Rudé Právo, květen 1965 (XLV/119-149)
1965-05-01 / No. 119
*Proletáři všech zemí, spojte se ! V sobotu 1. května 1965 Číslo 119 ročník 45 (Právo lidu Ať žije 1. máj - den solidarity pracujících celého světa! ročník 68) Cena 50 hal. VYZNAMENÁNÍ PŘEDNÍCH PRACOVNÍKŮ NA PRAŽSKÉM HRADĚ Vlasteneckým činem je tvůrčí, obětavá práce Pamětní medaile A. Novotnému a dalším soudruhům PRAHA 30. dubna (lh) t—> Pražský hrad prožíval v pátek slavnostní chvíle. V předvečer Prvého máje se shromáždili ve Španělském sále nejlepšl pracovníci a pracovní kolektivy z nejrůznějších úseků našeho hospodářství, vědy, výzkumu, politického a kulturního života, je již dobrou tradici, že v tento den přejímají přední pracovníci vysoká státní vyznamenáni a řády, čestné tituly hrdina socialistické práce, státní ceny Klementa Gottwalda, tituly národní umělec, které propůjčuje president republiky. Páteční setkáni na Pražském hradě bylo dokladem, jak si naše společnost váží tvůrčí práce dělnických a družstevních kolektivů f jednotlivců, stejně jako činnosti vědců a umělců. Tvůrčí přístup к práci je dnes vlasteneckým činem, který oceůuje celá naše společnost. V čele Španělského sálu je tribuna. Na stěně je velký nápis: »Cest a sláva nejlepším pracovníkům.« Na předních místech zasedli ti, kdo přijmou dnes vysoká vyznamenání. Vidíme novátory práce, ziepšovatele, vědce i umělce. A je pěkné, že s nimi přišli i jejich rodinní příslušnici. Další řady zaplnili členové a kandidáti GV KSC, zástupci ústředních institucí a společenských organizací, představitelé veřejného, kulturního a vědeckého života. Přítomni byli rovněž členové pražského diplomatického sboru a mnoho zahraničních hostů, mezi nimi i delegace Národního shromáždění SAR. Přátelský potlesk zaburácí sálem, když na tribunu vystupují členové a kandidáti předsednictva ÜV KSC soudruzi J. Dolanský, A. Dubček, Z. Fierlinger, J. Hendrych, M. Chudík, B. Laštovička, J. Lenárt, A. Novotný, O. Šimůnek, A. Kapek, M. Sabolčík a M. Vaculík. V čestném předsednictvu jsou dále předseda ústřední kontrolní a revizní komise KSC P. Hron, tajemníci ÜV KSC V. Koucký, F. Репс a L. Štrougal, místopředsedové vlády O. Černík, F. Krajčír a J. Piller. Přítomni jsou také předseda ÜRO F. Zupka, předsedové stran Národní fronty dr. J. Kyselý, dr. A. Neuman a dr. J. Plojhar, členové vlády a další představitelé. Zaznívají tóny státní hymny. Všechny přítomné pak srdečnými slovy vítá předseda ÜRO F. Zupka. V krátkém úvodu vyzvědá rozmach socialistického soutěžení a tvůrčí práce pracujících к 20. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Poté pronáší slavnostní projev předseda vlády j. Lenárt. Projev soudruha JOZEFA LENÁRTA Vážené soudružky a soudruzi, vážehl hosté, dovolte ml především, abych Jménem ústředního výboru Komunistické strany Československa a vlády republiky co nejvřelejl pozdravil vás M vynikající představitele naší dělnické třídy, rolnictva, zasloužilé bojovníky našeho revolučního dělnického hnutí a přední účastníky protifašistického odboje, zasloužilé pracovníky vědy, kultury a umění *-> a abych vám všem ze srdce blahopřál к dnešní památné chvíli, к udělení vysokých státních řádů a vyznamenání. Už tradičně se setkáváme v předvečer slavných májových dní na Pražském hradě, abychom ocenili plody práce a vyjádřili obdiv I vděčnost kolektivům i Jednotlivcům, kteří se o naše dílo nejvíce zasloužili. Mezi těmito setkáními má však dnešní slavnostní akt Jistě význam nevšední a mimořádný. Spolu s veškerým lidem vzpomínáme a oslavujeme 20. výročí osvobození naší vlasti hrdinnou Sovětskou armádou, hodnotíme cestu, kterou jsme za toto období prošli. Všichni můžeme být hrdi na tuto cestu, na naše dvacetileté dílo. Z osvoboditelského poslání, krve a obětí sovětských vojáků, z revolučního protifašistického zápasu a ozbrojeného vystoupení našich národů, z práce, vůle a odhodláni našeho lidu vedeného KSC zrodilo se nové Československo, socialistická vlast a domovina pracujících. К nepoznáni se změnila společenská a hospodářská základna naši země, která vytváří stále příznivější podmínky pro všestranný rozvoj člověka. Proto, soud.užky a soudruzi, v těchto slavnostních a památných chvílích, kdy hledíme na uplynulých dvacet let, naše myšlenky a city patří synům a dcerám velké země sovětů, kteří přinesli svobodu našim národům. V myslích a srdcích nás všech navždy zůstanou živé hrdinské činy revolučních bojovníků, vlastenců, kteří klestili cestu nového života, bojovali a pracovali za uskutečnění ideálů socialismu v Československu. Náš dík patři obětavé práci lidu. Patří té zázračné síle života, která zbavena pout kapitalismu změnila naši zemi, patří práci, ve které se mění člověk sám ve svobodného a uvědomělého tvůrce a budovatele. Vzdáváme dnes čest a úctu práci miliónů našich lidí v závodech, na polích, ve vědeckých ústavech, na školách, činům každého občana, který v dobré práci projevuje svou aktivitu, činorodost, své vlastenectví, svůj vztah ke společnosti. Jsme rádi, soudružky a soudruzi, že tyto památné májové dny můžeme oslavit dobrými pracovními výsledky. Jistě mezi ně patří především povzbuzující skutečnost, že Jsme v prvním čtvrtletí splnili a překročili plán průmyslové výroby 1 nákupu živočišných výrobků, že dobře plníme úkoly v dopravě, v Investiční výstavbě i v zahraničním obchodu. Proti loňskému roku vzrostla např. průmyslová výroba zi první čtvrtletí o více než 8 procent. V těchto výsledcích se nepochybně zračí stupňování úsilí, vůle a odhodlání našich lidí aktivně se přičinit rovnoměrným plněním úkolů plánu, čestným postojem ke svým povinnostem, o progresivnější vývoj ekonomiky. Plody společného úsilí nám umožní lépe uspokojovat potřeby obyvatelstva potravinami a zpestřovat i dovozem sortiment průmyslových spotřebních výrobků. Víme, že XII. sjezd strany zaměřil naši pozornost na otázky kvalitativního rozvoje národního hospodářství. I v této oblasti můžeme hovořit o některých pozitivních výsledcích e-» plán produktivity práce překračujeme např. o 2,7 proč. a snižuji se 1 vlastní náklady. Uvědomujeme si však, soudružky a soudruzi, že tento pozvolný vývoj к lepšímu je stále Jen začátkem uskutečňování linie XII. sjezdu, že stále jde Jen o první kroky, o dílčí výsledky, které musíme rozhodněji rozvíjet a umocňovat. Především v plnění plánu investiční výstavby, v zemědělství, v exportu a ve všech kvalitativních ukazatelích musíme úsilí stupňovat. Cesty, Jak cílevědomě a rozhodně chceme realizovat své cíle, vyjadřuji i směrnice к sestavení pětiletého plánu na léta 1966—1970, které v minulých dnech schválil ústřední výbor strany a vláda. jejich nejvýraznějším rysem, nosnou osou Je uplatnění technického rozvoje a racionální organizace společenské práce Jako podmiňujících činitelů pro trvalý růst společenské produktivity a rentability. Chceme tak, soudružky a soudruzi, dosáhnout, aby tvořivá práce lidu, toto nejcennější bohatství, přinášela každoročně více a hodnotnější plody, abychom dosahovali stále vyššího ekonomického efektu národní práce. Proto v pětiletém plánu prosazujeme modernizaci výrobně technické základny, efektivnější zhodnocováni surovin a energie, účinnější využívání základních fondů. Jde nám o to, abychom využitím základních fondů, podstatně vyšším zhodnocením výrobků prostřednictvím’Jejich kvality a technické úrovně, racionálnějším využitím surovin, energie a národní práce dosáhli co nejvyšší národohospodářský efekt i rentabilnější výsledky v oblasti tzv. výrobní spotřeby. To Je Jedna z nejdůiežitějších zásad naší hospodářské politiky. К tomu musí směřovat naše úsilí jak v centru, tak i v podnicích, závodech a družstvech. Za neoddělitelnou součást tohoto úsilí musíme všude považovat otázku kvality a technické úrovně výrobků. Právě v těchto oblastech mime velké rezervy a také předpoklady pro dosažení vyšší účinnosti a zhodnocení naší práce. Proto považujeme zlepšení kvality a technické úrovně výrobků za kardinální úkol, za konkrétní, velmi naléhavý a závazný program pro každý závod, kolektiv, dílnu a provoz. Všichni zkrátka musíme pracovat s vědomím, že právě kvalita výrobků Je rozhodující pro další růst životní úrovně i pro uplatnění na světovém trhu. Hospodářské soutěženi je dnes soutěžením v kvalitě a technické úrovni výrobků. tPokraCovänl na str. 2.1 Jestli někdy někoho napadlo, jak se ty První máje vlastně pořád opakuji a že nejsou v našich poměrech víc než takovou parádou, barvitou, líbivou manifestací, myslím, že se vždycky mohl přesvědčit, že První máje jsou i u nás manifestací bojovné vůle lidu. A ten letošní nebude výjimkou. Naopak. A to nejenom proto, že je jubilejní, ale právě tou svou hlavni myšlenkou. Svou známou ideou jednoty, solidarity dělníků a pracujících lidí na celém světě, která se zase jednou ozývá s celým svým důrazem, přímo palčivě. Není to vůbec náhoda, jak se letos před Prvním májem opakovaly tyto pojmy stále častěji v novinách, v televizi, v rozhlase, jak si slovo jednot a dobývalo místo v titulcích. Hodně daleko od nás. a přece ne tak daleko, přihlédneme-li к současným poměrům — musí lid bojovat proti napadeni. Denně dopadají bomby amerických vetřelců na jižní Vietnam, denně přelétají US bombardéry hranice socialistického Vietnamu a s celou tou příznačnou, odpornou zbabělostí využívají své zatímní technické převahy. A napalm, fosfor, otravné plyny, modernf dum-dum, monstra, která vystřeluji celé mraky ocelových jehel, veřejné popravy, vesnice v plamenech, umučeni lidé a jejich mrtvé děti, marné pochodně protestujících, hořících buddhistů. Ghrnem americká svobodymilovnost v praxi. Dar jedné z nejmocnějších, nejbohatších a nejcivilizovanějších zemí světa poměrně chudému, teprve se rozvíjejícímu Vietnamu, kde její vojska a její odborníci na sadismus nemají co hledat. Za takových okolností zni i naše nrvomájová zdravice jinak než jindy. Jako pozdrav pracujícím, kteří jsou ve zbrani, neznámým lidem poněkud odlišné pleti, ale jinak stejným jako my, těm všem, na jejichž města, vsi a rýžoviště dopadá stín cizích letadel a helikoptér. A zároveň v souhlase s tím, co si myslí milióny komunistů na celém světě — jako výzva solidárních mas, aby ustoupily stranou všechny naše spory a neshody. A jde nejen o výzvu, ale i o pomoc bojujícímu vietnamskému národu. Socialistické země, mezi nimi i naše republika, poskytují nejen morální, ale všemi možnými prostředky i materiální pomoc bojujícímu Vietnamu. Především Sovětský svaz mu poskytuje takovou pomoc. Nikoli jen platonickou, ani jen diplomatickou, ale právě v tom směru, o který především jde. Snahy amerického imperialismu o zostřeni situace ve světě, jeho agresivní akce proti socialistické VDR, proti národně osvobozeneckému hnuti vyžadují praktické uplatnění proletářské solidarity, kolektivní odpor všech revolučních sil proti agresivním záměrům a činům amerického imperialismu. statně, my sami dobře rozumíme tomu, co s sebou nesou americké bomby dopadající na vietnamskou půdu. Nesvoboda není pro nás pouhé slovo, ale zkušenost dlouhých a trpkých let. Proto také cítíme — a musíme cítit — dvojnásob silně utrpení ''ietnamského lidu Naše zkušenost s uchvatiteli se ještě nepokryla měděnkou dávnosti. Teprve před dvaceti lety bylo naše hlavní město ještě pokryto hákovými kříži, třebaže již skomírajícími. SPOLEČNÉ Dnes vlaji nad Prahou a nad celou zemi naše májové prapory, barvy socialistické vlasti a internacionálního spojeni pracujících, které nikdy neudělají místo žádným jiným barvám. To však není hřivna, která se každý den samočinně obnovuje a nabízí podle vzoru »vezmi, užij, o nic víc se nestarej!«. Vystřízlivěli jsme v posledních letech z nejedné iluze, a to je jen dobře. Pochopili jsme kromě jiného, že ani v socialismu nemusí jít všechno jako po másle, že žádná pravda o socialistickém vývoji nebyla nalezena předem a že tedy nejsme jen služebníky takové hotové pravdy. Stále znova je potřeba ji nalézat a uplatňovat v životě. Čerta by nám však byla platná tato zkušenost, kdyby si tedy každý našel jen tu svou pravdu a měl ji za jedinou. Společně jdeme ve svých prvomájových průvodech, společně musíme táhnout za jeden provaz ve všech závažných záležitostech i starostech socialistické republiky. Lže každý, kdo tvrdí, že hlavním příznakem a dokonce podmínkou demokracie jsou rozpory a rozvrat mezi pracujícími lidmi. Lže stejně, jako kdyby tvrdil, že deset různých, proti sobě rozeštvaných májových táborů, které bývaly charakteristické pro předmnichovskou buržoazni republiku, je něčím lepším, cennějším a radostnějším než naše kolektivní oslavy Svátku práce v duchu jednoty, která je naši největší faktickou vymožeností. To právě je vizitkou naši komunistické strany, že tuto jednotu dokázala stmelit a dokáže střežit. Někdejších dvacet let buržoazni republiky stojí teď proti dovršeným dvaceti letům v republice, která se dala novými, socialistickými cestami. Srovnejme! Poctivě, objektivně, bez laciného zapomínání, že svět mezitím vůbec pokročil i bez stejně laciného vypichování určitých stránek životní úrovně. Jistě je u nás dnes více než slušná životni úroveň, to nelze oddiskutovat. jsou v ní i slabiny, které také lze oddiskutovat. Srovnejme však především i to hlavní, srovnejme tehdejší a dnešní postavení své země na jejím místě ve středu Evropy i postaveni pracujícího člověka uvnitř jejích hranic, kterému tenkrát nakonec ani neřekli, že republika je už za jeho zády rozprodávána jako nějaký zbankrotělý krám. Můžeme se dnes jistě v ledačems mýlit v našich současných socialistických podmínkách a také jsme se doopravdy nejednou zmýlili ve volbě cest a nástrojů, můžeme mít problémy, můžeme těžce prosazovat jejich řešeni — nikdo však ani půlkou slova nemůže obvinit komunistickou stranu z jakéhokoli kramaření se svobodou a zájmem republiky, v jejímž čele stojí, každý musí naopak uznat, že ji dokázala posílit z vnitřního i zahraničně politického hlediska. I to je její vizitka — dobrá a hrdá vizitka. Zase tedy jdou májové průvody. U nás a na celém světě. A nevěříme, že by se je někomu podařilo zastavit v době, kdy kdekterý kus zeměkoule je poznamenáván rychlou přeměnou, kdy se mění poměry i mapy a socialismus je na postupu jako nikdy před tím. Nevěříme, že by se mohlo imperialismu i jenom povést, aby jeho dnešní četnictví a vraždění ve Vietnam'-, skončilo jinak než hanbou. Nakonec stejně potáhnou domů, o to nejde — jde o utrpení těch, kteří doplácejí na troufalé pány za oceánem, na jejich fráze, za kterými je krev. Poučme se z toho. Probuďme i ty, které je třeba probudit. Otevřené komunistické slovo ať vždy zní v této zemi, která si zvolila komunismus za svůj cíl. jako nejlepší pozdrav dnešnímu i všem příštím Prvním májům. Ať sílí a vítězí jednota lidu uvnitř socialistické republiky a na celém světě, v celém světovém komunistickém hnutí! Ať žije budoucnost v pokroku a míru! JIŘÍ FRANĚK 20. výročí osvobození Ostravy OSTRAVA 30. dubna (ČTK) — V Ostravě začaly v pátek oslavy 20. výročí osvobození města. V bojích o Ostravu zahynulo na 1150 vojáků Sovětské armády a 1. čs. tankové brigády a 388 ostravských občanů. К uctění památky padlých byly položeny věnce u památníku Osvobození v Komenského sadech. Dopoledne se v Ostravě konalo slavnostní zasedání městských orgánů. Zúčastnila se ho stranická a vládní delegace vedená členem předsednictva a tajemníkem ÚV KSČ D. Kolderem, hrdina Sovětského svazu maršál А. I. Jeremenko, delegace Sovětské armády, delegace Československé lidové armády, delegace Volgogradu, Coventry, Katovic, Opoli, představitelé Severomoravského kraje a další hosté. Na zasedání promluvil vedoucí stranické a vládní delegace D. Kolder. Soudruh Drahomír Kolder tlumočil zasedáni soudružský pozdrav ústředního výboru KSČ. »Před 20 lety skončila jedna z největších bitev, kterou svedla Rudá l armáda s fašistickými uchvatiteli na územ! Československa,« řekl. »Více /než 50 dnů probíhaly rozhořčené boje. Operace Rudé armády, jíž velel náš drahý host maršál Jeremenko, byla vedena tak, že se podařilo uchránit obyvatelstvo Ostravska a Jeho ekonomiku od větších ztrát a škod. Významnou úlohu sehrál pracující lid Ostravska, který v době, osvobqzovácích bojů’ nastoupil spolu se všemi odbojovými silami к ochraně závodů a zařízení, aby je bránil před zničením ustupujícími fašisty. Ostravská operace byla první a s výjimkou pražské operace největší bojovou akci, které se zúčastnila spolu s Rudou armádou všechna československá vojska ze Sovětského svazu.« Soudruh Kolder pak hovořil o socialistickém vývoji Ostravska za posledních 20 let, které še dneš podílí'17 a půl procentem na průmyslové výrobě státu a zaujímá první místo i pokud jde o průměrnou mzdu pracovníků, v průmyslové zaměstnanosti, má ze všech oblastí nejvyšší podíl bytů po-« stavených od osvobození naší vlasti a také počtem míst v Jeslích je na prv-i ním místě v republice. V další části projevu se tajemník Ov KSČ D. Kolder zabýval aktuálními otázkami hospodářského rozvoje naší republiky, které byly zdůrazněny zejména na posledních plénech ÜV KSČ v lednu a v dubnu, při projednávání klíčových úkolů jXII. sjezdu KSČ. Uvedl, jaké hlavní úkoly, jež mají klíčový význam pro další rozvoj celého národního hospodářství a pro růst Jeho efektivnosti, bude třeba plnit na Ostravsku v období příští, čtvrté pětiletky. Na rozdíl od minulých let, spjatých převážně s extenzívním rozvojem, musí se těžiště dynamiky soustředit především do oblasti kvalitativních stránek ekonomiky této významné průmyslové aglomerace. /Pokračování na str. 2.1 j U