Svět Hospodářství, 1970 (XI/79-156)

1970-10-20 / No. 126

zpravodajství PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD =- hospodářství Výrazný růst produktivity práce Zkušenosti ščokinských chemiků přejímá sovětské strojírenství O ekonomickém experimentu ve Sčoktnském chemickém kombinátu neda­leko Moskvy jsme uveřejnili souhrnnou Informaci v 53. letošním čísle našeho listu. Vynikající výsledky experimentu se staly předmětem jednání řady konferencí sovětských ekonomů a národohospodářů. Nefvyšší stranické orgá­ny doporučily, aby na „ščokinské" podmínky přecházely nejen jednotlivé podniky, ale i celé obory chemického průmyslu Iprvním byla výroba dusíku/. Nyní přicházejí z SSSR zprávy, le zásady experimentu přejímají i jiná od­větví, mezi nimi strojírenství. PODSTATA EXPERIMENTU Před třemi lety bylo rozhodnuto, že Sčoklnskému kombinátu bude až do konce pětiletky urien výrobni plán a neměnný mzdový fond, při­čemž veškeré úspory v tomto fondu, vzniklé snížením počtu osazenstva, zůstanou k dispozici závodu. Na celosvazovém semináři v Tule byly oznámeny překvapující výsled­ky: Ščokinský kombinát dokázal za tři roky experimentu zvýšit objem výroby o 86,6 %, produktivitu práce o 107 % a průměrné mzdy svých za­městnanců o 30,7 %. Kolektiv Uvol­nil 1000 pracovníků, kteří přešli vět­šinou na vedlejší výrobní úseky ne­bo do dilen nového ščokinského závodu na výrobu chemických vlá­ken. Polovinu prostředků, takto uše­třených ve mzdovém fondu závod okamžitě rozděluje mezi zaměstnan­ce, kteří zvýšeným výkonem a získá­ním několikeré profese zastupují uvolněné pracovníky; další polovina úspor je určena na prémie do pobíd­kového fondu. Po třech letech experimentu do­sáhl kombinát celosvazově v pro­duktivitě práce, v zisku a rentabilitě nejvyšších ukazatelů v celém che­mickém odvětví. Ekonomové zjistili, že v několika desítkách chemických Z jednání orgánů RVHP Stálá komise RVHP pro zemědělství ukončila 18. října ve Varně jednání, na jehož programu byly otázky dal­šího rozvoje zemědělství členských států. Jak zdůraznil vedoucí čs. dele­gace náměstek ministra-předsedy fe­derálního výboru pro zemědělství a výživu CSSR ing. Emil Čakajda, zase­dání probíhalo v ovzduší věcné, tvůrčí spolupráce. Zabývalo se otázkami che­mizace zemědělství, některými aspek­ty živočišné výroby a mechanizací ze­mědělství v zemích RVHP do roku 1985. Zástupci' Bulharska, ČSSR, Ma­­darska, Mongolska, NDR, Polska, Ru­munska a SSSR projednali zároveň tříletý plán práce komise, který za­hrnuje i problémy integrace v oblasti zemědělství. československá delegace se na prá­ci tohoto zasedání podílela velmi' ak­tivně. Z její iniciativy vzešlo rozhod­nutí urychlit vytvoření mezinárodní zkušební stanice v drůbežnictví. Sta­nice bude zřízena už v příštím roce v Ivance. V oblasti chemizace přišla naše delegace s návrhem řešení výro­by ochranných chemických prostřed­ků a její návrh byl přijat. V Moskvě byla 16. října zakončena pětidenní porada odborníků o spolu­práci země RVHP v oblasti naftového a plynárenského průmyslu. Bylo do­hodnuto společně plánovat objekty naftového a plynárenského průmyslu a provádět společné geologicko-geo­­fyzlcké práce v pobřežních oblastech černého a Baltického moře. Do So­větského svazu se soustředí studium metod využití plynu v různých odvět­vích národního hospodářství. Seminář států RVHP věnovaný in­tenzifikaci výroby kysličníku hlinité­ho skončil 16. října ve Sklených Tepli­cích. Zúčastnili se ho odborníci ze SSSR, Madarska, NDR a z Českoslo­venska. Seminář pořádal Závod SNP v Žiaru nad Hronom, jediný výrobce kysliční­ku hlinitého u nás, který dosáhl nej­větších úspěchů v intenzifikaci jeho výroby spékací metodou. Na závěr se­mináře byl podepsán protokol, který vytyčuje úkoly a směr další Intenzi­fikace kysličníku hlinitého v závo­dech zúčastnených zemí. závodů, které začaly pracovat podle ščokinských zásad, vzrůstá produkti­vita práce dvakrát rychleji než v ce­lém průmyslu. APLIKACE VE STROJÍRENSTVÍ Ukazuje se, že aplikace v tomto odvětví je plně možná, i když ne­může být mechanická. Strojírenství má totiž proti chemické výrobě jiné specifické podmínky: struktura vý­robků se často mění, mění se i tech­nologické procesy a další faktory, které ovlivňují spotřebu práce a kva­lifikaci zaměstnanců. Ve Sčokinském kombinátu se za­měřili především na snižování počtu zaměstnanců, zdokonalovali struktu­ru řízení a zvyšovali efektivnost technologických postupů. Ve strojí­renských závodech je však třeba za­měřit hlavní pozornost na trvalé zvy­šování technické úrovně výroby uplatňováním vědeckotechnických ob­jevů, na zavádění vědecky zdůvodně­né organizace práce řízení výroby, na zdokonalování forem a systému odměňování práce. Jedním z průkopníků realizace těchto zásad ve strojírenství se stal Permský elektrotechnický závod. Na nový systém, upravený podle Ščokin­ského kombinátu, přešel loni v led­nu. Jde o nový ekonomický experi­ment rozvržený do let 1969—1972. Prvním zkušenostem i záměrům to­hoto experimentu věnuje sovětský tisk značnou pozornost. NOVÉ UKAZATELE Když Permský elektrotechnický zá­vod zahajoval experiment, stanovil si tyto úkoly: do roku 1972 zvýšit objem realizované produkce proti ro­ku 1968 o 46,1% (místo 33,7%, s nimiž počítal původní plán); zajis­tit zvýšení produktivity práce o 53 % (místo původně plánovaných 25%); průměrné mzdy zaměstnanců (i s od­měnami z pobídkového fondu) zvýšit nanejvýš' o 21 %, přičemž výdaje mzdového fondu na každý rubl reali7- zované produkce mají být sníženy nejméně o 20 %. Byly stanoveny nové ukazatele pro mzdový fond a pro růst produktivity práce: Mzdový fond byl určen do roku 1972, a to podle normativů určují­cích závislost tohoto fondu na 1 Rb realizované produkce (v roce' 1969 25,6 kopejky, v roce 1970 23,6 ko­pejky, v roce 1971 22,5 kopejky a v roce 1972 21,3 kopejky) Závod má možnost převádět všechny úspo­ry ze mzdového fondu na hmotné stimulování svých pracovníků Za do­sažený růst produktivity práce, za plnění vyšších objemů prací s men­ším počtem pracovníků. Kolektiv zá­vodu byl tak zainteresován na úspo­rách výdajů mzdového fondu na 1 Rb realizované produkce. Zásada přísně dodržovat realizací mezi tempem růs­tu mezd a produktivitou práce vyvo­lává snahu hledat rezervy k co nej­rychlejšímu zvyšováni produktivity. Produktivita práce má být zvyšo­vána převážně využíváním poznatků technického pokroku. Její celkový přírůstek má být zajištěn takto: 20 % zásluhou moderní technologie, 29 % pomocí mechanizace a automatizace, 18 % konstrukčními změnami výrob­ků, 11 % zdokonalováním struktury řízení, získáváním několikeré kvali­fikace, rozšířením okruhu a norem obsluhy, 22 % zdokonalením organi­zace, normování a odměňování prá­ce. první výsledky V roce 1969 Permský závod splnil všechny technickoekonomické ukaza­tele. Objem realizované produkce vzrostl proti předchozímu roku o 11,7%, rentabilita o 26,4%, bilanční zisk o 25,4 % a produktivita práce o 13,5%; mzdy dělníků se zvýšily o 6,2 % a výdaje mzdového fondu na 1 Rb realizované produkce klesly o 7,4 %. Spotřeba práce na výrobu záslu­hou organizačních a technických opatření a dokonalejšího normování práce se snížila o 9,5 %; během ro­ku bylo uvolněno celkem 556 pra­covníků. Všechen přírůstek objemu výroby byl získán zvýšením produkti­vity práce. Pozoruhodný je rozbor faktorů, které umožnily zvýšit produktivitu práce za rok o 13,5 %. Z toho při­padalo 1,8 % na novou technologii, 1,2 % na mechanizaci a automatiza­ci, 1,8 % na konstrukční změny vý­robků, 1,6% na zvýšení výkonových (Pokračováni na str. 5] Pracující 0KD Naftové motory, závod W. Piecka v Praze na Smíchově oslavili nedávno 70. výročí založení závodu. Podnik řadu let vyráběl spolehlivé drážní motory s náročnými parametry, určené pro dieselelektrické lokomotivy, jež se plně osvědčují na našich i sovětských železnicích. Na swmku montáž motorů KS6 310. Foto CTK - J. Šarocb Ekonomická spolupráce ČSSR a NDR V neděli 18. října to bylo 21 let, co Československo uznalo Německou demo­kratickou republiku jako suverénní a nezávislý stát a navázalo s ní diploma­tické styky. Od tohoto data se mezi oběma zeměmi rozvinula rozsáhlé poli­tická. kulturní a hospodářská spolupráce. Hospodářská spolupráce má dobré předpoklady zejména proto, že ČSSR a NDR jako průmyslově vyspělé země, jsou přibližně na stejném stupni hospo­dářského. technického a vědeckého rozvoje. Pro svou geograficky blízkou po­lohu mají pak všechny předpoklady, aby se ekonomická spolupráce mezi nimi úspěšně rozvíjela a prohlubovala. Rozvíjení těchto styků na úseku vnějších hospodářských vztahů patří od samého vzniku NDR k základním a hlavním oblastem spolupráce mezi našimi oběma zeměmi. Za dobu více než dvacetileté existence NDR se ve vzájemných hospodářských vztazích mimořádně důležitého postaveni dostalo výměně zboží. Výměna zboží mezi ČSSR a NDR realizuje výsledky a přínosy mezinárodni dělby práce. Hlavni principy této mezinárodní spolupráce jsou obsaženy v ujed­náních společného čs.-německého hospodářského výboru. Výbor se zabývá řešením aktuálních otázek dvoustranné spolupráce a stále ve větší míře per­spektivami dalšího utváření vzájemných vztahů ve všech odvětvích ekonomiky a techniky, jak o tom svědčí výsledky 11. zasedání Výboru z listopadu 1969. Vyšší formy hospodářské spnlupráce, především specializace a kooperace výrob, představují ve vzájemné výměně zboží mezi ČSSR a NDR rozhodujíc! faktor dalšího vzestupného trendu. Prostá výměna zboží nemůže v podmínkách vnitřních ekonomik obou zemí vést k výraznému zvyšování obratu zboží, neboť surovinové zdroje, výrobní kapacity, stejně jako shodný charakter spotřebi­telské sféry jsou natolik limitujícími činiteli, že pouze výsledky efektivní dělby práce, specializace a kooperace výrobních programů — chápané a orientované jako součást integračních procesů mezi členskými zeměmi RVHP — mohou vytvářet reálné předpoklady k dalšímu souvislému rozvoji vzájemné výměny zboží mezi ČSSR a NDR. Další perspektivy vývoje vzájemné výměny zboží mezi ČSSR a NDR ukazuji na nutnost zvyšování podílu specializované produkce v nosných odvětvích prů­myslu, jako jsou např. strojírenství, dopravní technika, textilní, chemický a další odvětví průmyslu. Rovněž z hlediska struktury zahraničního obchodu NDR je náš obchod s nl zajímavý. V roce 1968 činil vývoz výrobků základního průmyslu NDR 22,B %, strojů a strojního zařízení 55,9 % a výrobků lehkého a potravinářského prů­myslu 19,5 %. V dovozu činily dodávky pro základní průmysl 33,8 %, kovo­zpracujících oborů 33,2 %, zboží lehkého a potravinářského průmyslu 28,2 %. NDR je tedy pro každou zemi významným partnerem, o čemž svědčí v současné době i zájem našich dovozců i vývozců. Konzultacemi plánovacích orgánů obou zemí k perspektivám rozvoje vzá­jemné hospodářské spolupráce na dalších pět let byl vytvořen široký základ nejen pro zvyšování objemu zahraničního obchodu, nýbrž i pro všestranné a kontinuální prohlubování hospodářské a vědeckotechnické spolupráce. Reali­zace všech záměrů a cílů, obsažených v těchto ujednáních, přispěje podstatně k uskutečňování vědeckotechnické revoluce a k utužování přátelských vztahů lidu obou zemí. Významným přínosem k prohloubení tohoto přátelství a k obohacení vztahů obou zemí bude v těchto dnech . návštěva stranické a vládní delegace NDR v Československu, kterou povede první tajemník ÜV SED a předseda státní rady NDR Walter Ulbricht a předseda vlády NDR Willi Stoph. Výhledy hospodářských vztahů s Rumunskem Místopředseda vlády a ministr plánování ČSSR ing. Václav Hůla poskytl pn svém návratu z Rumunska, kde podepsal protokol o koordinaci plánů mezi ČSSR a RSR, rozhovor zpravodajce ČTK. Jak se díváte na dosavadní rozvoj hospodářské spolupráce mezí CSSR a RSR? Domnívám se, že nejvýstižnější od­povědí na tuto otázku je skutečnost, že výměna zboží mezi Českosloven­skem a Rumunskem se za uplynu­lých deset let zvýšila více než dvoj­násobně. Nejen to — změnila se ta­ké kvalita našich hospodářských vztahů. Zatímco v poválečném ob­dobí jsme dováželi z Rumunska pře­devším zemědělské výrobky a suro­viny, jak to též odpovídalo tehdej­ší struktuře národního hospodářství Rumunska, s postupující industriali­zací zvyšujeme dovoz výrobků zpra­covatelského průmyslu, zejména stro­jů a zařízení. Naši zemědělci znají rumunské traktory, na našich silni­cích vidíme rumunské nákladní auto­mobily, dovážíme obráběcí stroje, ze­mědělské stroje, zařízení pro nafto­vý průmysl. Zvyšující se technická úroveň rumunských výrobků klade samozřejmě vyšší nároky na naši průmyslovou výrobu. Na rumunském trhu můžeme umisťovat pouze stroje a zařízení s vysokými parametry. Podle mého názoru přináší hospo­dářská spolupráce mezi našimi země­mi výhody pro obě země. Svědčí o tom i řada konkrétních dohod o spo­lupráci, jak tomu bylo např. při roz­voji rumunské energetiky dodávka­mi československého energetického zařízení, při využívání rozlehlých rá­kosových porostů v dunajské deltě pro výrobu celulózy, při výrobě pře­kližek aj. Důsledky této spolupráce ovlivní naše vzájemné hospodářsné vztahy 1 v příští pětiletce. Podobně jako š ostatními členský­mi státy RVHP, byla i s Rumunskou socialistickou republikou projednána koordinace příštích pětiletých plánů. Můžete nám říci, jak se výsledky těchto prací projeví ve vzájemných hospodářských stycích obou zemí? Považuji za správné, že již ve své otázce mluvíte o koordinaci plánů v souvislosti se všemi zeměmi Rady. Koordinace plánů se stala základní metodou organizace dalšího rozvoje socialistické hospodářské integrace všech socialistických států sdruže­ných v Radě vzájemné hospodářské pomoci. S rumunskými soudruhy jsme v průběhu více než dvouleté práce dohodli cesty k plánovitému rozšíře­ní spolupráce a vzájemné výměny lboží. Opírali jsme se přitom o vý­sledky, které jsme dosáhli do sou­časné doby a o předpokládaný- roz­voj ekonomiky obou zemí. Mohu říci, a to v souladu s názorem rumun­ských soudruhů, že výsledky koordi­načních prací možno označit za po­zitivní. Výměnu zboží rozšíříme v příští pětiletce o více než 40 %. Lze očekávat, že při uzavírání dlouhodo­bé obchodní dohody a ročních pro­tokolů najdou obě strany ještě další možnosti k uspokojování vzájemných potřeb než še zatím podařilo vyjas­nit.-Též v příští pětiletce se budou ekonomiky obou zemí v mnoha zá­kladních oblastech doplňovat. Tak např. Československo bude pokračo­vat v dovozu významných množství elektrické energie, bude dovážet ma­zut a některé základní chemické su­roviny, jako sodu, fenol, saze aj., a budeme dovážet i některé zeměděl­ské výrobky. Do Rumunska budeme dále vyvážet koks a koksovatelné uhlí, uskutečníme rovněž tradiční do­dávky hutních výrobků, žáruvzdor­ných materiálů, výrobků chemické­ho a sklářského průmyslu a řady dalších druhů zboží. Nejvýrazněji rostou oboustranně dodávky strojů a zařízení, které v příští pětiletce budou činit více než polovinu veškerých vzájemných do­dávek. Je potěšitelné, že část vymě­ňovaných strojů vyplývá z již sjed­nané kooperace a specializace. Do­hodli jsme se, že tyto formy spo­lupráce budeme i nadále podporo­vat a rozšíříme je nejen na výrobu, ale též na výzkum a vývoj. Vyrozuměla jsem, že výsledky ko­ordinace plánů budou využity orgá­ny za'hraničního obchodu při uzaví­rání obchodních dohod v příští pě­tiletce. Znamená to, že plánovací or­gány považují svůj úkol za ukon­čený? Tak jednoduché to plánovací orgá­ny mít nebudou. Dohodli jsme se ne­jen na tom, že zapracujeme výsledky koordinace do pětiletých plánů, ale že se zúčastníme též jednání o dlou­hodobé a roční obchodní dohodě, kte­rá povedou ministerstva zahraniční­ho obchodu. To je jeden úkol. Dru­hým naším společným úkolem je vy­jasňovat možnosti dalšího rozšíření hospodářské spolupráce pro příští pě­tiletku i pro období po roce 1975, začít hned na počátku příští pětilet­ky zejména s koordinací investičních záměrů a vytvářet předpoklady pro nové efektivnější formy spolupráce, zejména pro specializaci a koopera­ci. Jsem přesvědčen o tom, že re nám společně podaří odhalit další zdroje růstu ekonomické spolupráce výhodné pro obě naše země. Rozmlouvala: MARGA BECKOVÁ

Next