Svět Hospodářství, 1969 (X/80-156)

1969-07-03 / No. 80

trhy zhoií____________ 2 Rostoucí odbyt obuvi v Maroku Vyšší příjmy zemědělců v Maroku, které byly výsledkem znamenité úro­dy v sezóně 1967/68, přispěly ve znač­­né míře k oživení odbytu obuvi v té­to zemi. V loňském roce dovezlo Maroko ze zahraničí obuv v celkové hodnotě 2,3 mil. dirhamň, což Je o 16,2 % více než v předcházejícím roce. Převážně šlo o .dámkou i pánskou obuv, pře­vážně francouzské a americké výro­by. Marocká vyspělá rukodělná vý­roba obuvi představuje silnou kon­kurenci tuzemské průmyslové produk­ci gumové obuvi, ifterá trpí nedostat­kem odborných pracovních sil. Tamní program dovozu na rok 1969 zařadil obuv vyráběnou z gumy ne­bo plastických hmot mezi položky, na které se vztahuje zákaz importu, kromě speciálních ochranných bot, na něž byl stanoven dovozní kon­tingent v celkové hodnotě 50 000 dlr­­hamů. sh 3. 7. 69 Vývoz vlněných tkanin z kapitalistických zemí V roce 1968 stoupl vývoz vlněných tkanin z osmi vybraných kapitalistic­kých zemí proti předcházejícímu ro­ku celkem o 11% na 255 mil. lb. V čele je japonsko s přírůstkem o 17 procent a Itálie o 14 %, dále V. Bri­tánie (+9%). Mírný vzestup toho*o exportu zaznamenaly také Belgie, Ra­kousko a NSR, naproti tomu dodávky z Francie a Nizozemí klesly. sh 3. 7. 69 Úspěchy chemického průmyslu v Belgii Rychlý růst belgického chemického průmyslu o roce 1968 lze po­zorovat na výši obratu, který proti roku 1967 vzrostl o 15,5 % na 70,2 mld Bfrs, což představuje dosud největší tempo rozvoje. Růst byl značně ovlivněn výstavbou nových podniků; od roku 1955 se obrat celkem ztrojnásobil. V belgickém svazu chemického prů­myslu (Fédération des Industries Chi­­miques de Belgique) Je sdruženo 542 podniků, které koncem roku 1968 za­městnávaly 71 647 pracovníků. Investice svazu v roce 1968 si udr­žely přibližně stejně vysokou úroveň jako v roce předchozím a dosáhly 12 031 mil. Bfrs. Kapitál, investova­ný v belgickém chemickém průmys­lu, se odhaduje celkem na 80 mld Bfrs, z čehož přes 50 mld připadá na investice v minulých 8 letech. Do vý­stavby nových podniků bylo investo­váno 28 mld a 16 mld bylo využito k rozšíření stávajících závodů. Podíl zahraničních investic činil koncem roku 1968 asi 27 mld Bfrs. Členské firmy svazu věnovaly v ro­ce 1968 na vědecký výzkum 2584 mil. Bfrs, což odpovídá 3,69 % obra­tu. K tomu je nutno ještě připočítat státní subvence ve výši 133 mil. Bfrs. Tyto subvence, které tvoří jen 5,14 % všech výdajů na výzkum v chemii, Jsou hluboce pod průměrným podílem dosahovaným ve všech průmyslových zemích. Podle výroční zprávy svazu vývoz v roce 1968 vzrostl proti roku 1967 v množství o 36,7 % a v hodnotě o 28,4 %. Bylo exportováno 4915 t zboží v hodnotě 42 070 mil. Bfrs. Prů­měrné tempo růstu vývozu během po­sledních 5 let činilo v množství 10 procent a v hodnotě 7 %. Podíl člen­ských zemí EHS odpovídal 60 %. Největší část vývozu tvořily plasiické hmoty a výrobky z nich (8135,4 mil. Bfrs), výrobky organické chemie Sovětské dodávky oceli Bulharsku Západoněmecký list Industriekurier přinesl zprávu o tom, že Bulharsko bude v příštích letech nakupoval so­větské polotovary z oceli a dále zpra­covávat ve svých válcovnách. Tím prý tedy ustoupilo od původně plánova­né výstavby vlastních nových úpra­ven rudy a vysokých pecí. V letech 1971 až 1975 by Bulhar­sko dovezlo z SSSR přes 3 mil. t su­rové oceli, přičemž své nákupy zvýší ze 350 000 t v roce 1971 až na 1,02 mil. t v roce 1975. Ve stejné době stoupnou postupně bulharské dovozy surového železa, takže za uvedených pět let dodá SSSR celkem 1,45 mil. t. Bulharsko přispěje k výstavbě sovět­ského hutnictví í tím způsobem, že dá pro toto průmyslové odvětví k dis­pozici své pracovní síly. sh 3. 7- 89 Nákupy východoevropské oceli povoleny Ministerská rada zemí EHS schvá­lila NSR dodatečný dovoz 65 000 tun oceli ze socialistických zemí (viz SH 35/69). Také Itálie získala povolení k dovozu 50 000 t, Francie na 30 000 tun a Benelux na 20 000 t. NSR a Francie musí z uvedeného množství dovézt po 15 000 t předvalků, Itálie 30 000 a Benelux 10 000 t. Členské státy EHS zvyšují kontingenty pro dovoz oceli ze socialistických států vzhledem k napjaté situaci v záso­bování. s8 3. 7. 69 (5510,6 mil. Bfrs), výrobky anorganic­ké chemie (4079,8 mil. Bfrs), hnoji­va (4258,2 mil. Bfrs), fototechnické výrobky (5474,2 mil. Bfrs) a kauču­­kárenské zboží (2553,8 mil. Bfrs). Belgický chemický průmysl vyna­kládá značné úsilí na rozšíření svého exportu, zvláště do zemí, které ne­jsou členy společného trhu. Tak má být např. vytvořena společnost, která ve spolupráci s belgickým úřadem pro zahraniční obchod se má starat o rozšíření obchodu se zeměmi vý­chodní a střední Evropy. Zájem bel­gického chemického průmyslu je na­mířen 1 do Afriky. Dovoz výrobků chemického průmys­lu do Belgie je omezen především na polotovary. sh 3- 7. 69 Trh chemikálií ve Španělsku Španělsku zaujalo v roce 1968 z hle­diska výroby chemických produktů mezi státy západní Evropy páté mís­to. Prudký rozvoj chemického prů­myslu je zřejmý z hodnoty výroby, která v roce 1962 činila 65,7 mld Ptas, ale v roce 1968 již dosáhla 156 mld. Podle odhadů se očekává, že v roce 1969 vzroste hodnota výroby na 171 mld a v roce 1971 na 208 mld Ptas. Největší vzestup výroby byl zazna­menán u anhydrldu kyseliny ftalové a sice o 186 % proti roku předcho­zímu, u chloridu uhličitého o 181 %, ti butylalkoholu o 180%, alkydických acetátů o 158 %, polyvinylacetátu o 70 %, kyseliny sírové o 19 %, dusíka­tých hnojiv o 17 % a kausttcké sody o 16 %. Současně klesla výroba hy­droxidu draselného o 73 °/o, síranu měďnatého o 62 %, acetonu o 50 %, síranu sodného o 30 % a superfosfá­­tu o 8 %. V chemickém průmyslu Španělska působí 8100 společností. Zahraničně obchodní bilance produktů chemické­ho průmyslu vykazuje v roce 1968 deficit. Šftanělsko exportovalo che­mické výrobky v hodnotě 6,8 mld Ptas a Importovalo v hodnotě 32 mld. Odborné kruhy předpokládají, že de­ficit se bude každým rokem snižo­vat o 10 %, takže v roce 1971 by či­nil 20 mld Ptas. sh 3. 7. 69 Zakázky jugoslávským loděnicím I V letošním roce a v příštích dvou letech postaví jugoslávské loděnice ■ zahraničním zákazníkům 76 lodí v celkové hodnotě 407 mil. dolarů. Počítá se s tím, že Ještě letos bu­de odběratelům v zahraničí dodáno 28 lodí o různém výtlaku v přibliž­né hodnotě 139 mil. dolarů. Tak na­příklad Sovětskému svazu bude do­dáno osm jednotek (o výtlaku 105 600 tun) za více než 37 mil. dolarů, In­dii šest lodí (o výtlaku 238 tis t) v hodnotě přes 40 mil. dolarů, Pa­­namě rovněž šest lodí (o výtlaku 52 300 t) v přibližné hodnotě 23 mil. dolarů. Podle dříve uzavřených dohod vybudují Jugoslávské loděnice ještě tři lodě pro Velkou Británii (15,5 mil. dolarů), dvě lodě Norsku (11,2 mil. dolarů), dvě lodě Turecku (7,8 mil. dolarů) a jednu loď Finsku za 4,3 mil. dolarů. Objem vývozu lodí v roce 1970 pře­kročí hodnotu 149 mil. dolarů. Kjn­­trakty předvídají výstavbu 29 lodí o výtlaku 494 707 t. Největším odbě­ratelem bude opět Sovětský svaz s 11 jednotkami za 51,5 mil. dolarů. Velké Británii dodají jugoslávské loděnice pět lodí za více než 23,9 mil. dola­rů a Norsku tři lodě za 17,6 mil. do­larů. Kromě Indie, Turecka a Finska budou odběrateli jugoslávských lodí i Mexiko (2 jednotky za 14,3 mil. do­larů) a Brazílie (jedna loď za 3,9 mil. dolprů). Byly rovněž uzavřeny kontrakty na dodávku 18 lodí v celkové hodnotě 119 mil. dolarů v roce 1971, a to Sovětskému svazu, Velké Británii, Brazílii, Norsku, Súdánu, Švédsku a Finsku. Celková hodnota lodí, které jugo­slávské loděnice dodají východo­evropským zemím na základě clear­ingu, dosáhne 102 mil. dolarů; vývoz na trhy ostatních clearingových ze­mí bude činit téměř 70 mil. dolarů. Objem vývozu do zemí se směnitelnou měnou dosáhne v téže době 234 mil. dolarů. sh 3. 7. 69 Vývoz niklu z Nové Kaledonie V minulém roce se vytěžilo v Nové Kaledonii celkem 5,2 mil. t niklové rudy; zhruba polovina z uvedeného množství připadla na závod francouz­ské firmy Société Le Nickel, které dodala na trh 22 400 t feroniklu a 14 900 t niklového kamínku. Významným dovozcem novokale­­donské niklové rudy bylo Japonsko, které nakoupilo loni v této oblasti 2.5 mil. t. Obsah kovu v rudě činil 2,62—2,93 %, průměrná exportní ce­na rudy dodané do Japonska 12,40 dol./t FOB. Očekává se, že export novokaledonské rudy do Japonska poroste nadále velmi rychle. Vývoz výrobků z novokalendonské­­ho niklu dosáhl loni 38 600 t v po­rovnání s 32 100 t před rokem. Jejich hlavním dovozcem byla Francie, kte­rá odebrala z Nové Kaledonie 19 600 tun feroniklu a 6400 t niklového kamínku. Kromě toho dodaly novoka­ledonské závody 4900 t niklu do Ja­ponska, 4400 t do Kanady, 2300 t do USA, 400 t do NSR a 200 t Austrá­lii. Společnost Le Nickel zahájila v No­vé Kaledonii realizaci programu roz­šiřování výrobních kapacit, aby tak mohla plně uspokojovat poptávku. V roce 1972 hodlá vyrábět 65 000 t niklových produktů; zvýšení výrob­ních možností si vyžádá v průměru 120 mil. dol. V další etapě zamýšlí uvedená firma zahájit exploataci roz­sáhlých ložisek chudých lateritových rud s obsahem 1,3—1,7 % niklu a kobaltu. Zamýšlí přitom využít nové technologie obohacování vyvinuté ka­nadskou firmou Sherrit Gordon Mi­nes Ltd. V roce 1973 počítá se zahá­jením výroby niklu v Nové Kaledonii rovněž kanadský koncern INCO, kte­rý má v této oblasti značné kapitálo­vé zájmy. V současné době připadá na Novou Kaledonii přibližně 10 % z celosvěto­vé produkce niklu a podle odhadů expertů bude tato oblast během de­seti let zajišťovat pro světový trh plnou čtvrtinu disponibilního kovu. sh 3. 7. 69 Ropný průmysl v Lat. Americe Pokud má být kryta v Latinské Americe rostoucí spotřeba ropných derivátů a zemního plynu, je nutnu, aby v této oblasti investiční náklady do ropného průmyslu dosáhly do ro­ku 1980 asi 20 mld dolarů. K tomuto závěru došla Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku při OSN (CEPAL) na své 13. konferenci v II- mě. Podle studií komise má do roku 1980 spotřeba ropných derivátů v La tinské Americe vzrůst na 161 mil m3 (1970: 105 mil. m3, 1975: 130 mil m3), zatímco ještě v roce 1965 činila jenom 82 mil. m3. Spotřeba zemního plynu se má dokonce v období 1965 až 1980 ztrojnásobit z 20 mil. m3 na 64 mil. m3. Spotřeba ropných produktů vzrůs tá v Latinské Americe již několik let a s ní stoupá i jejich výroba, ktprá však zatím za spotřebou zaostává. Mimoto klesá také podíl Latinské Ameriky na světové produkci ropných výrobků. Podle prognóz se očekává, že do roku 1980 výroba ropných de­rivátů vzroste o 15 %, přičemž však klesne podíl největšího latinskoame rického výrobce — Venezuely. Náklady, které je nutno investovat na vzrůst výroby, jsou v jednotlivých zemích Latinské Ameriky různé S vý­jimkou Venezuely, Kolumbie a Mexi­ka převyšují náklady na 1 t vytěžené surové ropy značně celosvětový prů­měr. Důvody jsou v jednotlivých ze­mích různé; například v Ecuadoru, Peru a Argentině jsou výtěžky z jed­notlivých vrtů poměrně slabé. Rovněž investice do výroby rafinérií Jsou značně rozdílné, avšak všude nad světovým průměrem, protože v La­tinské Americe se stále ještě pociťu­je nedostatek moderního vybavení sh 3. 7. 69 Odbyt australské vlny v běžné sezóně V Austrálii se prodalo v jedenácti­­měsíčním období od července 1968 do května 1969 4,81 mil. balíků vlny v l%idnotě 677,33 mil. australských dolarů proti 4,66 mil. bal., lesp. 601,64 mil. austr. dol. ve srovnatelné době před rokem. Průměrná cena suroviny této pro­venience činila v běžném hospodář­ském roce 45,18 austr. centů za lb ve srovnání s 41,88 c/lb v předchá­zející sezóně. Přísun vlny do australských skladů dosahoval za celé sledované období 5,25 mil. balíků, zatímco ke konci května letošního roku objem disponi­bilních zásob nepřevyšoval 432 tis, balíků. sh 3. 7. 69 Brazílie zvyšuje export kávy Za první polovinu mezinárodního „kávového“ roku 1968/69 (říjen—bře­­zen) se Brazílii podařilo vyvézt 9,2 mil. žoků kávy; tím byl srovnatelný dobrý výsledek z předchozího roku překročen přesně o 1 mil. žoků. Lze prý počítat s tím, že exportní kvóta ve výši 17,88 mil. žoků za celé údo­bí, tj. do konce září 1969, bude spl­něna. sh 3. 7. 69 SOUTĚŽE Compagnie des Phosphates et du Che­­mln de Fer de Gafsa, 9, Rue Mazagran, Tunis (Tunisko), vypsala k 15. červenci soutěž (čís. 10 378/1) na dodávku 194 různých elektromotorů a -k 31), červenci soutěž (10 376/1) na dodávku osmi elek­trických lokomotiv. w Ministry of Trade. Direction General of Procuremens, Direction 4th of State Pur­chases, Section A, Office 1. 50, Socratous Street, Athénat (Řecko), vypisuje k 21. červenci soutěž (čís. 375/89, Bureau Nr. 50) na dodávku chirurgických nástrojů a přístrojů a soutěž (374/89, Bureau Nr. 62) na dodávku a Instalaci strojů pro továrnu na mýdla, k 23. červenci sou­těž (4/388/69) na dodávku oftalmotogic­­kých přístrojů a k 28. červenci soutěž (378/69, Bureau Nr. 51] na dodávku 221 duplexních radiopřístrojů pro vozidla a 159 duplexních přenosných radlopřlstro­­iů. Ľ Union des Industries Mécanlques et Chimiques, Damas (Syrská arabská re­publika), vypsala k 31. červenci soutěž na dodávku kompletního zařízeni na vý robu elektrických kabelů v Hamě a k 15. záři soutěž na dodávku kompletního, zařízeni koželužny. Greek Government Social Insurance IIKA), Head Office, Supply Department, 8, Aghtou Konstantinou Street (5th Floor, Bureau Nr. 506), Athéna! (Řecko), vypi­suje k 11. září soutěž (čís 3/69) na dodávku sečftacfch a počítacích strojů a soutěž (5/89) na dodávku magneto­­skopu Ampex. sh 3. 7. 69 Růst chemické výrsby v Maroku Průmyslová výroba chemických a polochemických výrobků v Maroku vzrostla v roce 1968 o 10,4 %. Nej­větší vzestup zaznamenala státní spo­lečnost Maroc-Chimle, a to přede­vším v oblasti strojených hnojiv. Maroc-Chimie je jediným marockým výrobcem strojených hnojiv; výroba tohoto produktu vzrostla v roce 1968 proti roku 1967 o 46.2 % na 303 503 t. Kromě rozšíření výroby strojených hnojiv, zvýšila Maroc-Chimie produk­ci kyseliny sírové o 18,9 % na 326 526 tun a kyseliny fosforečné o 40,8 % na 107 325 t. Počáteční obtíže s vý­robní technologií a s odbornou vý­chovou svých pracovníků Již společ­nost úspěšně překonala. Prodej třísložkových superfosfátů vzrostl v roce 1968 o 30 % na 290 tisíc tun; toto hnojivo se především dováží do Bulharska, Nizozemí, Iránu a Itálie. Celkem bylo v roce 1968 vy­vezeno strojených hnojiv za 69 mil. dirhamů, což je o 30,2 % více než v předchozím roce. Také poptávka po strojených hno­­jivech na domácím trhu stoupla, což se projevilo 1 v růstu dovozu stro­jených hnojiv o 20 % proti roku 1967. Celkem bylo dovezeno hnojiv za 42 mil. dirhamů. sh 3. 7. 69 Sovětská ropa do Švédska Jak oznámila švédská tisková kan­celář, byla v Moskvě podepsána do­sud nejvýznamnější dlouhodobá smlouva mezi SSSR a Švédském o do­dávce 5,5 mil. tun ropných produk­tů. Švédská společnost Axel Johnson je odebere během 5 let. Ropa je jednou z nejdůležitějšich položek švédského importu ze SSSR. Od prvních dodávek v roce 1947, které činily asi 50 000 tun, objem dovážené ropy se podstatně zvýšil. Spotřeba energie v Montánní unii Podle zprávy komise Evropských společenství má spotřeba základních druhů energie v zemích Montánní unie vzrůst v roce 1969 průměrně o 5,2 %. V roce 1968 dosáhl vzrůst 5,9 procenta. V jednotlivých zemích se bude pří­růstek spotřeby lišit; tak např. v Ni­zozemí se předpokládá vzrůst o 10 %, v Itálii o 8 %, ve Francii o 7,2 %, v Belgii o' 5,8 % a v NSR pouze o 3,9 %. sh 3. 7. 69 Využití zemního plynu v Maďarsku Podle zahraničních pramenů hodlá Maďarsko v několika následujících le těch investičním nákladem 24 mld Ft podstatně zvýšit těžbu zemního ply­nu. V roce 1966 bylo vytěženo v MLR 2,89 mld m3, v roce 1989 má těžba stoupnout na 3 mld a v roce 1975 se má podle plánu vytěžit 5,5 mld zem­ního plynu. Mimo vlastních zdrojů zemního plynu plánuje Maďarsko výstavbu dálkového vedeni pro zemní plyn ze SSSR, které má být uvedeno do pro­vozu v roce 1975 s prvními dodáv­kami ve výši asi 1 mld m3. Celkem by pak dispwnovalo maďarské hospo­dářství v roce 1980 asi 8,5 mld m3 zemního plynu. Naleziště v MLR, která jsou nyní čerpána, se odhadují asi na 100 mld m3, přičemž probíhají současně dal­ší práce na průzkumu nových nale­zišť. Odkrytí velkých zásob zemního plynu v jižním Maďarsku vytvořilo v maďarském energetickém hospo­dářství příznivou situaci, která se projevuje už tím, že klesá podíl uhlí jakožto energetického zdroje. Do ro­ku 1970 se mají plynné uhlovodíky podílet na energtickém hospodářství asi 21 až 22 %. Spotřeba zemního plynu stoupá ne­jen z hlediska jeho energetického vy­užití, ale i jako výchoz! suroviny pro chemický průmysl (plastické hmoty strojená hnojiva). Vzrůstá i využi í zemního plynu jakožto paliva pro různá průmyslová odvětví, kde se ho do roku 1980 má spotřebovávat asi 30 % veškerého množství, které bu­de v té době k dispozici. Očekává se, že tím národní hospodářství ušetří 3 mil. Ft. Kromě toho do roku 1980 má být 40 % domácností vytápěno zemním plynem. Největší závod na úpravu zemní­ho plynu bude vybudován v okolí Szegedu. Základní' zařízení v ceně 100 mil. Rb 'budou dodána ze SSSR. Provoz má být zahájen asi v roce 1973 a plyn se odsud bude dodávat především kauěukárně, která je rov^ něž v Szegedu. Velká pozornost se v Maďarsku věnuje výstavbě plynovodní sítě; roč ně se má položit 150 až 200 km ply­novodů. Již koncem tohoto roku má hlavní plynovodní síť dosahovat 2000 km. Náklady na přestavbu nutných za­řízení na využívání zemního plynu se mají podle výpočtů amortizova­­nejpozději během tří let. sh 3. 7. 69 Situace v západoněmecké chemii Rychlé tempo rozvoje západoněmeckéhia chemického průmyslu pokračo­valo i v 1. čtvrtletí 1969. Obrat dosáhl 11,14 mld DM, o 14,3 °/o více než ve itejném období minulého roku. Přesto je však tento vzestup nižší než prů­měrné tempo růstu v roce 1968, kdy dosáhlo 14,9 %. Částečně lze tento jev vysvětlit nedostatkem výrobních kapacit západoněmeckého chemického prů­myslu. Při srovnání tempa růstu chemické­ho průmyslu s tempem růstu průmys­lu jako celku (16,8%), nelze však opomenout, že při vzrůstu výrobního indexu v chemii (1962 = 100) o 18,3 procenta na 207,5, ceny chemických výrobků vykazují právě opačnou ten denci než ceny v celém průmyslu, kde neustále sloupají. Z chemických produktů pouze u plastických hmot a chemických vláken byly ceny buď mírně zvýšeny nebo se nezměnily Ale index velkoobchodních cen výrob­ců v qelém chemickém průmyslu byl v 1. čtvrtletí 1969 ve výši 93,6 11962 = 100) ještě o 1,9% níže ne? ve srovnatelném období roku 1968. Tempo rozvoje chemického prňm.ys lu je spojeno s růstem dalších kapa­cit. Zvlášť silně byly rozšířeny kapa­city na výrobu výchozích látek a me­ziproduktů, plastických hmot a che­mických vláken. Výroba chemických vláken ve sledovaném období vzrost­la o celou třetinu na 104 000 tun (800 mil. DM), výroba plastických hmot stoupla o čtvrtinu na 785 000 tun. Vý­roba laků vzrostla o 21 % na 246 000 tun. Více než o čtvrtinu byla zvýše­na produkce ochranných prostředků pro zemědělství, kterých se vyrobilo za 200 mil. DM. Export chemických výrobků v 1. čtvrtletí 1969 vzrostl o 16 % na 4,09 mld DM, přičemž největší podlí za­se připadal na ty produkty, jejichž výroba má v chemickém průmyslu podstatnou úlohu. Velmi živá poptáv­ka na domácím trhu umožnila I vzrůst dovozu, který stoupl o 24,1 % na 1,98 mld DM. sl»3. 7.69

Next