Rudé Právo, listopad 1961 (XLII/304-333)
1961-11-01 / No. 304
r fr'.ж 7- Ш 13S1 * ' ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA perspektivy. NííCÍ ПСШ ZCmí Vychází sltlUCe komUnÍSmU l Prolétán všech zemí, spojte se! RUDE PRÁVO VE STŘEDU 1. LISTOPADU 1961 ČÍSLO 304 — ROČNÍK 42 [Právo lidu roč. -65) CENA 30 HAL. Světodějný XXII. sjezd Komunistické strany N. S. CHRUŠČOV Sovětského svazu skončil Ješte nikdy nebyly naše síly, síly světového socialismu, tak mohutné __________________ jako dnes. Nový program otevírá straně a lidu strhující Velkolepý program výstavby komunismu se začíná v sovětské zemi uskutečňovat! Sjezd budovatelů komunismu jednomyslně schválil nový program a stanovy Komunistické strany Sovětského svazu • Ústřední výbor a ústřední revizní komise KSSS zvoleny • Soudruh N.S. Chrušěov znovu prvním tajemníkem ÜV KSSS MOSKVA 31. října (Zpravodaj CTK) — Moskva, kremelský sjezdový palác. Před čtvrtou hodinou moskevského času se již třináctý den scházejí delegáti XXII. sjezdu KSSS к projednání závěrečných sjezdových usnesení. 4800 delegátů sjezdu zaujímá svá místa v sjezdové hale a srdečně pozdravuje delegace bratrských komunistických a dělnických stran a dlouhotrvajícím potleskem vítá předsednictvo sjezdu. Na kovový reliéf V. I. Lenina nad sjezdovým předsednictvem dopadají rudé paprsky reflektorů. Přesně o 16. hodině moskevského času zahajuje sjezd jednání o usneseních к historickým dokumentům. Sjezdu předsedá N. S. Chrušěov. Předává slovo L. F. lljičovovi, který předkládá návrh rezoluce ke zprávě N. S. Chruščova. Sjezd přijímá návrh jednomyslně a dlouhotrvajícím potleskem. Zástupce komise pro přezkoumání připomínek к návrhu programu B. N. Ponomarjov pak referuje o 'práci komise. Komise konstatuje, že program jednomyslně schvaluje celý sjezd, celá strana, všechen sovětský lid. Sjezd jednomyslně přijímá program KSSS. Delegáti a hosté povstávají a jejich dlouhotrvající potlesk přechází v bouřlivé ovace. Předsedající N. S. Chruščov tlumočí pak sjezdu žádost delegátů s poradním hlasem, aby se mohli zúčastnit hlasování. Delegáti s rozhodujícím hlasem přijímají jednomyslně jeho návrh a vzápětí celá hala — delegáti s červenými i zelenými hlasovacími lístky — znovu přijímá 'jednomyslně nový program strany. Dlouho neutichá poUWSjC ve sjezdové hale. Nadšené ovace přerušuje až zvonek předsednictva. Jménem komise ke změnám ve stanovách strany její zástupce F. E. Titov navrhuje přijmout beze změny návrh stanov předložených sjezdu. Jeho návrh je přijat jednomyslně delegáty s rozhodujícím i poradním hlasem. N. S. Chruščov oznamuje, že pořad dne je vyčerpán. Informuje o zasedání ústředního výboru, který byl zvolen na neveřejném zasedání sjezdu. Delegáti a hosté přijímají členy nově zvolených orgánů bouřlivým, srdečným potleskem. Na závěr zasedání sjezdu promluvil soudruh N. S. Chruščov. Jeho projev je neustále přerušován souhlasným, nadšeným potleskem, který po závěrečných slovech N. S. Chruščova »Nuže, do práce, soudruzi! Za nová vítězství komunismu!« přerůstá v dlouhotrvající bouřlivé ovace. V nadšené, radostné atmosféře, která v těchto slavnostních minutách zaplnila sjezdový sál, soudruh Nikita Chrušěov prohlašuje: »Do-: volte mi, abych považoval XXII. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu za skončený.« Delegáti sjezdu a hosté s nesmírným nadšením zpívají »Internacionálu«. A pak propukají ovace s novou a novou silou. Ze všech konců sjezJ dové síně se ozývá pozdravné volání: »XXII. sjezdu KSSS hurá!«, »Ať žije leninský program strany! Hurá!«, »Bratrským marxisticko-lenin-: ským stranám — hurá!«, »Ať žije socialistický tábor!«, »Ať žije leninský ústřední výbor!«, »Ať žije sovětský lid!«, »Vivat Kuba!«. Všichni delegáti skandují: »Leninismus — komunismus!, leninismus — komunismus! — hurá!«, »Přátelství národů!, přátelství národů!«, »Mír!«, »Hurá!«. Soudruh Chruščov provolává: »Bratrským marxisticko-leninským stranám hurá!« A znovu bouří ovace, ozývá se pozdravné volání a hesla na počest mezinárodního komunistického dělnického hnutí, na počest marxismuleninismu. Ať žijí národy bojující za svou svobodu a nezávislost, proti útlaku kolonialismu a imperialismu!, hurá! Tisíce delegátů a hostů sjezdu z celého srdce zdraví představitele asijských, afrických a latinskoamerických národů, které bojují za svou svobodu a nezávislost. Zahraniční hosté provolávají zdravice na počest Sovětského svazu, na počest veliké Leninovy strany, na počest jednoty a bratrství národů v jejich boji za mír a radostnou budoucnost. Mohutná a vzrušující byla manifestace jednoty a semknutosti veliká Leninovy strany, jejího odhodlání uskutečnit svůj nový program — program budování komunismu. Delegáti přijímají s narostou jednomyslnosti všechna usnesení sjezdu. (Telefoto ČTK — TASS) Projev soudruha N. 8. Chruščova na závěrečném zasedání sjezdu Drazí soudruzi! XXII. sjezd skonči] svou práci. Jednací pořád byl vyčerpán. Sjezd schválil rezoluci ke zprávě a činnosti ústředního výboru, nový program strany a stanovy strany, schválil zprávu ústřední revizní komise a zvolil vedoucí stranické orgány. Můžeme plným právem konstatovat, že XXII siezd je jednou z nejvýznamnějších etap v životě naší strany a země, v boji za vítězství komunismů (Bouřlivý potlesk.) Cestu boje za vybudování komunistické společnosti vědecky zdůvodnili velcí učitelé dělnické třídy Marx, Engels a Lenin. Náš nesmrtelný vůdce Vladimír Iljič Lenin' vytvořil revoluci ní stranu bolševiků, která dovedla dělnickou třídu a pracující lid к vítězství Velké říjnové socialistické ■revoluce. Po, Říjnu byla naše „strana přejmenována na komunistickou. /А to znamenalo, , že jejím cílem se stala výstavba komunismu. Komunisté a všechen pracující lid hluboce věřilř Leninovi a straně. Pro mnohé z nich však byl komunismus tehdy snem, přitažlivým a toužebným, ale velmi vzdáleným. Od té doby jsme prošli dlouhou cestu. Sovětský lid vybudoval socialismus, uskutečnil velkolepé přeměny v hospodářském, politickém a státním životě země a stanul na široké cestě výstavby'komunismu. XXII. sjezd schválil nový program a před celým světem prohlásil, že národy Sovětského svazu v čele s komunistickou stranou, řídíce se učením marxismu-leninismu, vysoko zvedají prapor boje za vybudování komunistické společnosti v naši zemi. Výstayba komunistické společnosti se stala praktickým úkolem strany a lidu. (Potlesk.) Pro upevnění komunismu potřebujeme spolehlivou materiální základnu a hojnost materiálních a duchovních statků Toho ovšem nedosáhneme zapřísaháním nebo výzvami. Komunismus můžeme vybudovat prací, prací a zase jenom prací miliónů. (Dlouhotrvající potlesk.) Soudruzi 1 Sjezd dostal desetitisíce telegramů a dopisů se srdečnými pozdravy a přáním plodné práce sjezdu strany. Dostal přes 10 000 hlášení od kolektivů dělníků,. kolchozníků, zaměstnanců sovchozů, vědeckých, kulturních a uměleckých pracovníků o splnění závazků na počest XXII. sjezdu strany. Dovolte mi, abych jménem delegátů, sjezdu upřímně poděkoval všem kolektivům a všem soudruhům, kteří zaslali svá pozdravná poselství XXII. sjezdu, abych jim popřál dalších velkých úspěchů v jejich práci. (Bouřlivý potlesk.) Dovolte mi, abych jménem delegátů sjezdu a jménem celé naší strany a sovětského lidu znovu upřímně poděkoval bratrským marxisticko-leninským stranám za účast na sjezdu, za jejich přání všeho dobrého. Ujišťujeme své přátele, že leninská strana bude i nadále vysoko třímat prapor komunismu a prapor proletářského internacionalismu. (Dlouhotrvající potlesk.) Z celého srdce děkujeme představitelům demokratických národních stran nezávislých afrických států za jejich srdečná pozdravná Doselství, která zaslali našemu sjezdu (Bouřlivý potlesk.) Podporovali |sme a budeme i nadále podporovat boj národů za svobodu a nezávislost, proti koloniálnímu otroctví. (Bouřlivý potlesk.) Budeme upevňovat přátelství mezi všemi národy, neochvějně uskutečňovat leninskou zásadu mírového soužití a bojovat za mír na celém světě. (Bouřlivý potlesk.) Náš lid vyzbrojený novým programem se ještě více semkne, kolem strany, pod praporem marxismu-leninismu. (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.) Naše cíle jsou’ jasné, naše úkoly jsou přesně stanoveny. Nuže do práce, soudruzi 1 Za nová vítězství komunismu! (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk, přecházející v ovace. Všichni povstávají.) Zpráva o plenárním zasedání ústředního výboru KSSS MOSKVA 31. října (TASS) — 31. října 19B1 se konalo plenární zasedání ústředního výboru KSSS, který byl zvolen XXII. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu. / Plenární zasedání zvolilo předsednictvo ÜV KSSS v tomto složení: Členové předsednictva: L. I. Brežněv, N. S. Chrušěov, A. N. Kosygin, F. R. Kozlov, О. V. Kuusinen, A. I. Mikojan, N. V. Podgornyj, D. S. Poljanskij, M. A. Suslov, N. M. Švernik, G. I. Voronov. Kandidáti předsednictva: V. V. Grišin,_K. T. Mazurov, V. P. Mžavanadze, Š. R. Rašidov, V. V. Ščerbickij. Plenární zasedání zvolilo sekretariát ÜV KSSS v tomto složení: N. S. Chrušěov — první tajemník ÜV KSSS, F. R. Kozlov, P. N. Děmičov, L. F. Iljičov, О. V. Kuusinen, B. N. Ponomarjov, I. V. Spiridonov, M. A. Suslov, A. N. Šelepin. Plenární zasedání zvolilo předsedou výboru stranické kontroly při ÜV KSSS N. M. Švernika, prvním náměstkem předsedy výboru stranické kontroly Z. T. Serďuka. ★ Předsednictvo ÜV KSSS schválilo byro ÜV KSSS pro RSFSR v tomto složení: N. S. Chrušěov — předseda, G. I. Voronov — první náměstek předsedy, P. F. Lomako — náměstek předsedy. Členové byra: G. G. Abramov, V. M. Čuraje v, M. A. fasnov, L. N. Jefremov, A. P. Kirilenko, N. N. Organov, D. S. Poljanskij a A. V. Romanov. 31. října 1961 se také konalo zasedání ústřední revizní komise Komunistické strany Sovětského svazu. Ostřední revizní komise zvolila za předsedkyni komise N. A. Muravjovovou. ' / REZOLUCE XXII. SJEZDU KSSS ke zprávě o činnosti ústředního výboru KSSS XXII. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu se sešel v době, kdy naše vlast vstoupila do období rozvinuté výstavby komunistické společnosti, kdy socialismus pevně zakotvil v lidově demokratických zemích a kdy síly pokroku a míru ba celém světě zaznamenávají bouřlivý růst. Léta, která uplynula po XX. sjezdu KSSS, měla miipořádně velký význam v životě naší stra«f, sovětského lidu a všeho lidstva. Strana, uskutečňujíc leninskou generální linii, zmobilizovala 'všechny pracujíc! к plnění úkolů komunistické výstavby na celé široké frontě významných prací. Závažným mezníkem na cestě rozvoje SSSR ke komunismu byl mimořádný XXI. sjezd KSSS, který schválil sedmiletý plán rozvoje národního hospodářství. S velkým uspokojením shrnuje XXII. sjezd KSSS výsledky světodějných vítězství sovětského lidu. Země sovětů prošla cestou hrdinského boje a je dnes v plném rozkvětu * svých tvůrčích • sil. Ještě více se upevnila ipoc Sovětského svazu a nezměrně vzrostla jeho mezinárodní autorita jako bojovníka za mír a pokrok, za přátelství mezi národy a za štěstí lidstva. Celý vývoj událostí potvrzuje správnost teoretických závěrů a politické linie naší strany. Plně zvítězila linie XX. sjezdu, kterou si vynutil sám život a péče o blaho lidu a která je prodchnuta duchem leninské revoluční tvůrčí činnosti. • XXII. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu vyslechl a projednal referát prvního tajemníka OV soudruha N. S. Chruščova — zprávu o činnosti ústředního výboru KSSS — a usnáší se: Plně a bezvýhradně schválit politickou linii a praktickou činnost ústředního výboru KSSS ve vnitřní i zahraniční politice. Schválit závěry a návrhy obsažené ve zprávě o činnosti ústředního výboru KSSS. I. XXII. sjezd konstatuje, že rozhodujícím rysem soudobé mezinárodní situace je další růst sil socialismu, demokracie a míru na celém světě. Život potvrdil správnost zahraničně politické linie naší strany sledující odvráceni války a upevnění ifiíru. Tato linie odpovídá životním zájmům sovětského lidu a podporují ji mírumilovné síly ve všech zemích. Sjezd vysoce oceňuje důslednost, pružnost a iniclativnost zahraniční politiky a plně schvaluje opatření, která podniká ústřední vý' bor a Sovětská vláda к upevňování politických, hospodářských a kulturních styků se všemi státy. Skutečnost, že válku se podařilo odvrátit a že sovětští lidé a národy dalších zemí se mohly těšit mírovému životu, je třeba považovat za hlavní výsledek činnosti strany a jejího ústředního výboru ve prospěch síly sovětského státu, uskutečňováni leninské zahraniční politiky, za výsledek činnosti bratrských stran socialistických zemí a aktivizace mírumilovných sil všech zemí. Sovětský svaz, Čínská lidová republika a všechny země světové soustavy socialismu jdou s jistotou řo cestě výstavby socialismu a komunismu. Opírajíce se o svou zvýšenqu moc a za podpory mírumilovných sil na celém světě, nedovolily socialistické země imperialistům strhnout svět z kolejí mírového1 hospodářského . soutěžení dvou soustav na cestu ke všeobecné světové katastrofě. Mírové soutěžení dvou protichůdných společenských soustav, jež je podstatou současného mezinárodního života, vstoupilo do rozhodující fáze. Politika přátelství a míru mezi národy si získává stále větší uznání a podporu a nabývá vrchu nad imperialistickou politikou agrese a války. Světová socialistická soustava se úspěšně rozvijí, sílí 'a stává se .určujícím faktorem pokroku lidské společnosti. Sovětský svaz vkročil do období rozvinuté výstavby komunismu ; ve většině lidově demokratických zemi byla likvidována mnohosektorovost hospodářství a dovršuje 'se budování socialismu; životní úroveň národů neustále roste; bratrská spolupráce a vzájemná pomoc socialistických zemí se rozšiřuje. Sjezd vřele vítá* vynikající úspěchy bratrských stran a národů socialistických zemí a přeje jim další slavná vítězství. XXII. sjezd schvaluje linii ústředního výboru a sovětské vlády sledující neustálé upevňování hospodáMcé, politické a kulturní spolupráce se socialistickými státy na zásadách proletářského internacionalismu, rovnoprávnosti a soudružské vzájemné pomoci. Sjezd zvlášť oceňuje velkou a plodnou práci ústředního výboru na rozvíjení a upevňování spolupráce mezi KSSS a bratrskými komunistickými a dělnickými stranami na základě marxismu-leninismu, v zájmu jednoty a semknutosti mezinárodního komunistického hnutí. Sjezd kategoricky odmítá útoky vedoucích činitelů Albánské strany práce na Komunistickou stranu Sovětského svazu a její leninský ústřední výbor jako neodůvodněné a pomlouvačně. Jednání albánských vedoucích činitelů je v rozporu s Deklarací a Prohlášením porady představitelů komunistických a dělnických stran v roce 1957 a 1960 a nelze je hodnotit jinak než jako rozkolnické akce sledující podkopání přátelství a semknutosti socialistických zemí a nahrávající imperialismu. Sjezd vyjadřuje naději, že albánští vedoucí činitelé, jsou-li jim zájmy jejich lidu drahé a přejí-li si skutečně přátelství s KSSS a se všemi bratrskými stranami, upustí od svých chybných názorů a vrátí se к jednotě a spolupráci se všemi socialistickými zeměmi a s mezinárodním komunistickým hnutím. Další upevněni jednoty socialistic kého tábora a posílení jeho moci a obranyschopnosti _ zůstává jedním z nejzávažnějších úkolů. Sladění úsilí o rozvoj národníhq hospodářství každé socialistické země se společným úsilím o upevňování a rozšiřování hospodářské spolupráce a vžájemné pomoci — to je cesta к dalšímu rozkvětu a vzestupu všech zemí socialistického společenství, světového socialistického hospodářství. Úspěchy socialistických zemi mají stále vzrůstající a všestranný vliv na národy nesocialistickýCh států, revolúcionizujl a urychluji' rozvoj všeho lidstva cestou pokroku. Hlavní směr světového vývoje nyní už neurčuje imperialismus, ale socialismus. Plně se potvrdil závěr XX. sjezdu o nevyhnutelném prohloubení všeobecné krize kapitalismu. Za uplynulá léta došlo к dalšímu oslabení hospodářských, politických a ideologických pozic imperialismu, ještě vlče se zostřily jeho základní rozpory, revoluční boj dělnické třídy, demokratické a národně osvobozenecké hnutí národů nabyly obrovského rozmachu. Kapitalistický řád stále vlče diskredituje sám sebe v očích národů jako řád krutého vykořisťování pracujících, národního a koloniálního útlaku, ' horečného zbrojení a vyhlazovacích válek. Pod silnými údery národně osvobozeneckého hnutí se koloniální systém fakticky rozpadl. Imperialistické síly ,a především americký Imperialismus, hlavní opora světové reakce a mezinárbdpl četník, se snaží zachovat si své poziee, к čemuž používá nových, ještě rafinovanějších forem “koloniálního zotročování. Historické zkušenosti však stále vlče přesvědčují národyi bývalých kolonii, že jedině definitivní osvobození od všech forem hospodářské a politické závislosti, jedině nekapitalistická cesta vývoje může dovést jejich země к opravdové svobodě, rozkvětu a štěstí. Navzdory předpovědím ideologů imperialismu a jejich pravicově socialise tickýčh a'revizionistických přisluhovačů třídní bój v kapitalistických zemích neutuchá, nýbrž nabývá stále většího rozmachu a stále vyhraněnějšího charakteru. Vedle revolučních akcí dělnické třídy sílí rolnické a také všeobecně demokratické hnutí. Sjednocení všech sil, jež jsou proti imperialismu, a rozhodné překonání ideologie a praxe antikomunismu a reformismu se stávají naléhavou nutností. Celý průběh společenského vývoje a neustálé narůstání sil bojujících za socialismus, proti imperialismu potvrzují správnost závěru XX. sjezdu o rozmanitosti forem přechodu zemí к socialismu. Tento závěr, za nějž se postavilo mezinárodní komunistické hnutí, byl vyjádřen a dále rozvinut v Deklaraci z roku 1957 a v Prohlášení z roku 1960, schválených na poradách marxisticko-leninských stran. Marxisticko-leninské strany stojí v čele boje dělnické třídy a všech pracujících svých zemí za uskutečnění socialistické revoluce a nastolení diktatury proletariátu v té či oné formě. Formy a cesty rozvoje socialistické revoluce budou záviset ná konkrétním poměru třídních sil v té či oné zemi, na organizovanosti a vyspělosti dělnické třídy a jejího předvoje, na stupni odporu vládnoucích tříd. Nezávisle na tom, v jakých formách bude diktatura proletariátu nastolena, vždy bude znamenat rozšíření demokracie a přechod od formální, buržoazní demokracie к demokrncii skutečné, demokracii pro pracující. Dělnická třída a její předvoj,’ marxisticko-leninská stra(Pokračování na str. 3.)