Rudé Právo, srpen 1963 (XLIII/210-240)

1963-08-01 / No. 210

Prolétán všech zemí, spojte se! REDE PRÁVO orgán ústRedního výboru komunistické strany československá ve Čtvrtek i. srpna 1963ČÍSLO 210 — ROČNÍK 43 (Právo lidu roč. 66)CENA 30 HAL. Z DOBRÉ ÚRODY ŠTĚDŘE ISTÁTU Sklizeň obili se již rozběhla napl­no. Podle poslední zprávy ministerstva zemědělství |e již asi třetina obílí po­sečena. Zatímco některé výše polože­né okresy do žní teprve vkroěily, v jižních slovenských okresech sváže­jí už poslední obilí Z'polí. Charakteristickým a jistě radostným rysem letošních žni Je široké uplat­nění nové technologie. Ovšem nelze nevidět, že až dosud pro to byly téměř Ideální klimatické podmínky a že ze­jména v souvislosti s důsledným uplat­ňováním zásady — prď urychlení žní využívat současně všech sklizňových strojů — se bude podíl ploch sklize­ných tradičním způsobem zvyšovat. A tady bychom měli dát na varovný signál, který nám už teď dávají ně­která čísla. Z toho, co bylo dosud po­koseno samovazy, bylo svezeno z po­lí jen 13 procent. Tempo svozu je tedy značně nízké. Každá hodině, o kterou je obilí zbytečně na poli, nás stojí velmi mno­ho zrna. A přece všechno naše sna­žení, obětavá práce mechanizátorfl, desetitisíců párů rukou dalších země­dělců je sklidit beze ztrát, postarat se, aby všechno vypěstované zrno se dostalo k cíli. Aby sloužilo lidem, jejich potřebám. K tomuto cíli se do­stává různými cestami. Nejkratší, nej­bezpečnější z nich je prodej obilí státu. Na hlavních zásadách nákupu obl­­•lí pro stát, na přednostním krytí ce-,. lospolečenských potřeb se ani letos nic nezměnilo. Už proto ne, že v so­cialistickém státě stojí tyto potřeby vždy v .popředí pozornosti. A tak 1 le­tos plně platí: první obilí státu. Ať od kombajnů či od mlátiček — do nákupních skladů je třeba odvézt, stá­tu prodat tolik obilí, kolik potřeby národního hospodářství vyžadují. Proč je tn správné a nutné? Protože ve splnění těchto požadavků je záruka, že ve státních sýpkách bude takové množství obilí, s jakým se v plánu počítá. A to znamená, že — s tím, co podle plánu dovezeme — i my všichni budeme mít až do příští úrody za­jištěny všechny produkty, k nímž jo obilí zapotřebí. V letošním roce mají státní nákup­ní organizace uloženo nakoupit asi o 4 % více obilí, než určuje plán. Je proto celá řada důvodů, ale zákla­dem, proč je vůbec možné takový po­žadavek stavět, je skutečně dobrá úroda ve většině krajů. Kdy jindy všude vrchovátě naplnit krmivové fondy a přitom se zabezpečit proti různým nahodilostem než v roce, kdy se urodilo? A že i to je nutné, o tom se právě letos přesvědčily snad tři čtvrtiny zemědělských závodů, které dostaly od státu jádro, aby mohly pře­konat následky těžké zimy a zvýšit živočišnou výrobu. Tentokrát jsme ale museli tak naléhavé potřeby krýt do­vozem z kapitalistických zemí. O tom, že je výhodnější mít v zemědělských závodech t ve státních sýpkách obilí z domácí produkce, jistě není pochyb. To je jedna a jistě ta hlavní strán­ka věci: SHou je možno spojit i od­­pověd na námitky, jež se leckde ozvou tam, kde se dost reálně neuva­žuje. Po pravdě řečeno, je to 1 na některých okresních zemědělských správách. Někdy to začíná názorem, že kdyby každý zemědělský závod splnil na 100 procent, nebylo by třeba prodat navíc. V tomto případě není těžké ukázat, v čem jsou takové úva­hy chybné. Stačí položit otázku, zda v »jejich« okrese opravdu každý zá­vod svou povinnost v prodeji obilí státu splní. A zda je to1 jisté ve všech okresech naší republiky. Počty jsou tady jednoduché. Když 99 závo­dů nákup jenom splní a jeden jediný ne, pak okres jajío celek se se stát­ním plánem nevyrovná. 1 letos tyto obtíže místy budou. V Západoslovenském a Východoslo­venském kraji bylo značné sucho a výnosy obilí jsou nižší, než se počítala Těmto krajům bylo nutno upravit i úkol v (nákupu obilí tak, aby bylo reálné jeho splnění. Tady málo pomo­hou úvahy — jak k tomu přijdeme, plnit za druhé — protože jindy může být stejně postižen jiný kraj, jiný okres a obilí bude ve státních fon­dech potřeba rok od roku víc. V mnoha zemědělských závodech — v družstvech a na státních statcích — to lidé chápou. Mezi prvními, kdo se zavazují překročit plánovaný pro­dej obilí státu, jsou družstevníci z Hos­­těradic na Znojemsku, kteří slíbili asi o 7 % obilí více a vyzvali k následo­vání ostatní JZD a statky v okrese. Odpověď už došla z JZD Skalice, k^­­ré překročí plán o 6 °/o. Na 104 % se zavázali splnit nákup obilí družstev­níci v Kojetíně na Přerovsku. Okres Hradec Králové chce zatím prodat stá­tu o 75 vagónů obilí více, stejnou myšlenkou se zabývají í jiné okresy ve Východočeském a Severočeském kraji. Život, praxe tedy předstihuje opa­­trnlcké nálady, jež se v některých okresních orgánech objevují. Někde se totiž snaží razit myšlenku, že ná­kupní organizace nemá právo žádat víc, než určuje plán. Takový požada­vek prý je »nepřípustný« už proto, že znamená snížení »okresní rezervy«, kterou lze v krmivech letos vytvořit. A tento postoj — jak soudí soudruzi z Ústřední správy nákupu — se ně­kde projevuje i v poměru k nákup­ním organizacím a jejich pracovní­kům. Co na to říci? Snad jen to: za prvé -— státní plán nákupu otíílí lze letos překročit i proto, že už teď je v zemědělských závodech tolik kimlv co loni za celý rok. A před sklizní jsou ještě Otavy, kukuřice, brambory, cukrovka. Za druhé — bude zřejmě dobré si připomenout, že »nákup« je nástroj státu a také obilí, které ie koupí navíc, půjde do státních fondů. Potřebuje-li stát, naše hospodářství pro svůj další plynulý rozvoj koupit od zemědělců více obilí, než se očeká­valo, pak povinností výrobních správ, ONV, všech řídicích orgánů v každém okrese je všemožně pomáhat pracov­níkům nákupu, aby mohli svůj úkol splnit. Již Jsme říkali, co znamená dosta­tek obilí v rukou státu. Zejména u nás, kde nejsme v obilí soběstační a opravdu velké možství rok co rok kupujeme v zahraničí. Jenom pšenice dovážíme už po několik let přes mi­lión tun ročně. Nejde však jen o zrno. Dostatek obilí — to je í větší výroba mléka, masa, vajec a másla. Toto obilí ve státních sýpkách je záruka, že I ži­vočišné produkty budou ve stále vět­ším množství a pro všechny. Proto platí — první obílí státu. A tak při letošní dobré úrodě, může — a Jistě bude — zrno ve státních sýpkách přibývat ! po splnění plánu. První koncert České filharmonie v Salcburku V úterý večer vystoupila česká fil­harmonie na. prvním orchestrálním koncertu hudebního festivalu v Salc­burku. Na programu kbncertu, který řídil K. Ančerl, byly skladby A. Dvo­řáka. Skvělý výkon orchestru České fil­harmonie i houslisty J. Suka, který byl sólistou koncertu, vyvolal nadše­ní velnu počeiného festivalového obe­censtva. Na závěr ' koncertu * * vsi obe­censtvo vynutilo ještě přídavek orchestru, kterým byla předehra ke Smetanově opeře »Prodaná nevěsta«. (ČTK) Poselství světové konferenci v Hirošimě PRAHA 31. července (CTK) — Ústřední rada odborů zaslala poselství IX. světové konferenci za zákaz ato­mových a vodíkových zbraní, která ttude zasedat v Hirošimě. V poselství se praví: »jménem čes­koslovenských pracujících zasíláme IX. světové konferencí za zákaz ato­mových a vodíkových zbraní a šesté­mu japonskému národnímu mírovému pochodu bratrské pozdravy. Česko­slovenští pracující znají velmi dobře Japonské mírové pnutí a velmi oce­ňují přínos japonského lidu v boji za udržení míru na celém světě. Vyjadřu­jeme plnou solidaritu Vašemu hnutí a upřímné přání mnoha úspěchů ve Va­šem spravedlivém boji pro šťastný zítřek lidi na celém světě.« Konžská parlamentní delegace odcestovala z ÚSSR PRAHA 31. července (ČTK) — Par­lamentní delegace Konžské republiky (Léopoldville) skončila ve středu ná­vštěvu Československa, k níž před tý­dnem přijela na pozvání našeho Ná­rodního shromáždění. Dopoledne přijal delegaci v čele s poslancem Gerardem Ntondou v Hrzánském paláci předseda vlády V. Široký. Předseda vlády setrval s hosty v přátelském rozhovoru, jehož předmětem byly otázky rozvoje vzá­jemných styků mezi ČSSR a Konžskou republikou, jakož 1 otázky obchodní a hospodářské spolupráce. Vedoucího konžské parlamentní de­legace přijal ve středu také ministr spravedlnosti dr. A. Neuman. V odpoledních hodinách opustili konžští hosté Prahu. Na ruzyňském letišti se s nimi rozloučili místopřed­seda NS O. Beran, ministr zahranič­ních věcí V. David a poslanci NS. Nový most přes Otavu PÍSEK 31. července (ČTK) — Pra­covníci n. p. Stavby silnic a železnic dokončili ve středu stavební práce na silnici mezí novým mostem přes Ota­vu a křižovatku ke Zvíkovskému pod­hradí. Tím splnili závazek ke Dni stavbařů a umožnili, aby Jejich dílo mohlo sloužit veřejnosti o více než půl roku dříve. Nový most, postavený letmou beto­náží, je přes čtvrt kilometru dlouhý a rozpíná sa mezí třemi pilíři a dvěma podpěrami ve 30metrové výši nad 40- metrovou hlubinou Orlického jezera. Od čtvrtka Je tedy možno přejíždět , po otavském mostě. Cesta z Orlíka na Zvíkov je tím o 40 kilometrů krat­ší. Kombajnová brigáda na Dole Dukla dosahuje průměrně přes 2400 tun denní těžby V množství různých oznámeni, plakátů a bleskovek v přízemní hale správ­ní budovy Dolu Dukla v OKR je t jedna tabule s nadpisem: »Chválíme...* a pod ním bleskovka. Koho dnes chválí? Kombajnovou brigádu z porubu 12361 vedenou předáky Jeziorským, Skulinou, Skotnicou, Kotulou, Valicou a Zukou, která v současné době usiluje o překonání is. rekordu v těžbě uhlí kombajnem a možná že... Ale o tom překonání světového re­kordu, který drží sovětští horníci vý­konem 80 039 tun za měsíc, se zatím mnoho nemluví, 1 když je to tajné přání havířů i techniků. Bleskovka ho­voří o tom, že tento kombajnový ko­lektiv vytěžil za jeden den 2624 tun uhlí. I toto číslo dnes však už je staré, neboť nejvyšší denní těžba, kte­rou dosáhla tato brigáda, činí 2810 tun. Průběh třináctí dnů, tj. doby, v níž usilují dukelští havíři o dosažení vy­soké kombajnové těžby, ukazuje, že ani nepříznivé přírodní podmínky jim nevzali chuť do díla. Z počátku byl největší překážkou (a ještě trvá) umě­lý strop se zakládkou, pod nímž nyní uhlí dobývají. K tomu se ještě přidala mimořádná tvrdost uhlí v úseku asi 80 metrů. Na tuto překážku jdou ha­víři rozrušovací střelbou před kom­bajnem. Výsledek dosavadní usilovné práce Je 2413 tun průměrné denní těž­by. To je přibližně o 200 tun více, než dosahovali havíři na Dole 1. máj, kte­ří jsou držiteli čs. rekordu. Každý den porovnávají havíři a technici svoje výsledky s výsledky sovětských havířů. Ti měli za 13 dnů vytěženo o 2200 tun více — a proto na výrobní poradě padla slova: »Mu­síme Je dohonit...« (řej Návrhy zákona o rodině a zákoníku práce ve výboru NS PRAHA 31. července (ČTK) — Ústavně právní výbor Národního shromáždění projednal některé do­plňky k návrhu zákona o rodině a k návrhu zákoníku práce. Návrh zákona o rodině byl pro­jednán pracujícími na 502 bese­dách. V nově upraveném znění návr­hu bylo přihlédnuto k 885 připomín­kám, které se týkaly zejména těch částí návrhu, upravujících výchovu dětí, osvojení, rozvod a výživné po rozvodu. feyla zdůrazněna výchůva v rodině jako základní výchova dětí. Návrh zákona o rodině vychází z toho, že rozvod manželství nesmí být žádným způsobem usnadňován. Předpisy o roz­vodu bude třeba z tohoto hlediska ješ­tě upravit. Původní návrh zákoníku práce byl doplněn o připomínky z veřejné dis­kuse a z meziministerského řízení. Je třeba Ještě přihlédnout k některým specifickým podmínkám zemědělství (například prodlužování a zkracování pracovní doby podle údobí vypjaté práce a údobí poměrného klidu), do­pravy (například zajistit nerušený průběh pracovních turnusů a směn), k nahrazování společenské škody, za zmetkovitost ve výrobě atd. Oba návrhy budou nyní v doplně­ném znění předloženy ke schválení vládě. Potom se jimi bude znovu za­bývat Národní shromáždění. Televize pro mimoškolní vzdělávání pracujících PRAÚA 31. července (ČTK) — Před­sednictvo Ústřední komise pro vzdělá­vání pracujících projednalo ve středu zásady dalšího rozvoje mimoškolního vzdělávání pracujících, jejíchž cílem je postupné budování a vytvoření jednot­né soustavy vzdělávání pracujících. První formou je začlenění .lidových kursů ruštiny do jednotné soustavy vzdělávání pracujících, které před­sednictvo schválilo. Na zasedání byl rovněž schválen dosavadní způsob vy­užití televize pro studium pracujících. Bylo navrženo, aby televize vysílala cyklus učebních pořadů vysokoškolské úrovně, aby zajistila přípravu nových jazykových kursů a využila chysta­ných dvouletých kursů středoškolské matematiky a fyziky k přípravě na vysokoškolské studium. V JIHOMORAVSKÝCH ZÁVODECH PLNÍ AKČNÍ PLÁNY Vyrovnávali ipoždění, rozšiřuji výrobu potřebného zboží Prozatímní souhrn závazků z akčních plánů strojírenských závodů Jihomo­ravského kraje ukazuje, že hodnota výroby dosažená nad plán dostoupí deseti­­miliáoových částek. Nejde však jen o to, dodat navíc zboží. Smyslem akčních plánů je také prověrka výrobní náplně z hlediska možnosti odbytu, z hlediska společenské potřeby. Je třeba zajistit včasné splnění exportních zakázek, vy­rovnat manko na některých úsecích a provést nutné organizační změny. Zabez­pečit úkoly vyznačené v akčních plánech není nikterak jednoduché. V sou­časné době je třeba věnovat pozornost plnění daného slova a dalšímu zpřes­ňování závazků. NA TŘI SMĚNY NASTOUPILI v těch­to dnech pracující ve strojírně Šme­­ralových závodů v Brně, kteří chtějí ještě v červenci dokončit čtvrtý lis LUC 500 pro mladoboleslavskou au­tomobilku. Lis je určen pro novou linku, kterou budují v Mladé Bole­slavi. Dva tyto stroje , byly vyrobeny již loni jako prototypy. Třetí expedo­vali z Brna v minulých dnech. Při posledních zkouškách se stru, za­dřel vinou nepřesných dílců. Součástí akčního plánu bylo vypořádat se urych­leně s opravou třetího stroje, vypravit co nejdříve i čtvrtý lis. Práce na LUC 500 se v těchto dnech nezastavuje. Z manka 270 tisíc Kčs ve výrobě zboží, jež vzniklo do konce května, odepsali zde již 88 tisíc Kčs a další částka ubu­de během července. Do konce roku chtějí dodat ve Šmeralových závodech navíc zboží za 4,3 miliónu Kčs. STROJE PRO ZEMĚDĚLSTVÍ NAVÍC vyrobí letos podle akčního plánu v prostějovském Agrostrojl. Bu­de to 50 třídičů brambor TB 80, dále 50 krmítek a nád plán bude dodáno také 15 malótraktorů T 4 K 10. Vý­vojáři se starají, aby do poloviny srp­na ukončili vývoj horského traktoru, který naše zemědělství nutně potře­buje. Do této doby budou také vyro­bena tři rozdružovadla brambor, s ni­miž se původně počítalo až ve Čtvr­tém čtvrtletí. V dílnách zapouští kořeny hnutí »ru­čím za svou práci«, jež se zrodilo v pros­tějovských oděvních závodech. První za­hájili již v tomto měsíci pracující pro­vozu generálních oprav strojů. Postup­ně projednají po dovolených zasady hnutí v ostatních dílnách. Přínosem akč­nímu plánu je i to, že každý stroj smon­tovaný v závodě bude označen visačkou, která bude informovat, kdo je) kon­struoval, vyráběl a kdo provedl závě­rečnou kontrolu. PŘESUNY VE VÝROBNÍM PROGRA­MU uskutečňují podle přijatého akč­ního plánu v Adamovských strojlr-nách. Nutí k tomu zrušení stavby ně­kterých Investičních celků a ternový průzkum poptávky po vzduchotech­nickém zařízení. Akční plán stanovil omezení výroby různých ventilů. Ne­má smysl vyrábět pro sklad a Ada­­movští se operativně zaměřili na zvý­šení produkce v oboru graficKých strojů a měrné techniky. Výsledkem této pohotové orientace je, že již nyní se například v závodě 40 dokončuje série grafických strojů Ro­­mayor I., které jdou na export. Tyto stroje se loni přestaly vyrábět, ale pro­jevil se o ně zájem a Adamovští |e urychleně expedují. Ve stadiu příprav je rovněž série strojů Rominor, které bu­dou také vyrobeny mimo původní plán. dále série cyklických skříní aid. Změny ve výrobním programu si samozřejmě vynucují přesuny pracov nich sil. Akční plán byl podrobně pro­jednám, se všemi. pracujícími, a přesu­ny proto probíhají hladce. Výrobní hospodářská jednotka Adamovské strojírny počítá v akčním plénu s vý­robou zboží navíc v hodnotě asi 9 mi­liónů Kčs. BLÍŽE K PROVOZŮM začali přesu­novat podle akčního plánu pracovní­ky správního aparátu podniku v pros­tějovských Železárnách. Účelem nové organizace je, aby se zjednodušily vztahy v řízení výroby a mohla být uplatňována přímá odpovědnost za plynulý chod výroby. Toto opatření přispěje také k tomu, aby se zrychli! výrobní cyklus a přesunulo těžiště produkce na lehké pružiny, jak to vy­žaduje situace. TÝDNĚ KONTROLUJI POSTUP MON­TÁŽE straničtí a odboroví funkcio­náři montážního závodu Královopol­ské strojírny Brno na důležité stavbě NCHZ ve Valašském Meziříčí. Na této montážní správě si pracující určili při projednávání akčního plánu podrob­ný harmonogram jednotlivých etap montáže. Plán je vypracován na kaž­dou ze šesti čet tak, aby byl dodr­žen vládní termín ukončení montáže — 15. srpen. Závisí na tom včasné uvedení nového závodu do zkušebního provozu. (svoj Pohled na výstavbu elektrárny Nová­ky lil v Zemtanských Kostolanech. (Fotó ČTK — F. Kocian) Plzeňští kovád pro letošní Brno V plzeňských Závodech V. I. Le­nina zkoušejí oběžné kolo posledního stupně nízkotlakého tělesa dosud nej­větší československé parní turbíny o výkonu 200 megawattů. Po zkouš­kách odešlou oběžné kolo do Brna, kde bude patřit k nejzajímavějšlm exponátům V. NJVB. Největší strojírenský závod republi­ky bude vystavovat letos výrobky z 10 hlavních průmyslových oborů, přičemž u Investičních celků půjde především o funkční modely. Domi­nantou expozice slévárenských stro­jů bude např. velký funkční model šedé litiny, jež ve skutečné podobě uvádí podnik v současné době do pro­vozu na několika místech republiky. (CTK) # Devětatřicef let na kombajnu Ne, nejde o žádný rekord. Tak dlouho ještě nikdo na kombajnu nejezdil. Vždyt t tahle »žetemka* je sotva dvouletá. Ale vozí na svém ne­motorném, hučícím a otřásajícím se těle osádku, jejíž společný věk je právě těch devětatřicet let: kombaj­néru Josefu Hruškoví třiadvacet a jeho pomocníku Jendovi Šilinkoví šestnáct. Svůj kombajhérský křest , v JZD Rozkvět v Petroupimi na Bénešovsku st odbyli už loni. Nebyl nikterak slavný. Nejedno družstevní pole je svahovlté, obilí bylo tehdy po kru­pobití polehlé, zkušeností pramálo. !Josef samozřejmé prošel kursem, ale tam bylo víc teorie než praktických jízd a obsluhy složitého stroje.] Sto třicet hektarů sice tihle dva chlapci loni sklidili, ale zelené pru­hy, které vzešly z vypadaného zrna na podzimním strništi, jím příliš dob­rou reklamu neudělaly. Ze by to byla zrovna nejpěknější vzpomínka, to tedy ne: »Honili Jsme zkrátka hektary a nakonec to bylo znát na výnosech.* A přitom kombajn zlobil až hrůza, co chvílí stál s poru­chou: »Jednou jsme byli s Jendou na pšenici. Jezdíme do večera, zbývá Ještě kousek. Zhltli jsme večeři a myslíme, že do desíti budeme hotovi. Jenže najednou prasknul variátorový řemen. Co s tím? Na polt už byla tma a teď tohle. Vyměnit řemen I Dneska to do­kážu za pár minut a tenkrát Jsme s• u toho s Jendou motali dlouho přes půlnoc... * A^o, tohle taky souviselo s kvalitou práce. S kvalitou údržby kom­bajnu. Proto jsou letos Josef s Jendou — stejné Jako ostatní tři mládežnické osádky na kombajnech v JZD Roz­květ — na svůj stroj tak pozorní a pečliví. Jsou u své »žetemky« už v šest ráno. Na pole se ještě nedá Jet, je mokro. Ale je čas promazat všech sto třicet mamiček, zkontrolovat motor, vyčistit agregáty. Josef vyhra­be z plachty zavěšené pod kombaj­nem zrno, které tam po příjezdu z pole zůstalo. A Jenda skočí Jako ve­verka do zásobníku a dlaněmi vybírá zrní z jeho dna. Nic nesmí přijít nazmar. Ani zrníčko. Oba se přihlásili do soutěže mladých kombajnérů »Kdo víc, kdo lip, kdo dřív*, kterou letos vyhlásil ústřední výbor CSM společně s deníkem Mladá fronta. Jaký mají závazek? 135 hek­tarů. Jenom? Vždyt Je to tolik, jako sklt­­dili lonll Načpak tedy závazek? Na výnosy. Na kvalitu. Už je to vidět na sklizní travin. Plán jim stanovil sedm centů z hek­taru. A oni odevzdali dvanáct. To ne­bylo jen v dobré úrodě. Než pole oschne, jejích kombajn vyjíždí. Vrátí se večer v osm, v devět, v deset. A zítra znovu. Po celé žně. JAN HAJNÝ První záběr na lánu řepky Ani zrno nepřijde nazmar (Foto autor) * Výpravy sovětských vědců se stále častěji vydávají na moře a oceány. Výsledkem jejich práce jsou zlepšené námořní mapy, nové, často překvapivé údaje hydrochemické a meteorologické atd. Skupinu vědců, která, se na třech lodích vydala do se­verní části Tichého oceánu, vedla po­prvé žena, 341etá vědecká pracov­nice T. Ljubimovová. Výprava působila tři sezóny v málo prozkoumané ob­lasti Aljašského zálivu a prozkoumala všechny možnosti rybolovu. Jen roční úlovek mořských okounů, kteří se v ostatních sovětských mořích nevy­skytují, může zde podle výpočtů do­sáhnout více než půl miliónu centů. ★ Mechanizace ušetřila milión lidí v rostlinné výrobě Běloruské SSR. Bělo­ruští zemědělci letos mechanizuji vše­chny práce na miliónu hektarů okopanin a technických plodin. Spotřeba práce v rostlinné výrobě klesla o polovinu a bylo tak možno uvolnit pro jiné práce přes milión lidi, kteří ještě loni byli v rostlinné výrobě potřební. * Velké divadlo v Moskvě bude rozšířeno o nový komplex budov. Bude tu Jeho baletní škola pro 600 žáků — Internát, ta­neční a hudební třídy, knihovna, šat­ny, tělocvična a studio hereckého umění se scénou a hledištěm pro 500 diváků. ★ Sídliště městského typu se stále více objevují na sovětském ven­kově. Nejnověji „ se stovka sovchozú na kazachstánských celinách rozhodla vybu­dovat sídliště městského typu nebo do­savadní od základu zmodernizovat. Ve většině případů budou sídliště vybavena nejen prodejnami a provozovnami slu­žeb, ale i jeslemi, školkami atd. V závodech Skoplje se začne pracovat 220 000 lidí bez přístřeší • Další otřesy půdy BĚLEHRAD 31. července (ČTK) — Podle prohlášení komise jugoslávské vlády pro pomoc postiženému obyva­telstvu Skoplje zahynulo při zemětře­sení 813 osob a 2170 lidi bylo zraně­no. Stále se pohřešuje 700 lidí. Podle vládního prohlášení bylo zničeno 34 tisíc bytů a 220 000 lidí je bez přístře­ší. Na 150 000 lidí žije dnes ve sta­nech. Podle agentury AFP bylo ze Skoplje evakuováno 28 625 dětí. Ve středu ráno kroužila nad zniče­ným městem speciální letadla, která rozprašovala po celé Skoplji dezin­fekční prostředky. Ve městě pracuje 35 lékařských stanic, v nichž se oše­třují ranění. Skupina geologů zjistila ve Skoplji v půdě. dvě trhliny, dlouhé 200 metrů a široké až 10 centimetrů. Podle zprávy agentury Reuter sku­pina technických odborníků, která provedla inspekci dvanácti nejdůleži­tějších továren ve Skoplji, oznámila, že šest z nich může zahájit výrobu okamžitě a dalších pět do dvou až tří dnů. Britské firmy poskytnou jugosláv­ským podnikům strojní zařízení. Ve středu kolem jedné hodiny v no­ci byly ve Skoplji zaregistrovány dal­ší podzemní otřesy1 o střední,síle. PRAHA — Do Jugoslávie byl ve stře­du z Prahy odeslán železniční vagón se zařízením k nouzovému ubytování a nejnutnějším vybavením pro rodiny bez přístřeší v hlavním městě Make­donie Skoplji. Zásilka obsahuje sta­ny, lehátka, přikrývky, vařiče, ku­chyňské nádobí, jídelní soupravy, pří­bory a další potřeby asi pro 80 rodin. Je to druhá část naší pomocí. USA PROHLUBUJI VMĚŠOVANÍ DO záležitostí Britské Guayany GEORGETOWN 31. července (Zpra­vodaj ČTK) — Vláda Britské Guayany na své schůzi 30. července znovu vy­slovila důrazně požadavek, aby brit­ská vláda dovolila zvláštnímu výboru OSN pro uplatňování deklarace proti kolonialismu vyslat do Britské Guaya­ny svůj podvýbor k vyšetřování poli­tické situace. Zvláštní výbor OŠN vyčlenil počátkem července pětičlen­­nou skupinu k cestě do Britské Guaya­ny. Britská vláda však této skupině ne­dovolila zem navštívit. ★ WASHINGTON — Mluvčí státního de* partmentu USA oznámil, že Spojená stá­ty Intenzívně projednávají s Velkou Bri­tánií celou situaci v Guayaně. Mluvčí rovněž oznámil, že USA studují úterní zprávu havanskóho rozhlasu, že Britská Guayana nabídla Kubě na reci­proční základně právo na přistávání le­tadel. Političtí pozorovatelé očekávají zostřené vměšování Spojených států a Velké Británie do vnitřních záležitostí guayanského lidu.

Next