Svět Hospodářství, 1969 (X/80-156)

1969-09-11 / No. 110

K bilanci obchodu ČLR-Japonsko Podle zprávy Japan External Trade Organi­sation (JETRO) činila výměna zboží mezi Ja­ponskem a ČLR v letošním prvním pololetí na základě údajů celní statistiky 241 mil. dolarů, tj. vzrostla o 9 % proti téměž období předcho­zího roku. Japonský vývoz do ČLR však vzrostl pouze o 1,8 % a dosáhl hodnoty 125 mil. dolaru, což podle názoru JETRU lze zdůvodnit známými průtahy v jednání o dodávkách japonských strojených hnojív do ČLR v letošním roce. JETRO uvádí, že tyto dodávky se letos sníží na 3 240 tis. t v přepočtu na síran amonný. Japonské dodávky válcovaného materiálu do ČLR vzrostly v uplynulém pololetí ve srovnání s týmž obdobím loňského roku pouze o 1,5 % na 490 tis. t. JETRO však soudí, že ve druhém pololetí 1969 poptávka po válcované oceli v ČLR podstatně vzroste a japonské dodávky mohou překročit 1 mil. t. Dovoz Japonska z ČLR se v prvním pololetí 1969 zvýšil proti prvním šesti měsícům uplynu­lého roku o 17,6 °/o a dosáhl 116 mil. dolarů, což hovoří o zřetelném oživení čínského vývo­zu do Japonska po určité stagnaci v prvním pololetí 1968. Zvláště se zvýšily čínské dodáv­ky textilních výrobků do Japonska, a to o 32,4 %. Japonsko čínské vztahy — uvádí zpráva JETRO — se v prvním pololetí letošního roku podstat­ně zlepšily. Zmíněná organizace s optimismem odhaduje další vývoj vzájemných vztahů bez ohledu na nynější labilitu mezinárodního pe­něžního trhu; má na mysli libru šterlinků a ír?’ ruzský frank, které jsou používány ve zú­čtovaní mezi Japonskem a ČLR. V souladu s odhadem JETRO obchodní obrat mezi Janonskem a ČLR dosáhne za celý rok 1969 přibližně hodnoty 6C0 mil. dolarů, tj. při­blíží se úrovni roku 1966, kdy činil 620 mil. dolarů, přičemž japonský vývoz do ČLR může stoupnout na 350 mil. dolarů, čili na nejvyšší úroveň v poválečném období. JETRO vysvětluje svůj odhad tím, že převážná část dodávek po­dle kontraktů uzavřených mezi japonskými a čínskými zahraničně obchodními organizacemi v průběhu jarního veletrhu v Kantónu i podle neoficiální obchodní dohody („Memorandum Trade Agreement“) bude realizována v dru­hém pololetí letošního rqku. sh 11. 9. 39 Výměna zboží SSSR-Nový Zéland Ministr zahraničního obchodu Nového Zélan du J. Marshall nedávno oznámil, že se zvýšil) novozélandské nákupy v Sovětském svazu. Vzrostl mj. dovoz rybích konzerv, nápojů, li­hovin, hraček, kožešin, sportovních potřeb, vě­deckých a měřících přístrojů, hodinek a kovo obráběcích strojů. Výměna zboží mezi oběma zeměmi se opírá o obchodní dohodu z roku 1963, obsahující do­ložku nejvyšších výhod. Marshall současně uvedl, že vzájemný obchod se rozvíjí poměrně výrazně v obou směrech, zdůraznil však, že padle posledních údajů roste novozélandský dovoz ze Sovětského svazu rychlejším tempem než vývoz do SSSR. V období devíti měsíců, od července 1968 do března letošního roku dosáhl dovoz ze Sovětského svazu hodnoty 605,3 tis. NZ dol., zatímco ještě v téže době před rokem činil pouze 297,8 tis. NZ dal. Vzestup novozé­landského vývozu do SSSR, k němuž došlo v témže období (z 5,8 mil. na 10,5 mil. NZ dol.) lze přičíst převážně zvýšení dodávek víny. Celkový novozélandský vývoz do socialistic­kých zemí v roce 1968 činil 17,6 mil. NZ dol. proti 13,9 mil. v předchozím roce. Podíl této skupiny zemí na úhrnném vývozu Nového Zé­landu činil v loňském roce necelá 2 °/o. Úvěr IBRD na stavbu silnic v SFRJ Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBDR) poskytla Jugoslávii další úvěr ve výši 30 mil. dolarů, který je určen na silniční vý­stavbu. Půjčky bude především použito na vy­budování tří úseků silnic, které mají značný význam pro provoz nákladní automobilové do­pravy i pro rozvoj zahraniční turistiky. Ke splá­cení úvěru má dojit v příštích 25 letech při úroku ve výši 8,5 °/o. V rámci uděleného úvěru bude vybudován silniční úsek mezi Záhřebem a Karlovacem v délce 45 km, což současně umožní výhodné spojení mezi Záhřebem a Rijekou - hlavním ná­mořním přístavem Jugoslávie. Druhý úsek sil­nice bude vybudován ve Slovinsku mezi městy Postajna a Vrhnik (32 km), čímž se umožní moderní silniční spojení mezi Rijekou a Ter­stem. Třetí silnice v rámci tohoto úvěru bude vybudována v Makedonii, kde spojí města Gos­­tivar a Kicevo (46 km). V odborných kruzích IBDR, které rozhodují o poskytnutí úvěru na silniční výstavbu, se zdůraňuje, že potřeba Jugoslávie v tomto smě­ru je nadále značná. I když od roku 1962 bylo v SFRJ vybudováno 8 tis. km silnic, naráží automobilová doprava doposud na vážné obtí­že spojené s nedostatečných stupněm moderni­zace těchto silnic. sh 11. 9. 39 Plovdivský veletrh před zahájen m Ve dnech 21.-30. září letošního roku se koná 15. mezinárodní veletrh v Plovdivu. Svou účast *e veletrhu potvrdilo 45 zemí, z toho deset socialistických zemí, 21 vyspělých kapitalistic­kých států a 10 rozvojových zemí. Poprvé se veletrhu zúčastní svou expozicí KLDR. Vedle západoevropských zemí bude na vele­trhu zastoupena i řada jednotlivých firem USA, Brazílie, Austrálie, Kanady, Japonska aj. Známé světové firmy, jako IBM, Philips, Brown Bove ri, BMW, Mercedes, Fiat, jakož i japonské kon cerny „Tojo Rajan“, „Tokio Maruitchi“, „Joko hama Ruba“, „Ito“, „H- kawa Electric“ a další budou mít na veletrhi lé expozice. Mezi bulharskými t onáty bude řada novi­nek. Nejvyšší podíl p veletrhu bude mít bul harské strojírenství, k»eré vystaví celkem 4 tis. exponátů, z toho 1 2CÜ novinek. V odvětví ehe mie, metalurgie a farmaesutiky bude vystaveno 2 500 bulharských exponátů, z toho 220 novi­nek. V pavilónu bulharského lehkého průmys­lu bude vystaveno více než 5 tis. výrobků. sh 11. 9. 33 svět hospodářství Ročník I • Číslo 71 (Světové hospodářství ročník X, číslo 110) # Cena Kčs 2,50 # 11. září 1969 Vývoj ekonomiky Maďarska v prvním pololetí Maďarský tisK jveřejnil nedávno údaje o vývojových tendencích v ná­rodním hospodářství Maďarské lidové republiky v letošním prvním polo­letí, tj. v druhém roce realizace ekonomické reformy. Maďarská průmyslová výroba vzrostla ve srovnání s prvním pololetím loňského roku o l '%. Produkce hutnictví se v uvedené době zvýšila o 3 %, strojírenského průmyslu o 1 %, chemického o 7 %, potravinářského o 5 % a produkce elektrické energie o 9 %. Naproti tomu výroba průmyslu stavebních materiálů se v letošním prvním pololetí snížila o 8 % a leh­kého průmyslu o 4 °/o. Počet zaměstnaných v průmyslu (bez potravinářského průmyslu) vzrostl o 4l0/o, čili rychlejším tempem než sa­motná výroba. V důsledku toho byla produkce v přepočtu na jednoho zaměstnance o 2 °/o niž­ší než v prvním pololetí 1968. Přitom se uvádí, že ve srovnání s obdobím leden-červen uplynu­lého roku byl počet pracovních dní v letošním prvním pololetí o dva nižší. Průměrná denní produkce v maďarském průmyslu byla o 2,4 % vyšší než před rokem. Odbyt průmyslových výrobků se pohyboval na úrovni o 4 % vyšší než v témže období loň­ského roku. Nejdynamičtějším prvkem obchod­ního obratu byl vývoz; podmínky dodávek ma­ďarských průmyslových výrobků na zahraniční trhy se zlepšily. Vývoz průmyslových výrobků vzrostl v uplynulém pololetí o 17 %. Maďarský průmysl dodal v prvním pololetí na vnitřnrtrh (pro výrobní odvětví, vnitřní ob­chod a investory) celkem zhruba o 1 % více výrobků (z toho pro vnitřní obchod o 2% více) než v prvním pololetí 1968. Dodávky pro inves­tiční potřebu stouply o 6 %. Počet bytových jednotek předaných do uží­vání madarským stavebnictvím nebo v dokon­čovacím stadiu vzrostl v uplynulém pololetí o 24 %. Počet pracovníků ve stavebnictví se proti prvním šesti měsícům loňského roku zvýšil n 7 o/„ Průměrné mzdy v průmyslu stouply o 3 %, ve stavebnictví o 5‘°/o. Z těchto údajů Je patr­né, že počet zaměstnaných 1 průměrné výděl­ky překročily úroveň prvního pololetí 1968. Po­ptávka po pracovních silách je v Maďarsku nadále vysoká. V důsledku toho se například mzdy dělníků zvýšily vcelku o 7 %. Vzrostly rovněž peněžní příjmy zemědělců. Celkové pe­něžní příjmy maďarského obyvatelstva se proti úrovní téhož období před rokem zvýšily o 10 °/o. S přihlédnutím ke změně kupní síly forintu v uvedené době bvl přírůstek těchto příjmů však poněkud mírnější a činil přibližně 8 %. Úroveň maloobchodních cen stoupla o 1,7 %, úroveň cen na volném trhu o 17 %. Spolu s tím se zvýšil i maloobchodní obrat, a to o 10 % v běžných cenách při vzestupu objemu zhruba o 8 °/o. Maloobchodní obrat potravinářskými produkty vzrostl o 10 °/o, oděvy o 11 °/o a ostat­ním průmyslovým spotřebním zbožím o 9 %. V letošním prvním pololetí se snížily zásoby v síti maloobchodu i velkoobchodu. Zásobo­vání maďarského obyvatelstva zbožím - s výjim­kou některých druhů odívání a výrobků dlou­hodobé osobní spotřeby - bylo uspokojující. Nejvýnazněji se zvýšil obrat potravinami, po­chutinami a oděvy. Vzestup obratu zbožím dlouhodobé osobní spotřeby nedosahoval roz­voje celkového obratu. Státní nákup zemědělských výrobků se v prv­ním pololetí 1969 zvýšil proti téže době před rokem o 3 °/o. Ve stejném rozsahu vzrostl ná­kup rostlinných produktů; nákup hospodář­ských zvířat (živá váha) stoupl o 6 %, kdežto produktů živočišného původu poklesl o 4 °/o. Bilance obratu maďarského zahraničního ob­chodu byla v prvních šesti měsících letošního roku příznivější než v minulých letech, přede­vším v důsledku výrazného růstu vývozu, je­hož tempo převyšovalo dynamiku růstu dovozu. Zatímco dovoz vzrostl o 9 % proti prvnímu po­loletí 1968, maďarský vývoz se zvýšil o 15 %. Přitom vývoz do socialistických zemí stoupl o 11 % a dovoz z této oblasti o ldP/o. Zvlášť příz­nivě se vyvíjel maďarský vývoz na trhy kapi­talistických států, který stoupl o 24 %, zatímco dovoz odtud pouze o 5 %. Zbožová skladba maďarského dovozu se rov­něž ve srovnání s loňským prvním pololetím zlepšila. Nejvýřaznějl stouply náku^v strojů, dopravních prostředků a investičního zboží - 20 °/o, dále surovin, polotovarů a náhradních dílů o 8'%, průmyslového spotřebního zboží o 4 °/o, energetických strojů a elektrické energie o 3 °/o a surovin nro potravinářský průmysl, živých zvířat a potravin o 1 %. Maďarský vývoz energetických zdrojů a elek­trické energie se v letošním prvním pololetí zvýšil o 34'%, surovin, polotovarů a náhrad­ních dílů o 18 °/o, surovin pro potravinářský průmysl, živých zvířat a potravin o 17.% a strojů, dopravních prostředků, investičního zbo­ží, jakož i průmyslového spotřebního zboží o 12 V uplynulém pololetí navštívilo Maďarsko o 20 % více zahraničních turistů než v témže období předchozího roku. Celkem dlelo v Ma­ďarsku 1 762 tis. zahraničních návštěvníků a 367 tis. maďarských turistů cestovalo do za­hraničí. sh 11.9.59 Švédská ocel zdražila K celosvětové tendenci zdražování cen oce­li se připojily nově i švédské ocelárny. Zvý­šily základní cenu tyčové oceli, nosníků a be­tonářské oceli o 56 Škr a cenu hrubých a středních plechů o 30 Škr za tunu. Podniky však označují zdražení za „po­měrně opatrné“ a provedené s ohledem na domácí spdtřebitele. Švédský lodařský průmysl, nebude zvýšením cen postižen, nebof dispo nuje velkými zásobami potřebného materiálu a navíc má s dodavateli dlouhodobé kon­trakty za pevnou cenu. sh 11. 9. 59 Nevalné vyhlídky pro Velkou Británii Britský Národní ústav pro hospodářský a sociální výzkum uveřejnil v těchto dnech prognózu hospodářské situace v zemi do konce letošniho roku a v pří­štím roce, Vcelku vyznívá tato studie pesimisticky. Opožděné a jen částečné hospodářské zota­vení, které nastalo po prvních třech měsících letošního roku charakterizovaných ekonomic­kou stagnací, má pokračovat až do zimy. Ne­­změní-li se však vládní politika, nastane podle předpovědi v průběhu příštího roku ve Velké Británii nové výrazné ochabnutí hospodářské aktivity, takže hrubý národní produkt vzroste za rok 1970 pouze o 2,2 %. Za hlavní příčinu tohoto očekávaného obratu se označuje prudký pokles investic, který bude logickým důsledkem stávajícího drastického omezení úvěrů. K tomu se připojí vliv přísné kontroly státních a jiných veřejných výdajů. Pokud jde o vyhlídky na investice do bytové výstavby, jsou očividně špatné S růstem soukromé spotřeby rovněž nelze počítat. Považuje se za pravděpodobné, že zvý­šení mezd bude postupovat pomaleji než v před­cházejícím roce, neboť vzestup cen bude mír­nější a také větší nezaměstnanost se projeví v menším tlaku na zaměstnavatele. Počínaje druhým čtvrtletím letošního roku počítá brit­ský Národní ústav pro hospodářský a sociální výzkum se stálým poklesem tempa růstu sou­kromé spotřeby z ročního průměru 4 % na zhruba 1'%. Pokud jde o nezaměstnanost, předpokládá se, že v příštím roce bude každým měsícem při­bývat průměrně 10 000 nezaměstnaných, takže jejich počet dosáhne do konce roku 1970 asi 700 až 750 tisíc. Ke klíčové otázce vývoje britské platební bi­lance se vyslovuje jmenovaný vědecký ústav rezervovaně vzhledem k obtížnosti prognózy v tomto bodě. Nicméně poukazuje na očekává né výrazné zpomalení tempa růstu světového obchodu v příštím roce, na protiinflační opa­tření ve Spojených státech amerických a na vládní politiku v Německé spolkové renublice, vedenou snahou zmírnit horečnou hospodář­skou činnost v zemi. Vzhledem k tomu zastává britský Národní ústav pro hospodářský a so­ciální průzkum názor, který ostatně neproje­vuje při této příležitosti poprvé, že britský do­voz musí být podroben kontrole. Ústav se staví také jednoznačně proti uvolnění všech omeze­ní, která byla zavedena v zájmu urychleného zlepšení platební bilance Velké Británie (na­­říklad omezený příděl deviz pro turistické cesty do ciziny). Jejich zrušení by bylo na mís­tě teprve potom, až by po několik měsíců za sebou jevil vývo) platební bilance nepochybné rlepšení. Není bez zajímavosti, že předpověď ústavu o snížení tempa růstu světového obchodu v příštím roce na 7 až 8 % proti 11 až 12 % letos komentuje list The Financial Times kon­statováním, že předpovědi o vývoji mezinárod­ního obchodu se v tomto desetiletí neukázaly jako nejspolehlivější východiskr pro hospodář­skou politiku. Z kontextu vyplývá, že tyto před­povědi (přinejmenším v Británii) nebyly v mi­nulosti správné, což by í vysvětlovalo jejich problematickou cenu pro rozhodnutí o případ­ných preventivních vládních opatřeních. sh 11. 9. 39 Proč dochází ke změnám cen Ing. IRENA MATĚNOVÁ, ČESKÝ CENOVÝ OŘAD D áváte-ll přednost masu před sladkostmi, můžete mít příp. uspokojení ze skuteč­nosti, že z části se na jeho zaplacení podílí kromě vás i někdo jiný, např. třeba známá, která si v hojné míře dopřává sladkosti od cukráře. Je to samozřejmě jen velmi zjednodu šený příklad, na kterém chci ukázat, jak sou­časné ceny (maloobchodní, ale i velkoobchod­níj neukazují reálně, co nás skutečně stojí výroba toho kterého zboží. U velké části zboží a služeb jsou ceny, kte­ré kupující za ně platí, nižší nežli náklady na jejich výrobu a rozdíl se tedy musí výrobě nějak uhradit. Hradí se ze státního rozpočtu a bývá podle povahy nazýván dotace, inter vence, ztrátová daň z obratu apod. Na druhé straně z výnosu prodeje jiných výrobků, kde naopak spotřebitel platí někdy i značně vyšší cenu než stála výroba (včetně nákladů na pro­dej a zisku podniků/ se zase rozdíl, tzv. daň z obratu, do státního rozpočtu odvádí. Na začátku uvedený příklad vychází z toho že cena masa na vnitřním trhu zdaleka ne uhradí náklady, naproti tomu za cukrářské a cukrov ink ář sk é výrobky zaplatí kupující zhru­ba v průměru o 34—64 % daň z obratu vyšší maloobchodní cenu. Jsou domácnosti, kde se na jídle nešetří, resp. všechno se projí. Vzhle dem k tomu, že ceny potravin jsou vcelku, s vyloučením kávy, čaje, alkoholických nápojů apod., ztrátové Jdotace do zemědělství, potra vinařskému průmyslu atd.j, ostatní spotřebi tele, kteří kupují ve větší míře průmyslové zboží, za ně ztrátu u potravin z části zaplatí ve vyšších cenách, např. textilu J41 % daňj konfekce (36% daňj, cementu (50% daňj1) a dalších. Zejména ti, co šetří na auto, často i za cenu omezování ostatních potřeb, nejen že nerealizují „příspěvek“ Jdotaci) k cenám potravin v takové míře, ale musí ušetřit i zhru ba o 50 % více na daň z obratu zahrnovanou v ceně vozu, náhradních dílů, benzinu (73 % j Protože daň z obratu je u jednotlivých sku pin výrobků značně rozdílná, spotřebitel na některých „vydělává“, ria jiných „prodělává“, podle toho, jaká Je skladba jeho spotřeby (kte rých výrobků více nebo méně kupuje). Podobně ztrátová jako potraviny je i část bydlení. I zde současně ceny —- nájemné vy tvářejí věcně neopodstatněnou nerovnost obča nů. Ti, co bydlí v bytech z družstevní výstavby nebo ve vlastním rodinném domku, musí hra i], průměrná sazba r. 1968 dít ze svých prostředků nejenom výstavbu, ale i provoz a údržbu, zatímco na bydlení v ko­munálních domech doplácí státní rozpočet značné částky a nájemníci bydlí tedy levněji. Nedostávají tedy z tohoto hlediska pracující za vydělanou mzdu stejnou protihodnotu ve zboží a službách, a vzhledem k značnému roz­sahu tohoto přerozdělování nelze ani přesně určit, kolik v celku spotřebě jednotlivec nebo skupiny obyvatelstva „doplácejí" nebo „vydě­lávají“ prostřednictvím takto deformovaných een. Tento stav přežívá z poměrně vzdálené mi­nulosti, kdy šlo zřejmě o to, aby pro všechny občany mohly být zajištěny alespoň základní životní potřeby. V současné době se po obje­mové stránce řadíme ve výživě na přední místo na světě. Průměrné doporučované ka lorícké hodnoty stravy (2900 cal) bylo do­saženo již v r. 1955. Ve spotřebě masa na jed­noho obyvatele je ČSR zhruba na úrovni Ra­kouska, Belgie, Dánska, NSR, Švýcarska, Švéd­ská jvčetně ryb). Zatímco mzdy, zejména v poslední době, značně rostou, maloobchodní ceny potravin, ačkoliv isou ztrátové, se např. od r. 1964 zvýšily jen o 0,5 %. Vzhledem k těmto skutečnostem a také proto, že tento systém maloobchodních cen kromě jiných ne­gativních důsledků neřeší zásadněji ani so­ciální problémy, domnívám se, že nyní již ne­má opodstatnění. (Pokračování na straně 2)

Next