Svět Hospodářství, 1969 (X/80-156)
1969-10-09 / No. 122-123
trhy zboží_________________________________________ 2 Výroba syntetických viáken v RVHP Průmysl syntetických vláken pa.ří v zemích RVHP k průmyslovým odvětvím s nejrychlejším tempem rozvoje. Ještě v roce 1960 činila celková výroba syntetických vláken v RVHP 32 tis. t, v roce 1968 dosáhla 234 tis. t, jak uvádí Rynki zagraniczne. V SSSR, kde se vyrábí 55 % veškerých syntetických vláken zemí RVHP, vzrostla produkce v období let 1960 až 1968 téměř o 900 % asi na 130 tis. tun. V Polsku byl relativní přírůstea ještě vyšší; v loňském roce se zde vyrobilo 41 tis. t. NDR produkovala vloni asi 28 tis. tav přepočtu spotřeby syntetických vláken na 1 obyvatele zaujímá s 1,7 kg první místo v tomto hospodářském seskupení. V ČSSR spotřeba na 1 obyvatele v roce 1968 činila 1,2 kg a byla tedy o málo menší než v Polsku (1,3 kg). V SSSR a v Rumunsku dosahuje tento ukazatel hodnoty 0,5 kg a v Maďarsku a v Bulharsku 0,4 kg. I když tedy relativní vzestup výroby syntetických vláken byl v šedesátých letech velký, přesto nedovoluje ještě dosáhncut úrovně spotřeby vyspělých kapitalistických států. stí Fiat kupuje automobilku Lancia 9. 10.69 Koncern Fiat koupil italskou automobilku Lancia podle zprávy italského listu „II giorno“. Fiat ikiajně oznámí koupi oficiálně až při zahájení turinského autosalónu 29. 10. 1969. Áni jedna z obou automobilek se k novinové zprávě nevyjádřila, píše západoněmecký Industriekurier. sh 9.10.69 Investiční aktivita v Montánní unii Zájem o investice v rámci Montánní unie neobyčejně stoupá. Potvrzují to výsledky šetření komise ES, které se zabývalo investičními záměry pro rok 1969. Šest členských zemí unie hodlá investovat letos zhruba 5,6 mld DM v porovnání se 4,5 mld před rokem a 4 mld DM v r. 1967. V oblasti kamenouhelného průmyslu se proti minulému roku sníží Investiční náklady asi o 20 miliónů na přibližně 1,1 mld DM. Do závodů na výrobu hnědouhelných briket bude investována stejná částka jako loni, tj. 16 miliónů DM. Na rozvoj těžby železné rudy se věnuje o 20 mil. více — celkem 104 mil. DM. Těžiště investiční činnosti zůstává nadále v železářském a ocelářském průmyslu: tento sektor vynaloží letos na investice 4,4 mld DM proti 3,3 mld před rokem. Uvedená částka nedosahuje sice rekordní úrovně investic z let 1961—1964, ale přesahuje nicméně průměr uplynulých 4 let. Uhelné doly zaměří pozornost na modernizaci hlubinných prací a věnují na tento účel 520 mil. v porovnání se 498 mil. DM v roce 1968. Investice do důlních koksáreň stoupnou o 8 mil. na 75 mil. DM. Nezávislé koksárny tj. podniky na italském pobřeží — zvýší své investice na 20mil. DM. Na projekty \ rámci důlních elektráren a ostatní důlní energetická zařízení se počítá s výdaji ve výši 475 mil. DM. Investiční výdaje v železnorudných dolech Montánní unie, které měly od r. 1962 sestupnou tendenci, dosáhnou letos 104 mil. DM. Největší částka připadne na vlastní těžbu, a to 81,5 mil. DM. Investice se soustřeďují na lotrinskou oblast, která se na celkové těžbě železné rudy v Mdntánní unii podílí zhruba 74 %. Realizace ohlášených investičních záměrů v železářském průmyslu si vyžádá letos 857 mil. DM, což je zhruba o 70 % vyšší obnos než loni. Pozoruhodná je aktivita ve výstavbě vysokých pecí. Investice se letos zvyšují na 413 mil. DM proti 273 mil. před rokem. Počítá se především se stavbou pecí s nístějí o velkém průměru a s rozšířením existujících vysokopecných zařízení. Investice v oblasti přípravy vsázky a úpravy stouply ze 180 mil. na přibližně 300 mil. DM. Relativně nejvyšší přírůstky vykazují investiční náklady na hutní koksárny; v hodnotovém vyjádření se zvýšily z 55 mil. na 145 mil. DM. Výrobní kapacity těchto závodů se mají rozšiřovat do roku 1972 o 2,3 mil. tun ročně, čímž se má částečně vyrovnat odhadováný pokles 3 mil. tun v důlních koksárnách. Ocelářský průmysl v rámci Montánní unie zvýší letos investice jen mírně, a to o 28 mil. na 636 mil. DM. Uvedená částka přesto převyšuje průměr posledních let. Asi 80 % celkových výdajů je určeno na výstavbu kyslíkových oceláren, jejichž podíl na úhrnné produkci ocelí v šesti zemích společenství má během dvou let přesáhnout 50 % Pozornost zasluhuje rozmach kapacit na výrobu elektroóceli, na jejichž výstavbu se věnuje o 50 % více prostředků než v minulém roce (celkem 96 mil. DM). Velmi malý rozsah mají nadále Investice do výroby Thomasovy a SM-oceli. V příštích letech se má podíl těchto materiálů na úhrnné produkci oceli dále snížit. Ve válcovnách se investice orientují převážně na výrobu ploché oceli, kde se letos odhadují na 1,1 mld DM.; přitom na zařízení pro válcování za studená připadne 624 mil., v oblasti výroby hrubých plechů a širokopásových válcovacích tratí se má investovat 240 mil. a do zařízení na válcování širokých pásů za tepla 217 mil. DM (proti loňsku o 125 mil. méně). Celkem 306 mil. se má vynaložit na kapacity pro výrobu profilů. Zařízení na plynulé lití si vyžádá investice v hodnotě 122 mil. proti 45 mil. DM v roce 1968 a ostatní zařízení 288 (160) mil. DM. Do pomocných a vedlejších provozů železářského a ocelářského průmyslu se letos předvídají investice v úhrnné výši 723 mil. DM, zatímco loni to bylo 540 mil. Přitom na energetické provozy a na distribuční síť má být vynaloženo 132 mil. v porovnání s 38 mil. DM. Ostatní investice na práce v hlubině i na povrchu, na stavby, dílny a laboratoře stoupnou letos o 145 mil. na 550 mil. DM. Dynamický rozvoj hutního průmyslu v Rumunsku /Dokončení ze str. 1) Soustavná modernizace a rozšiřování výrobních kapacit pokračuje i v menších hutních závodech. Nové válcovací zařízení bylo např. Instalováno v Bukurešti, Otelul, Ro?u aj. Již v loňském roce zahájila v bukurešťském závodě Republica provoz nová trubkárna, při válcovně drátu Buzau byla postavena továrna na svářecí elektrody, rozšířily se 1 výrobní možnosti v oblasti práškové metalurgie. Na rozvoj hutního průmyslu Rumunska připadá v nynější pětiletce (1966—1970) přibližně 11,3% z celkových investičních výdajů určených pro průmysl. Dík rychlé modernizaci provozů se podařilo zvýšit do roku 1965 produkci výrobků s vysokým stupněm zpracování 2,2krát. Na přelomu dvou pětiletých plánů bude tedy Rumunsko disponovat solidní hutní základnou, jak konstatoval ministr Agachi. Podle směrných čísel se má v roce 1970 vyrobit 4,1 mil. tun surového železa, 6,3 mil. t oceli, 4,4 mil. t válcovaných výrobků a 800 tis. tun ocelových trub. Prioritní postavení neztratí metalurgie spolu s energetikou, strojírenstvím a chemií ani v následujících pěti letech. Z návrhu nové pětiletky vyplývá, že plánovaný přírůstek v tomto sektoru činí v průměru let 1971—1975 9 až 10 procent, zatímco u globální průmyslové výroby se předpokládá 8,5—9,5 %. all o. -LU. ua Srovnání dosažených produkčních výsledků s plánovaným množstvím hutních výrobků ukazuje tabulka (v tis. t): 1948 1968 1969 1975 ocej 353 4751 5105 10 000—10 500 surové železo 186 2992 3600 finální válcované materiály 274 3393 ... 7 200— 7 500 ocelové trubky 41 706 7Í*5 1 000— 1100 Struktura hutní produkce se má neustále zlepšovat. Do roku 1975 se počítá např. s výrobou 1—1,5 mil. t 1 . _____«1 í 1 T nnntimmitll vrólprllové plechy a pásy. V Galatl se budou např. vyrábět všechny typy plechů o síle 0,1 až 150 mm a pásková nr al a 'f r\ oířo, ^Pn mm pcmunnv úlku. v auiumcmu váných materiálů mají převažovat oce AUSTRÁLIE: Velký železnorudný projekt Západoaustralský ministr pro průmyslový rozvoj potvrdil, že nová jednání zástupců společností Cliffs Western Australian Mining Company Pty. Ltd. a Broken Hill Co. Pty. Ltd. (BHP), uskutečněná začátkem září, povedou nepochybně k vzájemné dohodě obou partnerů. V podstatě jde o souhlas BHP, aby Cliffs Co. mohla vytěžit z ložisek u Deepdale 150 mil. tun železné rudy. Náhradou získá BHP právo na převzetí přístavního zařízení, které firma Cliffs vybudovala na Cape Lambert a dále na 50% účast na tamější železnici. Jestliže BHP nevyužije této možnosti, bude Cliffs Co. odvádět za rudu vytěženou u Deepdale kutací poplatky; navíc byla společnosti BHP přislíbena dodávka železné rudy až do výše 2 mil. tun ročně za cenu odpovídající pořizovacím nákladům. Firma Cliffs těží již limonít z ložisek Robe River v západní oblasti Pilbara, který má podobně jako surovina ze sousedního naleziště v Deepdale obsah železa 50—55 %, zatímco v ostatních západoaustralských dolech se získává převážně hematit s více než 60 % Fe. V dubnu 1969 uzavřel australský podnik se 7 japonskými ocelárnami dlouhodobý kontrakt o prodeji 39 mil. tun spékané rudy od roku 1971 a 88 mil. tun pelet od roku 1972; chjdávky budou rozděleny na údobí 15, resp. 21 let a jejich předpokládaná hodnota činí 1,25 mld australských dolarů. Potřebné investiční náklady na výstavbu přístavního zařízení, železnice, bytů, těžebního zařízení a závodu na peletizaci se odhadují na 245 mil. australských dolarů. Podle oficiálních západoaustralských posudků činí zásoby železné rudy v oblasti Robe River a Deepdale minimálně 500 mil. tun, ale připouští se možnost 1 většího rozsahu. sh 9. 10.64 Kapacity řeckého pletařského průmyslu Řecký pletařský průmysl zahrnuje 90 průmyslových závodů sdružených v panhelénském oborovém svazu. Závody mají k dispozicí více než 1300 elektrických pletařských strojů, dále 300 neelektrických a zhruba 3500 pomocných strojů (šicích strojů atd.J. Celkem zaměstnávají přibližně 5000 pracovních sil, z toho 450 administrativních. Kromě těchto devadesáti organizovaných pletáren existuje v Řecku podle údajů tamního statistického úřadu ještě asi 1200 malých rukodělných provozů a domácích dílen. Uvedených 90 průmyslových závodů zpracovalo v loňském roce 700 tun bavlněných přízí, 400 tun vlněných, 1200 tun syntetických, 350 tun viskózových a acetátových přízí, 600 tun akrylu a 100 tun buničiny. K tomuto množství je třeba ještě připočíst 40—45 ■% přízí zpracovávaných v malých a nejmenších závodech. sh 9.10. PÍ v Petrochemický průmysl - Nizozemí Podle plánu dosáhne zpracovatelská kapacita rafinerií v Nizozemí do roku 1971 výše 75,5 mil. t ročně. Z tohoto množství připadne na společnost Shell 25 mil. t, Esso 15 mil. t, British Petroleum 15 mil. t, Chevron 12,5 mil. t, Gulf Oil 3 mil. t a Mobil Oil 4 mil. t. Rozšíření ráfinačních kapacit uvažuje především společnost Mobil Oil, která hodlá v tomto oboru investovat 70 mil. Hfl. • Pozemní práce spojené s výstavbou nových rafinačních kapacit budou zahájeny začátkem příštího roku a celá stavba bude dokončena během jednoho a půl roku. Později má společnost v úmyslu zvýšit kapacitu rafinérií na 8 mil. : ročně. Rozšiřování kapacit příznivě ovlivní i stavba nových chemických zpracovatelských závodů, které se mají budovat ve stejné oblasti. sh 9. 10. 69 Těžba fosfátů v Sýrii Asi v polovině příštího roku bude v Sýrii zahájena těžba z místních ložisek fosfátů. Na počátku má produkce činit 200 000 t a do roku 1972 má vzrůst až na 1,2 mil. t. Podle syrských odborníků má příjem z prodeje fosfátů dosáhnout v roce 1972 asi 50 mil. syrských liber. sh 9.10. 6° Sovětský plyn do Francie? Sovětská delegace jednala v Paříži o dodávkách sovětského zemního plynu do Francie, píše agentura WID. S roční dodávkou asi 2,5 mld m3 lze údajně počítat až od roku 1975, neboť do té doby stačí Francii vlastní zásoby zemního plynu a dodávky z Nizozemí a Alžírska. Vláda NSR prý souhlasí, aby plynovod vedl přes území NSR. Francie by chtěla nákup sovětského plynu částečně uhradit dodávkami trub o velkém průměru. Také o jejich dodávce prý sovětská delegace již jednala; jde o 500 000 až 700 000 tun trub o průměru 1016 mm. sh 9.10.69 K ceně libyjské ropy Podle zpráv západního tisku prohlásil ministerský předseda Libyjské arabské republiky, že cena ropy, za kterou byla prodávána za bývalého královského režimu, je příliš nízká a měla by být zvýšena. Dále ministerský předseda uvedl, že zahraniční ropné společnosti jsou v LAR vítány, pokud respektují zájmy libyjského lidu a že LAR uznává všechna doporučení Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). sh 9.10. C9 Spotřeba hnojiv v NSR Poprvé po několika letech byla spotřeba strojených hnojiv ve fiskálním roce 1968/69 v NSR menší než v letech předchozích; činila 2,42 mil. t, když v roce 1967/68 dosáhla 2,54 mil. t. Odborníci se domnívají, že hraníce maximálního využívání strojených hnojiv již byla v NSR dosažena a že spotřeba už nebude vzrůstat. Z uvedeného množství spotřeby připadalo 933 tis. t na dusičná, 800 tis. t na fosforečná, 1,12 mil. t na draselná a 588 tis. t na vápenatá hnojiva. sh 9.10.6d Výsledky západoněmecké chemie Investice do západoněmeckého chemického průmyslu přesáhnou letos zřejmě 4 mld DM, když v roce 1967 i 1968 činily vždy 3,5 mld DM. Přitom západoněmecký chemický průmysl prudce zvyšuje i své investice v zahraničí. V období 1952 až 1966 činily zahraniční investice celkem 1,6 mld DM, avšak během obou následujících let překročily již. 1,4 mld DM, zatítpcp v roce 1968 dosáhly 900 mil. DM. Zahraniční chemický průmysl naopaK investoval během uvedených dvou let v NSR celkem asi 1 mld DM. Investiční záměry západoněmecké chemie směřují do těch oblastí, ve kterých stávající kapacity jsou nejen plně vytíženy, ale kde se projevuje dokonce jejich nedostatek. Do těchto oblastí patří především výroba základních produktů, některých meziproduktů, výroba syntetických vláken a plastických hmot. Přírůstek obratu západoněmeckého chemického průmyslu dosáhl v 1. pololetí letošního roku 13,6 % a obrat tak vzrostl na 22,6 mld DM. Přírůstek obratu celého průmyslu však činil 16,6 %. Menší přírůstek v chemii se vysvětluje jednak nedostatkem výrobních kapacit, jednak i v průměru klesajícími cenami chemických produktů. Export stoup! v 1. pololetí o 19 % na 8,4 mld DM. Hlavním exportním artiklem byly plastické hmoty (1,4 mld DM) a organické chemikálie (1,1 mld DM). Mezi odběrateli na prvním místě byly země EHS, na které připadlo 35 % veškerého exportu. Rovněž import vzrostl, a to asi o 30 % na 4,2 mld DM. Nejvíce se dovezlo základních látek, meziproduktů, plastických hmot a chemických vláken, což jsou ty položky, u kterých se projevuje nedostatek tuzemských výrobních kapacit. Téměř polovina importu pocházela ze zemí EHS, přičemž poprvé bylo Nizozemí na prvním místě před USA. Ostatně i Francie brzy bude do NSR vyvážet víc chemických produktů než USA. Toto posunutí v systému dodavatelů souvisí také s přesunem amerických dodávek na evropské dceřiné společnosti amerických firem. sh 9.10.66 Výrazný růst cen pepře Kotace pepře na londýnském trhu se koncem letošního září výrazně zvýšily a dosáhly dosud nejvyšší úrovně od roku 1959. V průběhu pouhých několika dnů kotace pepře vzrostly o 50 %. Toto náhlé zvýšení cen je doprovázeno spekulativními nákupy, vyvolanými obavami z nedostatečné nabídky pepře v běžném roce. Vše nasvkdčí-ffí tomu že sklizeň černého pepře Lampong v Indonésii byla nepříznivá; odhaduje se na pouhých 3—5 tis. t proti 20 tis. t dosažených v roce 1968. Tento pepř nakupovaly hlavně Spojené sjtáty, takže po zprávách o velmi slabé sklizni v Indonésii zahájily USA urychlené nákupy pepře i v jiných zemích. Ukázalo se však, že například Indie, která dodává pepř převážně Sovětskému svazu a ostatním socialistickým zemím, disponuje poměrně malým množstvím pro prodej na ostatní trhy. Třetí největší producent na světě — Sarawak — očekává rovněž v letošním roce nižší sklizeň, která se odhaduje na 22 tis. tun proti 25 tis. t před rokem. Nynější růst kotací pepře je tím pozoruhodnější, že k němu došlo v okamžiku sklizně pepře v Sarawaku, kdy obvykle ceny tohoto koření na mezinátodnírn trhu vykazovaly sestupnou tendenci a zvyšovaly se teprve v prosinci a lednu. V souvislostí s nynějším vývojem situace na trhu pepře lze připomenout, že po druhé světové válce vykazovaly ceny tohoto koření poměrně značné výkyvy. V bezprostředně poválečném období dosáhla cena pepře v Londýně ceny 1 Lstg/lb. Doposud plný konjunkturní cyklus na trhu pepře činil sedm let. V souvislosti s tím není vyloučeno, že po posledních třech letech dostatečné nabídky přešel trh pepře do nové fáze charakterizované nízkou nabídkou. Dle posledních zpráv kotace pepře poněkud poklesly, nicméně jsou i nadále vysoké. sh 9.10.65 Z bavlnářského průmyslu Španělska Poněvadž se dosavadní úsilí zaměřené na strukturální změnu bavlnářského průmyslu Španělska setkalo zatím pouze s dílčími úspěchy, má být na základě nového dekretu 1570/69 z 10. 7. t. r. učiněn pokus vyřešit tento problém definitivně. Jde nyní o to zastavit provoz 300 tis. zastaralých vřeten a 8000 tkalcovských stavů, což by vedlo k uvolnění zhruba 13 000 pracovních sil. Již v roce 1960 schválila španělská vláda program předložený bavlnářským průmyslem, který měl za cil reorganizaci tohoto výrobního oboru. Tento program však v podstatě předvídal jen úvěry na modernizaci závodů, jež byly až do předloňského roku poskytnuty v rozsahu 1843 mil. peset (pro 193 projektů). Připočtou-li se k tomu vlastní prostředky podporovaných závodů, byly v rámci tohoto programu do roku 1967 vynaloženy celkové investice ve výši 3 mld peset. Modernizovaným přádelnám bavlny, jichž bylo z celkového počtu asi 27'%, podařilo se zvýšit produktivitu o 40 procent, zatímco 7,5 j% modernizovaných tkalcoven dosáhlo vzestupu produktivity o 60 %. Již v roce 1959 vyšel z průmyslových kruhů podnět, aby podle britského a japonského příkladu bylo dáno do šrotu strojní zařízení, které při strukturálních změnách v oboru bylo prohlášeno za zastaralé. Španělská vláda se však tehdy k tomuto kroku neodhodlala, poněvadž chtěla zachovat plnou zaměstnanost v bavlnářském průmyslu. Vedlo to k nadměrné nabídce, která měla pro obor kritické důsledky. Počet vřeten v provozu klesl z 2,57 mil. ks v roce. 1960 na 2,07 mil. v roce 1968 a tkalcovských stavů z 67 326 na 56 456. Poněvadž v důsledku všeobecného hospodářského oslabení klesla v posledních letech i poptávka po bavlnářských výrobcích, musel být snížen i objem produkce, jak je patrno z přehledu (v tunách)1966 1967 1968 bavlněná příze 131 931 129 119 98 267. bavlněné tkaniny 119 484 122 864 100 268 K poklesu výroby došlo přes vzestup exportu v uvedených letech z 24 tis. 895 tun až na 26 074 tun. Hodnota vývozu postupně stoupla z 1251 mil. peset v roce 1966 (po přechodném poklesu na 1046 mil. v roce 1967) na 1706 mil. peset loni. Ke konci roku 1968 zaměstnával španělský bavlnářský průmysl 97 356 osob. Proto prý vyžaduje uvolnění zhruba 13 000 pracovních sil zvláštní opatření k zamezení tvrdého postupu. Odborné kruhy očekávají, že po provedení strukturálních změn průměrný výkon vřetena za hodinu dosáhne 0,0165 kg a 0,8 kg u automatického, resp. 0,57 kg u mechanického tkalcovského stavu. Poměr automatických k mechanickým tkalcovským stavům má činit 78,5:21,5. V přádelnách se má docílit průměrného vytížení stroje na 4200 pracovních hodin ročně a v tkalcovnách má tentýž ukazatel dosahovat 3700 hod. sh 9.10.69