Rudé Právo, květen 1970 (L/102-127)

1970-05-04 / No. 104

RUBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ivou o tvůrčí prací ke konsolidaci naší společnosti! Z HESEL К 25. WllOf l OSYOltOZEM ČESKOSLOVENSKA PONDĚLÍ DNE 4. KVĚTNA 1970 ČÍSLO 104 — ROČNÍK 50 (Právo lidu ГОС. 73) I CENA 50 HAL. MOSKVA 3. kvělna (TASS) — Nejvyšši představitelé Suvětskéliu svazu L. Vám věčná sláva a čest Vrátil se z chaty na Berounce předčasně, neboť odpoledne ho­voří na kobyliském hřbitově и hrobů, obětí nacistické zvůle. Padli za naši svobodu — těmito slovy začne řeč. Vysoký ramena­tý muž si prohrábl tmavou kštici, místy protkanou stříbrnými nit­kami. Ty se mu do vlasů za­pletly už před pětadvaceti lé­ty... PODPLUKOVNÍK ING. ZD. ŠULC, člen předsednictva OV Českého svazu protifašistických bojovníků, prožil květnové dny v pětačtyřicátém se zbraní v ru­ce. Z POHOVOŘÍ) К VÝMĚNĚ CLEN SK V CH LEGITIMACÍ Postupně se rozšiřuje zdravé jádro strany Po důrazném upozornění na nedostatky, které se projevily na počátku pohovorů к výměně stranických legitimací v mnohých základních organizacích — předsednictvo ÚV KSČ poukázalo ze­jména na škodlivé liberalizační tendence — stranické orgány v okresech i místech dělají opatření к nápravě. Je bezpodmíneč­ně nutné na nich trvat; jinak by hrozilo nebezpečí, že výměna legitimací nesplní to, co se od ní očekává. Řečeno slovy dopisu ÚV KSČ všem základním organizacím — tato akce má přispět к mobilizaci všech sil strany, к upevnění její ideové a organizač­ní jednoty, ke zvýšení aktivního podílu každého člena na životě a práci strany, má pomoci očistit stranu od těch, kteří se rozešli s marxisticko-leninskou politikou KSČ a zpronevěřili se jejím ideo­vým a organizačním principům ... To jsou kritéria, jimiž je nutné se každodenně řídit, to je vodítko uka­zující směr v případech, kdyby vznik­ly jakékoliv pochybnosti. Na koho náročnější měřítka • V okrese Praha-východ se stra­šnické orgány orientují zejména na získání dělníků pro politiku strany — a současně zvyšují nároky na pusto­­je a činnost členů v ústředních úřa­dech, výzkumných ústavech, školství a v kulturních institucích. Vycházejí totiž z toho, že tam pracují zpravidla členové, kteří měli možnost dosáh­nout vyššího odborného a politické­ho vzdělání, a mohli se proto samo­statně orientovat i ve složitých pod­mínkách let 1968—1969. Nejnáročnější měřítka dovedla or­gány v okresu Praha-východ к roz­hodnutí zrušit 15 základních orga­nizací zasažených pravicovým opor­­tunismem. Jedna taková organizace přestala existovat v projektovém ústavu; rozhodnutím předsednictva OV KSČ bylo pozastaveno členství všem jejím členům, kromě dvou sou­druhů. Organizace v ústavu přijímala totiž během krizového období rezolu­ce na podporu mnohých protistranic­­kých akcí, postavila se i proti osla­vám výročí Velké říjnové revoluce v Lucerně, nepřijala listopadovou re­zoluci z r. 1968 ani usnesení dubno­vého pléna ÚV KSČ v roce 1969. Spěch neprospívá Pohovory jsou tak významnou udá­lostí nejen pro stranu, ale i pro kaž­dého jejího člena, že spěch při nich by byl jen škodlivý. Například v okre­se Gottwaldov si v některých základ­ních organizacích ve Svitu napláno­vali na jeden pohovor pouhých 15 mi­nut. Hovoří-li komunisté z očí do očí, hodnotí-11 se postoje a stanoviska, rozhoduje-li se o tom, kdo má nebo nemá dostat novou legitimaci — pak by spěch byl špatným rádcem. Okresní výbor KSČ v Gottwaldově učinil v případech, kdy byla snaha šetřit i minutami, opatření к ná­pravě. Postoje dokazované činy • Na Dole Šverma v Ostravě řekl našemu zpravodaji předseda CV KSČ soudruh Dohnal, že u nich jsou všechny předpoklady к tomu, aby pohovory splnily, co se od nich očekává. Diferenciační proces, který na šachtě probíhal už koncem minu­lého roku a při němž bylo vyloučeno 34 pravicových oportunistů, hlavně z řad techniků, přinesl pro pohovory dobré podmínky. Už tehdy byla ně­kterým soudruhům vytýkána např. pa­sivita a jiné chyby a uloženy jim stra­nické úkoly. Mnozí soudruzi se sami o konkrétní úkol přihlásili. Dnes už je možné posoudit, jak poctivě ten či onen člen svůj závazek myslel — pohovory jsou o to kon­krétnější. Na Dole Jan Šverma při­stupují také к důležitému organizač­nímu kroku. Slučují dvě důlní zá­kladní organizace, a to proto, že v or­ganizaci č. 1 byla převážná většina techniků, prakticky celý technický štáb podniku. Od sloučení s organi­zací číslo tři, dělnickou, si CV KSČ slibuje větší aktivitu a pevné politic­ké postoje. ■ Kde vás zastihlo volání pražské­ho rozhlasu? V té době jsem byl v ulicích na Letně, kde jsem bydlel. Jako jedna­­dvacetiletý, tehdy jsem pracoval u stroje v ČKD, jsem netrpělivě čekal na tento den. Ve fabrice jsme vědě­li, že musí přijít. A že to bude Rudá armáda, která nás osvobodí! Odzbro­joval jsem spolu s ostatními nacistic­ké vojáky, viděl jsem i jedmi z prv­ních obětí povstání: českého stráž­níka zastřeleného německým důstoj­níkem. Vedle letenské pošty vyrostla pod našima rukama jedna z největ­ších barikád v hlavním městě. Měla velký obranný význam, neboť znač­nou měrou přispěla к tomu, že se Němci na levém vltavském břehu ne­spojili. ■ A nejdramatičtější zážitek? Když jsem se snažil ještě в kama­rády zlikvidovat hlídku wehrmachtu střežící děla na pláni. Plížili jsme se, avšak na rovině nás záhy zpozorovali. Začali střílet puškovými granáty. Pa­daly kolem nás jako dešťové kapky, střepiny jen svištěly. Opravdu horké chvíle... Potom nikdy nezapomenu na okamžik, kdy jsem spatřil tanky s rudými hvězdami na pancířích. Přijely к barikádě dnešní třídou Obránců míru. Na první objetí s ru­­doarmejcl... ■ Na tyto chvíle však někteří obča­né v osmašedesátém zapomněli... My, bojovníci z pražských barikád, jsme obzvlášť těžce nesli pohrdavý tón, s jakým'se mluvilo o osvoboditel­­ské úloze Rudé armády. Oslavy květ­nových událostí a Dne vítězství — po­kud tak lze nazvat několik vzpomín­kových večerů v Praze — se před dvě­ma léty konaly v ovzduší protisovět­­ské hysterie a nenávisti vůči komu­nistické straně, která byla páteří pražské revoluce. A přece kdyby ne­bylo bleskového příchodu sovětských vojsk, leželo by naše krásné město v rozvalinách a troskách a mnozí »bo­jovnici« z roku 1968 by dávno nedý­chali. ■ Jak vzpomenete 25. výročí osvo­bození? Jenom v Praze-Kobylisích, kde nyní bydlím, probíhá řada akcí. Koncem dubna se konalo velké shromáždění odbojářů, ve středu 6. května se v 17 hodin sejdeme u mostu Barikádníků, kde probíhaly největší boje. Při všech těchto příležitostech prohlašujeme, že možnost uspíšit Pražské povstání vytvořila především svým triumfálním postupem Sovětská armáda, která )e i vítězně zakončila. Společně prolitá krev je závazkem к dalšímu prohlu­bování vztahů se Sovětským svazem. Rozmlouval ZD. PROVAZNÍK Blahopřání L. Svobodovi Brežněv, N. Podgurnyj a A. Kosygin zaslali presidentův! ČSSR tento telegram к jeho vyznamenání Zlatou hvězdou hrdiny ČSSR: Drahý soudruhu Svobodo, s velkým potěšením Vám srdečně blahopřejeme jménem ÚV KSSS, presidia Nejvyššího sovětu SSSR a sovětské vlády, jménem všeho sovětského lidu к to­mu, že Vám bylo již podruhé uděleno vysoké vyznamenání hrdina ČSSR. Svými vynikajícími zásluhami v boji za osvobození Československa od fašis­tických okupantů, za zásluhy o výstavbu Československé lidové armády, bu­dování socialistické společnosti ČSSR i upevňování bratrského přátelství mezi československými a sovětskými národy jste st získal hluboké uznání a úctu všeho sovětského lidu. Přijměte, vážený soudruhu presidente, upřímná přání dobrého zdraví, mnoha štěstí i dalších úspěchů při Vaší záslužné činnosti při plnění historických úkolů, které ústřední výbor KSČ československému lidu vytyčil v zájmu upev­nění pozic socialismu. LEONID BREŽNĚV, generální tajemník ÜV KSSS, NIKOLAJ PODGORNYJ, předseda presidia Nejvyššího sovětu SSSR, ALEXEJ KOSYGIN, předseda rady ministrů SSSR £* REPUBLIKA VE ZNAMENÍ VELKÉHO VÝROČÍ Pted vyvrcholením oslov čtvrtstoletí svobody PRAHA 3. května (Od našich zpravodajů) — V celé republice probíhají nyní různé akce, kterými náš lid vítá nadcházející 25. výročí osvobození vlasti Sovětskou armádou. Konají se mítinky a vzpomínkové akce, pořádají výstavy i jiné kulturní podniky a v neposlední řadě i prací chtějí občané vy­jádřit své vztahy ke slavnému datu. Od soboty probíhají na Vsetínsku oslavy 25. výročí osvobození Horního Valašska jednotkami Československé a Sovětské armády. Zahájeny byly v sobotu shromážděním v obci Ho­vězí a pietní vzpomínkou u památ­níku padlých bojovníků v Bařinách. К památníku položil věnec bývalý náčelník štábu I. čs. armádního sbo­ru, armádní generál B. Lomský, kte­rý v slavnostním projevu vyzvedl ne­zištnou pomoc SSSR při osvobozování více než 450 měst a obcí naší repu­bliky a vzdal čest 140 000 padlých so­větských vojáků, kteří položili život za naši svobodu a samostatnost. /Pokračování na sír. 2.) Člen sekretariátu 0V KSČ, šéfredak­tor Rudého práva M. Moc poukazuje v článku Čtvrt století na hlavní událos­tí Velké vlastenecké války a národně osvobozeneckého boje, které vedly к osvobození Československa. Líčí roz­voj republiky po osvobození a zvláště po vítězství pracujícího lidu v r. 1948, analyzuje další vývoj a příčiny, kte­ré vedly až к událostem let 1968 a 1969. Do rámce stránky patří i vzpomín­ka na příchod sovětských vojáků­­osvoboditelů před 25 lety, vyúsťující v připomínce, že v roce 1968 nám so­větští lidé podruhé pomohli v těžké chvíli, dále reportáž U komunistů Pragovky, kde se v chaosu roku 1968 zrodil známý Dopis 99, a koneč­ně vylíčení osudu památníku V. I. Le­nina v Podbořanech. Ostatní příspěvky jsou věnovány vý­stavbě socialismu u nás, významu spo­lupráce se Sovětským svazem, životu naší komunistické strany, mládeži a otázkám sovětské kultury v Českoslo­vensku. tlcké republiky je ostře odsuzuje, žá­dá jejich okamžité zastaveni a upo­zorňuje vládu USA na všechny ná­sledky vyplývající z jejího nového aktu eskalace války. Podle dalších zpráv americké nále­ty v neděli pokračovaly opět v jižní částí VDR. Za poslední dny byla při náletech sestřelena čtyři americká letadla. Nový pirátský akt Spojených států vrací celý vietnamský problém zce­la jednoznačně znovu do sféry me­zinárodních válečných zločinů, proti nimž po léta ostře protestovala celá pokroková veřejnost a od nichž mu­sela vláda USA pod tlakem veřej­nosti před časem ustoupit. Znovu ma-, jí ve spánku umírat nevinni lidé, znovu se bude střílet po lidech pra­cujících pokojně na svém poli a ve své zemi, znovu budou bořeny školy a kostely? Nutno říci, že hezká předvolební tvář presidenta Nixona dlouho ne­vydržela. Ve Washingtonu se totiž všeobecně usuzuje, že souhlas s ob­novením náletů na VDR musel dát přímo president Nixon. Obsah pro­hlášení ministerstva zahraničních vě­cí VDR byl ostatně v sobotu večer potvrzen oficiálně i z Washingtonu. Americké ministerstvo obrany při­znalo, že americké letouny znovu bombardují Vietnamskou demokra­tickou republiku a že šlo konkrétně asi o 120 letadel. Pokus ministerstva zdůvodnit toto nové vzdušné pirát­ství »snahou o ochranu amerických průzkumných letounů« ve vzdušném prostoru VDR nemůže nikoho pře­svědčit. Nový zločin amerického imperia­lismu Je ovšem třeba vidět nikoli jako pouhý projev svévole, jako izo­lovanou vietnamskou záležitost, nýbrž v kontextu se zahájením ame­rické agrese proti Kambodží, a je te­dy jenom dalším potvrzením zločin­­ných amerických záměrů rozšířit válku na celou Indočínu. (Pokračování na str, 3.7, »Vlajka vítězství« v Udicích a Terezíně LIDICE 3. května (ČTK) — Účast­níci mezinárodní motoštatety »Vlajka vítězství« se v neděli poklonili památ­ce lidickýcjh mučedníků. Všech sedm delegací mládeže spolu s významný­mi účastníky druhé světové války po­ložilo věnce rudých květů к památní­ku 173 zavražděných lidických hrdi­nů. S otřesnou historií této obce, bar­barsky zničené nacisty v červnu ro­ku 1942, se pak seznámili v lidickém muzeu. V neděli' se štafeta rovněž poklonila památce umučených v bývalém nej­větším nacistickém koncentračním tá­boře na území našeho státu —■ v Terezí­ně. Na národním hřbitově položila věnce z rudých květů. Na čtvrtém dvoře Malé pevnosti se pak konala manifestace mládeže, na které také promluvil osvoboditel Terezína a Li­toměřic, dvojnásobný hrdina SSSR generálplukovník А. I. Rodimcev. Nedělní trasu zakončila mezinárod­ní motocyklová štafeta »Vlajka vítěz­ství« v Ústí nad Labem, kde se její účastníci sešil na slavnostním večeru s mládeží Ústecká. SIHMEVE STÁTY7 KOZŠIňUJf VÁLKU \A CELOU IMMHÍXU Znovu bomby no severní Vietnam, už 30 tisíc intervenuj v Kambodži Americké bombardéry rozsévaly I. máje smrt ■ Stovky ničivých bomb ■ Mezi novými oběťmi dvacet vietnamských dětí= Intervence v Kambodži pokračuje ■ Svět rozhořčen 1. a 2. května 1970 podniklo více než 100 amerických letadel v několika lát­kách rozsáhlé nálety na zalidněné severovietnamské oblasti v provinciích Quang-binh a Nge-an. Americká letadla svrhla stovky ničivých bomb; při náletech bylo zabito a usmrceno mnoho civilních osob, včvtně dvaceti dětL Ve zvláštním prohlášení to v sobotu oznámila ministerstvo zahraničních věci VDR. V prohlášeni se tyto barbarské činy Spojených států kvalifikují jako neobyčejně hrubé narušení suvereni­ty a bezpečností VDR a jako poruše­ní závazků americké vlády zastavit úplně bombardováni severního Viet­namu. Vláda Vietnamské demokra­ Lisí Pravda к našemu jubileu MOSKVA 3. května (Zpravodaj ČTK) — Blížícímu se výročí osvobození Čes­koslovenska Sovětskou armádou věnuje list Pravda v neděli celou stranu. Při­náší na ní fotografiemi proložené a převážně aktuální příspěvky, které připra­vila redakce Rudého práva. Z reportérova nedělního zápisníku Pražané se s nimi sezná­mili už v pátek. Dávno před osmou hodinou stáli nastoupeni proti hlavní tribuně v několika hustých řadách, oblečeni v červe­ných sportovních úborech. Na jejich dobré náladě ne­ubrala ani několikátá mra­zivá noc pod stany, ani brzké probuzení, ani pěší pochod, který za hustého sněžení absolvovali ze Strahova na Václavské ná­městí. Naopak, pochodové písně, které si cestou zpí­vali, byly pro mnohé Pra­žany budíčkem a současně i ujištěním o tom, že ať si svátý Petr jakkoli žertuje a podrobuje nás sebetěž­­ším zkouškám — 1. máj bude. Příslušníci přehlídkové­ho praporu důstojníka E. Slimáka, i když promočení až na kůži, odpovídali pro­to na otázku, co říkají na začátek letošního máje s úsměvem: »To nic, bude­me jej slavit v bojových podmínkách.«, Ve vojenské mluvě to znamená být schopen překonávat 1 se­­betěžší překážky. Řekneme-li spartakiádní stadión na Strahově, vyba­ví se nám představa ocho,­­zů přeplněných statisíci diváky a cvičební plocha, na které opálená těla a různobarevné cvičební úbo­ry rozvíjejí úchvatnou kon­trastní pochybovou symfo­nií. Strahov dnešních dnů skýtá naprosto jiný, i když také dostatečně kontrastní obraz. Na jedné části cvi­čební plochy jsou neurov­­nané hromady betonových panelů a jiného materiálu, záhadné výkopy a násypy tak charakteristické pro většinu československých staveb — druhou část cha­rakterizuje vzorný pořá­dek vyrovnaných řad vo­jenských stanů, úzkost­livě čistých a uspořáda­ných kuchyňských objektů, čistých cest, nikde ne­najdete ani papírek, ani nedopalek cigarety. V jedné skupině z těch­to stanů »bydlí« také ti, s nimiž jsme se seznámili v prvomájovém průvodu. V neděli dopoledne je v jejich tábořišti neobvyk­lý klid. Ani ti, kdo z vo­jáků a velitelů mají právě službu, nehovoří tak hla­sitě, jak je mezi vojáky zvykem. Jejich soudruzi to­tiž mají za sebou několika­hodinový noční nácvik na přehlídku 9. května. Vrá­tili se až к ránu a už od­poledne je čeká další por­ce nácviku. To vyžaduje alespoň nezbytnou dávku odpočinku. Proto se ubyto­vací prostory na Strahově podobají talk trochu ležen! blanicikých rytířů. Spí vo­jáci i velitelé. Na Prahu se ve své do­movské posádce těšili a na přehlídku se už tam začali připravovat. Každý den soutěži v plnění nácviko­vých úkolů. Dosud stále nejlepším je sedmý řad přehlídkového praporu těs­ně následován prvním řa­dem. Na nástěnných novi­nách rot jsou fotografie zachycující jednotlivé fáze pochodu, z kterých jasně vyplývá, kde jsou chyby, které se musí do 9. květ­na odstranit. Na nástěn­kách jsou i fotografie nej­lepších příslušníků rot. Jsou to četaři Vyroubal, Marian, Kašuba, Kubač, svobodníci Bednář, Hře­bejk, Čadek, Brada a vojí­ni Draholetý, Mocik a Ivan. Tábor se к poledni pro­bouzí s dobrou náladou. Vždyť neděle je prvním dnem, kdy je alespoň tro­chu přijatelné teplejší po­časí. Až do této doby nej­zaměstnanějším zařízením u všech přehlídkových pra­porů byly naftové agregá­ty na sušeni oděvů. Snad už i letní kino přestane být zimním а к jeho návštěvě vedle teplého oblečení ne­bude zapotřebí notné dáv­ky odvahy a otužilosti. Na nedostatek jídla ani kultury si opravdu nikdo nenaříká. Vedle •'‘ady filmů se konala nebo se připra­vují zajímavá vystoupeni úderek našich předních di­vadel a souborů, tanečních orchestrů, vojáci navštěvu­jí divadla, dělají exkurze za pamětihodnostmi Prahy apod. Hlavně však cvičí. Svou připravenost chtějí dokázat i 9. května, až bu­dou na Letenské pláni po­chodovat za historickou zástavou ružomberského ta­tranského svazku vyzname­naného Řádem republiky a dalšími vysokými sovět­skými i našimi řády a vy­znamenáními. Do té doby chtějí odstranit a vybrou­sit ty nedostatky, které snižují úroveň jejich vy­stoupení. JIŘÍ HECKO Na Strahově se cvičí... Před čtvrt stoletím v Malé pevnosti byla středa 2. května a do konce nejstrašlivějši války v dějinách lid­stva chybělo už jen něco málo přes Í5U hodin, byla to však ještě příliš dlouhá doba, než aby к miliónům pad­lých a zavražděných fašisty nepřibyly další nevinné oběti. Do Malé pevnosti v Terezíně ten den přijeli komisaři pražského qesta­­pa se seznamem lidí, kteří měli být neprodleně popraveni. Komisaři ge­stapa nejdříve seznam zkontrolovali podle vězeňské kartotéky. Zpráva o tom se rozšířila mezi vězni, kteří se mylně domnívali, že do pevnosti přijeli členové skupiny, která v neda­lekém ghettu vyjednávala s Meziná­rodním červeným křížem o propouště ní nemocných — v té době se zde začaly značně šířit případy onemoc­nění skvrnitým tyfem, bylo po poled ni, když dozorci na IV. dvoře začali vyvolávat celkem 56 jmen. A po dru hé hodině odpolední bylo slyšet první salvu popravčí čety. Po ní následo­valy další. Fašistická mašinérie smrti spáchala jednu z nejhrůznějších vražd na území* Cech. ( Pod slunečními paprsky t pod sněhovými mraky manifestovali le­tos na 1. máje naši pracující věrnost socialismu a podporu komu­nistické straně. Naše snímky z Prahy, Ostravy, Üsti n. L., Brna a Plzně dokumentují za mnohá další Msta naší vlasti letošní r& dostné oslavy. joto %. #piÝ д JjjgS 4

Next