Rudé Právo, květen 1965 (XLV/119-149)

1965-05-01 / No. 119

*Proletáři všech zemí, spojte se ! V sobotu 1. května 1965 Číslo 119 ročník 45 (Právo lidu Ať žije 1. máj - den solidarity pracujících celého světa! ročník 68) Cena 50 hal. VYZNAMENÁNÍ PŘEDNÍCH PRACOVNÍKŮ NA PRAŽSKÉM HRADĚ Vlasteneckým činem je tvůrčí, obětavá práce Pamětní medaile A. Novotnému a dalším soudruhům PRAHA 30. dubna (lh) t—> Pražský hrad prožíval v pátek slavnostní chvíle. V předvečer Prvého má­je se shromáždili ve Španělském sále nejlepšl pracovníci a pracovní kolektivy z nejrůznějších úseků našeho hospodářství, vědy, výzkumu, politic­kého a kulturního života, je již dobrou tradici, že v tento den přejímají přední pracovníci vyso­ká státní vyznamenáni a řády, čestné tituly hrdi­na socialistické práce, státní ceny Klementa Gott­walda, tituly národní umělec, které propůjčuje president republiky. Páteční setkáni na Pražském hradě bylo dokladem, jak si naše společnost vá­ží tvůrčí práce dělnických a družstevních kolek­tivů f jednotlivců, stejně jako činnosti vědců a umělců. Tvůrčí přístup к práci je dnes vlastenec­kým činem, který oceůuje celá naše společnost. V čele Španělského sálu je tribuna. Na stěně je velký nápis: »Cest a sláva nejlepším pracovní­kům.« Na předních místech zasedli ti, kdo přijmou dnes vysoká vyznamenání. Vidíme novátory prá­ce, ziepšovatele, vědce i umělce. A je pěkné, že s nimi přišli i jejich rodinní příslušnici. Další řady zaplnili členové a kandidáti GV KSC, zástupci ústředních institucí a společenských or­ganizací, představitelé veřejného, kulturního a vědeckého života. Přítomni byli rovněž členové pražského diplomatického sboru a mnoho za­hraničních hostů, mezi nimi i delegace Národní­ho shromáždění SAR. Přátelský potlesk zaburácí sálem, když na tri­bunu vystupují členové a kandidáti předsednictva ÜV KSC soudruzi J. Dolanský, A. Dubček, Z. Fier­­linger, J. Hendrych, M. Chudík, B. Laštovička, J. Lenárt, A. Novotný, O. Šimůnek, A. Kapek, M. Sa­­bolčík a M. Vaculík. V čestném předsednictvu jsou dále předseda ústřední kontrolní a revizní ko­mise KSC P. Hron, tajemníci ÜV KSC V. Koucký, F. Репс a L. Štrougal, místopředsedové vlády O. Černík, F. Krajčír a J. Piller. Přítomni jsou také předseda ÜRO F. Zupka, předsedové stran Národ­ní fronty dr. J. Kyselý, dr. A. Neuman a dr. J. Plojhar, členové vlády a další představitelé. Zaznívají tóny státní hymny. Všechny přítom­né pak srdečnými slovy vítá předseda ÜRO F. Zupka. V krátkém úvodu vyzvědá rozmach so­cialistického soutěžení a tvůrčí práce pracují­cích к 20. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Poté pronáší slavnostní projev předseda vlády j. Lenárt. Projev soudruha JOZEFA LENÁRTA Vážené soudružky a soudruzi, váže­­hl hosté, dovolte ml především, abych Jmé­nem ústředního výboru Komunistic­ké strany Československa a vlády republiky co nejvřelejl pozdravil vás M vynikající představitele naší děl­nické třídy, rolnictva, zasloužilé bo­jovníky našeho revolučního dělnic­kého hnutí a přední účastníky pro­tifašistického odboje, zasloužilé pra­covníky vědy, kultury a umění *-> a abych vám všem ze srdce blaho­přál к dnešní památné chvíli, к udě­lení vysokých státních řádů a vyzna­menání. Už tradičně se setkáváme v před­večer slavných májových dní na Pražském hradě, abychom ocenili plody práce a vyjádřili obdiv I vděč­nost kolektivům i Jednotlivcům, kteří se o naše dílo nejvíce zasloužili. Mezi těmito setkáními má však dneš­ní slavnostní akt Jistě význam nevšed­ní a mimořádný. Spolu s veškerým lidem vzpomínáme a oslavujeme 20. výročí osvobození naší vlasti hrdinnou Sovětskou armádou, hodnotíme cestu, kterou jsme za toto období prošli. Všichni můžeme být hrdi na tuto cestu, na naše dvacetileté dílo. Z osvoboditelského poslání, krve a obětí sovětských vojáků, z revoluč­ního protifašistického zápasu a ozbro­jeného vystoupení našich národů, z práce, vůle a odhodláni našeho li­du vedeného KSC zrodilo se nové Československo, socialistická vlast a domovina pracujících. К nepoznáni se změnila společenská a hospodář­ská základna naši země, která vytvá­ří stále příznivější podmínky pro vše­stranný rozvoj člověka. Proto, soud.užky a soudruzi, v těch­to slavnostních a památných chví­lích, kdy hledíme na uplynulých dva­cet let, naše myšlenky a city patří sy­nům a dcerám velké země sovětů, kte­ří přinesli svobodu našim národům. V myslích a srdcích nás všech na­vždy zůstanou živé hrdinské činy re­volučních bojovníků, vlastenců, kteří klestili cestu nového života, bojovali a pracovali za uskutečnění ideálů so­cialismu v Československu. Náš dík patři obětavé práci lidu. Patří té zázračné síle života, která zbavena pout kapitalismu změnila na­ši zemi, patří práci, ve které se mění člověk sám ve svobodného a uvědomě­lého tvůrce a budovatele. Vzdáváme dnes čest a úctu práci miliónů našich lidí v závodech, na polích, ve vědeckých ústavech, na školách, činům každého občana, kte­rý v dobré práci projevuje svou ak­tivitu, činorodost, své vlastenectví, svůj vztah ke společnosti. Jsme rádi, soudružky a soudruzi, že tyto památné májové dny můžeme oslavit dobrými pracovními výsledky. Jistě mezi ně patří především po­vzbuzující skutečnost, že Jsme v prv­ním čtvrtletí splnili a překročili plán průmyslové výroby 1 nákupu živočiš­ných výrobků, že dobře plníme úko­ly v dopravě, v Investiční výstavbě i v zahraničním obchodu. Proti loň­skému roku vzrostla např. průmyslová výroba zi první čtvrtletí o více než 8 procent. V těchto výsledcích se nepochyb­ně zračí stupňování úsilí, vůle a odhodlání našich lidí aktivně se při­činit rovnoměrným plněním úkolů plánu, čestným postojem ke svým povinnostem, o progresivnější vývoj ekonomiky. Plody společného úsilí nám umožní lépe uspokojovat potřeby obyvatelstva potravinami a zpestřovat i dovozem sortiment průmyslových spotřebních výrobků. Víme, že XII. sjezd strany zaměřil naši pozornost na otázky kvalitativní­ho rozvoje národního hospodářství. I v této oblasti můžeme hovořit o ně­kterých pozitivních výsledcích e-» plán produktivity práce překračujeme např. o 2,7 proč. a snižuji se 1 vlastní ná­klady. Uvědomujeme si však, soudružky a soudruzi, že tento pozvolný vývoj к lepšímu je stále Jen začátkem usku­tečňování linie XII. sjezdu, že stále jde Jen o první kroky, o dílčí vý­sledky, které musíme rozhodněji roz­víjet a umocňovat. Především v plně­ní plánu investiční výstavby, v ze­mědělství, v exportu a ve všech kva­litativních ukazatelích musíme úsilí stupňovat. Cesty, Jak cílevědomě a rozhodně chceme realizovat své cíle, vyjadřu­ji i směrnice к sestavení pětiletého plánu na léta 1966—1970, které v mi­nulých dnech schválil ústřední výbor strany a vláda. jejich nejvýraznějším rysem, nos­nou osou Je uplatnění technického rozvoje a racionální organizace spo­lečenské práce Jako podmiňujících činitelů pro trvalý růst společenské produktivity a rentability. Chceme tak, soudružky a soudruzi, dosáhnout, aby tvořivá práce lidu, toto nejcennější bohatství, přinášela každoročně více a hodnotnější plody, abychom dosahovali stále vyššího eko­nomického efektu národní práce. Proto v pětiletém plánu prosazuje­me modernizaci výrobně technické zá­kladny, efektivnější zhodnocováni su­rovin a energie, účinnější využívání základních fondů. Jde nám o to, aby­chom využitím základních fondů, pod­statně vyšším zhodnocením výrobků prostřednictvím’Jejich kvality a tech­nické úrovně, racionálnějším využitím surovin, energie a národní práce do­sáhli co nejvyšší národohospodářský efekt i rentabilnější výsledky v ob­lasti tzv. výrobní spotřeby. To Je Jedna z nejdůiežitějších zásad naší hospodářské politiky. К tomu mu­sí směřovat naše úsilí jak v centru, tak i v podnicích, závodech a druž­stvech. Za neoddělitelnou součást to­hoto úsilí musíme všude považovat otázku kvality a technické úrovně vý­robků. Právě v těchto oblastech mime velké rezervy a také předpoklady pro dosažení vyšší účinnosti a zhodnoce­ní naší práce. Proto považujeme zlep­šení kvality a technické úrovně vý­robků za kardinální úkol, za kon­krétní, velmi naléhavý a závazný pro­gram pro každý závod, kolektiv, díl­nu a provoz. Všichni zkrátka musíme pracovat s vědomím, že právě kvalita výrobků Je rozhodující pro další růst životní úrovně i pro uplatnění na svě­tovém trhu. Hospodářské soutěženi je dnes soutěžením v kvalitě a technic­ké úrovni výrobků. tPokraCovänl na str. 2.1 Jestli někdy někoho napadlo, jak se ty První máje vlastně pořád opakuji a že nejsou v na­šich poměrech víc než takovou parádou, barvitou, líbivou manifestací, myslím, že se vždycky mohl přesvědčit, že První máje jsou i u nás manifes­tací bojovné vůle lidu. A ten letošní nebude vý­jimkou. Naopak. A to nejenom proto, že je jubi­lejní, ale právě tou svou hlavni myšlenkou. Svou známou ideou jednoty, solidarity dělníků a pra­cujících lidí na celém světě, která se zase jed­nou ozývá s celým svým důrazem, přímo palčivě. Není to vůbec náhoda, jak se letos před Prvním májem opakovaly tyto pojmy stále častěji v no­vinách, v televizi, v rozhlase, jak si slovo jedno­­t a dobývalo místo v titulcích. Hodně daleko od nás. a přece ne tak daleko, přihlédneme-li к současným poměrům — musí lid bojovat proti napadeni. Denně dopadají bomby amerických vetřelců na jižní Vietnam, denně přelétají US bombardéry hranice socialistického Vietnamu a s celou tou pří­značnou, odpornou zbabělostí využívají své zatím­ní technické převahy. A napalm, fosfor, otravné plyny, modernf dum-dum, monstra, která vystře­luji celé mraky ocelových jehel, veřejné popravy, vesnice v plamenech, umučeni lidé a jejich mrtvé děti, marné pochodně protestujících, hořících buddhistů. Ghrnem americká svobodymilovnost v praxi. Dar jedné z nejmocnějších, nejbohatších a nejcivilizo­vanějších zemí světa poměrně chudému, teprve se rozvíjejícímu Vietnamu, kde její vojska a její od­borníci na sadismus nemají co hledat. Za takových okolností zni i naše nrvomájová zdravice jinak než jindy. Jako pozdrav pracujícím, kteří jsou ve zbrani, neznámým lidem poněkud odlišné pleti, ale jinak stejným jako my, těm všem, na jejichž města, vsi a rýžoviště dopadá stín cizích letadel a helikop­tér. A zároveň v souhlase s tím, co si myslí milióny komunistů na celém světě — jako výzva solidárních mas, aby ustoupily stranou všechny naše spory a neshody. A jde nejen o výzvu, ale i o pomoc bojujícímu vietnamskému národu. Socialistické země, mezi nimi i naše republika, poskytují nejen morální, ale všemi možnými prostředky i materiální pomoc bojujícímu Vietnamu. Především Sovětský svaz mu poskytuje takovou pomoc. Nikoli jen platonickou, ani jen diplomatickou, ale právě v tom směru, o který především jde. Snahy amerického imperialismu o zostřeni si­tuace ve světě, jeho agresivní akce proti socialis­tické VDR, proti národně osvobozeneckému hnuti vyžadují praktické uplatnění proletářské solidarity, kolektivní odpor všech revolučních sil proti agre­sivním záměrům a činům amerického imperialismu. statně, my sami dobře rozumíme tomu, co s se­­bou nesou americké bomby dopadající na vietnamskou půdu. Nesvoboda není pro nás pouhé slovo, ale zkušenost dlouhých a trpkých let. Proto také cítíme — a musíme cítit — dvojnásob silně utrpení ''ietnamského lidu Naše zkušenost s uchvatiteli se ještě nepokryla měděnkou dávnosti. Teprve před dvaceti lety bylo naše hlavní město ještě pokryto hákovými kříži, třebaže již skomírajícími. SPOLEČNÉ Dnes vlaji nad Prahou a nad celou zemi naše májové prapory, barvy socialistické vlasti a inter­nacionálního spojeni pracujících, které nikdy ne­udělají místo žádným jiným barvám. To však není hřivna, která se každý den samočinně obnovuje a nabízí podle vzoru »vezmi, užij, o nic víc se ne­starej!«. Vystřízlivěli jsme v posledních letech z nejedné iluze, a to je jen dobře. Pochopili jsme kromě ji­ného, že ani v socialismu nemusí jít všechno jako po másle, že žádná pravda o socialistickém vývoji nebyla nalezena předem a že tedy nejsme jen slu­žebníky takové hotové pravdy. Stále znova je po­třeba ji nalézat a uplatňovat v životě. Čerta by nám však byla platná tato zkušenost, kdyby si tedy kaž­dý našel jen tu svou pravdu a měl ji za jedinou. Společně jdeme ve svých prvomájových průvo­dech, společně musíme táhnout za jeden provaz ve všech závažných záležitostech i starostech so­cialistické republiky. Lže každý, kdo tvrdí, že hlavním příznakem a dokonce podmínkou demokracie jsou rozpory a rozvrat mezi pracujícími lidmi. Lže stejně, jako kdyby tvrdil, že deset různých, proti sobě roze­­štvaných májových táborů, které bývaly charak­teristické pro předmnichovskou buržoazni repub­liku, je něčím lepším, cennějším a radostnějším než naše kolektivní oslavy Svátku práce v duchu jednoty, která je naši největší faktickou vymože­ností. To právě je vizitkou naši komunistické strany, že tuto jednotu dokázala stmelit a dokáže střežit. Někdejších dvacet let buržoazni republiky stojí teď proti dovršeným dvaceti letům v republice, která se dala novými, socialistickými cestami. Srovnejme! Poctivě, objektivně, bez laciného zapo­mínání, že svět mezitím vůbec pokročil i bez stejně laciného vypichování určitých stránek životní úrovně. Jistě je u nás dnes více než slušná životni úroveň, to nelze oddiskutovat. jsou v ní i slabiny, které také lze oddiskutovat. Srovnejme však především i to hlavní, srovnej­me tehdejší a dnešní postavení své země na jejím místě ve středu Evropy i postaveni pracujícího člověka uvnitř jejích hranic, kterému tenkrát na­konec ani neřekli, že republika je už za jeho zá­dy rozprodávána jako nějaký zbankrotělý krám. Můžeme se dnes jistě v ledačems mýlit v našich současných socialistických podmínkách a také jsme se doopravdy nejednou zmýlili ve volbě cest a nástrojů, můžeme mít problémy, můžeme těžce prosazovat jejich řešeni — nikdo však ani půlkou slova nemůže obvinit komunistickou stranu z jaké­hokoli kramaření se svobodou a zájmem republiky, v jejímž čele stojí, každý musí naopak uznat, že ji dokázala posílit z vnitřního i zahraničně politic­kého hlediska. I to je její vizitka — dobrá a hrdá vizitka. Zase tedy jdou májové průvody. U nás a na ce­lém světě. A nevěříme, že by se je někomu podařilo zastavit v době, kdy kdekterý kus země­koule je poznamenáván rychlou přeměnou, kdy se mění poměry i mapy a socialismus je na po­stupu jako nikdy před tím. Nevěříme, že by se mohlo imperialismu i jenom povést, aby jeho dnešní četnictví a vraždění ve Vietnam'-, skončilo jinak než hanbou. Nakonec stejně potáhnou domů, o to nejde — jde o utrpení těch, kteří doplácejí na troufalé pány za oceánem, na jejich fráze, za kterými je krev. Poučme se z toho. Probuďme i ty, které je třeba probudit. Otevřené komunistické slovo ať vždy zní v této zemi, která si zvolila komunismus za svůj cíl. jako nejlepší pozdrav dnešnímu i všem příštím Prvním májům. Ať sílí a vítězí jednota lidu uvnitř socialistické republiky a na celém světě, v celém světovém ko­munistickém hnutí! Ať žije budoucnost v pokroku a míru! JIŘÍ FRANĚK 20. výročí osvobození Ostravy OSTRAVA 30. dubna (ČTK) — V Ostravě začaly v pátek oslavy 20. výročí osvobození města. V bo­jích o Ostravu zahynulo na 1150 vojáků Sovětské armády a 1. čs. tankové brigády a 388 ostravských občanů. К uctění památky padlých byly položeny věnce u památníku Osvobození v Komenského sadech. Dopoledne se v Ostravě konalo slav­nostní zasedání městských orgánů. Zúčastnila se ho stranická a vládní delegace vedená členem předsednic­tva a tajemníkem ÚV KSČ D. Kolde­­rem, hrdina Sovětského svazu maršál А. I. Jeremenko, delegace Sovětské ar­mády, delegace Československé lido­vé armády, delegace Volgogradu, Co­ventry, Katovic, Opoli, představitelé Severomoravského kraje a další hosté. Na zasedání promluvil vedoucí stra­nické a vládní delegace D. Kolder. Soudruh Drahomír Kolder tlumočil zasedáni soudružský pozdrav ústřed­ního výboru KSČ. »Před 20 lety skončila jedna z nej­větších bitev, kterou svedla Rudá l armáda s fašistickými uchvatiteli na územ! Československa,« řekl. »Více /než 50 dnů probíhaly rozhořčené bo­je. Operace Rudé armády, jíž velel náš drahý host maršál Jeremenko, byla vedena tak, že se podařilo uchrá­nit obyvatelstvo Ostravska a Jeho eko­nomiku od větších ztrát a škod. Významnou úlohu sehrál pracující lid Ostravska, který v době, osvobqzo­­vácích bojů’ nastoupil spolu se všemi odbojovými silami к ochraně závodů a zařízení, aby je bránil před zniče­ním ustupujícími fašisty. Ostravská operace byla první a s výjimkou pražské operace největ­ší bojovou akci, které se zúčastnila spolu s Rudou armádou všechna čes­koslovenská vojska ze Sovětského svazu.« Soudruh Kolder pak hovořil o socia­listickém vývoji Ostravska za posled­ních 20 let, které še dneš podílí'17 a půl procentem na průmyslové výrobě státu a zaujímá první místo i pokud jde o průměrnou mzdu pracovníků, v průmyslové zaměstnanosti, má ze všech oblastí nejvyšší podíl bytů po-« stavených od osvobození naší vlasti a také počtem míst v Jeslích je na prv-i ním místě v republice. V další části projevu se tajemník Ov KSČ D. Kolder zabýval aktuální­­mi otázkami hospodářského rozvoje naší republiky, které byly zdůrazně­ny zejména na posledních plénech ÜV KSČ v lednu a v dubnu, při pro­jednávání klíčových úkolů jXII. sjezdu KSČ. Uvedl, jaké hlavní úkoly, jež mají klíčový význam pro další rozvoj ce­lého národního hospodářství a pro růst Jeho efektivnosti, bude třeba plnit na Ostravsku v období příští, čtvrté pětiletky. Na rozdíl od minulých let, spjatých převážně s extenzívním rozvojem, mu­sí se těžiště dynamiky soustředit pře­devším do oblasti kvalitativních strá­nek ekonomiky této významné prů­myslové aglomerace. /Pokračování na str. 2.1 j U

Next