Rudé Právo, srpen 1976 (LVI/182-207)
1976-08-02 / No. 182
PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA více než čtvrtina оьш - téměř m m^штштшттшшшшшшшшшштшштшяттт^ж__ 548 300 tun, COŽ je 26,2 procenta — r v se dostala do státních sýpek v CSR ČÍSLO 182 — ROČNÍK 56 (Právo lidů ročník 79) CENA 50 HALÉŘŮ do konce července, přibyly další . okresy — Brno-venkov, Znojmo a P racující v zemědělství usilují o to, aby se sklidilo kvalitně a s co nej menšími ztrátami všechno, co na polích i v mimořádně složitých podmínkách vyrostlo. Každodenní poctivnu a obětavou prací na nejrůznějších úsecích »žňové fronty« tak zemědělci za vydatné pomocí pracujících dalších odvětví národního hospodářství, členů společenských organizací Národní fronty, příslušníků ozbrojených složek a ostatních občanů odpovídají na provolání ÜV KSČ a vlády ČSSR ke žním. Konkrétními činy vyjadřují pochopení naléhavosti tohoto úkolu, tak významného v zájmu zajištění výživy lidu. Jak už provolání také patřičně zdůraznilo, netýká se však příkaz dne — sklidit s co nejmenšími ztrátami veškerou úrodu — pouze obilí, třebaže je pochopitelně nejvýznamnějším produktem rostlinné výroby, к němuž je soustředěna také největší pozornost. I v těchto žňových dnech je totiž nezbytné věnovat nemenší péěi také dalším úkolům, zejména naplňování fondů krmiv pro živočišnou výrobu. Řečeno slovy provolání, jde především o zabezpečení co nejvyšši sklizně, řádného zpracování a uskladnění objemných krmiv. Důležitou úlohu objemných krmiv v celém komplexu zabezpečování dalšího úspěšného rozvoje naší zemědělské výroby vyzvedl- už XV. sjezd strany. Právem vyslovil nespokojenost s výsledky, které na tomto úseku rostlinné výroby v uplynulých letech zemědělské podniky dosahovaly, a zdůraznil nezbytnost zlepšování situace, zejména pokud jde o zvyšování intenzity pěstováni jak víceletých pícnin na orné půdě, tak travních porostů na loukách a pastvinách. Podstatné zlepšení situace ve výrobě objemných krmiv, v jejich množství a kvalitě sjezd označil doslova za východisko к zefektivňování a zhospodárňování živočišné výroby. Především však za jeden z nejvýznamnějších faktorů potřebné racionalizace spotřeby zrna a lepšího hospodaření s jádrem při výkrmu hospodářských zvířat. Proto byl také požadavek výrazně zvýšit intenzitu pěstování objemných krmiv a zabezpečit jejich kvalitní sklizeň, konzervaci a skladování Směrnicí pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR v letech 1976—1980 označen za jeden z hlavních úkolů zemědělství v šesté pětiletce. A prakticky postaven na roven zabezpečování dalšího růstu a zkvalitňování produkce obilovin. Lze říci, že jak zemědělské podniky v celé republice, tak i řídící orgány zemědělství se do vytváření podmínek pro úspěšné splnění oprávněného a naléhavého požadavku pustily s plnou odpovědností. Je třeba ocenit, že zvýšenou péčí věnovanou ošetřování luk a pastvin i porostů víceletých pícnin už na jaře většina družstev a statků vytvářela dobré předpoklady pro úrodu. I zde však nepřízeň počasí v průběhu vegetace — zejména dlouhé období nízkých teplot v jejím počátku — vykonala své. Právem byl pro první seč pícnin vytyčen cíl: dobře sklidit a co nejkvaiitněji zabezpečit konzervaci i uskladnění všeho, co na polích a loukách narostlo. Oprávněně se obrátila pozornost na to, aby pro zabezpečení dostatku kvalitních krmiv byly všude využity všechny zdroje, které u nás máme. Nevyjímaje horské louky, které v minulosti pro nepřístupnost mechanizačním prostředkům bývaly zpravidla opomíjeny. Nevyjímaje další plochy travin včetně silničních a železničních příkopů a náspů, zahrad a ostatních zdrojů. Zásluhou opravdu odpovědného přístupn všech pracujících zemědělských podniků, ale také vydatné pomoci tisíců brigádníků z nezemědělských odvětví byl pro zabezpečení tohoto úkolu udělán velký kus práce. Provolání doslova vyzvalo к zintenzívnění pomoci při sklizni pícnin, aby bylo využito každého stébla trávy. Stalo se inspirujícím zdrojem širokého hnutt brigád. A konkrétními odpověďmi na jeho naléhavá slova json tisíce tnn sena i kvalitní píce v dalších formách konzervace, získané do krmivových fondů většinou i z mnoha ploch, které nebyly léta využívané. To všechno je mimo jiné dalším výrazným svědectvím, že nikomu u nás není lhostejné, jak se podaří zemědělcům i v náročných a složitých klimatických podmínkách letošního roku splnit úkoly. Společným úsilím zemědělců i pracujících dalších odvětví bylo pro zabezpečení dostatku objemných krmiv uděláno nemálo, ale nezískalo se dosud vše. I nadále je proto potřebné usilovat o další naplňování fondů krmiv kvalitní objemnou pící. I když zejména víceleté pícniny a mnohde i louky postihlo sucho velmi ciíelně. což se projevuje v podstatně zmenšených možnostech pro druhou seč, jsou ještě stále rezervy, které je nezbytné využít. Je ještě dost a dost příležitosti pro další iniciativu, pro další ochotné ruce brigádníků. Kromě zabezpečování sklizně z ploch víceletých pícnin či luk a pastvin poskytují tyto dny ještě jednu příležitost к rozhojňování fondů krmivové základny. Mají jí v rukou zemědělské podniky. Je to pohotové využití ploch polí po sklizené úrodě obilí к zasetí strništních směsek. V minulých ietech si sice v mnoha družstvech a statcích dříve vcelku běžné pěstování směsek odvykli, protože nedostatek zeleného krmení je к tomu nenutil, letos by však lato nemalá rezerva rozhodně neměla zůstat nevyužita. Oba prvořadé úkoly těchto dnů kladou nesporně značné nároky jak na samotné zemědělce, tak i na řídící orgány. Je třeba udělat vše pro to, aby nepřišlo zbytečně nazmar jediné zrno z úrody obilí, aby také bylo využito maximum z toho, co vyrostlo či ještě vyroste na loukách a dalších plochách pícnin. Má-li dnes na světovém trhu obilí vpravdě nenn zlata, má kvalitní píce pro naše zemědělství nesporně cenu zrna. 0 každé stéblo trévy RACIONALIZACE TRVALOU METODOU V ZÄVODECH Hledají další úspory surovin PRAHA 1. srpna (Od našich zpravodajů) — Opatřování dostatku surovin pro náš zpracovatelský průmysl bude stále složitější a samozřejmě i nákladnější. U základních a rozhodujících je máme perspektivně zajištěny dodávkami ze zemí přátel, především ze Sovětského svazu. V tomto smyslu máme zajištěnu jistotu i do budoucna. V žádném případě však se surovinami nemůžeme nakládat nehospodárně. Požadavek vyššího zhodnocování surovin se dotýká všech odvětví, každého oboru a závodu. Na všech pracovištích je bezpodmínečně nutné se zamýšlet, v jakém směru se dá dosavadní postup zlepšit, jak z materiálů a surovin vyrobit kvalitnější výrobek s vyšší užitnou hodnotou a tím i prodejnější na našem či zahraničním trhu. Přestože dosud na tomto úseku činnosti nelze vyslovit plnou spokojenost, v průběhu páté pětiletky se podařilo dosáhnout značných úspor. Zejifténa . tehdy a tam, kde problémy a úzká místa podrobili soustavně pozornosti. Velký význam v zhospodárnění využívání surovin měly komplexní racionalizační brigády stejně jako angažovanost techniků i socialistická soutěž cílevědomě zaměřená na dosažení co nejvyšších úspor. DOBRÝ ČIN VALCÍŘD Ve Válcovnách trub a železárnách v Chomutově patří mezi nejúspěšnější kolektivy soutěžící o úspory surovin brigáda socialistické práce v ťažírně IV. Cíl si valcíři stanovili náročný: snížit při výrobě trubek z legovaných ocelí spotřebu materiálu 0 10 kilogramů na každou tunu finálních výrobků. Kolik к tomu bylo třeba vynaložit úsilí i práce navíc, nikdo nespočítal. Jisté je jedno: záměr valcířů našel plnou podporu u stranické organizace, dílenského výboru ROH a organizace SSM. Byla utvořena komplexní racionalizační brigáda, která všech- Olympijské hry skončily Slavnostním defilé sportovců a sportovkyň z nejrůznějších koutů světa byly dnes, v pondělí, hodinu po půlnoci našeho času zakončeny na hlavním olympijském stadiónu v Montrealu XXI. letní olympijské hry 1976. Patnáctidenní sportovní boje přinesly ve většině soutěží vynikající výkony, což potvrzují nově vytvořené světové rekordy v plavání, atletice, vzpírání 1 jiných sportech. Měření sil nejlepších sportovců světa skončilo velkým úspěchem reprezentantů Sovětského svazu a Německé demokratické republiky, kteří získali nejvíce olympijských medailí a v neoficiálním hodnocení zemí obsadili prvá dvě místa. Poslední den atletických soutěží přinesl další medaili i našim barvám. Zasloužila se o ni Helena Fibingerová třetím místem ve vrhu koulí. Bližší podrobnosti o závěrečných dvou dnech olympijských her přinášíme na str. 7 a 8. (u) no dobře promyslela, a pak se začala realizovat řada navržených techmckoorganizačních opatření. Hlavní úlohu při tom sehrála výborná spolupráce techniků s valcíři. Upravili například dělicí zařízení pro řezání krátkých konců a zaměřili se na zpracování všech použitelných zbytků. Zavedli také nové kalibrace, důkladně prověřili celou technologii výroby, nechali udělat nové návrhy a úpravy stroje. Zvolili méně pohodlnou cestu, přísnější měřítka jeden vůči druhému a krok za krokem měnili pracovní zvyklosti a rutinu. Iniciativa valciřů a a techniků v tažírně IV. přináší pozoruhodné výsledky. Na jednu tunu antikorozních trubek ušetří v průměru ne deset, ale skoro třináct kilogramů ocelí, což představuje roční úspory v částce přes 800 tisíc korun. Není to však jejich konečný cíl ve snižování spotřeby legovaných ocelí. Podle uzavřeného závazku chtějí i novými racionalizačními opatřeními ušetřit další tři kilogramy materiálu na každou tunu antikorozních trubek a současně usilují 1 o zvýšení časového využití výkonného technologického zařízení nejméně o pět procent. ÚSPORY ZE SPOLUPRÁCE (lc) Pro výrobce ledniček a zejména svítidel v novozámeckém Elektrosvitu znamenají kartónové obaly značné, mnohamilionové náklady. Když přijali na počest XV. sjezdu KSČ celopodnikový socialistický závazek, v jednom z jeho bodů si vytyčili dosáhnout úsporu na hutním a obalovém materiálu v hodnotě 940 tisíc korun. (Pokfaěovůnt na str. 2.) Geologické úkoly Saljutu 5 Kosmonauti se věnují výzkumu pro mnoho odvětví národního hospodářství • Realizace výsledků pozorování vesmíru MOSKVA 31. července (ČTK) — Posádka sovětské orbitální stanice Saljut 5 — Boris Volynov a Vitalij Žolobov — absolvovala během přípravy к letu kurs geologie, nauky o materiálech a geofyziky, aby inohia v kosmu plnit radu složitých výzkumů Země: lí úkolům letu patří: — snímkování území SSSR na jih od 52 stupně severní šířky a vizuální pozorování přírodních útvarů; — sestavení map v měřítku 1:1000 000 a 1:500 000; — analýza tektonické struktury území s cílem objevit oblasti perspektivní pro těžbu ropy, zemního plynu a rud; — výzkum oblasti přilehlých к projektovaným hydrotechnickým stavbám; — pořízení snímků pro komplexní průzkum území sousedících s východním úsekem budované bajkalsko-amurské železniční magistrály; — studium seizmické aktivity a stanovení stupně nebezpečí sesunů, a lavin v horských oblastech; — pozorování vzniku bouří a uragánů; — operativní předávání informací o požárech lesních porostů. Při výpravách na dřívějších saljutech přivezli kosmonauti na Zemi několik set spektrogramů í obyčejných fotografií. Mnohá odvětví národního hospodářství mají před sebou reálné perspektivy vytvořit na oběžné dráze trvalou operativní kontrolu stavu přírody na. celé planetě. Na palubě stanice Saljut 5 se provádí snímkování různých oblastí Sovětského svazu a současně se propracovává metodika výzkumů. Podle materiálů shromážděných kosmickým snímkováním byla vytvořena série přírodních map řady oblastí SSSR: strukturální a geologická, geomorfologická, mapa půd, pozemního reliéfu a podzemních vod. Zvláště podrobně propracovaly posádky Saljutu 3 a Saljutu 4 kosmický »portrét« poloostrova Mangyšlak v Kaspickém moři a přilehlých oblasti. Za jasného počasí tam lze z paluby Saljutu 5 již zpozorovat zařízení pro těžbu ropy, vybudované na základě geologických předpovědí z kosmu. Vytvořit atlas ochrany přírody tak obrovské oblasti, jako je Krymský poloostrov, za dva roky bylo možné pouze z mimozemské oběžné dráhy. Na snímcích je zřetelně vidět, které půdy a jakými prostředky je možno zachránit před zasolováním, erozí, dále jak hluboko je spodní voda a jak ji lze využít pro zavodňování. 1976 ČINY - NEJLEPŠ1 ODPOVĚĎ NA PROVOLÁNÍ KE ŽNÍM Záležitost nás všech V sobotu a v neděli tempo nepolevilo • Bez ohledu na nepřízeň počasí • V cíli okresy Brno*venkov, Znojmo, Uherské Hradiště a Vyškov • Ani zrno nazmar PRAHA 1. srpna (Od našich zpravodajů a ČTK) — Rozlehlé družstevní lány v nížinách stejně jako pole vinoucí se po úpatích kopců a pahorkatin poskytovaly v sobotu a v neděli stejný obraz, jenom v sobotu vyjelo do polí 10 046 kombajnů, v neděli se jejich počet vzhledem ke Spatnému počasí značně snížil. Na všech místech šlo o naplnění dvou nejzákladnějších úkolů těchto dnů — o zabezpečení sklizně obilí a o sklizeň píce. V místech, kde se ještě před několika dny táhly zlatisté lány obilí, se již černá zem připravovaná к zasetí ozimých směsek. Ať navštívili naši zpravodajové kterýkoliv kout naší republiky, místa, kde se již čestně vyrovnali s úkoly, které jim stanovil plán, stejně jako družstva, kde se žně teprve rozběhly, všude nacházeli desítky a stovky družstevníků i brigádníků, kteří se obětavou prací, iniciativními nápady snaží o to, aby letošní sklizeň byla opravdu bezztrátová a co nejrychlejší. Mnohde práce nezastavily ani deště či bouřky, místo kombajnů vyjely do polí traktory, jejichž osádky svážely slámu, podmítaly a připravovaly půdu к dalšímu osevu. 4 Uherské Hradiště — kde zemědělské podniky nákupní úkoly splnily. Do prvního srpnového dne vstupovala nákupní střediska v jednotlivých krajích s následujícím stavem: na jižní Moravě měla nakoupeno již 60 procent obilí, v severních Čechách téměř čtvrtinu, na severní Moravě a ve středních Čechách téměř pětinu. Ve Východočeském kraji překročili první desetinu z plánovaného úkolu, v Západočeském to bylo 8 procent a v Jihočeském zatím 4,5 procenta. Ospěšně pokračoval nákup řepky. Od čtvrtka do soboty večer jí v ČSR přibylo téměř 30 procent a do konce července činila bilance přes 66 330 tun, což je zhruba 73 procenta. V neděli večer splnit letošní nákup obilí již šestý jihomoravský okres —Vyškov. V období pouhého týdne zaplnili zemědělci sýpky 37 780 tunami zrna. Zásluhu na rychlém splnění má nejen dobrá organizace práce kombajnových osádek, ale i 24hodinový denní provoz příjmových skladových linek. Pšenice sklizená na Vyškovsku má velmi vysokou pekařskou hodnotu. Vítaná pomoc Letošní žně nejsou jen záležitostí družstevníků. Podílejí se na nich i dělníci, studenti, svazarmovci, obyvatelé měst i vesnic, kteří tak svými činy konkrétně dokumentuji svůj vztah к provolání ÜV KSČ a vlády ČSSR ke žním, ukazují, že letošní žně jsou skutečně záležitostí nás všech. V sobotu přišlo pomoci družstevníkům 11 370 brigádníků. Brigádníky na pomoc zemědělcům při žních a na sklizeň sena z horských luk vysílají jednotlivé doly severočeského hnědouhelného revíru. Vice než pět stovek svazáků ze čtyřiceti základních organizací SSM na Znojemsku se v sobotu zapojily do úklidu slámy z polí, svezli ji z více než 60 hektarů. Členové brigády socialistické práce opravny autobaterii z karlovarského výrobního družstva Vřídlo přednostně vybavili zemědělské stroje 320 akumulátory. Svazáci z Okresní správy silnic v Prostějově sklidili seno z příkopů z více než stokilometrového úseku. Výtěžek ze sběru pícnin, v němž i nadále pokračují, věnuji. Fondu solidarity. Sto padesát metráků sena přinesla iniciativa komunistů, členů organizací Národní fronty a dalších obyvatel Brodku u Konice, jejichž činy jsou tak stejně jako činy celé řady dalších organizací i jednotlivců nejlepší odpovědí na provolání ke žním. Do cílové pásky »Iniciativu a pracovní obětavost všech osádek kombajnů, zapojených do žňové soutěže, vyhodnocujeme každou sobotu, a tak i tuto nedělí jsme odevzdali odměny dalším čtyřem osádkám přímo na poli,« sdělil nám vedoucí tajemník OV KSC vb Znojmě Vratislav Svoboda na jednom z lánů JZD Moravský Krumlov. Poslední hodnocení bylo zvlášť radostné, neboť v neděli ohlásil znojemský okres, největší výrobce obilí v České socialistické republice, že dodávkou 79148 tun zrna do státních sýpek splnil letošní výkupní úkol na 100 procent. Podařilo se to za jedenáct dnů i přes zpožďování práci vlivem nepřízně počasí. Orodu mají na Znojemsku sklizenou zatím ze 70 procent ploch. (se) Svoz obilí se nezastavil V olomouckém' okrese bylo do soboty sklizeno obilí téměř z deseti tisíc. hektarů. Kolem dvou a půl [Pokračování na str. 2f Soudruh G. Husák se vrátil do vlasti PRAHA 1. srpna (ČTK)’ — Generální tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák, který trávil na pozvání ÜV KSSS dovolenou v Sovětském svazu, se v neděli vrátil do vlasti. PRACOVNICI fZD ŠENKV1CE v bratislavském okrese postřikovali vinohrady pomocí vrtulníku Slovairu. Vrtulník ošetří za hodinu 25 hektarů. . 4 , Foto ČTK — 5. PETRÁŠ Ш111|11Ш1111ШШШШ!111Ш111111!11111Ш!Ш1|1Ш111||1 Ш1ШШ111111Ш1Ш111Ш111Ш11ШШ Z REPORTÉROVA ZÁPISNÍKU Motor zařve a vzápětí se rozezpívá do monotónních obrátek. »Utrhne ,mi to jednou volant a protočí panenky,« zahromuje řidič v prudké zatáčce nad soutokem Labe a Vltavy. Máte dojem, že kola autobusu tančí pod chrámem Ludmily v rytmu mělnické polky všem brigádníkům, kteří se do kraje vinné révy sjeli budovat stavbu mládeže. Přijíždíme ke staveništi mělnické trojky, budoucí výkonné 500megawattové tepelné elektrárny. Nad otevřenou jizvou v 'ěle země, z níž vyrůstají základy výrobního bloku, ostře čni stoosmdesátimetrová silueta komína. Ještě roste. Do kopečné, téměř třísetmetrové výše jí pomohou vyrůst další hektolitry potu z tvrdé chlapské dřiny. □ □ »Dokaž, hochu, že nejsi měkota a že umíš vzít za pořádnou práci,« řekl otec Tomáši Mackovi, asistentu produkce Krátkého filmu Praha. »Jeho slova mě doslova „vyT hecovala“,« přizná Tomáš. »Otec pracoval jako stavitel ve Vřesové a Tisové, nyní staví Počerady II. A tak, aby to zůstalo v rodině, rozhodl jsem se už na vojně pro Mělník III. Chci tady sám sobě dokázat, co ve mně je. Betonarina je „makačka“, ale docela ji dělám rád.« V zákonitém střídání generací je vždycky něco krásného a obdivuhodného, protkáno vláknem vzpomínek. Pokračuje v něm průkopnické nadšeni a sebevědomí budovatelů prvních staveb socialismu. □ □ My stavíme stavbu, stavba staví nás — tak to říkali koncem padesátých let na stavbě kralupské Kaučukárny i. soudruzi Miroslav Klejzar a Josef Nič. Patřili к těm, kteří dokázali překonávat překážky a postavit chemický kombinát mimořádného významu pro naši republiku. A přitom sami dorostli, zmoudřeli. Jejich zkušenosti mají cenu zlata a nacházejí ted uplatnění. Přibyla sice léta a do vlasů proniklo stříbro, ale svazácká jiskra v nich hoří pořád. Vždyť v tom pracovním shonu mezi mladými ani stárnout nejde. Vítanou posilou jsou na stavbě vysokoškolští studenti z Prahy, Olomouce a Ostravy, kteří přikládají ruce к dílu v rámci letní aktivity. Vedoucí brigádníků, Adolf Boháček, student filozofické fakulty Univerzity Karlovy, říká: »Zajišťujeme převážně povrchové úpravy a pomocné práce, provádíme úklid ubytoven. Na namáhavou práci' si chlapci a děvčata zvykli. Ostatně většina z nich již brigádničila v dolech a na stavbách Kladenská a Ostravska.« □ □ Dno kráteru vře čilým pracovním ruchem. Skalpel buldozeru vniká do kypré zeminy a upravuje terén s pečlivostí zahradníka. Plameny ohňů nahřívají dehet a černé rolety izolačního materiálu se hadovitě natáhly po betonové ploše. Kdo má trochu fantazie, ten za tím mravenčím hemžením může spatřit mocnou turbínu, která začne v roce 1980 dávat do energetické sítě naši republiky 50 tisíc kilowatthodin. Zcela reálně ji vidí mládežnická četa betonářů předáka Františka Sťavíka, kandidáta strany. Je to ostřílená a zkušená parta, která už má něco za sebou: Pepík Beránek, Milan Vrátný, Zdeněk Sýkora, Jirka Gulyáš a další. Vyzrávala a stmelovala se na stavbě tušimické elektrárny. Už poznala, jak těžknou gumáky v bahně, nepříjemně štípe mráz a bičují provazce deště. Zvykla si na proměny i rozmary přírody, otužila se fyzicky i morálně. Pocítila břemeno odpovědnosti i hřejivé okamžiky uznání. Na mělnické trojce vytvořila s kolektivem tesařů racionalizační brigádu. Jde jim to, ale i starosti jim občas dají zabrat. Ale vzdávat se potížím tady, na klíčové stavbě? Ne, to neumějí! »Za směnu pokládáme kolem stovky kubíků betonu. Dokážeme i více, záleži však na plynulém přísunu betonové' směsi,« vysvětluje předák Šťavík. »Nic nám jinak nechybí, ale ... bez děvčat, jo, bez těch nám je tu smutno,« posteskne si za celou partu. »To v Tuširnicích... jak tam, panečku, uměla děvčata pracovat a vytvářet dobrou náladu.« »Kluci,, ještě to dožehlíme, než nám beton zatvrdne a pak si dáme sluka,« zaslechnu pobídku к zasloužené kuřácké přestávce. V této betonářské partě nikdo legraci nezkazí. Ale když jde do tuhého, bojují ať už s počasím či se záplavou betonu jako jeden muž. Vbrzku je čeká náročná maturita: betonáž celé kotelny a zřejmě i práce na chladicí věži. Kolektiv se prověrky nebojí. »Nás vlastně už nic nepřekvapí, protože ta,dy musí člověk ovládat pomalu devatero řemesel. Ale za pár let budeme moci s čistým svědomím ukázat svým dětem, podívejte, co jsme dokázali,« říkají s optimismem. . A jednou přijde ta radostná chvíle, kdy zvládnou stejně úspěšně i polku na rozloučenou při závěrečném tanečním večírku. U Mělníka se stýká a sílí tok dravé bystřiny mladé generace, která buduje jedno z největších děl šesté pětiletky. Dozrává a jiskří jako dobře vypěstěné víno na úrodných svazích. Stavějí elektrárnu a elektrárna staví je. Plní odkaz budovatelů prvních staveb socialistického Československa. JAN JELINEK V rylinu raělíiiáé polky I/ N. P. NOVOBORSKÉ STROJÍRNY se vyrábějí digigrafy — automatická kreslicí zařízení určená zejména pro grafický výstup samočinných počítačů. Pouťwé se jich ke zpracování různých grafických úkolů ve vědě a v průmyslu. Na snímku kontroluje technik fosef Hubička správnost kresby digigrafu. Foto ČTK — S. BARTOŠ CLR PO JEDNOM Z NEJVĚTŠÍCH ZEMĚTŘESENÍ: Epicentrum se blíží к Pekingu Obyvatelé hlavního města žijí ve stanech PEKING 1. srpna (ČTK) — Čínské úřady v neděli sdělily, že podle údajú čínské seismické služby se epicentrum zemětřesení, jež zničilo 28. července město Tchang-šan, postupně stěhuje к čínskému hlavnímu městu. Proto v neděli činské ministerstvo zahraničních věcí doporučilo zastupitelským úřadům, aby uvážily evakuaci rodinných příslušníků, buď do oblastí ležících mimo Čínu, nebo do Kantonu. Je pravděpodobné, že toto varování je výsledkem vyhodnocení příčin zemětřesení, jež je patrně jedno z největších, jaké kdy Čína zažila. Podle očitých svědků, kteří zemětřesení přežili, je situace tato: město Tchang-šan je zcela zničeno. Čínská strana potvrdila, že mělo asi milión obyvatel. Podle sdělení odpovědného čínského pracovníka je zatím némož né zjistit přesný počet obětí. Nedaleké město Tchien-tin je částečně pobořeno. Rada závodů je údajně poškozena natolik, že výroba bude obnovena nejdříve za měsíc. V Tchien-tinu jsou značné ztráty na lidských životech a velké hmotné škody. Provoz na železniční trati mezi Pekingem a Tchientinem byl již obnoven, avšak trať spojující Tchien-tin a Peking se severovýchodní Čínou je pro normální dopravu uzavřena. Mezinárodni rychlík z Moskvy do Pekingu byl v Charbinu zastaven a vrácen zpět do Sovětského svazu. Zemětřesení způsobilo i v Pekingu ztráty na lidských životech. Hovoří se o 50 nebo 60 lidech, kteří zahynuli v troskách svých domů, ale není vyloučeno, že obětí bude více. Všichni českoslovenští občané žijící a pracující v Pekingu jsou zdrávi a v pořádku.