Svět Hospodářství, 1969 (X/80-156)

1969-10-09 / No. 122-123

trhy zboží_________________________________________ 2 Výroba syntetických viáken v RVHP Průmysl syntetických vláken pa.ří v zemích RVHP k průmyslovým od­větvím s nejrychlejším tempem roz­voje. Ještě v roce 1960 činila celková výroba syntetických vláken v RVHP 32 tis. t, v roce 1968 dosáhla 234 tis. t, jak uvádí Rynki zagraniczne. V SSSR, kde se vyrábí 55 % veške­rých syntetických vláken zemí RVHP, vzrostla produkce v období let 1960 až 1968 téměř o 900 % asi na 130 tis. tun. V Polsku byl relativní přírůstea ještě vyšší; v loňském roce se zde vyrobilo 41 tis. t. NDR produkovala vloni asi 28 tis. tav přepočtu spo­třeby syntetických vláken na 1 oby­vatele zaujímá s 1,7 kg první místo v tomto hospodářském seskupení. V ČSSR spotřeba na 1 obyvatele v roce 1968 činila 1,2 kg a byla tedy o málo menší než v Polsku (1,3 kg). V SSSR a v Rumunsku dosahuje tento ukazatel hodnoty 0,5 kg a v Maďar­sku a v Bulharsku 0,4 kg. I když tedy relativní vzestup výro­by syntetických vláken byl v šedesá­tých letech velký, přesto nedovoluje ještě dosáhncut úrovně spotřeby vy­spělých kapitalistických států. stí Fiat kupuje automobilku Lancia 9. 10.69 Koncern Fiat koupil italskou auto­mobilku Lancia podle zprávy italské­ho listu „II giorno“. Fiat ikiajně oznámí koupi oficiálně až při zahá­jení turinského autosalónu 29. 10. 1969. Áni jedna z obou automobilek se k novinové zprávě nevyjádřila, píše západoněmecký Industriekurier. sh 9.10.69 Investiční aktivita v Montánní unii Zájem o investice v rámci Montánní unie neobyčejně stoupá. Potvrzují to výsledky šetření komise ES, které se zabývalo investičními záměry pro rok 1969. Šest členských zemí unie hodlá investovat letos zhruba 5,6 mld DM v porovnání se 4,5 mld před rokem a 4 mld DM v r. 1967. V oblasti kamenouhelného průmyslu se proti minulému roku sníží Inves­tiční náklady asi o 20 miliónů na při­bližně 1,1 mld DM. Do závodů na vý­robu hnědouhelných briket bude in­vestována stejná částka jako loni, tj. 16 miliónů DM. Na rozvoj těžby že­lezné rudy se věnuje o 20 mil. více — celkem 104 mil. DM. Těžiště investiční činnosti zůstává nadále v železářském a ocelářském průmyslu: tento sektor vynaloží letos na investice 4,4 mld DM proti 3,3 mld před rokem. Uvedená částka nedosahuje sice rekordní úrov­ně investic z let 1961—1964, ale pře­sahuje nicméně průměr uplynulých 4 let. Uhelné doly zaměří pozornost na modernizaci hlubinných prací a vě­nují na tento účel 520 mil. v porov­nání se 498 mil. DM v roce 1968. In­vestice do důlních koksáreň stoupnou o 8 mil. na 75 mil. DM. Nezávislé kok­­sárny tj. podniky na italském pobřeží — zvýší své investice na 20mil. DM. Na projekty \ rámci důlních elektrá­ren a ostatní důlní energetická zaří­zení se počítá s výdaji ve výši 475 mil. DM. Investiční výdaje v železnorudných dolech Montánní unie, které měly od r. 1962 sestupnou tendenci, dosáhnou letos 104 mil. DM. Největší částka při­padne na vlastní těžbu, a to 81,5 mil. DM. Investice se soustřeďují na lotrin­skou oblast, která se na celkové těžbě železné rudy v Mdntánní unii podílí zhruba 74 %. Realizace ohlášených investičních záměrů v železářském průmyslu si vy­žádá letos 857 mil. DM, což je zhruba o 70 % vyšší obnos než loni. Pozoru­hodná je aktivita ve výstavbě vyso­kých pecí. Investice se letos zvyšují na 413 mil. DM proti 273 mil. před ro­kem. Počítá se především se stavbou pecí s nístějí o velkém průměru a s rozšířením existujících vysokopec­ných zařízení. Investice v oblasti pří­pravy vsázky a úpravy stouply ze 180 mil. na přibližně 300 mil. DM. Rela­tivně nejvyšší přírůstky vykazují in­vestiční náklady na hutní koksárny; v hodnotovém vyjádření se zvýšily z 55 mil. na 145 mil. DM. Výrobní ka­pacity těchto závodů se mají rozšiřo­vat do roku 1972 o 2,3 mil. tun ročně, čímž se má částečně vyrovnat odha­dováný pokles 3 mil. tun v důlních koksárnách. Ocelářský průmysl v rámci Mon­tánní unie zvýší letos investice jen mírně, a to o 28 mil. na 636 mil. DM. Uvedená částka přesto převyšuje prů­měr posledních let. Asi 80 % celko­vých výdajů je určeno na výstavbu kyslíkových oceláren, jejichž podíl na úhrnné produkci ocelí v šesti zemích společenství má během dvou let pře­sáhnout 50 % Pozornost zasluhuje rozmach kapacit na výrobu elektro­­óceli, na jejichž výstavbu se věnuje o 50 % více prostředků než v minu­lém roce (celkem 96 mil. DM). Velmi malý rozsah mají nadále Investice do výroby Thomasovy a SM-oceli. V příš­tích letech se má podíl těchto mate­riálů na úhrnné produkci oceli dále snížit. Ve válcovnách se investice orien­tují převážně na výrobu ploché oceli, kde se letos odhadují na 1,1 mld DM.; přitom na zařízení pro válcování za studená připadne 624 mil., v oblasti výroby hrubých plechů a širokopáso­­vých válcovacích tratí se má investo­vat 240 mil. a do zařízení na válco­vání širokých pásů za tepla 217 mil. DM (proti loňsku o 125 mil. méně). Celkem 306 mil. se má vynaložit na kapacity pro výrobu profilů. Zařízení na plynulé lití si vyžádá investice v hodnotě 122 mil. proti 45 mil. DM v roce 1968 a ostatní zařízení 288 (160) mil. DM. Do pomocných a vedlejších provozů železářského a ocelářského průmyslu se letos předvídají investice v úhrnné výši 723 mil. DM, zatímco loni to bylo 540 mil. Přitom na energetické pro­vozy a na distribuční síť má být vy­naloženo 132 mil. v porovnání s 38 mil. DM. Ostatní investice na práce v hlubině i na povrchu, na stavby, dílny a laboratoře stoupnou letos o 145 mil. na 550 mil. DM. Dynamický rozvoj hutního průmyslu v Rumunsku /Dokončení ze str. 1) Soustavná modernizace a rozšiřová­ní výrobních kapacit pokračuje i v menších hutních závodech. Nové vál­covací zařízení bylo např. Instalo­váno v Bukurešti, Otelul, Ro?u aj. Již v loňském roce zahájila v bukurešť­­ském závodě Republica provoz nová trubkárna, při válcovně drátu Buzau byla postavena továrna na svářecí elektrody, rozšířily se 1 výrobní mož­nosti v oblasti práškové metalurgie. Na rozvoj hutního průmyslu Ru­munska připadá v nynější pětiletce (1966—1970) přibližně 11,3% z cel­kových investičních výdajů určených pro průmysl. Dík rychlé modernizaci provozů se podařilo zvýšit do roku 1965 produkci výrobků s vysokým stupněm zpracování 2,2krát. Na přelomu dvou pětiletých plánů bude tedy Rumunsko disponovat so­lidní hutní základnou, jak konstatoval ministr Agachi. Podle směrných čísel se má v roce 1970 vyrobit 4,1 mil. tun surového železa, 6,3 mil. t oceli, 4,4 mil. t válcovaných výrobků a 800 tis. tun ocelových trub. Prioritní po­stavení neztratí metalurgie spolu s energetikou, strojírenstvím a chemií ani v následujících pěti letech. Z ná­vrhu nové pětiletky vyplývá, že plá­novaný přírůstek v tomto sektoru či­ní v průměru let 1971—1975 9 až 10 procent, zatímco u globální průmyslo­vé výroby se předpokládá 8,5—9,5 %. all o. -LU. ua Srovnání dosažených produkčních výsledků s plánovaným množstvím hut­ních výrobků ukazuje tabulka (v tis. t): 1948 1968 1969 1975 ocej 353 4751 5105 10 000—10 500 surové železo 186 2992 3600 finální válcované materiály 274 3393 ... 7 200— 7 500 ocelové trubky 41 706 7Í*5 1 000— 1100 Struktura hutní produkce se má neustále zlepšovat. Do roku 1975 se počítá např. s výrobou 1—1,5 mil. t 1 . _____«1 í 1 T nnntimmitll vrólprl­lové plechy a pásy. V Galatl se bu­dou např. vyrábět všechny typy ple­chů o síle 0,1 až 150 mm a pásková nr al a 'f r\ oířo, ^Pn mm pcmunnv úlku. v auiumcmu váných materiálů mají převažovat oce­ AUSTRÁLIE: Velký železnorudný projekt Západoaustralský ministr pro prů­myslový rozvoj potvrdil, že nová jed­nání zástupců společností Cliffs Wes­tern Australian Mining Company Pty. Ltd. a Broken Hill Co. Pty. Ltd. (BHP), uskutečněná začátkem září, povedou nepochybně k vzájemné do­hodě obou partnerů. V podstatě jde o souhlas BHP, aby Cliffs Co. mohla vytěžit z ložisek u Deepdale 150 mil. tun železné rudy. Náhradou získá BHP právo na převzetí přístavního zařízení, které firma Cliffs vybudova­la na Cape Lambert a dále na 50% účast na tamější železnici. Jestliže BHP nevyužije této možnosti, bude Cliffs Co. odvádět za rudu vytěže­nou u Deepdale kutací poplatky; na­víc byla společnosti BHP přislíbena dodávka železné rudy až do výše 2 mil. tun ročně za cenu odpovídají­cí pořizovacím nákladům. Firma Cliffs těží již limonít z lo­žisek Robe River v západní oblasti Pilbara, který má podobně jako su­rovina ze sousedního naleziště v Deepdale obsah železa 50—55 %, za­tímco v ostatních západoaustralských dolech se získává převážně hematit s více než 60 % Fe. V dubnu 1969 uzavřel australský podnik se 7 ja­ponskými ocelárnami dlouhodobý kon­trakt o prodeji 39 mil. tun spékané rudy od roku 1971 a 88 mil. tun pe­let od roku 1972; chjdávky budou roz­děleny na údobí 15, resp. 21 let a je­jich předpokládaná hodnota činí 1,25 mld australských dolarů. Potřebné investiční náklady na výstavbu pří­stavního zařízení, železnice, bytů, tě­žebního zařízení a závodu na peleti­zaci se odhadují na 245 mil. austral­ských dolarů. Podle oficiálních zápa­doaustralských posudků činí zásoby železné rudy v oblasti Robe River a Deepdale minimálně 500 mil. tun, ale připouští se možnost 1 většího rozsahu. sh 9. 10.64 Kapacity řeckého pletařského průmyslu Řecký pletařský průmysl zahrnuje 90 průmyslových závodů sdružených v panhelénském oborovém svazu. Zá­vody mají k dispozicí více než 1300 elektrických pletařských strojů, dále 300 neelektrických a zhruba 3500 po­mocných strojů (šicích strojů atd.J. Celkem zaměstnávají přibližně 5000 pracovních sil, z toho 450 adminis­trativních. Kromě těchto devadesáti organizo­vaných pletáren existuje v Řecku po­dle údajů tamního statistického úřa­du ještě asi 1200 malých rukoděl­ných provozů a domácích dílen. Uvedených 90 průmyslových závo­dů zpracovalo v loňském roce 700 tun bavlněných přízí, 400 tun vlně­ných, 1200 tun syntetických, 350 tun viskózových a acetátových přízí, 600 tun akrylu a 100 tun buničiny. K to­muto množství je třeba ještě připo­číst 40—45 ■% přízí zpracovávaných v malých a nejmenších závodech. sh 9.10. PÍ v Petrochemický průmysl - Nizozemí Podle plánu dosáhne zpracovatel­ská kapacita rafinerií v Nizozemí do roku 1971 výše 75,5 mil. t ročně. Z tohoto množství připadne na společnost Shell 25 mil. t, Esso 15 mil. t, British Petroleum 15 mil. t, Chevron 12,5 mil. t, Gulf Oil 3 mil. t a Mobil Oil 4 mil. t. Rozšíření ráfinačních kapacit uva­žuje především společnost Mobil Oil, která hodlá v tomto oboru investo­vat 70 mil. Hfl. • Pozemní práce spo­jené s výstavbou nových rafinačních kapacit budou zahájeny začátkem příštího roku a celá stavba bude do­končena během jednoho a půl ro­ku. Později má společnost v úmyslu zvýšit kapacitu rafinérií na 8 mil. : ročně. Rozšiřování kapacit příznivě ovlivní i stavba nových chemických zpracovatelských závodů, které se mají budovat ve stejné oblasti. sh 9. 10. 69 Těžba fosfátů v Sýrii Asi v polovině příštího roku bude v Sýrii zahájena těžba z místních lo­žisek fosfátů. Na počátku má pro­dukce činit 200 000 t a do roku 1972 má vzrůst až na 1,2 mil. t. Podle syrských odborníků má pří­jem z prodeje fosfátů dosáhnout v roce 1972 asi 50 mil. syrských liber. sh 9.10. 6° Sovětský plyn do Francie? Sovětská delegace jednala v Paříži o dodávkách sovětského zemního ply­nu do Francie, píše agentura WID. S roční dodávkou asi 2,5 mld m3 lze údajně počítat až od roku 1975, neboť do té doby stačí Francii vlast­ní zásoby zemního plynu a dodávky z Nizozemí a Alžírska. Vláda NSR prý souhlasí, aby plynovod vedl přes území NSR. Francie by chtěla nákup sovětského plynu částečně uhradit dodávkami trub o velkém průměru. Také o jejich dodávce prý sovětská delegace již jednala; jde o 500 000 až 700 000 tun trub o průměru 1016 mm. sh 9.10.69 K ceně libyjské ropy Podle zpráv západního tisku pro­hlásil ministerský předseda Libyjské arabské republiky, že cena ropy, za kterou byla prodávána za bývalého královského režimu, je příliš nízká a měla by být zvýšena. Dále ministerský předseda uvedl, že zahraniční ropné společnosti jsou v LAR vítány, pokud respektují zájmy libyjského lidu a že LAR uznává vše­chna doporučení Organizace zemí vy­vážejících ropu (OPEC). sh 9.10. C9 Spotřeba hnojiv v NSR Poprvé po několika letech byla spo­třeba strojených hnojiv ve fiskálním roce 1968/69 v NSR menší než v letech předchozích; činila 2,42 mil. t, když v roce 1967/68 dosáhla 2,54 mil. t. Odborníci se domnívají, že hraníce maximálního využívání strojených hnojiv již byla v NSR dosažena a že spotřeba už nebude vzrůstat. Z uvedeného množství spotřeby při­padalo 933 tis. t na dusičná, 800 tis. t na fosforečná, 1,12 mil. t na drasel­ná a 588 tis. t na vápenatá hnojiva. sh 9.10.6d Výsledky západoněmecké chemie Investice do západoněmeckého chemického průmyslu přesáhnou letos zřej­mě 4 mld DM, když v roce 1967 i 1968 činily vždy 3,5 mld DM. Přitom zápa­doněmecký chemický průmysl prudce zvyšuje i své investice v zahraničí. V období 1952 až 1966 činily za­hraniční investice celkem 1,6 mld DM, avšak během obou následujících let překročily již. 1,4 mld DM, zatítpcp v roce 1968 dosáhly 900 mil. DM. Za­hraniční chemický průmysl naopaK investoval během uvedených dvou let v NSR celkem asi 1 mld DM. Investiční záměry západoněmecké chemie směřují do těch oblastí, ve kterých stávající kapacity jsou nejen plně vytíženy, ale kde se projevuje dokonce jejich nedostatek. Do těchto oblastí patří především výroba zá­kladních produktů, některých mezi­produktů, výroba syntetických vláken a plastických hmot. Přírůstek obratu západoněmeckého chemického průmyslu dosáhl v 1. po­loletí letošního roku 13,6 % a obrat tak vzrostl na 22,6 mld DM. Přírůs­tek obratu celého průmyslu však či­nil 16,6 %. Menší přírůstek v chemii se vysvětluje jednak nedostatkem vý­robních kapacit, jednak i v průmě­ru klesajícími cenami chemických produktů. Export stoup! v 1. pololetí o 19 % na 8,4 mld DM. Hlavním exportním artiklem byly plastické hmoty (1,4 mld DM) a organické chemikálie (1,1 mld DM). Mezi odběrateli na prvním místě byly země EHS, na které při­padlo 35 % veškerého exportu. Rovněž import vzrostl, a to asi o 30 % na 4,2 mld DM. Nejvíce se do­vezlo základních látek, meziproduktů, plastických hmot a chemických vlá­ken, což jsou ty položky, u kterých se projevuje nedostatek tuzemských výrobních kapacit. Téměř polovina importu pocházela ze zemí EHS, při­čemž poprvé bylo Nizozemí na prv­ním místě před USA. Ostatně i Fran­cie brzy bude do NSR vyvážet víc chemických produktů než USA. Toto posunutí v systému dodavatelů sou­visí také s přesunem amerických do­dávek na evropské dceřiné společ­nosti amerických firem. sh 9.10.66 Výrazný růst cen pepře Kotace pepře na londýnském trhu se koncem letošního září výrazně zvý­šily a dosáhly dosud nejvyšší úrovně od roku 1959. V průběhu pouhých ně­kolika dnů kotace pepře vzrostly o 50 %. Toto náhlé zvýšení cen je do­provázeno spekulativními nákupy, vy­volanými obavami z nedostatečné na­bídky pepře v běžném roce. Vše nasvkdčí-ffí tomu že sklizeň čer­ného pepře Lampong v Indonésii byla nepříznivá; odhaduje se na pouhých 3—5 tis. t proti 20 tis. t dosažených v roce 1968. Tento pepř nakupovaly hlavně Spojené sjtáty, takže po zprá­vách o velmi slabé sklizni v Indoné­sii zahájily USA urychlené nákupy pepře i v jiných zemích. Ukázalo se však, že například Indie, která dodává pepř převážně Sovětskému svazu a ostatním socialistickým zemím, dispo­nuje poměrně malým množstvím pro prodej na ostatní trhy. Třetí největší producent na světě — Sarawak — očekává rovněž v letošním roce nižší sklizeň, která se odhaduje na 22 tis. tun proti 25 tis. t před rokem. Ny­nější růst kotací pepře je tím pozo­ruhodnější, že k němu došlo v oka­mžiku sklizně pepře v Sarawaku, kdy obvykle ceny tohoto koření na mezi­­nátodnírn trhu vykazovaly sestupnou tendenci a zvyšovaly se teprve v pro­sinci a lednu. V souvislostí s nynějším vývojem si­tuace na trhu pepře lze připomenout, že po druhé světové válce vykazovaly ceny tohoto koření poměrně značné výkyvy. V bezprostředně poválečném období dosáhla cena pepře v Londý­ně ceny 1 Lstg/lb. Doposud plný kon­junkturní cyklus na trhu pepře činil sedm let. V souvislosti s tím není vy­loučeno, že po posledních třech le­tech dostatečné nabídky přešel trh pepře do nové fáze charakterizova­né nízkou nabídkou. Dle posledních zpráv kotace pepře poněkud pokles­ly, nicméně jsou i nadále vysoké. sh 9.10.65 Z bavlnářského průmyslu Španělska Poněvadž se dosavadní úsilí zaměřené na strukturální změnu bavl­nářského průmyslu Španělska setkalo zatím pouze s dílčími úspěchy, má být na základě nového dekretu 1570/69 z 10. 7. t. r. učiněn pokus vyřešit tento problém definitivně. Jde nyní o to zastavit provoz 300 tis. zastaralých vřeten a 8000 tkalcovských stavů, což by vedlo k uvol­nění zhruba 13 000 pracovních sil. Již v roce 1960 schválila španělská vláda program předložený bavlnář­ským průmyslem, který měl za cil re­organizaci tohoto výrobního oboru. Tento program však v podstatě před­vídal jen úvěry na modernizaci zá­vodů, jež byly až do předloňského roku poskytnuty v rozsahu 1843 mil. peset (pro 193 projektů). Připočtou-li se k tomu vlastní prostředky pod­porovaných závodů, byly v rámci to­hoto programu do roku 1967 vynalo­ženy celkové investice ve výši 3 mld peset. Modernizovaným přádelnám bavlny, jichž bylo z celkového počtu asi 27'%, podařilo se zvýšit produktivitu o 40 procent, zatímco 7,5 j% modernizova­ných tkalcoven dosáhlo vzestupu pro­duktivity o 60 %. Již v roce 1959 vyšel z průmyslo­vých kruhů podnět, aby podle brit­ského a japonského příkladu bylo dáno do šrotu strojní zařízení, které při strukturálních změnách v oboru bylo prohlášeno za zastaralé. Španěl­ská vláda se však tehdy k tomuto kroku neodhodlala, poněvadž chtěla zachovat plnou zaměstnanost v ba­vlnářském průmyslu. Vedlo to k nad­měrné nabídce, která měla pro obor kritické důsledky. Počet vřeten v pro­vozu klesl z 2,57 mil. ks v roce. 1960 na 2,07 mil. v roce 1968 a tkalcov­ských stavů z 67 326 na 56 456. Poněvadž v důsledku všeobecného hospodářského oslabení klesla v po­sledních letech i poptávka po bavl­nářských výrobcích, musel být snížen i objem produkce, jak je patrno z pře­hledu (v tunách)­1966 1967 1968 bavlněná příze 131 931 129 119 98 267. bavlněné tkaniny 119 484 122 864 100 268 K poklesu výroby došlo přes vze­stup exportu v uvedených letech z 24 tis. 895 tun až na 26 074 tun. Hodno­ta vývozu postupně stoupla z 1251 mil. peset v roce 1966 (po přechod­ném poklesu na 1046 mil. v roce 1967) na 1706 mil. peset loni. Ke konci roku 1968 zaměstnával španělský bavlnářský průmysl 97 356 osob. Proto prý vyžaduje uvolnění zhruba 13 000 pracovních sil zvláštní opatření k zamezení tvrdého postupu. Odborné kruhy očekávají, že po provedení strukturálních změn prů­měrný výkon vřetena za hodinu do­sáhne 0,0165 kg a 0,8 kg u automa­tického, resp. 0,57 kg u mechanického tkalcovského stavu. Poměr automatic­kých k mechanickým tkalcovským stavům má činit 78,5:21,5. V přádel­nách se má docílit průměrného vy­tížení stroje na 4200 pracovních hodin ročně a v tkalcovnách má tentýž uka­zatel dosahovat 3700 hod. sh 9.10.69

Next