilaček náš fotoreportér f. Plevak. Když kontro'a zaspí Končil se rok 19B7 ■ v natem národním hospodářství se začalo hovořit o tak zvaném zvláštním zapojeni. Užitek z toho měl nejen podnik, družstvo či tělovýchovná jednota, ale také zaměstnanec, který zde pracoval. Z vylakturované částky za odve děnou (někdy neodvedenou) prá ci platil pevný odvod. Zbytek šel do jeho vlastni kapsy. Kontrola provedených prací podolkem, jenž tyto pracovníky zaměstnával, neexistovala. Ale nepředbíhejme Č. Koloman, (an H. a B Koloman, členové party Ladislava D, dostali do občanských prčkazč razítko Komunálních slu/eb Český Dub v listopadu 19B7. Byli přijati jako čističi oken ve zvláštním zapojení. (Pokračováni na Z. str.) ZE VČEREJŠÍ pošty ------------------------------------------------Pro zdraví dětí Při vstupu do lukavecké Skoty hned každého upoutá zajímavá nástěnka. ]e složena z celé řady přišpendlených čtvrtek různého formátu. Na fedné z nich je vidět třeba čoudící „Sechezu" a trasu útěku z tojioto zamořeného prostředí do západních Krkonoš — Kořenová, kde dík pochopení předsedy ZV ROH OSP Litoměřice soudruha Fr. Matika a celého personálu chaty „Říp“, prožily děti z lukavecké a keblické školy tři nádherné týdny. Jsou tam i nápisy: Ža zimu díky ONV — Za iaro MNV Lukavec a Kebltce. Poděkování ONV patří za plnou úhradu veškerých nákladů zimního pobytu v přírodě, fež I s platy vychovatelek činily ast dvacet tisíc korun. A ty druhé díky patří radám obou národních výborů za to, že vyhověly žádosti SRPŠ o úhradu dalšího pobytu dětí na zdravém vzduchu, ten'okrát v obfektu „Sechezy" v letřichovících. Naše dětí jsou velmi hodné a tak st tuto mimořádnou péči a sí árost lii>ost zaslouží. A fak se ukazuje, jejich život není lhostejný mnoha lidem. FRANTIŠEK PRINCI, ředitel školy Lukavec Zima na řekách STAROSTI SE ZAMRZLOU PLOUCNICI CHOMUTOV (hz) — Od soboty až do pondělka měli pracovníci Správy povodí Ohře starosti s Ploučniní. Na Děčínsku u obce Františkov vzedmuly kry hladinu Ploučnice až na dva metry. Aby nedošlo k záplavám, byli o pomoc požádáni vojáci, kteří nakupené kry rozstříleli. Rovněž v letošní tuhé zimě prokazuje své služby Nechranická přehrada, 1 když je její hladina zamrzlá. Diky zvláštnímu oteplovaclmu zařízeni nezamrzá v okolí věžového objektu voda. Voda proto nezamrzá ani za přehradní hrází v korytu Ohře do délky 25 km. Svůj stateěný zápas o vodu pro elektrárnu Prunéřov dále svádějí pracovnici čerpací stanice v Rašovlctch. Zásluhou Jejich práce je do elektrárny udržován žádoucí přítok požadované vody. Na našem obrázku nejsou zachyceny ledové jeskyně kdesi hluboko pod zemí. je to pohled současných dnů na výrobní zařízení Tlakově plynárny v Ožíně, jejíž zaměstnanci účinně čelí mrazům. Nejenže překračují pián, ale jsou rozhodnutí dát v lednu dva milióny kubíků plynu navíc. Přes milión už navíc do plynovodní šitě dali. Foto: J. PLEVÁK Při třinácti pod nulou „Řekni ml, kolik je mrazu,’ volal kamsi vedoucí výroby Dolu 5. květen. Ing Miroslav Kašpar. „Třináct,“ ozvalo se ve sluchátku. „Tak to není nejhorší.“ Třináct pod nulou, v noci bylo o pár stupňů víc. Větve stromů jsou obaleny jinovatkou, místo drátů se mezi telegrafními tyčemi napínají zmrzlé bělavé provázky. První zpráva pro včerejší ranní směnu na Dole 5, květen v Tuchomyšli. Manko ve skrývce, které „chytil" důl na začátku rr.čsíce, bylo v noci na technologickém celku, kde je zařazeno rypadlo „káúčko třista es“ zlikvidováno. Manko v těžbě uhlí dohnali na 5. květnu už v sobotu. Dnes mají asi tisíc tun plus. To ie dobré. Mráz je nespálil. Vedoucí dispečerů Zdeněk Čížek střádá ve svých záznamech údaj po údaji. List ranní směny se plní. Skrývá se v něm nesmírná obětavost lidí, kteří v pravidelných cyklech smdčji boj 3 nepřízní přírody. Kolektivy předáků Ladislava Canince, Oldřicha Zeliny a Františka Orta soutěži. Zimu vydrží všichni. Kdo dá víc? Zelinová parta vede, ale obě další směny jí šlapou na paty. leště není konec ledna, fednatřlcátého sí řeknem, kdo byl lepši... Třináct stupňů není moc. Ale nafta mrzne. Stroje a pásovka jsou t ve dnech klidu neustále v pohybu. Obsluhy se střídají. Kolik je toho klidu? Lidé na uhlí i skrývce mají za sebou už několik mimořádných směn. Nahradí I směny, které „vypadnou“ v důsledku poruchy. Nastupují ochotně a bez řečí. Všechny tří party soutěži o titul brigáda socialistické práce. Mrazivý leden jakoby se jich ptal: tak se ukažte, hrdinové. A tak ukazují, co dovedou... (ab) PŘEDSTAVITELÉ ČS. ROZHLASU V LIBERCI Experimentální studio rozh.asu v provozu Textilana v Ypsiionce LIBEREC (is) — Za účasti ústředního ředitele Československého rozhlasu Jána Riško, ředitele Českého rozhlasu dr. Karla Hrabala, zástupce vedoucího tiskového oddělení ŰV KSČ Laco Šulce a dalších hostů byl včera v Liberci zahájen provoz experimentálního studia Čs. rozhlasu. Bude sloužit při výchově zejména mladých nových rozhlasových pracovníků. Jak řekl v úvodním slově prvním frekventantům ústřední ředitel Čs. rozhlasu Ján Riško, existenci vlastní školy rozhlasu, které nemá ve světě obdoby, sí vynutila situace posledních dvou let, kdy řada redaktorů svými politickými postoji zklamala. Před mikrofonem našeho rozhlasu budou mít nadále právo vystupovat pouze lidé věrní socialismu a ideám KSČ. LIBEREC (hýl — Závod 01 národního podniku Textilana v Liberci zvolil nevšední formu náboru mladých lidí do učebního poměru. Zakoupil pondělní odpolední představení oblíbeného studia Ypsilon Naivního divadla v Liberci, které uvedl populární přednáškou o závodě a jeho výrobě. Žáci a především žákyně devátých tříd libereckých škol, kteří naplnili sál, vyslechli zajímavé výklady ředitele závodu soudruha Jaromíra Hanuše, pracovníka propagace a mistra odborného výcviku. K.výkladům se potom zcela svérázným způsobem připojili také herci Ypsilonky, ale to už byla vlastně druhá část pondělního odpoledne, část veselá, protože hrála Ypsilonka. Bulharsko dneška Veim! těžko by se spočítali občané naši republiky, kteří strávili svoji dovolenou v některém z uplynulých roků v Bulharské lidové republice na plážích ve Zlatých piskách, Nesebaru či jinde. Moře, písek pláži, čistý vzduch, teplé sluneční paprsky, památky - takové jsou jejich dojmy z pobytu v Bulharsku. Tu tam jsou představy o přátelském státu poznamenány tím, že v Bulharsku se pěstuje vinná réva a růže, jahody a zelenina. Vyvěrají z poznatků této země mezi dvěma světovými válkami. Vyvrací je rozhodně scmotnó výstavba v rekreačních střediscích no břehu moře, hotely na nichž se ukazuje tvůrčí rozmach bulharských architektů. Právě jejich díla se stala novým odvětvím ná dního hospodářství, neboť turistický ruch patři mezi oblasti, kde lidové Bulharsko udělalo veliký krok kupředu. Bez halasných slov a malováni vzdušných zámků vyrostla pro turisty moderní střediska, kde si mohou odpočinout po práci. Ale podívejme se do úplně odlišné oblasti Bulharska - na pracoviště Vědecko výzkumného ústavu rádioelektroniky. Pracovnici tohoto ústavu máji podíl na rozvoji výroby přístrojů, které nacházejí stále širší uplatněni v zemědělství, průmyslu a dopravě. Patři mezi ně kupříkladu radiolokačni stanice určené k dobré navigaci lodi. V ústavu se vyvíjejí průmyslové televizní systémy pro komplexní řízeni výrobních procesů a dokončuji se tu práce na televizoru pro příjem barevného progamu. Ústav přispěl k zavedení výroby magnetofonů-diktafonú pro vybaveni jazykových kabinetů. Vychovává v kursech také obsluhy elektronických výpočetních strojů. A to jsou jen zlomky z činnosti ústavu. Podobných pracovišť je možno nalézt v dnešním Bulharsku mnoho. A jsou to nejen výzkumná pracoviště, ale především a zejména nové strojírenské továrny, loděnice, chemické závody, samozřeimě potravinářské podniky a mnoho dalších. V nich pracují dělníci spřáteleného státu pro další rozkvět své vlasti. Mění svoji republiku ze zemědělského státu na vyspělou průmyslově zemědělskou zem. Proto toké poslední leta ve vztazích mezi naši republikou a Bulharskou lidovou republikou jsou charakterizována vzrůstem vzájemných obchodních styků. Vždyť Bulharsko zaujímá významné místo * našem zahraničním obchodě, právě tak, jako my vyvážíme mnoho výrobků do této země. Nejsou to obyčejné obchodní styky. Jde o vzájemnou přátelskou spolulupráci obou zemí, která se neustále prohlubuje. Dokladem to ho je kupříkladu spolupráce naši automobilky LIAZ v Jablonci n. N. se strojírenským závodem v Šuměnu. Oba závody se dohodly na spolupráci při výrobě nákladních vozů Škoda. Tato kooperace je významným krokem vpřed v oblasti upevňováni vzájemných vztahů. V těchto dnech dli v Bulharské lidové republice naše stranická a vládni delegace vedená prvním tajemníkem ÚV KSČ soudruhem G. Husákem. Její návštěva znamená další prohloubeni vzájemných vztahů ve spolupráci obou komunistických stran upevnění bratrských svazků a bude mít jistě velký význam i pro další rozvoj národního hospodářství obou zemí, k společnému prospěchu lidu Československa a Bulharska. J. KLENER \