Rudé Právo, květen 1973 (LIII/102-128)

1973-05-29 / No. 126

Proletáři všech zemí, spojte sei E PRÁVO UTERY DNES V LISTĚ: BYTY TÉMĚŘ BEZ PROBLÉMQ — po kritice u karlovarských stav­bařů str. 3 NEDOKONČENÝ ROZHOVOR — z cesty našeho zpravodaje M. Jelínka do jižního Vietnamu str. В ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO Í26 - ROČNÍK 53 (Právo lidu ročník 76) Kulturou lije celá naše vlus? Filmový festival pracujících • Hudební sezóna vrcholí PRAHA 28. května (krj — Pozornost kulturní veřejnosti se v těchto dnech upírá к našemu hlavnímu městu — vždyť probíhá významný mezinárodní hu­dební festival Pražská jaro. Ale bylo by mylné tvrdit, že kulturně vyžít se mo­hou naši občané jenom v Praze nebo Brně, Bratislavě a třeba Ostravě či Plzni. Pracovníci každého kulturního do­mu, osvětové besedy, galérie nebo mu­zea i v tom nejmenším městečku nebo vesnici se snaží Vyplnit a zpříjemnit volný čas svých spoluobčanů menší i větší kulturní událostí. Dnes jsme se podívali alespoň к některým ... FILM MÄ ZÁZEMÍ Filmové umění má málokde ve svě­tě takovou platnost, takové masové rozšíření jako u nás. Každoroční fil­mové festivaly pracujících patří к nej­větším, nejlidovějším kulturním akcím roku, patří к nejvelkolepějším mani­festacím kultury a kulturnosti naše­ho života. Nejde na nich tradičně jen o filmy, které se při nich promítají, nýbrž nejméně ve stejné míře o spo­­luaktivitu mnoha dobrovolných pra­covníků, organizátorů a vůbec všech, kdo se starají a namáhají, aby právě u nich měl letošní ročník (začne 14. června v Prešově a potrvá do konce měsíce) největší úspěch. Výběr děl, která obsáhne, dává záruku, že — bu­­de-li jen trochu příznivé počasí — čestně naváže na tradiční úspěchy dosavadních předcházejících ročníků. Film má u nás nesmírné zázemí i ve velkém ■ počtu amatérů. A nejsou to jen ti, kdo zachycují záběry ze života svých dětí. Mezi amatéry jsou :elé kolektivy natáčející dokumentární filmy o svém závodě nebo i hrané snímky, к nimž si píší sami scéná­ře, v nichž sami hrají všechny role. Ale jsou i takoví amatéři, kteří si zvolili jako koníčka filmy animované, to znamená kreslené, loutkové nebj například s figurkami z plasteliny. V t-.nrj&ii skončil celostátní festival ta­kových amatérských animovaných fil­mů s mezinárodní účastí. Konal se v Kladně a zvítězil v něm Jaroslav Čita, který rovněž obdržel zvláštní cenu za politický, pokrokově angažo­vaný Mm. Jak vidět, není v naši ze­mi populárnost filmového umění jen věcí pasivního přijímání, nýbrž i ne­malým prostředkem přímého, kultur­ního- a tvůrčího vyžití, vlastní masové tví rby. KONCERTNÍ PALETA Nejen Pražským jarem živ Je příz­nivec hodnotné hudby. Symfonická, komorní, operní a vokální tvorba zní v těchto dnech v programech hudeb­ních jar v Mariánských Lázních, Lu­hačovicích, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě, Trnavě, Košicích, Humenném, s velkým ohlasem se setkal už tra­diční Festival Antonína Dvořáka v Pří­brami. Pěvci z celé republiky se od 24. do 28. května účastnili II. pěvec­ké soutěže M. Schneidera-Trnavského v Trnavě, členové smyčcových a sym­fonických orchestrů lidových škol umění soupeřili od pátku do neděle v Brně na ústředním kole celostátní soutěže hudebních oborů LŠU, »Všed­ní« události vrcholící hudební sezó­ny — koncerty — však pokračují v neztenčené míře. OČIMA MLADÍ V Moravské Třebové probíhá výsta­va úspěšných soutěžních prací mla­dých fotografů Československa, na­zvaná Očima mládí. Jde již o třetí ročník realizování myšlenky, která vznikla v zájmovém kroužku Jednot­ného klubu pracujících v Mor. Třebo­vé. Letos obeslali soutěž 204 mladí fotografové 1375 snímky. Porota vy­brala a vystavila 114 fotografií 54 autorů. (Návštěvníky jistě zaujme práce dvanáctileté Romany Cechové (Pokračování na str. Z.) Srabínského Kroměříž 100 LET UPLYNE LETOS od založení prvního uměleckoprůmyslového muzea v českých zemích, moravského Umělecko­průmyslového muzea v Brně, které ve své nově Instalované expozici a deposttářích soustřeďuje vzácné doklady životního stylu člověka od období gotiky po současnost. Moderní skleněná plastika (na snímku) — vynikající dílo čs. sklářských umělců. Foto ČTK — V. KORČAK Diplomatické styky Kuba-Argentina Nová etapa v argentinské zahraniční politice BUENOS AIRES 28. května (ČTK) — Nová argentinská vláda obnovila v pon­dělí diplomatické styky s Kubou. Oznámil to argentinský president H. Cámpora po hodinovém rozhovoru s kubánským presidentem O. Dorticósem, který je na návštěvě v Argentině. Argentina přerušila s Kubou diplo­matické styky na počátku roku 196L v důsledku usnesení Organizace ame­rických států, které tehdy prosadila delegace USA. Argentina se tak stala již desátou latinskoamerickou zemí, která udržu­je s Kubou diplomatické styky. Navázáním diplomatických styků s Kubou začíná vláda H. Cámpory no­vou etapu argentinské zahraniční po­litiky, vytyčenou v předvolebním pro­gramu vládní koalice Justicialistické fronty osvobození (Frejuli). Tato po­litika má spočívat v udržování styků se všemi zeměmi světa, se zvláštním zaměřením na upevnění latinskoame­­rické solidarity. Komunisté z ilegality Komunistická strana Argentiny za­čala znovu otevírat své sekretariáty v Buenos Aires a dalších městech. V neděli zrušil nový argentinský parlament represivní zákony, mezi nimi protikomunistický zákon, zaka­zující činnost KS Argentiny. Po sedmi letech vojenské vlády tedy bude stra­na znovu působit legálně. Komunistická strana Argentiny má okolo 150 000 členů. Za poslední dva roky do ní vstoupilo 40 000 lidí. □ Německá demokratická republika a Argentina se rozhodly navázat diplo­matické styky. Dva milióny Chilanů na brigádě SANTIAGO DE CHILE 28. května (ČTK) — Přes dva milióny lidí se v neděli zúčastnily v Chile Dne dob­rovolné práce. Pracovalo se v prů­myslu, zemědělství, v nemocnicích i ve školách a na úpravě měst a vesnic. Brigád se zúčastnili i ministři vlády Lidové jednoty a diplomaté ze so cialistických států. Personál čs. vel vyslanectví pracoval ve středisku po zemkové reformy nedaleko Santiaga Chilský vicepresident Almeyda zhodnotil celostátní den dobrovolné práce jako pádnou odpověď lidu re akčním silám, které by chtěly zvrátit vývoj v Chile a rozpoutat proti Allen­­dově vládě válku. * 1973 KVĚTEN CENA 50 HALÉŘO Delegace do Moskvy PRAHA 28. května (z) — Na po­zvání ÚV KSSS odletěl v pondělí do Moskvy tajemník Ov KSČ Jan Baryi spolu s vedoucím oddělení Ov KSČ Júliusem Vargou. Na ruzyňském letišti se s nimi roz­loučili tajemník ÚV KSČ Oldřich Švestka a zástupci vedoucích oddě­lení ÚV KSČ Vladimír Žižka a Josef Poláček. Rozloučení byl přítomen též velvyslanec SSSR v ČSSR V. V. Mac­­kevič. Představitelé FS ve Varšavě V čele delegace Alois Indra • Pracovní beseda v Sejmu VARŠAVA 28. května (Od našeho zpravodaje) — Na pozvání presidia Sejmu PLR přiletěla v pondělí na oficiální přátelskou návštěvu do Varšavy osmičlen­ná delegace Federálního shromážděni ČSSR. Delegaci, kterou vede člen před­sednictva OV KSČ a předseda FS Alois Indra, na letišti Okecie srdečně přivítal maršálek Sejmu PLR St. Gucwa, člen politického byra a tajemník OV PSDS Fr. Szlachcic a další oficiální osobnosti. Přivítání byl přítomen i čs. velvyslanec v Polsku J. Mušal. Pří přátelském přivítání na letišti A. Indra a St. Gucwa přednesli krát­ké přípitky. A. Indra poděkoval pre sidiu polského Sejmu za pozvání a vyjádřil přesvědčení, že tato návště va přispěje к dalšímu prohloubení a upevnění tradičního přátelství mezi našimi národy. Maršálek Sejmu S1 Gucwa zvláště zdůraznil, že obou­stranná výměna zkušeností v práci nejvyšších zákonodárných sborů obou zemí jistě přispěje к dalšímu prohlou benl spolupráce obou parlamentů. Ujistil delegaci FS, že bude mít mož nost na vlastní oči se přesvědčit o úspěšné realizaci usnesení VI. sjez­du PSDS. Ještě v dopoledních hodinách dele­gaci přijal maršálek Sejmu St. Guc­wa. Potom delegace v budově Sejmu besedovala s představiteli sejmových komisí. Vedoucí delegace FS A. Indra na­črtl v hlavních rysech strukturu a metody práce Federálního shromáž­dění. Naše současná návštěva — řekl — zvlášť jednání s vámi, představite­li jednotlivých komisí, bude velmi prospěšná i pro praxi našeho Fede­rálního shromáždění. V odpoledních hodinách si delega­ce Federálního shromáždění prohléd­la historické památky Varšavy, se­známila se s výstavbou města, které bylo fašisty z více než čtyř pětin zni­čeno a dnes — 28 let po osvobození — patří mezi největší, nejmoderněj­ší metropole Evropy. Po prohlídce města delegace položila věnec na hrob Neznámého vojína. □ Maršálek Sejmu St. Gucwa uspořá­dal na počest delegace večeři. V přípitku na počest čs. delegace St. Gucwa uvedl, že národy ČSSR a Polska v současné době pojí společná / Pokračováni na str. 7.1 Pokračovalo jednání v Káhiře KÄHIRA 28. května (ČTK) — Dele­gace pražského městského výboru KSČ, vedená členem předsednictva OV KSČ a vedoucím tajemníkem MV KSČ v Praze A. Kapkem, která je na ná­vštěvě v Egyptě, navštívila v pondělí průmyslový komplex na výrobu oceli v Helvánu nedaleko Káhiry, vybudo­vaný se sovětskou pomocí. Delegace dále navštívila vodárnu v Tábínu nedaleko Káhiry, která je budována s čs. pomocí. Odpoledne pokračovaly v Káhiře rozhovory mezi delegací pražského MV KSČ a delegací Arabského socia­listického svazu, kterou vede první tajemník Muhammad Hafiz Ghanam. Antonín Kapek při nich seznámil de­legaci ASS se situací v KSČ a v ČSSR a vysvětlil čs. koncepci spolupráce mezi ASS a KSČ. Odpověď na výzvu z Žiaru nad Hronom BRNO 28. května (ČTK) — Ing. Rostislav Krejčí z útvaru metalurgic­kého rozvoje n. p. Slatina v Brně od­pověděl jako první v Jihomoravském kraji na podnětnou iniciativu ing. J. Maršálka ze Závodu Slovenského národního povstání v Žiaru nad Hro­nom, který vyzval techniky, aby ná­rodnímu hospodářství ročně ušetřili 100 000 korun, a talt částečně splatili dluh vůči společnosti za vynaložené prostředky na Jejich studium. R. Krejčí se mj. zavázal, že v rámci odborářské miliardy dosáhne letos nejméně 100 000 korun potvrzených úspor na základě zlepšovacích ná­vrhů a patentů. Dále rozšířil svůj zá­vazek z minulého roku na úsporu le­govaného materiálu využitím a zpra­cováním legovaného odpadu, zejména u chrómu, niklu, molybdenu a vanadu. Úspora se projeví především ve Spo­jených ocelárnách v Kladně a v Tři-; neckých železárnách. ШШ111ШШШ1Ш1111Ш1ШШ1ШШ11Z REPORTÉROVA ZÁPISNÍKU Denně ohlašují národní výbory z riejrůznějších míst republiky splnění některé z důležitých akcí svého volebního programu. Tam dokončili nové kul­turní zařízení, jinde předali veřejnosti dům služeb, v dalším místě otevřeli novou mateřskou školu... V Plzni zapsali na listinu splněných bodů zvlášť významnou položku, nový chirurgický pavilón fa­kultní nemocnice. Má v něm svůj Stánek chirurgic­ká, radiologická a ortopedická klinika i urologické oddělení, je tu dále šest samostatných operačních sálů s klimatickým zařízením, ortopedické dílny a další. Mnohé napoví též částka 36 miliónů korun, která byla na výstavbu pavilónu a jeho vybavení vě­nována. Se zaujetím odborníka, ale také člověka, který si hluboce cení a váží péče našeho socialistického zří­zení o rozvoj zdravotnických služeb, zasvětil mne do činnosti jedné z klinik profesor MUDr. Zdeněk Chudáček, DrSc.: »Na naší radiologické klinice — včetně detašovaných pracovišť — se ročně zhotoví kolem sto padesáti tisíc rentgenových snímků. To bylo zatím, jejich počet neustále stoupá. Moderní rentgenologii netvoří jen prosté snímky plic a kostí či vyšetřování žaludku a střev, ale také složitá rent­genová vyšetření mozku a míchy, močových a žlu­čových cest, tepen, žil, míznic, srdce a dýchacích ústrojí. Ano, to všechno je prováděno na radiolo­gické klinice.« Jen v roce 1972 provedli pracovníci kliniky mimo jiné tisíc pět set vyšetření cév a srdce. Ta lze pro­vést jen na složitých přístrojích, které umožňují po . řídit velké množství snímků během několika vteřin. Běžně používanou rychlostí jsou dva až tři snímky během několika vteřin, při rentgenkinematograíL na šestnáctimilimetrový nebo pětatřicetimilimetorvý filmový pásek je to až Osmdesát snímků za vteřinu »Předpokladem rychlosledového snímkování a vy­šetřování srdce a cév vůbec je vysoce výkonný rent­genový přístroj, zesilovač rentgenového obrazu, mě­niče filmů, rentgenkinokamera, sedmdesátimílimet­­rová či stomilimetrová kamera a rentgentelevize.' Rentgentelevize doplněná záznamem na magnetofo­nový pásek se stává cenným pomocníkem i při jed­nodušších vyšetřeních,« doplňuje profesor Chudá­ček. Bylo by možné ještě hovořit o velkém významu tomografů v moderní rentgenologii. Jsou to pří­stroje, které dovolují pořizovat vrstvové rentgenové snímky. Na nejmodernějších lze zhotovit vrstvy o tloušťce jednoho milimetru. Profesor Chudáček oceňuje také práci stavbařů, kteří se na výstavbě podíleli. »Kdyby to nebyl tak dobrý kolektiv, především kolektiv pracovníků Po­zemních staveb v čele s dílovedoucím Václavem Užitek pro všechny Uhlíkem, nevím, jak by to dopadlo. Měli s námi trpělivost, respektovali naše dodatečné návrhy a nápady na úpravy projekce i přímo některých drob­nějších věcí na stavbě. My to pokládáme za velmi důležité. Propojovala se tu skutečně dokonale praxe s teorií, denně se tu dávaly do souladu názory bu­doucího uživatele díla s názory stavbařů tak, aby to prospělo především účelu. To přece u ihvestic nebývá.« »Bylo to tak!« přisvědčuje soudruh Uhlík. »Samo­zřejmě že to pro náš podnik jako generálního doda­vatele nebylo zvlášť výhodné, ale přece nemůžeme dělat jen to, co je pro nás výhodné. Musíme dělat především tak, aby se stavbou byli spokojení její uživatelé.« Společné dílo — i když je to nezvyklé tak nazvat — lékařů a stavbařů — je tedy hotové. V posledních letech se udělalo v Západočeském kraji vůbec mnoho pro rozšíření a zlepšení zdravotnických slu­žeb. Přehled o tom mi podal MUDr. Oldřich Neu­­barth, vedoucí odboru krajského národního výboru: »Porovnáme-li například výši neinvestičních pro­středků ve zdravotnictví, které byly v kraji vynalo­ženy v průměru na jednoho obyvatele v roce 1965, činilo to 490 korun, dnes už je to 933 korun. К tomu je třeba přičíst i investice vložené do zdravotnictví. Za posledních pět až šest let bylo v kraji investo­váno do nových zdravotnických zařízení 285 miliónů korun. Jsou to investice kromě těch, které byly po­staveny v rámci účelové výstavby v sídlištích. Například jeden jediný přístroj pro rentgenologic­­kou kliniku, o které je řeč, stojí statisíce korun. Ani vyšetření není právě laciné, i když jsou jich za rok jen v této klinice desítky tisíc ...« Ano, prostředky, které naše společnost vynakládá na zdokonalení péče o zdraví občanů, jsou úcty­hodné. Zdravotnická zařízení slouží všem bez roz­dílu a bezplatně. Zdá se to už jako samozřejmost, ale právě na takových skutečnostech si uvědomu­jeme základní přednosti socialistického zřízení. VACLAV JAKL IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIHIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIlIllllllllllllllllllllIllllllllllllilllllllllllllllllllllllllllllHIIIIIIII Nový chirurgický pavilón. Foto J. FIDLER > DŮLEŽITOU SOUČÁST DODÁVEK, které na základě dvoustranných smluv uzavřel PZO Motokov v rámci RVHP, pokrývá závod LIAZ v Mnichově Hradišti. Pro Bulharsko, Polsko, NDR, SSSR a Maďarsko vyrábějí Jeho pracující nákladní automobily nebo jejich podvozky. Jen v letošním roce tvoří exportní úkoly zá­vodu na 8 tisíc vozidel. Tahače typu RTTN pro chladírenské návěsy (na snímt ku) Jsou určeny pro SSSR. Foto ČTK — J. ŠAROCH Vytvořeno dílo v hodnotě přes 640 miliónů korun L. Štrougal přijal představitele Západočeského kraje PRAHA 28. května (ČTK) — Předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal přijal v pondělí v Praze představitele Západočeského kraje — vedoucího tajemníka KV KSČ )ana Šimka a předsedu Západočeského KNV Adolfa Starého, kteří ho informovali o plnění dlouhodobého závazku Západočeského kraje na léta 1972—1975, uzavřeného na počest 30. výročí osvobození Československa So­větskou armádou. Pod vedením stranických orgánů se dále upevnila spolupráce národních výborů s orgány a organizacemi Ná rodní fronty a se závody nejen v rámci kraje a okresů, ale 1 v řadě měst a obcí. První rok volebního ob­dobí se vyznačoval zvýšenou aktivi­tou a tento vývoj pokračuje 1 v le­tošním roce. Hodnota celokrajského závazku na rok 1972 představovala 495 613 000 korun. Ve skutečností bylo v roce 1972 na úseku zlepšování životního a pracovního prostředí vytvořeno dílo v hodnotě 640 408 000 Kčs. Občané od­pracovali při zvelebovacích akcích celkem 24 363 067 brigádnických ho­din zdarma. Vybudováno bylo např. více než 52 000 m vodovodů a kanalizací, té­měř 200 km místních komunikací, přes 150 autobusových čekáren a přes 50 požárních zbrojnic, 12 kulturních domů, téměř 50 potravinářských pro­dejen a stejný počet dětských hřišť, 11 sportovních stadiónů a mnoho dal­ších potřebných staveb. Západočeští občané chtějí stejným tempem zlepšovat životní a pracovní prostředí i v letošním roce. Podle dosud uzavřených závazků překročí hodnota vytvořeného díla 478 mil. korun. Předseda vlády ČSSR L. Štrougal představitelům kraje srdečně podě­koval za dosažené výsledky při plně­ní přijatých závazků a popřál jim mnoho úspěchů v této záslužné čin­nosti 1 v letošním roce. Desetitisíce vězňů v Thieuových žalářích Zpráva kanadského duchovního Belangera a profesorky Lebelové ■ Saigonský vrtulník s označením mezinárodní komise HANOJ/SAIGON 28. května (ČTK-zr) — Přinášíme z jižního Vietnamu ne­zvratné důkazy, že Thieuova vláda opravdu drží ve svých žalářích desetitisíce politických vězňů a že tito vězňové jsou mučeni, praví se ve zprávě pátera Belangera a profesorky Lebelové, kterou citovala Vietnamská tisková kan­celář. Dvojice z pověření kanadské sek­ce Mezinárodního výboru pro osvo­bození jihovíetnamských politických vězňů navštívila koncem dubna jižní Vietnam, aby prověřila tvrzení sai­gonské vlády, že v zemi političtí věz­ni nejsou. Přesvědčila se o opaku. Rozsáhlá zpráva stanoví v úvodu definici politického vězně a dále od­haluje jejich tři kategorie: ■ Do první začleňuje civilní oso­by protiprávně odsouzené místními tribunály saigonské armády. Je jich asi 27 000. ■ Druhá kategorie jsou vězni ve vyšetřovací vazbě: podle jihovietnam­­ského zákona nemůže být delší než 48 hodin, ale ve skutečnosti trvá obvykle přes tři měsíce, aniž s uvěz­něným začal jakýkoli proces, praví se ve zprávě. ■ Do třetí skupiny patří vězňové, kteří se stali obětí neblaze proslulé­ho zákona 004 z roku 19BS. Podle zmíněného zákona může být občan odsouzen i místním policejním náčel­níkem »za přestupek proti národní obraně nebo veřejné bezpečnosti«. Proti rozsudku není odvolání a taxa dva roky vězení se libovolně obno­vuje. □ V Saigonu bylo v pondělí oznáme­no, že skupina členů mezinárodní kontrolní a dozorčí komise objevila v minulých dnech v oblasti mekong­­ské delty helikoptéru jihovíetnamské armády, která nesla na spodní části svého trupu označeni, které je vyhra­zeno mezinárodní komisi. Vysvětlení saigonského režimu pro toto vážné porušen* mírové dohody je skutečně svérázné. Helikoptéra byla prý dříve zapůjčena mezinárod­ní komisi a po jejím navrácení sai­gonské armádě prý jen vinou malíře nedošlo к odstranění tohoto ozna­čení. Představitelé VDR upozornili již několikrát na to, že jihovietnamská armáda používá helikoptéry s ozna­čením mezinárodní kontrolní a dozor­čí komise ke špionážním letům. 5600 případů porušení dohody v Laosu Za tři měsíce po podepsání Doho­dy o obnovení míru v Laosu ji Spo­jené státy a vientianská vláda naru­šily v 5BD0 případech. Oznámila to agentura Vlastenecké fronty Lao­su. Do svobodné zóny byly také vyslány stovky diverzních a průzkum­ných skupin generála Vang Paa, vy­cvičených na americké základně v thajském Udonu. DOPIS DNE Když celá naše vlast oslavovala 25. výročí Vítězného února. Já Jsem měl své sedmdesáté narozeniny. Jsem už sám, bydlím и své sestry, která Je vdovou, vychovala dávno své dvě dcery a Je babičkou. Často spolu roz­mlouváme, posloucháme rádio, díváme se na televizi. My stáří máme velkou výhodu. Můžeme na základě vlastních zkušeností O čem my jen snili porovnávat rozdíl mezi kapitalismem a dnešním socialistickým zřízením. Vzpomínám někdy na buržoazní republiku, kdy Jako kvalifikovaný frézař Jsem marně chodil od fabriky к fabrice, kdy jsem byl vděčen za práci pomocného dělníka, bez pojištění, na stavbě. Vždyt já Chtěl původně stu­dovat o pro nedostatek peněz jsem musel školy nechat. Takové starosti naši mladí vůbec nemají a nedovedou pochopit. Dnes kdo chce dělat, prá­ci má. Se sestrou také srovnáváme oblečení v době našeho mládí a nyní. Dnes nikdo nepozná, zda jde dělník, úředník čí venkovan. I to dává »punc* naší společností a z toho mám upřímnou radost. O čem my jako mladí jen snili to se dnes stalo skutkem. FRANT. CHOCHOLA, Ralíškovice I I

Next