Svět Hospodářství, 1969 (X/1-78)
1969-01-03 / No. 1
ekonomika oblastí a zemi 2 Zemědělství a průmysl Konga ■ Zemědělství, které je nejdůležitějším odvětvím ekonomiky Konga (Kinshasa), se prakticky od roku 1960, kdy Kongo získalo nezávislost, rozvíjelo nepatrně, zatímco potenciál zpracovatelského průmyslu se značně zvýšil. Přesto však se v poslední době zaznamenává určité zlepšení zemědělské produkce; zprávy o očekávané sklizni poukazují na postupné zvýšení výnosů obilovin, ovoce, tabáku, olejnin, palmových produktů, čaje, banánů a kakaových bobů téměř ve všech oblastech země. Výjimkou jsou oblasti Bukavu a Kisangani, kde nedošlo ještě k normalizaci v zemědělství a odstranění následků bojů. Pokud jde o chov dobytka v oblasti Kivu, Katanga a Lomani, uvádějí odborníci FAO, že se očekávané výsledky nesplnily. Konstatuje se však, že nedostatek potravin byl překonán a že Příjmy francouzských domácností Podle studie francouzské Hospodářské a sociální rady vzrostl hrubý důchod francouzských domácností od roku 1962 do roku 1967 o 55,1 °/o. Poněvadž však dáně a dávky stouply v téže době o 76,6 %, činily netto důchody v roce 1967 jen o 52,2 % více než v roce 1962. Zajímavé je, že s výjimkou roku 1965 se tempo růstu soukromé spotřeby zpomalovalo (v roce 1983 bylo o 11,6% vyšší než v předcházejícím roce a v dalších létech činilo 8,9%,- 6,8%, 8% a 7,4%), kdežto u hrubých úspor (s výjimkou v roce 1966) byl zaznamenán trvalý značný vzestup (v roce 1963 a 1964 o 5,1 procenta, resp. 5,9 %, v roce 1965 o 12,9 %, v roce 1966 o 8,8% a v roce 1967 o 13,9%). sh 3.1. 'J9 dočasné nedostatky v zásobování jsou způsobeny distribucí a dopravou. V rozvojovém programu Konga má zemědělství prioritní postavení; loňský rok byl vyhlášen za „Année de 1’agriculture“, během kterého se měla uskutečnit řada opatření a projektů. Patří k ním mj. snižování dovozu potravin, zlepšení distribučních a dopravních cest pro zemědělské produkty, zvyšování investičních prostředků na nákup traktorů, zemědělských strojů, nákladních automobilů a skladovacích zařízení, bezplatné přidělování zemědělského nářadí a dovezeného osiva na zakládání nových plantáží a zemědělských usedlostí; dále se mé podporovat pěstování cukrové třtiny, obnovit výzkum v rostlinné výrobě, zřizování agrárních závodů na výrobu potravin a ve spoluprácí s FAO zlepšit chov dobytka. Počítá se také s vytvořením národního fondu na poskytování pomoci a úvěrů konžským rolníkům při zavádění nových kultur apod. Současně se má stimulovat rostlinná výroba postupným zvyšováním nákupních cen řady potravin a zemědělských surovin. Naléhavým problémem, jež by se měl neprodleně řešit, je výstavba zemědělských cest a získání dopravních prostředků. Značnou expanzi zaznamenalo lesní hospodářství Konga. Společnost EXFORKA v západním Kasal, která zaměstnává 1100 osob, vytěžila předloni asi 7 mil. plnometrů kulatiny, jejíž převážná část byla dodána evropskému nábytkářskému průmyslu. Průmysl Konga zahrnuje v současné době asi 420 podniků všech odvětví. K nejdůležitějším patří hutnictví neželezných kovů, chemický průmysl, výroba stavebních hmot, kovozpracující, textilní, spotřební a potravinářský průmysl. Plán další výstavby průmyslu je zaměřen — v celostátním nebo regionálním měřítku — na diverzifikaci produkce. Jde zejména o těžbu diamantů v jižní Katanze, výstavbu závodů na zpracování mléka, obilovin a dřeva, dále o továrnu na zpracování vlastní produkce bavlny (přádelna, tkalcovna, zařízení na bělení, barvení a potiskování tkaním), závodu na výrobu obuvi (100 000 párů ročně) a dalšího na košile (300 tis. pánských košil měsíčně), jakož i menších montážních závodů na traktory. Letos má zahájit provoz rafinérie ropy, která má vyrábět ročně z dovezené suroviny asi 600 000 t motorové nafty a benzínu. Předpokládá se, že asi 70 % produkce bude určeno pro vnitřní trh a zbytek se má vyvážet především do států Středoafrické hospodářské unie. Rovněž v těžebním průmyslu se předvídá rozšíření výrobní struktury. Podle konžských údajů připadá již v současné době na Kongo 60 % světové produkce kobaltu, 75 % průmyslových diamantů, 8 % mědi, 5 % rtuti a přes 70 % uranu. Kromě toho má tato země ložiska zlata, tantalu, magnézia, manganu, uhlí, zinku, kadmia, wolframu, platiny aj. Přitom jde většinou o značně velká ložiska, jejich otvírka — na rozdíl od jiných afrických zásob — si nevyžádá vysokých nákladů. Ložiska zemního plynu objevená poblíž Kisanganis budou zřejmě využita zejména v chemickém průmyslu (výroba hnojiv), vzhledem k tomu, že energetický průmysl se orientuje na bohaté zdroje vodní energie. Rozšiřovat se mé dále těžba drahokamů a se zahraniční pomocí budovat brusírny drahokamů. Investice v období 1967 až 1972 sě předpokládají ve výši asi 150 mil. dol. Hlavní pozornost se má soustředit na dokončení přehrady Inga včetně elektrárny (roční kapacita asi 300 mil. kWh) a na výstavbu průmyslových objektů poblíž uvedené přehrady. Dále se předvídá výstavba silnic, modernizace železnic, včetně obnovení vozového parku a rozšíření letišť, jakož i rekonstrukce měst Bukavu a Kisangani, bytová výstavba v Kinshase aj. sh 3. X. 89 Spolupráce SSSR s Guineou Styky mezi Sovětským svazem a Guineou jsou založeny na dvou dohodách o technickoekonomické spolupráci, z nichž první byla uzavřena v srpnu 1959 a druhá v prosinci 1967. Na základě první dohody vybudoval SSSR v Guineji tyto objekty: továrnu na konzervy v Mamou o roční produkční kapacitě 5 mil. masných, ovocných a zeleninových konzerv, chladírny v Konakry, které mj. zásobují ledem kotvicí lodě, polytechnický institut disponující 1500 místy, který je nejdůležttějším podobným střediskem v západní Africe, sportovní stadión a moderní hotel v hlavním městě Guineje, rozhlasové stanice, závod na výrobu kyslíku a acetylénu, vodní přehradu, která umožňuje pěstovat rýži ,v oblasti Boffa. Sovětský svaz dodal rovněž Guinei 4 rybářské lodě, poskytl pomoc v oblasti silniční dopravy, výstavby přístavů atd. V současné době probíhají práce, spojené s realizací druhé sovětsko-guinejské dohody o spolupráci. Týká se především dalšího rozšíření již existujících objektů. Poblíž továrny v Mamou bude založena plantáž pro pěstování rajských jablíček. Má vzniknout celá řada závodů na výrobu sušeného mléka. Moderním zařízením bude vybavena lékařská fakulta polytechnického institutu, vznikne loděnice, jež se bude zabývat opravami gulnejských rybářských lodí, elektrifikováno bude město N’Zerekore atd. Sovětští geologové provádějí průzkum, jehož cílem je rozvoj těžby diamantů a zlata. Poskytnuté sovětské úvěry splácl Guinea dodávkami bauxitu, kávy, banánů, ananasů, kokosových ořechů a dalších produktů. sh 3.1.69 K problémům integrace v RVHP V souvislosti s nedávným zasedáním Stálé komise RVHP pro zahraniční obchod uveřejnil polský deník „Trybuna ludu komentář týkající se urychlení integračního procesu v rámci Rady vzájemné hospodářské pomocí. Obrat zboží mezí členskými zeměmi RVHP se vyvíjí poněkud nižším tempem než celková průmyslová výroba těchto zymí. Kromě toho v posledních létech došlo k oslabení dynamiky růstu výměny zboží, je to v jistém smyslu pochopitelné, nebot se postupně vyčerpáva)'! ty možnosti rozvoje vzájemného obchodu, které tkví v tradičních formách tohoto obchodu a dosavadních formách hospodářské spolupráce. Proto se již po určitou dobu projevují šnahy nahradit dosavadní poměrně strnulý systém dvoustranného obchodu a dvoustranného platebního zúčtování pružnějším a efektivnějším systémem mnohostranného obchodu. Taková forma obchodu by umožnila, že eventuálně vzniklá aktivní salda by bylo možno realizovat v jiné členská zemi RVHP nákupem potřebného zboží. Prvním krokem na cestě k zavádění mnohostranného obchodu a mnohostranného zúčtování bylo zřízení Mezinárodní banky pro hospodářskou spolupráci, k němuž došlo před několika léty. Tato banka však nemůže bezprostředně přispět ke změně forem obchodní činnosti, a plní pouze funkcí zúčtovacího střediska svého druhu. Vyplývá to ze skutečnosti, že současný systém devizově peněžních vztahů mezi socialistickými zeměmi nevytváří příznivé podmínky pro mnohostranné zúčtování. Je přirozené, že k dosaženi plné „zralostí“ banky mezinárodního charakteru fe třeba určitého období. Avšak ani čas nemůže být tím činitelem, který rozhodne o správném působení banky, jestliže nebude reformován devizově finanční systém. Polští ekonomové, kteří již dříve vystupovali se známými návrhy na „zlatý" převoditelný rubl, jehož se používá jako peněžní jednotky pří operacích banky, přicházejí nyní s novými koncepcemi. Navrhují —- jak již bylo široce publikováno v polském odborném tisku — vytvoření mezinárodního platidla společného pro všechny členské země RVHP a vymezení vztahu měn jednotlivých zemi k tomuto platidlu. To by mělo značný význam nejen pro stimulování samotných obchod nich obratů, ale ľ pro stáno vent nových principů u všech průmyslových závazků v oblas tl specializace a kooperace výroby. Polští ekonomové vystupují rovněž s novými návrhy, aby část obchodního obratu /v počátečním období by se to týkalo částí průmyslového spotřebního zboží) byla v obchodu mezi členskými zeměmi RVHP plně liberalizována. sh 3.1. 89 Bytová výstavba v Maďarsku Madarské ■ ministerstvo stavebního průmyslu a rozvoje měst vypracovalo směrnice pro bytovou výstavbu v letech 1970 až 1975. V uvedeném období má být v Madarské lidové republice vybudováno 400 tisíc bytových jednotek. Spolu s jealizací těchto záměrů bude splněn patnáctiletý program bytové výstavby, který předvídá, že se odevzdá do užíváni maďarskému obyvatelstvu 1 mil. no výcji bytových jednotek. Ve směrnicích na léta 1970 až 1975 se zdůrazňuje, že v současné době je nejdůležitějším úkolem zprůmyslnění metod bytové výstavby, zvláště vytvoření sítě kombinátů pro stavbu bytů, čili závodů na vý robu prefabrikátů. Směrnice předvídají, že asi 76% budovaných domů bude v příštím období postaveno z prefabrikátů a jiných velkých stavebních prvků. sh 3.1- 69 OBCHODNÍ DOHODY Bulharsko-^Sovětský svaz V Sofii byla podepsána dohoda o výměně zboží mezi Bulharskou lidovou republikou a Sovětským svazem na rok 1969. Celkový objem vzájemného obchodu přesáhne 1 700 mil. Rb, což představuje zvýšeni o více než 10 % a současně 1 značné překročení rozsahu stanoveného dlouhodobou obchodní dohodou. SSSR zaujímá v zahraničním obchodu Bulharska první místo. Veškeré potřebné množství ropy, uhlí, železné rudy, dřeva, rotačního papíru, až 80 % bulharského dovozu bavlny, kovů, řady chemikálií aj. dodává Sovětský svaz. Bulharsko vyváží do SSSR různé průmyslové výrobky včetně strojů a zařízení, chemické produkty, konfekcí, pletené zboží, koženou galanterií, obuv, jakož i zemědělské produkty čerstvé 1 konzervované ovoce, zeleninu a). V souvislosti 3 podepsáním protokolu na rok 1969 otísřuje list „Otečestven front“ článek náměstka ministra zahraničního obchodu BLR Ivana Nedeva. Hodnotí v něm celkovou hospodářskou a vědeckotechnickou spoluprácí mezi oběma zeměmi, zvláště úvěrové dohody, spojené se sovětskými dodávkami kompletních závodů. Zejména tyto úvěry umožnily výltavbu černé metalurgie, chemického a strojírenského průmyslu a dalších od-' větví bulharského národního hospodářství. 1 v budoucnu se počítá při výstavbě bulharských podniků s techmlokým a strojním zařízením sovětské výroby. Značnou část dodá SSSR opět na úvěr. Jak již bylo oznámeno, jedná se o poskytnuti úvěru ve výší 500 mil. Rb. Maďarsko—Mongolsko Na závěr obchodních jednáni podepsall představitelé Maďarské lidové republiky a Mongolské lidové republiky v Budapešti protokol o výměně zboží na r. 1969. Maďarsko dodá Mongolsku přístroje, léčiva, pletené zboží a další výrobky lehkého á spotřebního průmyslu výměnou za různé textilní a kožené zboží z Mongolska. Sovětský svaz—Jugoslávie Protokol o výměně zboží v roce 1969 mezí Sovětským svazem a Socialistickou federatívni republikou Jugoslávií byl podepsán v Moskvě. Předvídá, že v roce 1989 dosáhne vzájemný obrat hodnoty 400 mil. dolarů a dodatečnými kontrakty se může zvýšit na 500 mtl. dolarů (v roce 1968 činil zhruba 390 mil. a v předchozím roce 382 mil. dolarů). Jugoslávie dodá do SSSR průmyslová zařízeni, chemikálie, barevné kovy, tabákové a potravinářské výrobky a lodě. Ze Sovětského svazu doveze především rppu, bavlnu, koksovatelné uhlí, různé suroviny, chemikálie, strojená hnojiva, železo a barevné kovy a další průmyslové zboží. KLDR—Indie Představitelé Korejské lidové demokratické republiky a Indie podepsall v Dillí dohodu o obchodě a platbách mezi oběma zeměmi s platností na dva roky. V souladu s dohodou výměna zboží mezi KLDR a Indií v roce 1989 dosáhne 70 mil. Ind. rupli. Indie dodá KLDR válcovanou ocel, hliníkové odlitky, stavební materiály, náhradní díly a součástí k železničnímu parku a automobilům, včetně vzdušnic a pneumatik, koks a produkci chemického průmyslu, jakož 1 tradiční zboží indického exportu, jako výrobky z juty, opracované kůže a kožky a rudy minerálů. KLDR vyveze do Indie speciální ocel, včetně rychlořezné, nerezavějící a uhlíkové nástrojové oceli, barevné kovy, koksovatelné uhlí, grafit a), sh 3. 1. 69 Hospodářské styky BLR-Kuba Výměna zboží mezi Bulharskou lidovou republikou a Kubánskou republikou se neustále rozšiřuje, stejně jako další formy hospodářské spolupráce — vědeckotechnické styky, výměna dokumentace, spolupráce v oblasti projektováni, výstavby a využití průmyslových podniků a melioraěních objektů. Na základě platná pětileté obchodní dohody s působností do roku 1970 překročí výměna zboží mezi Bulharskem a Kubou hodnotu- 250 mil. dolarů. Výměnou za cukr a melasu, různé druhy surovin a výrobků lehkého průmyslu dodává Bulharsko Kubě zařízení pro průmysl, akumulátorové vozíky, traktory a různé zemědělské stroje, chemikálie, televizory, chladničky, potraviny a jiné. Na Kubě pracuje přibližně 2 tis. bulharských odborníků z různých oblastí ekonomiky a kultury. S jejich účastí se realizuje přestavba zásobování vodou a kanalizace v Havaně i dalších větších městech, výstavba průmyslových podniků, organizace některých zemědělských družstev na vědeckém základě, vytváření moderní zdravotnické sítě. Nedávno skončilo v Havaně IV. zasedání bulharsko-kubánské mezivládní komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci. Komise rozhodla vytvořit stálou pracovní skupinu pro vědeckotechnickou spolupráci v oblasti zemědělství a realizovat výměnu informací mezi plánovacími orgány obou zemí. sh 3.1.63 Obchod Bražílie se ZST V letech 1966—1967 byl v Brazílii pozorován vzestup zájmu o obchod se socialistickými zeměmi. Svědčí o tom uzavřeni řady mezivládnich obchodních dohod a početné kontrakty brazilských podniků s firmami socialistických zemí. V uplynulých měsících 1968 uzavřela Brazílie mj. obchodní dohody se Sovětským svazem, NDR, Maďarskem a Rumunskem. Brazílie dodává na trh socialistických zemí především kávu, kakao, bavlnu a nakupuje stroje, zemědělské produkty a potraviny a různé průmyslové výrobky. Zahraniční obchod Brazílie s jednotlivými socialistickými zeměmi se vyvíjel takto (v mil. dolarů): V roce 1967 se v obchodu Brazílie s Jednotlivými socialistickými zeměmi projevovaly nejednotné tendence. Přibližně o 34 % proti předchozímu roku se snížil brazilský obrat se Sovětským svazem, téměř o 30 procent s Maďarskem a zhruba o 19 % s Jugoslávii. Současně došlo k rozvoji obchodních styků Brazílie s ostatními evropskými socialistickými' zeměmi. Proti roku 1966 se v roce 1967 zvýšil obchodní obrat Brazílie s Bulharskem o 145 %, s Rumunskem o 97,2 %, s Polskem o 34,9 %, s NDR o 16,9 %. Došlo především k růstu brazilských nákupů v uvedených zemích, jakož i v Maďarsku: současně stoupl 1 brazilský vývoz do Polska a Bulharska. sh 3.1. f-9 Japonsko a Asijská rozvojová banka Japonská vláda si vyměnila s Asijskou rozvojovou bankou nótu o příspěvku 20 mil. dol. pro zvláštní zemědělský fond banky (na 25 let při ročním úroku 3 %). Vytvoření uvedeného fondu z příspěvků USA (200 mil. dol.), Japonska (100 mil.) a ostatních průmyslově vyspělých států (100 mil. dol.) bylo schváleno v prosinci 1966 v Tokiu. Nynější japonský příspěvek 20 mil. dol. je první vklad do fondu. Fond byl dán k dispozici osmi zemím jihovýchodní Asie, a to Indonésii, Kambodži, Laosu, Malaisii, Filipínám, Singapuru, Thajsku a jižnímu Vietnamu na financování rozvoje zemědělství, lesnictví a rybolovu, jakož i průmyslových podniků pracujících na bázi zemědělských surovin. sh 3.1. 39 1Qftfi 1QR7 A B A B SSSR 31,8 36,6 29,3 16,6 NDR 18,7 9,6 17,2 15,9 Jugoslávie 19,5 7,0 17,7 3,8 Polsko 8,9 11,3 15,8 12,4 Bulharsko 10,7 2,6 15,1 17,0 Maďarsko 12,3 0,9 9,0 8,0 Rumunsko 3,0 0,6 1,4 5,7 A = vývoz; B ■= dovoz. Nové průmyslové projekty Bolívie Italská firma Sociétá Italíana „Impianti“ získala zakázku na kompletní vybavení cementárny o kapacitě 100 tis. t ročně. Nabídkou ve výši 6,45 mil. dol. se uvedený podnik prosadil v silné mezinárodní konkurenci. Cementárna má zahájit provoz koncem roku 1970. Dodavatelský úvěr byl poskytnut na 11 let při úroku 6 % ročně. Státní důlní společnost Corporatlón Mlnera de Bolivia (Comibol) zahájí v lednu 1969 stavbu středně velké tavírny vizmutn v Telamayu. Objekt, který vybuduje Comibol vlastními prostředky, bude prý schopný provozu nejpozději koncem roku 1970. V roce 1967 vyvezla Bolívie zhruba 525 tun vizmutu v hodnotě 1,83 mil. dol. Státní ústav na podporu investic v Bolívii (Inpibol) schválil v listopadu 1968 žádost jedné bolívijské finanční skupiny na stavbu továrny v Quillacollo (poblíž Cochabamba), která bude vyrábět ocelová trubky. Kromě vodovodního potrubí a potrubí pro sanitární účely zahrne výrobní program nového závodu i plynovody p ropovody. Investiční výdaje se odhadují na 835 700 dol. Objem produkce bude při plném vytíženi výrobní kapacity krýt celkovou domácí potřebu. sh 3.1. 39 Význam zpracovatelského průmyslu v Barmě Pokračující přeměnu hospodářské struktury Barmského svazu ze zemědělského na země dělsko-průmyslový stát potvrzuji nedávno zveřejněné oficiální údaje o výsledcích ekonomiky za uplynulý finanční rok (říjen—září). Za sledovaných 12 měsíců vzrostla hrubá produkce v Barmě o 12,6 % v porovnání s úrovní za rok 1966/67. Zemědělství patřil, tak jako dosud, rozhodující podíl na tvorbě národního produktu, což souviselo m), s dobrou sklizni rýže. V předchozí sezóně zavinily nepříznivé povětrnostní pod minky pokles výnosů této důležité potraviny, takže na barmském trhu došlo dokonce k zásobovacím potížím. Uspokojivý přírůstek hrubé výroby však obráží i soustavný rozvoj zpracovatelského průmyslu Barmy, Jehož výstavba ]e podporována větším přílivem Investičního kapitálu než dříve. V roce 1967/68 činily celkové hospodářské investice 961 mil. kyatů, tj. o zhruba 53 mil. více než před rokem. V rámči státního rozpočtu pro nový finanční rok patří priorita rovněž investičním výdajům do oblasti zpracovatelského průmyslu, jakož 1 doprbvy a těžby. Ze statistických údajů za uplynulý finanční rok je patrné, že v řadě hospodářských oblastí dosáhla Barma nových úspěchů. Uspokojivé výsledky vykazuje kromě zemědělství rovněž rybolov, lesnictví, stavebnictví a doprava. Vývoj v důlním průmyslu nebyl jednotný, takže zatímco např. těžba ropy vzrostla o 23 %. produkce cínu a wolframu se o 40 % snížila. Přestože celková důlní, produkce Barmy dosáhla za rok 1967/68 přírůstku o 8 %, nesplňují výsledky očekávání vinou stále nízké produktivity a nedostatečné vybavenosti důlních provozů. Státní důlní společnost „People's Bawdwin Industry" si stanovila za cíl vytěžit v příštích 12 měsících celkem 200 QßO t rud s obsahem olova, zinku, wolframu, mědi a stříbra, což by bylo o 50 000 t více než v roce 196.7/68. Vlastní — nekapitalisíickou cestu rozvoje Barmského svazu brzdí však stále ještě řada překážek. Kromě jiného je to i byrokratický státní aparát — pozůstatek koloniální nadvlády V. Británie. President Barmy — generál Nei Win prohlásil nedávno, že nepružnost rozhodováni oficiálních míst zpomaluje realizaci nejdůležitějších rozvojových cílů. sh 3.1. 69