Rudé Právo, prosinec 1968 (XLIX/324-347)
1968-12-02 / No. 324
ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA PONDĚLÍ 2. PROSINCE 1968 ČÍSLO 324 ROČNÍK 49 (PRÁVO LIDU 71) CENA 50 HALÉŘŮ TELEGRA ZE SVĚTA П PROHLÁŠENI VLÁDY OSTROVŮ RJÜKJÜ. — Je bezpodmínečně nutné spojit ostrovy Rjúkjú s Japonskem a odsunout z těchto ostrovů americké bombardéry В 52 — prohlásil nový předseda vlády ostrovů Rjúkjú Jara Čóbió. Jsem připraven otevřeně informovat vlády Japonska a USA — řekl — že stáhnout bombardéry В 52 a uzavřít okinavské přístavy pro americké atomové ponorky je nezbytným a zákonným požadavkem všech okinavských obyvatel. □ ÚSTUPKY STUDENTŮM V PÁKISTÁNU. — Pákistánský president oznámil v neděli velké ústupky studentům ve snaze o ukončení studentských protivládních demonstrací, které zde trvají již tři týdny. Ohlásil, že nařídil odvolání sedm let starého zákona, podle něhož lze odejmout vysokoškolské diplomy osobám, které se dopustily podvratné činnosti v době od ukončení studia. Dále ohlásil úpravy studijního řádu a vyzval národ, aby zachovával vnitřní jednotu a zabránil nepokojům. □ DEMISE 22 GUVERNÉRŮ V KOLUMBII. — Guvernéři všech 22 kolumbijských departementů podali demisi několik hodin po odstoupení vlády na žádost presidenta Llerase. Politická krize ve vládní koalici vznikla kolem návrhu zákona ústavních změn, které konzervativní partneři Llerasovy liberální strany odmítli schválit. Kolumbijský president LIeras jedná s politickými stranami o sestavení nové vlády, v níž by byla zastoupena i opozice, aby mohl podle svých slov splnit program reforem, který si vytkl. □ V GUAYANĚ PROTIVLADNl SPIKNUTI? — 16 dnů před všeobecnými volbami v Guayaně oznámil ministerský předseda Forbes Burnham, že bylo v zemi odhaleno protivládní spiknutí, na němž se podílela opoziční levicová Lidová pokroková strana (PPP) vedená bývalým premiérem Jaganem. V sobotu zatkla policie 17 předáků Lidové pokrokové strany. Tajemnice této strany, Jaganova manželka, popřela prohlášením v tisku, že by ona sama či její strana připravovala spiknutí. Naopak obvinila Burnhama, že jeho »povídka ve stylu Jamese Bonda« má za cíl odvrátit pozornost obyvatelstva od skutečných hospodářských a politických problémů před nastávajícími volbami v Guayaně. □ POŽÁR AUSTRALSKÉHO BUŠE SE ZASTAVIL. — Požárníci a vojsko v neděli zdolali obrovský požár australského buše, který vypukl před týdnem v okolí města Sydney a zachvátil i údolí v Modrých horách západně od města. Našlo v něm smrt šest lidí a shořelo 120 domů. Oheů se již nerozšiřuje. Celkové škody se odhadují na dva milióny dolarů. (Zprávy tiskových agentur) ROZHOVOR NA PONDĚLÍ Na stanovišti »ústeckého vodníka« Naproti střekovskému hradu, na levém břehu Labe, má stanoviště dispečer vnitrostátní plavby Fr. Kadeřábek alias »ústecký vodník«. Je to 481etý sympatický chlapík a denně, za každého počasí, je ve své dispečerské boudě již v půl šesté ráno. Bez jeho pokynů nevypluje ani jedna loď z překladišť mezi Ostím nad Labem a Lovosicemi. Když sirény v ústeckých závodech odhoukají 6. hodinu, začne u něho zvonit telefon a nepřestane až do odpoledních hodin. Volají z Uhlozbytu, ze žernosecké pískovny, z kamenolomů v Libochovanech a v Praskovicích, ze stavebních podniků v Severočeském kraji, hlásí se Mělník, Kolín, Poděbrady a Praha. Telefonní rozhovory se točí zpravidla kolem uhlí, písku a štěrku. Není na tom nic divného — každoročně se odtud přepraví po Labi hodně přes milión tun těchto tradičních severočeských produktů. »Co vás přivedlo к tomuto povolání?« byla má první otázka, když si pro mne soudruh Kadeřábek udělal v neděli dopoledne na chvíli čas. »Láska к vodě, nic jiného,« odpověděl bez rozmyšlení. »V roce 1935 jsem tu začínal jako plavčík a pak až do roku 1953 jsem byl lodníkem a kormidelníkem.« Začal vyjmenovávat jména plavidel, na nichž brázdil Labe z Ostí do Hamburku. »U vás je to už asi v rodině?« přerušil jsem proud jeho řeči. »Budete mít asi pravdu,« usmál se. »Byli jsme čtyři kluci a všichni jsme propadli vodě a stali se lodníky. Jeden můj bratr to dotáhl až na kapitána. A můj starší syn se již rozhodl, že bude strojníkem na lodi.« »Jak jste spokojen s letošním plavebním rokem na Labi?« »Moje odpověď vás asi neuspokojí. Četl jsem před několika dny v novinách, že je v některých krajích uhelná kalamita. Nevím, co sl o tom mám myslet. My jsme v letošních letních měsících měli právě uhlí к přepravě značný nedostatek. Dva dny, téměř pravidelně každý týden jsme vůbec žádné uhlí nenakládali. Přitom byly celé léto mimořádně příznivé plavební podmínky. Cestu z Ostí nad Labem do Kolína a zpět dělala naše plavidla pohodlně za 5 dní. Nyní, když je brzy tma, jim to trvá 7 dní. Pamatuji se, že jsme jeden rok přepravili do vnitrozemí celý milión tun severočeského uhlí. Letos to nebude ani 400 000 tun.« »A jaké máte přání, jako dispečer vnitrostátní plavby, do příštího roku?« »Aby v něm v letních měsících nebylo na Labi tolik poklidných dní jako letos. My, lidé od vody, se raději v létě pořádně zapotíme, ale počátkem prosince už máme radši klid na řeóe. Je to v souladu s přírodou. Letos, bohužel, musíme právě teď dohánět, co Jsme v hlavní sezóně nepřepravili.« □ V neděli odpoledne bylo z překladiště Vaňov vyexpedováno po Labi pro Prahu a Čáslav 1500 tun uhlí. K. LORENC Co přinesla sobota a neděle ve sportu: Я I. liga kopané: ©strava—Sparta 3:0, Žilina—Treměín 0:0, Inter— Trnava 0:1, VSS—t. Košice 1:1, Teplice—Slovan 2:1, Pardubice— II. Bystrica 2:0, Slavia—Hukla 0:0. ■ I. hokejová liga: VSŽ Košice—Sparta 4:1, Litvínov—Gottwaldov 3:1, Jihlava—Brno 7:5, Budějovice—Bratislava 4:5, Kladno—Pardubice 7:3. Další zpravodajství z domácích i zahraničních sportovních událostí na páté a šesté straně. husí ze smtmf си mtmü i z pracovišť: Rezoluce potřebuje konkrétu! činy Hledání cest к realizaci • Souhlas i připomínky PRAHA (již) — Zájem o výsledky listopadového pléna ÜV KSC mezi našimi pracujícími neutuchá. Jak píší naši zpravodajové a spolupracovníci, konaly se — mnohdy souběžně s krajskými a okresními aktivy KSČ — desítky celozávodních, odborových a veřejných stranických schůzí v podnicích i místních organizacích strany. Je přitom potěšitelné, že na některých z těchto shromáždění se kromě stanovisek к rezoluci listopadového pléna hovoří i o tom, jak rezoluci v konkrétních podmínkách závodu, podniku či místa uvést do života. Tak například funkcionáři celozávodní organizace KSC Staré ocelárny a podnikového ředitelství VŽKG ve svém usnesení, přijatém po schůzi, konstatují, že »průběh pléna značně přispěl к vyjasnění situace a stal se pozitivní základnou pro upevňování Jednoty strany«. Vyslovují souhlas s rezolucí a prohlašují: »Jsme připraveni její obsah přenést do základních organizací a prosazovat její důsledné plnění v zájmu upevnění vedoucí úlohy strany...« »Znovu však připomínáme — říká se v závěru usnesení — že operativnost a úroveň stranické informace, kterou pro svou práci nezbytně potřebujeme, nejsou stále dostatečné, což oslabuje naše výchozí pozice.« Otázka Informovanosti je Jedním z bodů, к němuž směřuje nejvíce připomínek při projednávání výsledků pléna pracujícími. Mnohdy se ozývají i názory, že v hodnocení polednového vývoje — v průběhu jednání pléna i v rezoluci — se poněkud jednostranně zvýrazňují zejména jeho negativní stránky. Řada nesouhlasných připomínek se týká i osob, které se v minulosti aktivně a ve vysokých funkcích podílely na chybách předlednového období a nyní nejostřejl kritizují nové vedení strany a státu. Z mnoha míst se rovněž doporučuje, aby vedoucí orgány strany přezkoumaly svá rozhodnutí ve věci XIV. a českého sjezdu strany. Ve většině případů však tyto připomínky provázejí zásadně kladné přijetí rezoluce a snahu přispět к její realizaci i konkrétními činy. Komunisté z národního podniku Obal, závod Rozkoš u Strmilova, např. ve svém usnesení říkají: »Chceme svou prací v konkrétních podmínkách našeho závodu plnit přijaté usnesení a závěry pléna ÚV KSČ a sjednocovat komunisty i ostatní pracující v názorech na uplatňování naší politiky, hlavně na úseku ekonomickém.,.« »Vycházejíce z přijatých dokumentů listopadového pléna OV KSČ — stojí v usnesení ZO KSČ Zemědělského nákupního a zásobovacího podniku v Bratislavě — považujeme za velmi důležité přikročit к důslednému plnění hospodářských a politických úkolů a tak konkrétně pomáhat vedení strany a vládě při řešení současných složitých ekonomických problémů ...« Ve stejném duchu hovoří usnesení celozávodní schůze zaměstnanců RND Ejpovice: »I my v závodě chceme zachovat polednový vývoj, zejména v plnění našich výrobních úkolů a smluv, v otevřené kritičnosti к nedostatkům informovanosti a v důvěře v politické, hospodářské i odborové vedení závodu a podniku.».« Poslanci ONV v Jindřichově Hradci projednali listopadové plénum ÜV KSC na zvláštní schůzi, v jejímž usnesení se říká: »Jako poslanci ONV budeme ve svých volebních obvodech při styku s voliči vysvětlovat současnou politiku strany a vlády a získávat je pro její realizaci v každodenním životě...« V Bechyni se sešli komunisté z celého města na všeplenární schůzi organizaci KSČ a prohlašují: »K závěrům pléna se plně hlásíme a ve stranických organizacích města Bechyně je budeme aktivně uvádět do života, stanou se platformou pro sjednocování našich řad a východiskem pro politickou práci v nejširšícji řadách obyvatel města...« »Ke splnění úkolů rezoluce — prohlásili komunisté ze závodu Kosmos v Čáslavi v rezoluci ze své všeplenární schůze — zaměříme veškeré další úsilí a bereme na sebe svůj díl odpovědnosti za realizaci cílů, které náš ústřední výbor vytyčil...« □ V Severočeském kraji se uskutečnilo již na 950 aktivů a schůzí, na nichž byli komunisté seznámeni s jednáním a výsledky listopadového pléna ÜV KSČ. V rezoluci Hlavní úkoly strany v nejbližším období vidí severočeští komunisté dokument, na jehož základě je možno sjednotit stranu a konsolidovat stranickou práci. Nelze však přehlédnout, že mezi členy strany trvá volání po důkladnějším vysvětlení některých palčivých otázek dneška. Zůstává také problém informovanosti, který vyžaduje rychlé řešení. Aktivy a schůze na severu Čech jsou charakteristické velkým zájmem přítomných o výsledky listopadového pléna OV KSČ, ale většinou nepřekročily informativní rámec. Mnozí z diskutérů správně zdůraznili, že jen na konkrétních úkolech lze realizovat cíle polednové politiky KSČ, pro kterou se také vyslovila drtivá většina členů severočeské krajské organizace strany. Příliš velká shromáždění komunistů však nezaručují, že na nich bude projednán konkrétní postup pro další činorodou práci. Proto se doporučuje rozpracovat rezoluci OV KSČ na místní podmínky v menších stranických kolektivech, kde jsou lepší možnosti výměny názorů a je možno hovořit velmi konkrétně a se znalostí věci. Komunisté ze severočeských průmyslových závodů zastávají stanovisko, že na záměrech, zpracovaných na základě akčního programu strany, nebude nutné něco podstatného měnit. Zdá se tedy, že první kroky od obecných stanovisek к rezoluci pléna ke konkrétnímu promýšlení cest a způsobů její realizace už byly učiněny. Rádi přineseme zprávy o dalších. První prosincová neděle přilákala i při nevlídném, chladném počasí tisíce příznivců kopané na stadión ve Vršovicích, kde byly svědky zajímavého — i, když bezbrankového — zápasu dvou pražských rivalů — Slavie a Dukly. Foto y. Žitní MIMOŘÁDNĚ SMĚNY SEVEROČESKÝCH HORNÍKO 10000 lun uhli za ffi dny Na Ostravsku naložili na Vagóny desetitisíce tun MOST 1. prosince (lc) S-! Horníci některých hlubinných idolů v.severočeském hnědouhelném revíru nastoupili v pátek v noci a v sobotu na mimořádné směny. Jen za sobotu vytěžili na šachtách Koněv, Gottwald, Běta a Centrum^ bezmála 3000 tun uhlí. Mimořádné směny pokračovaly na 5 hlubinných dolech 1 v neděli a celkem bylo v těchto třech dnech vytěženo navíc téměř 10 000 t uhlí, к Jehož odvozu zabezpečil provozní oddíl ČSD v Ústí nad Labem potřebný počet železničních vagónů. Vedení oborového ředitelství Severočeských hnědouhelných dolů v Mostě projednává s horníky Jednotlivých hlubinných dolů, aby organizovali mimořádné směny na soboty, neděle a svátky po celý prosinec a pomohli tak urychleně zmírnit současný nedostatek uhlí v našem státě. Povrchové doly revíru těží nepřetržitě i o volných sobotách a o nedělích. Podle slov ing. J. Krause, výrobního ředitele oborového podniku SHD, stoupne letošní těžba uhlí v severočeském revíru proti původnímu předpokládanému požadavku asi o 2 milióny tun. Tím revír překoná stagnaci z uplynulých čtyř let a dostane se na úroveň roku 1964, kdy dosáhl maxima a vytěžil pro republiku přes 50 miliónů tun uhlí. □ Přes 50 000 tun uhlí nad plán vytěžili v listopadu havíři ze sokolovského revíru. Je to Jejich příspěvek к řešení tíživé situace v zásobováni palivy. Jak sdělil zpravodaji ČTK generální ředitel Hnědouhelných dolů a brlketáren v Sokolově Ing. F. Novotný, při dostatku železničních vagónů by bylo překročení Ještě vyšší. Havíři se snaží urychlovat oběh železničních vagónů při odvozu uhlí ze sokolovské pánve. Přímo na důlních vlečkách např. brigádnicky opravují přistavené poškozené uhláky, aby nemusely být vyřazeny z provozu. □ Nakládka uhlí pokračovala na šachtách ostravsko-karvínského revíru nepřetržitě v sobotu 1 v neděli. Z havarijních skládek a z přeplněných zásobníků zaměstnanci dolů na Ostravsku naložili za sobotu 35 870 tun uhlí. V nedělí se mělo podle předpokladu naložit a spotřebitelům odeslat 10 000 tun. Podle sdělení oborového ředitelství OKD v Ostravě největší množství uhlí — přes 6720 tun — naložili za sobotu na Dole Fučík. (ČTK) NA NEDĚLNÍM VÝLETU DŮL Mi SKUPĚ Sychravé počasí do přírody neláká. A tak tedy období, než přijdou na řadu saně a lyže, patří především návštěvám и známých, ale t prohlídkám měst a kulturních památek. Zajímavě věci se najdou t v napohled docela všedních městech. Při výletě na východ republiky nemusí být vždycky cílem jen Levoča nebo Bardejov. Na své si přijde i návštěvník Košic. Jen musí vědět, kam se podívat. Dóm sv. Alžběty, nejkrásnější gotickou stavbu na Slovensku, jistě nikdo nepřehlédne, stejně jako výstavné paláce na hlavni třídě a zbytky historické věznice. Jen málokterý z návštěvníků. Košic však najde cestu např. do zdejšího technického muzea, jediného na Slovensku. Snad t proto, že krásná tepaná brána je zavřena. Ale kdo vezme za kliku и nedalekých vrátek, nelituje. Muzeum je i v neděli přístupné. Činnost začalo právě před 20 lety. Dnes už má 12 000 exponátů zachycujících vývoj techniky na Slovensku. Velkou pozornost věnuje zachování památek na technickou zručnost našich předků přímo v přírodě. Tak byla např. obnovena »klapačka* v Solivaru и Prešova, hamr v Medzevě i portál opálového dolu na Dubníku. Ale ani sbírky instalované v muzeu nejsou jen virtvýmt kusy Inventáře. Nejdůležttější věci jsou předváděny v provozu. Soudružka Daxnerová ochotně zavede návštěvníky i do dolu, který je — jako ukázka hornické techniky — vybudován ve sklepích pod muzeem. V nedělí dopoledne uvidí návštěvníci muzea i zajímavé jilmy. Poučné, zábavné, prostě pro každého něco. Ti nejmenší se nakonec sejdou vždy и rozlehlého stolu s miniaturní, do všech podrobností vymodelovanou železnicí a sledují jízdu vláčků. Skutečně — vhodná příležitost к podzimnímu nedělnímu výletu na východ republiky. -vh- Řád republiky Čs. aeroklubu PRAHA 30. listopadu (ČTK) — Předáním Řádu republiky Čs. aeroklubu vyvrcholilo v sobotu v Praze 7. plenární zasedání OV Svazarmu. Řád republiky, který udělil president republiky u příležitosti 50. výročí organizovaného letectví v ČSSR, předal zástupcům svazarmovského letectví předseda ÚV Svazarmu Ing. J. Škubal. Zasedání pléna ÚV Svazarmu řešilo organizační otázky přestavby Svazarmu. Začala jím 1 kampaň ke 4. celostátnímu sjezdu této organizace, který má být v první polovině června 1969. Plénum potvrdilo, že rozhodujícím článkem pro splnění úkolů a další rozvoj činnosti jsou základní organizace, kluby a střediska Svazarmu. Stávky v (Ms Japonsku NEW, YORK 1. prosince (čtk] — 20 000 dělníků amerického elektrárenského koncernu Consolidated Edison, který zásobuje elektrickým proudem 9 miliónů obyvatel New Yorku a předměstské oblasti Westchester, vstoupilo v sobotu o půlnoci do časově neomezené stávky, za zvýšení mezd. Společnost vyzvala obyvatele, aby omezili spotřebu proudu mezi 16. a 21. hodinou. TOKIO — Železničáři z více než 70 soukromých' společností vstoupili v sobotu do stávky. Požadují, aby,'vláda snížila daně a více pomohla malým a středním železničním podnikům, které se nacházejí v nepříznivé finanční situaci. Během stávky bylo zastaveno na 700 vlaků. Manifestace čsHugoslávské družby JIŘICE 1. prosince (ČTK) — Oslavy 25. výročí vzniku 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova v Jugoslávii byly v nedělí v Míšovicích a v Jiřících na Jižní Moravě. President ČSSR, armádní generál L. Svoboda zaslal účastníkům oslav osobní dopis se soudružskými pozdravy. Oslavy začaly položením věnců u památníku padlých účastníků čs. odboje v Jugoslávii v letech 1941 až 1945 v Míšovicích. Na manifestací v Jiřících promluvili předseda ÚV SPB J. Hušek a vedoucí delegace Jugoslávské odbojářské organizace Subnor F. Leskovek. Připomněli, že z malé skupiny partyzánů se v národně osvobozeneckém boji Jugoslávie zrodila 1. čs. brigáda Jana Zížky z Trocnova, která měla až 1200 bojovníků, z nichž asi 700 padlo. V červenci 1945 se část čs. bojovníků vrátila do Československa. Většina z nich se usídlila v Jiřících a Míšovicích, kde jejich přičiněním vznikla vzorná JZD. J. Hušek odhalil pak památník příslušníkům této brigády, který je dílem akad. sochaře J. Adámka a akad. arch. R. Hadravy. Z manifestace byly odeslány pozdravné dopisy presidentu republiky L. Svobodovi, prvnímu tajemníku ÚV KSČ A. Dubčekovl, jugoslávskému presidentu Josipu Brozu-Titovi a jugoslávské odbojářské organizaci Subnor. Z reportérova nedělního zápisníku Seznamťe se, prosím. Vlastimil Smutek. Sukovitý chlapík, tvrdá šumavská houžev. Porybný ve Chvalšinách, v nejmenších sádkách na jihu Čech. Kolem jsou hory a lesy. Jeho šťastné a spokojené pstruží království si totiž našlo nejhezší kout právě u paty blanského lesa. Znal Jste Josefa Rosenauera? —... Rosenauer, ten se přece narodil u nás ve Chvalšinách. Ale to bylo už dávno, ano dávno, psal se rok 1735. Byl otevřená hlava, nechal po sobě dílo, které přetrvalo věky. Porybný V. Smutek měl naspěch. Kontroloval teplotu vody v umělých líhních. Vybíral mrtvé Jikry pstruhů a marén. Kuličky Jako kuličky, laiku nic neříkají. Stále se opakující práce, ve všední den jako v neděli... Chvalšinské náměstí utíká z kopce 1 do kopce, podle toho, kde stojíte. Zda dole u potoka či na hořejší cestě do Jánského údolí. Někde uprostřed je domek s popisným číslem 118. Zelená vrata povolila. V průjezdu Jsem spatřil forteiný strop, který svými ostrými stavitelskými tvary mířil někam do dob gotiky. A zde se tedy narodil člověk, kterého nazvali Inženýrem-fantastou, protože chtěl spojit Vltavu s Dunajem, odebrat vodu jednomu a předat druhému povodí. Autor vltavskodunajské vodní cesty, která prakticky sloužila к dopravě palivového dříví pro Duna], pro Vídeň a Prahu. Vstoupil Jsem po čtyřech čistě umytých schůdcích. Zaklepal. Volno. Potom se otevřely Jedny z dveří, vykoukly z nich dva mladší upravené ženské účesy a jedna malinká živá chodící panenka. »Prosím vás, Je to rodný domek inženýra Josefa Rosenauera?« Rozpačitý úsměv. »Když jsme ten barák koupili, tak jsme ho celý z gruntu předělali. Tady byl hrozný herberk ...« Někde zde v tomto herberku se tedy zrodila geniální myšlenka, aby vodní kanál prošel středem tenkrát nepřístupných lesů šumavských hor Smrčiny, Plešného a Třístoličníka. Přeťal by všechny horské potoky. Umělé vodní nádrže, přírodní Jezera, fnezi nimi 1 Plešné Jezero — perla Šumavy — a sníh by obstaraly hnací sílu a dopravily kmeny z vysokých temen hor dolů к lidem. Na svou dobu smělá a odvážná stavba. Nezapomínejme, že' se psal rok 1789. Když jsem se zase vrátil, stříhal sl porybný z lepenky podlahu do motorové tříkolky, v které objíždí své rybí království. Na Šumavě není jen ledová voda, ale 1 vzduch. Ale přesto všechno si myslím, že porybný Smutek upsal navždy život rybařině. Nemůže se už dočkat příštího jara, protože to bude signál к stavbě největší československé pstruhové farmy na Smrčině. Základ už má — bývalý Švarcenberský plavební kanál. Dříví se už v něm neplaví. Jako historická památka slouží za cíl výpravám turistů. »Ověřovací zkoušky s pěstováním duhového pstruha v plavebním kanále máme za sebou,« prozradil V. Smutek. Výsledky? »Jsme spokojeni. Uzavřeli jsme z mnohakilometrové délky průplavu zhruba 600 m. Vysadili jsme tam 15mm až lem plůdek a získali Jsme 6—10 cm dlouhého ročka.« To je málo, nebo hodně? »Je to dost, protože průměrná váha ročních duhových pstruhů se pohybuje kolem 15—20 dkg — a takoví se už prodávají. Letos na podzim jsme udělali definitivní tečku za provizoriem. Až sejde na Smrčině sníh, začneme na kanálu betonovat jezy a délku pstriiží farmy prodloužíme na 1,5 km. Očekáváme tam na 10 000 ročků pstruha duhového, něco kolem 12 q, a to už přece za to stojí...« Za Novou Pecí na Želnavě potkáte větev bývalého Švarcenberského průplavu. Stavěn je z kamenů a neuvěřitelné hory lidské práce. Žulový blok tam přiléhá к bloku jako vlas к vlasu. Je to nejen přesná práce, poznamenal porybný Smutek, ale pro naše pstruží účely Ještě hygieničtější než třeba betonová koryta podle Japonců. A co voda, vždyť pstruzi Jsou právě na ni »fajnšmekři«? »Budou Jí mít dost nejen přímo z Plešného, ale 1 jiných přírodních jezer.« Vodní průplav vrytý do boků Smrčiny dosloužil. Nahradily jej svalnaté Tatry a Pragy. Zdálo se, že už na věky zůstane Jen historickou památkou na fortelnou práci našich předků. Čas míní, ale lidé mění. Přesně po 180 letech se opět do něj vrací život. ALEXANDR CERNY Čas míní a lidé mění » ís. mírové hnulí do nové elopy Celostátní ustavující konference Čs. mírového výboru PRAHA 1. prosince (lh) — V hotelu International začala v neděli dvoudenní ustavující konference Čs. mírového výboru. Účastníky je na 400 delegátů ze všech krajů a okresů republiky, mezi nimi jsou členové České a Slovenské mírové rady, samostatných národních orgánů, které se vytvořily v minulých dnech. Nyní vznikne nový vrcholný orgán čs. mírového hnutí. delegáti mj. ministra zdravotnictví dr. V. Vlčka, předsedu ÚV ČSM Z. Vokrouhlického, dále zasedali v předsednictvu představitelé ÚV SPB J. Hušek, předsedkyně Čs. svazu žen M. Fischerové, předseda České mírové rady prof. A. Stejskal, předseda Slovenské mírpvé rady prof. D. Krno aj. O úkolech a poslání Čs. mírového výboru hovořil známý pracovník mírového hnutí dr. J. Štěpanovský. Upozornil na význam předkládaného akčního programu, který bude směrnicí pro další a všestrannější činnost. V této složité době — řekl — se význam boje za mír nesnižuje, ale naopak zvyšuje. Prvořadým úkolem bude 1 mezinárodní spolupráce, úsilí o spokojené a normální vztahy mezi národy. Mezi nejdůležitější připravené akce patří konference o evropské bezpečnosti, která se má sejít v příštím roce a jejíž svolání podporuje i Světová rada míru. Dr. Štěpanovský vyjádřil rov-, něž podporu bojí vietnamského lidu o mírové urovnání konfliktů na Středním východě. Budeme i nadále prosazovat zásady — řekl pak dr. Štěpanovský — které byly od roku 1949 — kdy se bezmála před 20 lety zorganizovalo naše novodobé mírové hnutí — mnohokráte schváleny a deklarpvány naším i světovým mírovým hnutím, zásady mírového soužití, boje za právo o sebeurčení, proti všem formám útlaku, proti porušování svrchovanosti a národní nezávislosti atd. V závěru svého projevu se zmínil také o dvou námětech, a to o podpoře návrhu na zrušení trestu smrti v našem trestním zákoně a o návrhu na ustavení mírové skupiny poslanců v Národním shromáždění. V diskusi vyslechli přítomní pozdravy presidenta L. Svobody, prvního tajemníka ÚV KSČ A. Dubčeka* a předsedy ÚV Národní fronty E. Erbena s přáním úspěšného jednání. Delegáti konference zvolí v pondělí čs. mírový výbor, který bude mít 80 členů. Zároveň konference projedná návrh statutu a akčního programu mírového hnutí. Nový celostátní vrcholný orgán má především sjednocovat a koordinovat mírové úsilí našeho lidu a přinášet podněty pro tuto činnost. Bude také vystupovat Jako představitel obránců míru naší země í v zahraničí. Do předsednictva konference zvolili Praha v podvečer, tak mezi šestou a osmou. Praha pospíchající i procházková, ustafaná a radostná. Kytičku pro mílou? Lístky do kina, starost nad starost. Pečená klobása к večeři jen tak na skok a nad tím předvánoční světla města, i když je jich víc než málo, lo je nálada svátečního večera. . Foto V. ŽITN? o i