Rudé Právo, květen 1967 (XLVII/119-148)

1967-05-01 / No. 119

ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V PONDĚLÍ 1. KVĚTNA 1967 | ČÍSLO 119 — ROČNÍK 47 (Právo lidu roč. 70) I CENA 70 HAL. SLAVNOSTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ NA PRAŽSKÉM HRADĚ Vysoké pocty píedním pracovníkům a tvůrcům nových hodnot PRAHA 29. dubna (Od našeho zpravodaje) — Naše má­jové oslavy si snad již nelze ani představit bez krásné tradice slavnostního shromáždění ve Španělském sále Pražského hradu, kdy jsou odevzdávána nejvyšší státní vyznamenání jednotlivcům i kolektivům. Naše spoleěnost tak oceňuje celoživotní zásluhy nebo významné dílo z nej­různějších oblastí lidské činnosti. Letošní slavnost byla vyznačena blížícím se 50. výro­čím Velké říjnové socialistická revoluce a proudem zvý­šeného úsilí, které vzniklo z ducha XIII. sjezdu KSC. Z průčelí Španělského sálu svítila z bílého závěsu rudě vepsaná slova: »Cest a sláva nejlepším pracovníkům.« Uví­táni potleskem, zaujali za předsednickým stolem místa členové a kandidáti předsednictva ÜV KSC soudruzi O. Černík, J. Dolanský, A. Dubček, J. Hendrych, M. Chudík, D. Holder, B. Laštovička, J. Lenárt, A. Novotný, O. Šimu­­nek, A. Kapek, M. Pastyřík, M. Saholčík, Š. Sádovský a M. Vaculík, předseda ústřední kontrolní a revizní komise KSC soudruh P. Hron, tajemníci ÜV KSC soudruzi VI. Koucký a L. Štrougal, místopředsedové vlády soudruzi F. Krajčír a ing. J. Krejčí, předsedové stran Národní fron­­ty dr. J. Plojhar a dr. A. Neuman, členové vlády a další činitelé. V přední části španělského sálu usedli v několika řa­dách poctění pracovníci. Mezi hosty byli členové a kandidáti ÜV KSC, vedoucí oddělení CV KSC, poslanci Národního shromáždění, další členové vlády, představitelé ústředních úřadů a institucí, zástupci celostátních a společenských organizací, zástup­ci ozbrojených složek. Pozváni byli též rodinní přísluš­níci vyznamenaných. Slavnostního shromáždění se Zúčastnili rovněž členové pražského diplomatického sboru. Přítomni byli též čle­nové zahraničních odborářských delegací pozvaných na májové oslavy. Španělským sálem se nesou tény státní hymny. Vzápětí zahajuje předseda ÜRO soudruh M. Pastyřík jménem stra­ny, vlády a 0RO slavnostní shrnmáždění. Srdečnými slovy oceňuje práci všech, kteří svým příkladem strhávají ostat­ní к následováni. Poté pronesl hlavní projev předseda vlády soudruh J. Lenárt. jménem vyznamenaných promluvila nositelka Rádu prá­ce H. Floriánová, mistrová ze závodu Fatra v Napajedlích, Proletáři všech zemí, spojte se!At žije První máj - den solidarity RUDÉ PRÁVO pracujících celého světa! Kresba ADOLFA BORNA Projev soudruha JOZEFA LENÁRT A Vážení přátelé, soudružky 6 sou­druzi! Dovolte mi, abych na dnešním slav­nostním setkání jménem ústředního výboru KSC a vlády republiky co nej­srdečněji pozdravil vás — dnes vy­znamenávané pracovníky — vynika­jící dělníky, vědce, rolníky, předsta­vitele kultury a umění i zasloužilé politické a veřejné funkcionáře. Zvláště mi dovolte pozdravit akade­mika Josefa Charváta, kterému se za mimořádnou činnost v oboru lékař­ských věd uděluje čestný titul hrdina socialistické práce. Vřele vám všem blahopřejeme, к udělené poctě a uzná­ním. Scházíme se uprostřed usilovné prá­ce a soustředěného úsilí za splnění usnesení XIII. sjezdu KSC a současně v období, kdy sl na živé současností připomínáme velký dosah událostí, které před 50 lety vyústily ve Velkou říjnovou socialistickou revolucí a změnily tak výrazně tvář světa. Právě při této příležitosti, kdy oslavujeme tvořivou práci člověka a vzdáváme čest činorodému úsilí mi­liónů našich lidí, sl názorně uvědo­mujeme převratný význam zrodu prv­ního socialistického státu na světě, který znamenal zároveň nástup к so­ciálnímu a politickému osvobození člověka a lidstva. Dílo a Ideje Října, jak to pravdivě vyjadřuje provolán! ústředního výboru KSČ к tomuto ju­bileu, jsou spjaty I s našimi národní­mi dějinami, se zájmy existence a rozvoje českého a slovenského lidu a jejich společného samostatného stá-tu. Vítězství Sovětské armády nad fa­šismem bylo hlavním zdrojem naší nové svobody i přechodu к revolučním socialistickým proměnám. Hledíce na půlstoletou cestu lidstva, národů, revolučního hnutí, právem můžeme říci, že historie potvrdila velikost Října. Ověřila též pravdivost a životnost marxisticko-Ieninských idejí. Proto toto učení, které vědecky vyjadřuje měnící se skutečnost, po­važujeme za objektivní nástroj pozná­ní a řízení společenských procesů i v současnosti. Nacházíme v něm spo­lehlivou orientaci pro pokrokové síly lidstva v zápase za mír, demokracii a sociální pokrok. Tvořivé uplatňování marxismu-leni­­nismu v současných podmínkách 1 nám v Československu vytváří reál­nou, smělou cestu pro plodnější vy­užívání politických, ekonomických, morálních i racionálních předností socialismu. Zdokonalujeme ekonomie-! ké řízení a plánování, prohlubuje­me naši socialistickou demokracii, ra­cionalizujeme ostatní oblasti lidské činnosti. Vytváříme předpoklady pro rozmach a uplatnění tvořivých sil člo­věka. Chceme rychleji rozmnožovat materiální a duchovní zdroje společ­nosti ve prospěch celku i jednotlivce. V praktickém realizování určených směrů nás ovšem čeká náročná práce a musíme vynaložit mnoho úsilí. Jak víte, vývoj hospodářství v mi­nulém roce se vyznačoval některými pozitivními rysy. Rychleji rostla prů­myslová výroba a výkony stavebnictví, příznivé byly výsledky v zemědělství, zlepšil se vývoj produktivity práce. Růst národního důchodu o více než 8 procent byl nejvyšší od roku 1962. Tyto příznivé tendence jsou povzbudi­vé. Nestačily však odstranit napětí mezi našimi potřebami a možnostmi, které nesporně máme. (Pokračováni na sír. 2.) Rozhovor redaktorů Čs. televize se soudruhem A. Novotným PRAHA 29. dubna (CTK) — Cs. televize vysílala v sobotu večer ve svém pra­videlném pořadu К mezinárodním událostem rozhovor- který poskytl první tajemník ÚV KSC a president republiky soudruh A. Novotný zahraničně-poli­­tickým redaktorům Cs. televize K. Wintrovi a J. Chejlavovi. V déle než půlhodinovém rozhovoru hovořil soudruh Novotný к hlavním problémům souvisejícím s karlovar­skou konferencí evropských komunis­tických a dělnických stran i к někte­rým závěrům, které z ní vyplývají pro československou zahraniční politiku. Zejména se dotkl problémů zajištění míru a bezpečnosti v Evropě, vlivu americké agrese ve Vietnamu na vý­voj evropské situace a významu od­lišné politické orientace obou němec­kých států na zajištění míru v Evropě. »Všichni ti, kteří vystoupili jako představitelé komunistických a děl­nických stran — konstatoval soudruh Novotný — měli shodný názor, jak dále postupovat, aby byl zajištěn mír a došlo к mírovému dorozumění mezi národy.« Soudruh Novotný zdůraznil, že se znovu prokázala jednota komunistic­kých a dělnických stran v základních otázkách zajištění míru a vytvoření systému bezpečnosti v Evropě. Jako další významný jev karlovar­ské konference uvedl soudruh Novot­ný to, že »se nesnažila hovořit jen ke komunistickým řadám, ale tato evropská konference se obracela ke všem pokrokovým silám na světě. Vy­zvala je, aby se podílely na přípra­vách míru, aby svou silou a vůlí po­máhaly sdružit všechny pokrokové lidi na obranu a zajištění míru.« (Pokračováni na sír. 2.) TELEGRAMY ZE SVÉTA □ GENERAL AILLERET U A. KO­SYGINA — Předseda rady ministrů Sovětského svazu Alexej Kosygin při­jal v Kremlu náčelníka generálního štábu francouzských ozbrojených sil armádního generála Charlese Aillere­­ta. Schůzky se zúčastnili náčelník so­větského generálního štábu maršál Zacharov a francouzský velvyslanec v Moskvě Olivier Wormser. Alexej Ko­sygin přijal téhož dne rovněž před­sedu Národního shromáždění Sjedno­cené arabské republiky Anvara Sada­­ta. □ LEONID BREŽNĚV DO BULHAR­SKA t-i V první polovině května na­vštíví Bulharsko sovětská stranická a vládní delegace v čele s Leonidem Brežněvem. Předpokládá se, že bude podepsána nová spojenecká smlouva mezi Bulharskem a Sovětským sva­zem. Dosavadní smlouva mezi oběma zeměmi byla podepsána 18. března 1948. □ PROGRAM KS INDIE — Hlav­ním heslem Komunistické strany In­die je nastolit »nekongresovou demo­kratickou koaliční vládu«, složenou ze všech stran, které by souhlasily s mi­nimálním programem boje proti im­perialismu, proti monopolnímu kapi­talismu v Indii a za radikální změny. Praví se to v usnesení přijatém v so­botu na zasedání národní rady KS Indie v Kalkatě. □ KRITICKÝ STAV J. SANZE - špa­nělské kruhy v Paříži jsou znepoko­jeny zdravotním stavem Narcisa Ju­liana Sanze, člena ústředního výboru Komunistické strany Španělska. V ro­ce 1955 byl odsouzen na dvacet let za ilegální politickou činnost. Ve vě­zení Burgos onemocněl a byl převe­zen do vězeňské nemocnice Yeserias v Madridu. Po dvou letech byl poslán zpět, i když se jeho zdravotní stav ne­zlepšil. (Zprávy CTK) Delegace bratrských stran odjíždějí PRAHA 29. dubna (CTK)’ и Z Prahy, v sobotu odcestovaly poslední delega­ce, které se zúčastnily konference ev­ropských komunistických a dělnic­kých stran o Otázkách evropské bez­pečnosti. Z ruzyňského letiště odletěli gene­rální tajemník Komunistické strany Irska Hugh Moore, generální tajem­ník Irské dělnické strany Michael O’Riordan a delegace Švýcarské stra­ny práce, vedená generálním tajem­níkem strany Edgarem Woogem, v níž byl také člen sekretariátu ústředního výboru Jacob Lechleiter. Se členy delegacL se rozloučili kan­didát předsednictva ústředního výbo­ru KSČ A. Kapek, tajemník OV KSC V. Koucký, člen ÜV KSC V. Slavík a vedoucí mezinárodního oddělení OV KSC O. Kaderka. V sobotu odcestoval z Prahy také člen předsednictva ústředního výbo­ru Komunistické strany Švédská Frit­­jef Lager, který byl přítomen Jedná­ní karlovarské konference. Na hlav­ním nádraží se s ním rozloučil vedou­cí ideologického oddělení a kandi­dát ústředního výboru KSC F. Hav­líček a další soudruzi. Blahopřání do Holandska PRAHA 29. dubna (CTK) — Presi­dent republiky soudruh A. Novotný zaslal nizozemské královně Julianě blahopřejný telegram při příležitosti nizozemského státního svátku. V Řečtí demokraté odvlečeni do internačních táborů Světová veřejnost bouřlivě žádá osvobození Glezose a ostatních vlastenců ATÉNY 29. dubna (CŤK) — Řecký vojenský režim postupně převáží tisíce demokratů, kteří byli zatčeni při převratu, na ostrov Jaroš v jižních Kykladácli v Egejském moři. Oznámil to řecký ministr vnitra generál Styiianos Patakos. Řekl, že při vojenském puči bylo celkem zatčeno 8509 osob. Z nich prý bylo 1328 osob později propuštěno. 2534 bylo převezeno a internováno na téměř ne­obydleném ostrově Jaroš. Podle zpráv západních agentur z Atén tam mají být vbrzku posláni dalši zatčeni. BĚLEHRAD — Oficiálnímu oznáme. ní řecké vlády, že Manolis Glezos ne­byl zastřelen, předcházela velice živá aktivita aténského diplomatického sboru. Oznámil to zvláštní zpravodaj Jugoslávského listu Borba z Atén. Podle této zprávy diplomaté začali jednat okamžitě, jakmile se objevily, zprávy, že vojenský režim má v úmys­lu zastřelit Manolise Glezose. Těchto akcí se zúčastnili velvyslanci evrop­ských socialistických zemí, Itálie a některých dalších států. V pátek ve 3 hodiny ráno došlo к narychlo svo­lané schůzce s velvyslancem Spoje­ných států v Aténách Phllipem Tal­­botem. Teprve potom vedoucí představitelé vojenského režimu oficiálně oznámi­li, že Manolis Glezos nebyl zastře­len. WASHINGTON — Řecká vojenská diktatura vyvolala v celém, světě ta­kovou vlnu rozhořčení, že americký ministr zahraničních věcí Rusk pova­žoval za nutné se od nového režimu v Aténách částečně distancovat. V prohlášení, které měl v pátek К no­vinářům, vyjádřil nadějí, že »nová řecká vláda brzy obnoví demokratic­ké Instituce« a že »političtí vězňové budou v několika dnech propuštěni«, (Pokračováni na str. 11.) N jednou v minulosti se buržoazní a ma­­loburžoazni kruhy v té či oné zemi pokoušely vzít Prvnímu máji jeho ráz. A přece zůstal tím, čím byl od onoho 1. máje před více než tři čtvrtě stole­tím: bojovým svátkem mezinárodní dělnické tří­dy, výrazem její solidarity, jejího společného od­hodláni a společných cílů, její semknutosti přes hranice států a kontinentů. Tím spíše bude jím ietns, kdy přihlášení se к proletářskému internacionalismu se stává pro každého komunistu a každého třídně uvědomě­lého dělníka příkazem doby. Poukázal na to také soudruh Luigi Longo, když na závěr kar­lovarské konference komunistických a dělnic­kých stran řekl, že výzva obsažená v Komunis­tickém manifestu — Proletáři všech zemí, spoj­te se — má dnes větší význam než kdy jindy, neboť »nebezpečí rozdělení zdůrazňuje nutnost, abychom se spojili«. Hlásit se к proletářskému internacionalismu prntn dnes vice než kdy jindy znamená usilovat o jednotu komunistických řad. Karlovarská kon­ference byla výrazem tnhnto úsilí. Představitelé komunistických a dělnických stran ze socialis­tické a kapitalistické části Evropy, kteří sc tam sešli, aby si vyměnili názory na otázky evrop­ské bezpečnosti a na základě rozboru situace v jednotlivých zemích a celého kontinentu se shodli na společném akčním programu, přispěli к semknutosti komunistického hnuti dobrým dí­lem. Prokázali, že jednoty a společného postnpu komunistických stran se dosáhne, jestliže je respektován názor všech stran a jestliže každá z nich přispěje ke společnému dílu svými zku­šenostmi. A že konference sloužící takové vý­měně názorů jsou tmelem jednoty. Před padesáti lety se z Říjnové revoluce rus­kého proietariétu zrodil první socialistický stát světa a jeho prvním činem bylo, že Dekretem o míru vyzval všechny válčící strany к zastave­ni válečného běsnění. Letošní První máj bude proto 1 jasným přihlášením se к tomuto míro­vému odkazu Říjnové revoluce. Silněji než kdy jindy zazni v něm hlas volající po zastaveni americké agrese ve Vietnamu a žádajicf od všech vlád, aby přispěly к upevnění míru v Evropě a dalších světadílech. Bude ve zna­mení výzvy, kterou se komunistické strany v prohlášení karlovarské konference obrátily ke všem lidem dobré vůle, aby spojili své síly к společnému úsiii za mír a bezpečnost našeho světadilu. Jednota v boji za mír se neomezuje jen na řady komunistů. A rozhodně není ústupem z po­zic třídního boje, pokaušejí-li se komunisté zís­kat к společným akcím za prosazerí řady bez­prostředních opatření к zabezpečení mírn nejen sociálně demokratické a katolické dělníky, ale i tu část buržoazie, která vidí národní zájmy svá země lépe zabezpečeny v takovém uspořá­dání Evropy, v němž by protichůdné vojenské bloky byly nahrazeny systémem kolektivní bez­pečnosti. Nyni snad poprvé v dějinách našeho světa­dílu, přes který se přehnala již tolik ničivých a krvavých válek, se rýsuje reálnější možnost dosáhnout trvalejšího mírového uspořádáni. Ne­jde o nějaký pokus izolovat Evropu od protiim­­perialistického boje národů druhých světadílů. Naopak. Ošili o zabezpečení míru na našem svě- KAREL DOUDĚRA Pod praporem tadíle je nedílnou součásti boje, který ve svě­tovém měřítku vedou síly socialismu a míru prnti silám války a agrese. Protože podařf-li se v Evropě, kde dnes prnti sobě stoji hlavní sily socialismu a imperialismu, oslabit pozice agre­sivních imperialistických sil, budou tím oslabeny pozice imperialismu ve světovém měřítku. A to bude i konkrétní pomoc národům, které v jiných částech světa bojuji za svou svobodu. Letošnf 1. máj bude n nás a v celé Evropě mohutným nástupem к tomuto boji. Od prvopočátků dělnického hnuti prokázala evropská dělnická třída internacionální smýšle­ní. Je jistě zákonité, že právě v Evropě, odkud vzešel Komunistický manifest, kde se zrodila Pa řížská komuna a kde zvítězila první socialistická revoluce, se utvořily také první mezinárodní bri gády, v nichž dělnici téměř všech evrnnskře'1 zemi prolévali svou krev za svobodu španělského lidu. Pravda, postavení evropské dělnické třídy je dnes ve velké části Evropy podstatně jiné, než bylo v době vydáni Komunistického manifestu. A Evropa má dnes jinon tvář, než měla před pa­desáti nebo I třiceti lety. Avšak zvláště v těch zemích, kde komnnistlcká strana má rozhodující vliv na masy pracujících, je si dělnická třída, pro­stoupená duchem proletářského internacionalis­mu, vědoma své velké odpovědnosti za osudy světa. Zcela v duchu těchto internacionálních tradic evropští komunisté projevili nynf znovu na kar­lovarské konferenci svou solidaritu s bojujícím lidem Vietnamu. Zdůraznili své pevné rozhodnutí ještě více podpořit jeho boj proti americké agresi všemi prostředky, od masových politických akcí až к případnému vyslání dobrovolníků. Dnchá­­zí-li dnes к dalšímu a ještě nebezpečnějšimu stupňováni americké intervenční války, je tím nutnější uskutečňovat proletářský internaciona­lismus v praxi i—i ve společných akcích na po­moc vietnamskému lidu. Prvomájové manifestace n nás a všude ve svě­tě se musí stát výrazem tohoto rostoucího od­poru proti americké agresi; budou ve znamení bojové solidarity s hrdinným lidem Vietnamu. Jsou-И mezi námi někteří malověrní, kteří za­čali pochybovat o síle mezinárodní solidarity, dostalo se jim v těchto dnech dobré lekce. Sta­čila stručná rozhlasová zpráva o tom, že vojen­ská klika, která se v Řecku pučem zmocnila vlá­dy, se chystá popravit Manolise Glezose, a oka­mžitě se prokázala síla této solidarity. V celá Evropě se náhle zvedla mohutná vlna protestů. Spontánními demonstracemi a záplavou protest­ních telegramů a peticí se dělníci, studenti a vši­chni pokrokoví lidé postavili na obranu života tohoto řeckého národního hrdiny a sila tohoto protestu byla tak pádná a mocná, že se ji řecká vojenská klika zalekla a začala popíral svůj úmysl. Pravda, tento boj není ještě dobojován. Proto také náš lid, který se tak spontánně při­pojil к této bouřlivé vině protestů, bude o 1. má­je manifestovat i proti fašistickému teroru v Řec­ku, za svobodu pro Manolise Glezose a všech demokratů, vězněných a terorizovaných řeckou vojenskou kliknu. Spolu s komunisty celého světa budeme letos slavit 50. výročí Velké říjnové socialistické re­voluce — největšího vítězství velkých idejí Mar­xe a Lenina. Od prvních dnů sovětského státu, zrozeného z této revoluce, projevovala českoslo­venská dělnická třída svůj internacionalismus vřelým vztahem к tomuto prvnímu státu dělní­ků a rolníků. Pro československé komunisty byl vždy a je tím spíše dnes vztah к Sovětskému svazu měřítkem věrnosti idejím Říjnové revoluce. Padesáté výročí tohoto dějinného vítězství rus­kého proietariétu, v jehož znamení budou i prvomájové oslavy, je pro nás příležitostí, aby­chom toto znova zdůraznili. Pod praporem proletářského Internacionalis­mu vpřed! Protest ministerstva zahraničí do Řecka PRAHA 29. dubna (CTK) — Minis­terstvo zahraničních věcí CSSR vy­jádřilo v sobotu řeckému velvyslan­ci v Praze panu Baslle G. Kalevrasovl rozhodný protest proti omezování normální činnosti velvyslanectví CSSR v Aténách a proti urážlivým výrokům na adresu ČSSR, jichž se dopustil na tiskové konferenci v Aténách dne 27. dubna řecký ministr plukovník Papadopulos. Velvyslanci bylo zároveň tlumočeno rozhořčení čs. lidu nad zprávami o perzekuci řeckých demokratických' činitelů a nad nebezpečím popravy, Jež hrozí řeckému národnímu hrdi­novi a významnému činiteli meziná­rodního pokrokového hnutí Manolisu Glezosovl. V PltEDVEČER OSUV 1. MÁJE PRAHA 29. dubna (Od našich zpravodajů) — Již nemnoho hodin nás dělí oi chvíle, kdy zazní ve všech koutech naší republiky první akordy veselýcl hudeb ohlašujících, že začaly opět oslavy 1. máje — svátku všech pracují cích. Na našem redakčním stole se nahromadila řada zpráv o tom, jak se v růz ných místech к velkému svátku připravili. Vyjímáme několik z nich ... Ve Východočeském kraji otevírá ranního ticha tóny dechovek, aby pS zvaly obyvatele na prvomájovou ma nifestacl. V předních částech průvod­­půjdou pracující Chemických závodí J. Dimitrova a Slovnaftu ve Vlčím Hrd le u Bratislavy. ■ V Severočeském kraji mají le tošní prvomájové oslavy bohato předehru. Například v Teplicích ji v sobotu začal velký mládežnlck majáles a v neděli se pořádají nejrů2 nější sportovní hry a soutěže. V kra; ském městě, v Ostí nad Labem, přípra vily závodní výbory ROH na neděl odpoledne zajímavou akci, kterou na zvali Odbory dětem, Na osmi misted se budou konat branné hry a sportov ní a jiné atraktivní soutěže. Městské muzeum ve Skutči v neděli v devíti místnostech památného Špi­tálského domu specializované odděle­ní dělnického hnutí obuvníků a kame­níků, kteří v této částí východních' Čech odedávna převládali a v těžkých bojích za lepší výdělkové 1 pracovní podmínky se vždy svorně podporovali. ■ Na ulicích Bratislavy vládne předmájová atmosféra, jak to pro­zrazuje výzdoba hlavních ulic, připra­vené plakáty i transparenty. Oslavy Svátku práce v Bratislavě začnou už v časných ranních hodinách tradič­ním slavnostním budíčkem. V okra­jových čtvrtích města se zaříznou do OBĚTAVÝ BOJ 0 ZÁCHRANU LIDSKÝCH ŽIVOTU Zavalení havíři zachráněni OSTRAVA 29. dubna (Od našeho zpravodaje) — V sobotu v 17 hod. skončil hrdinský boj záchranářských čet a dalších horníků a techniků o vyproštění šesti havířů zavalených ve středo večer na Dole Zofie v Orlové. Zachránění havíři byli Ihned převezeni do nemocnice, kde jim je poskytována veškerá léčebná péče. Bylo to ve středu kolem 18. hodiny, když se na povrchu Šachty bleskově roznesla zpráva: V Hlubině je zával, zůstalo tam šest lidí. Záchranářské čety OKR během malého zlomku času fárají na ohrožené místo. Bánští od­borníci v havarijní komisi navrhují nejpřijatelnější řešení, jak se dostat к zavaleným lidem. Už se nevěří, že se najdou živí. Vždyt je téměř vy­loučeno, aby v hlubině, kde ujel hor­ský masív asi 50 m dlouhý, 30 m vysoký a 10 m široký, Ještě někdo žil. Přesto čety pracuji s vypětím všech sil a snaží se к nim proniknout z ně­kolika stran. Marně se čeká na vo­lání ze závalu. Na signály, které vy­klepávají záchranáři na vodovodní a vzduchové potrubí, nikdo neodpovídá. Až teprve v pátek odpoledne ... Na havarijním místě právě odstra­ňují zával záchranáři Hlavní báňské záchranné služby, vedeni směnmistrem J. Daňkem, a četa záchranářů z vlast­ní šachty, kterou řídí lnž. Ledvoň. Hodinky ukazuji 15.45 hodin, když se stalo to, co považovali již za ne­možné. Poslouchejte! Někdo volá. Ano, z rozpojeného vodovodního po­trubí se ozývá hlas. Hlas je z dálky zřetelný, »jsme živi a zdrávi...« Zpráva z hlubiny let! bleskem na povrch šachty, dolů okamžitě fárá ředitel inž. Bauer a vedoucí výroby soudruh Stuchlík. Vedoucí pracovní­ci šachty chtějí na vlastní uši slyšet, jestli pohřešovaní skutečně žijí. Odé­ry na kovovou rouru se střídají s hla­sy na obou stranách. V závalech se hlásí 261etý Inž. Milan Kolínek. Jeho hlas Je zřetelně poznat. Soudruh Stuchlík chce vědět, zdali 1 ostatní žijí. Ze závalu se ozývá »raport«: » tu horník Karkoška, Grabiec, Kni Krenžalek, revírník Sober a já — jsme všichni zdrávi.« Těžko říci, co se v těchto okam: cích odehrává v srdcích lidí. Volá je však třeba omezit na nejnutně otázky. »Máte hlad? Žízeň? Jaký vzduch? A co světlo?« Z kusých o povědí vyplývá, že poslední zbyti jídla snědli dnes ráno. Svítili Jen je nou lampou, aby nezůstali potmě. Co tam dělali? Podle prvních 1 formací se chovali rozvážně. S M co měli po ruce, zajistili proste v němž se zachránili, proti další pádům horniny. První starostí záchranářů bylo z bezpečit zavaleným pití a něco к jí lu. Jako dopravní cesta poslouží vodovodní roura asi 30 metrů dlouh kterou záchranáři vhánějí vodu p nou a hned za ní — kolem 19. hodil večerní — směs sušeného mléka, dž sů, vody a vajec. Kolem osmé hodiny večerní se i šest lidí zavalených pod zemi pos lovalo. V pátek večer bylo mezí záchraná a postiženými ještě kolem 12—: metrů závalu. V noci z pátkn na si botu se к lidem v podzemí záchran, ři dostávali ze tří stran. Ze 134. slo vrtali směrem na havarované mísí dlouhý vrt, kterým by mohli posli další jídlo. Kromě toho další čety ri zí směrem na zával novou chodbi Nejkratší cesta к záchraně zavalí ných však vede přímo přes zával. Tai Je největší riziko práce, a proto i (Pokračováni na str. 2.)

Next