Svět Hospodářství, 1971 (XII/1-78)

1971-01-22 / No. 10

és. ekonomika PODNIKOVÉ INFORMACE PRES 10 700 TUN UHLÍ ušetřili lo­ni úspornými opatřeními v n. p. Zá­vody Antonína Zápotockého v Jaro­­méři, z toho více než 10 procent v základním závodě. Aby nemuseli omezovat výrobu, určili Již před ná­stupem zimy pro Jednotlivé dílny přesné odběrové diagramy, jejichž plnění sledují na denních poradách. Přes vysoké úspory paliv dosáhli lo­ni zatím nejvyšší výroby elektrické energie iv historii podniku — 3 mil. 306 000 kWh. V OKRESECH SEVEROMORAVSKÉ­HO KRAJE skončila pod vedením ko­misí lidové kontroly rozsáhlá prověr­ka sledující úsporná opatření v od­běru elektrické energie, plynu a všech dalších druhů paliv. Všeobecně se ukázalo, že se musí okamžitě zvýšit odpovědnost vedoucích pracovníků, kteří se starají o odběr energie. Např. na Olomouckú se trvale porušuje od­běrová kázeň zejména v Jednotkách státního obchodu, restauracích, Jídel­nách a interhotelech. Tato nedbalost ostře kontrastuje s opatřeními a mi­mořádnou snahou pracovníků na zá­vodech, zejména ve strojírenství a stavebnictví. STO TISÍC METRO BATISTU, jehož se používá k výrobě pásek pro tis­kárny samočinných počítačů, utkají letos poprvé v národním podniku Ko­­lora v Semilech. Je to Jedno z reali­zovaných opatření plánu komplexní socialistické racionalizace v podniku. Našemu národnímu hospodářství tak ušetří v Semilech na 800 000 devizo­vých korun, protože zatím jsme tu*o tkaními museli dovážet. PRACUJÍCÍ PLYNÁRNY V HA VÍRO­­VĚ-SUCHÉ od začátku roku vyrobili a dodali spotřebitelům přes 1 mil. m1 svítiplynu nad plán. Bezporuchový provoz a vysoké překračování úko­lů havířovské plynárně umožňuje kro­mě obětavosti celého pracovního ko­lektivu závodu rovněž Jeho dobrá příprava na zimní období. ZAČIATOK VÝSTAVBY TRANZITNÉ­HO PLYNOVODU ZSSR — ZÁPADNÁ EUROPA, ktorý povedie cez naše úze­mie, pripravujú aj Inžinierske stav­by Košice a Ich Stavebná správa 02. Na zhruba 80 km dlhom úseku ča­kajú stavbárov velmi náročné práce, aké sa zatial v našej republike ne­robili. Na stavbe plynovodu sa bude musieť použiť nová technológia zva­­rovania rúr a ich izolácie. Inžinier­ske stavby rátajú so skončením stav­by plynovodu v októbri budúceho roku. PODNIKY POTRAVINÁRSKEHO prie­myslu na Slovensku v roku 1970 roz­šírili svoj sortiment zhruba o 450 výrobkov. Z toho najväčší podiel pri­padá na odborové riaditeľstvo Koz­metika, cukrovinky a trvanlivé peči­vo, na odvetvie konzervárensko-lieho­vá rské, odbor mliekárenský, vinárske závody a pivovarský priemysel. Kon­zervárne dodali na trh niekoľko no­vých druhov šalátov z domácich su­rovinových zdrojov. Podstatne oboha­tili sortiment nealkoholických ná­pojov. NOVÝ VEĽTRŽNÝ AREÁL V BRATI­SLAVE sa plánuje postaviť ako viac­účelové zariadenie. Areál bude situo­vaný na petržalskú stranu Dunaja, po­vyše novobudovaného mostu. Mal by sa dokončiť do roku 1975. Podľa od­hadov a projektov by tu malo byť okolo 30 000 m2 krytej i voľnej vý­stavnej plochy. VYŤAŽOVANIU NÁKLADNÝCH VLA­KOV venovali vlani veľkú pozornosť v železničnej prekládkovej stanici v Čiernej nad Tisou. Všetky nákladné vlaky z Čiernej nad Tisou boli prie­merne vyťažené v porovnaní s normou o 23 ton viac. Ku každému už hoto­vému nákladnému vlaku fakticky pri­pojili naviac Jeden vagón. V priebe­hu roka týmto dôsledným vyťažova­­ním vlakov odviezli viac o 180 tisíc ton tovaru a surovín dovážaných zo Sovietskeho zväzu. Takto stanica usporila 89 nákladných vlakov, ktoré by bolo potrebné odviezť z Čiernej nad Tisou. PROJEKTOVÉ RIEŠENIE OBLASTI PODBANSKÉ, ktorá sa stáva novou vstupnou bránou do Vysokých Tatier zo západu, pripravujú v ateliéroch bratislavského Stavoprojektu. Po do­budovaní bude slúžiť predovšetkým potrebám cestovného ruchu. Na plo­che 160 km2 realizujú športovo-re­­kreačný areál s možnosťou ubytova­nia 1500 turistov. Podbanské Je vzdia­lené len 18 km od Štrbského Plesa, a preto sa môže stať Jeho športovým súmestlm. 2 svět 22. ledna 1971 hospodářství Výroba ocelových lan v Československu V československém průmyslu existují čtyři výrobci ocelových lan, začlenění do výrobní hospodářské jed­notky Hutní druhovýroba. Jsou to: Železárny a drátovny Bohumín, která vyrábějí důlní lana všech druhů, lana průmyslová a pro všeobecné použití, lodní lana, dále lana pro lanové dráhy, pro stavební průmysl, vázací lana a elektropramence; Závod ŽDB v Uhříněvsi vyrábí lana jednopramenná, šestipramenná, letecká, plombo­vací a nejslabší průměry průmyslových lan; Železárny A. Zápotockého Vamberk vyrábějí lana šestipramenná, průmyslové konstrukce Seal Warrington, speciální kon­strukce slabších průměrů, lana vícepramenná a lodní (kabelová); Drátovna Hlohovec vyrábí průmyslová lana jednopramenná a šestipramenná silnější, dále konstruk­ce Seal Warrington, vícepramenná lana Herkules a lana kabelová. V letošním roce má podle plánu podnik ŽD Bohumín vyrobit celkem 8600 tun, závod Uhříněves 3455 tun, ŽAZ Vamberk 4600 tun a Drátovna Hlohovec 10 300 tun ocelových lan. Problémy s uspokojováním potřeb se nahromadily i v tomto průmyslovém oboru, neboť v jednotlivých lanár­­nách nedošlo v minulosti k podstat­ným změnám, pokud jde o množství výrobních kapacit nebo o moderni­zaci výrobních strojů. Nejhůře na tom je lanáma v Bohumíně, kde průměr­ný věk strojího zařízení je 30 let a a pokud docházelo ke skluzům do­dávek, byly spíše zaviněny nedostat­kem patentovaného drátu než kapa­citou lanáren. Dodavatelem drátu jsou zatím ŽD Bohumín, část drátu, hlavně slabších průměrů a ponejvíce drátů pozinkovaných se dováží ze SSSR, NSR, Belgie nebo Rakouska. Tento nežádoucí dovoz má být nahrazen vlastní výrobou v provozu drátovny II v Hlohovci, dále zajištěním výroby lanových drátů nejslabších průměrů holých i pozinkovaných, a to vybu­dováním nejslabší patento-zinkovací linky v Bohumíně a Hlohovci; obě jsou v plánu na léta 1972 a 1973. Pro­tože již mnoho let trvá chronický nedostatek lan slabých průměrů, při­stoupilo se k zabezpečení jejich vý­roby podle požadavků trhu. Ve výro­bě speciálních lan důlních, určených do výrobního programu v Bohumíně, uvažuje podnik s rozšířením od roku 1973, kdy také chce likvidovat dosud vyskytující se manko. V letech 1972—1975 se počítá s dal­ší intenzifikací výroby, zaměřenou na výměnu zastaralých slaňovacích stro­jů za nové výkonnější stroje od fir­my Thällmann z NDR. Požadavky na potřebu lan v příštích letech mají tendenci mírně vzestupnou. Ke znač­nému poklesu dochází v roce 1974, kdy podnik ŽD Bohumín žádá pro uspokojení potřeb hlavních druhů důl­ních lan pět speciálních slaňovacích a srážecích strojů. Za předpokladu, že se bude realizovat rozšíření vý­robních kapacit v celém oboru vý­roby ocelových lan, vyrovná se v ro­ce 1975 prakticky rozdíl mezi potře­bou a výrobou. Ve vývoji konstrukcí se postupně zvyšuje podíl pozinkovaných drátů až do 60 % celkové potřeby. Stále chy­bějí dráty s tzv. „silovým pozinková­ním“, které se výborně osvědčují u dodávek zahraničních lan, a které podstatně zvyšují životnost lan, ze­jména v agresivních prostředích. Ta­ké se rýsuje přechod z pevností drá­tu 180 kp/mm2 na pevnosti vyšší, a to 190 — 200 kp/mm2. Dnešní stav kon­strukcí je zastoupen z 56 % lany sou­běžnými a z 42 % lany s tvarovými prameny. Tyto dvě skupiny jsou roz­hodující a měly by určovat strojní park lanámy v Bohumíně, určený pro výrobu důlních lan. Důležitá je jakost ocelových lan, na které se podílejí jednak lanárny svým zpracováním a jednak kvalita užitých surovin. Vlastní zpracování surovin nemá závažnější chyby, i když strojní park není vyhovující. Je nutné provést nápravu v tzv. umrtvování lan a jejich mazání, což lze uskuteč­nit z vlastních prostředků naší výro­by, takže tento nedostatek může být odstraněn co nejdříve. Naproti tomu jakost našeho drátu není uspokojivá. Zásadní zlepšení se očekává po zahájení dodávek ocelo­vého drátu z nové kontidrátové tratě Třineckých železáren, částečné zlep­šení již po modernizeci patentoven v ŽD Bohumín v letech 1971—1973, rovněž zpřesněním a úpravou tech­nologie výroby drátů 1 lan a pro­mítnutím konkrétních výsledků do přejímacích podmínek a norem. Problémy jakosti lan byly podně­tem pro návrh státního úkolu výzku­mu a a vývoje, který byl zařazen do pětiletého plánu pod názvem „Zvýšení únavové pevnosti ocelových lan“. Ře­šiteli jsou ŽD Bohumín ve spolupráci s Třineckými železárnami a Vědecko­výzkumným ústavem uhelným v Rad­­vanicích; zahájení se plánuje od ro­ku 1972. Jestliže se uskuteční všechna opatření ke zlepšení kvality lan, mu­sí se to projevit především ve zvý­šené životností a tím také ve snížení požadavků na domácí dodávky. Lze proto předpokládat, že v příštích le­tech dojde k částečnému přebytku výroby lan, který bude možno nabíd­nout zahraničnímu obchodu. Vývoj průmyslu v listopadu Tempo růstu průmyslové výroby se v listopadu v souvislosti s vyšším po­čtem pracovních dnů (ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o dva dny) opět zrychlilo a dosáhlo téměř 8% (7,9%). Vývoj zaměstnanosti zůstal v listopadu na úrovni vývoje předchozích měsíců a pohyboval se 0,5 % pod úrovní roku 1969. Růst produktivity práce v souvis­losti s tím opět výrazněji překročil růst průmyslové výroby (8,5 %) a po­kračoval v tendencích rychlejšího růstu ve srovnání s vývojem průměr­ných mezd, jejichž tempo růstu se však v listopadu v důsledku vyššího počtu placených dnů zrychlilo na 6,2 proč. Podle předběžných výsledků pokra­čoval 1 v prosinci (rovněž při vyšším počtu pracovních dnů o 2 dny) zrych­lený růst průmyslové výroby o 8,7 %. Za celý rok 1970 převýšil růst prů­myslové výroby plánované roční tem­po (6,5%) o více než 1% a podle předběžných výsledků dosáhl 7,6 %; v ČSR byl tento růst poněkud mírněj­ší — 7,3 %, zatímco v SSR činil 9 %. Tendence poklesu zaměstnanosti pod úroveň dosahovanou v předchozím roce polkračovaly 1 v prosinci (Index 99,5), takže za celý rok zůstal počet pracovníků pod úrovní předchozího roku o 0,2 % a pod plánovanou úrov­ní roku 1970 o více než 1 %. Rovněž růst produktivity práce po­kračoval v prosinci podle předběž­ných výsledků zrychleným tempem 9,3 %. Za celý rok 1970 vzrostla úro­veň produktivity práce v průmyslu o 7,9 %, což je o 2,6 % víc než před­pokládal plán (5,3%); produktivita práce se tak stala jediným určujícím činitelem růstu průmyslové výroby. Plánované tempo převýšil v uply­nulém roce v průmyslu 1 růst prů­měrných mezd (plán 3,0 %, odhado­vaná skutečnost 4,2 %); mzdové re­lace však zůstaly dodrženy, když sku­tečný předstih růstu produktivity prá­ce před růstem průměrných mezd byl ještě příznivější než ukládal plán (plánovaný předstih 2,3 bodu — sku­tečný podle odhadů 3,7 bodu). Výsledky rozvoje průmyslu v roce 1970 svědčí o postupující konsolida­ci národního hospodářství a o stabi­lizaci podmínek jeho rozvoje. Kx ODPOVÍDÁME PODNIKŮM na dotazy z oblasti pracovního práva ■ Co stanoví přechodná úprava poskytování náhrady mzdy při pro­stojích v souvislosti s opatřeními v zásobování elektrickou energii a ply­nem? V mimilých dnech postihla haši republiku stejně jako jiné evropské země tvrdá zima. Aby nebyl ochro­men chod národního hospodářství, prováděla se na všech úsecích sou­stavná opatření, zejména v oblasti zásobování elektrickou energií a ply­nem tak, aby ztráty způsobené jejich nedostatkem byly minimální. Podniky odebíraly energii ve stanoveném roz­sahu a veřejnost byla vyzývána, aby čerpala energii jen v nezbytném roz­sahu. Přes všechna tato opatření se může stát, že v některých organizacích do­jde k větším prostojům v důsledku situace v zásobování elektrickou ener­gií a plynem. Protože jde o výjimečnou situaci, byl federálním ministerstvem práce a sociálních věcí řešen její důsledek též v oblasti poskytování náhrady mzdy při těchto prostojích. Stalo se tak výnosem ěj. II/3-1269-7200/70 s platností od 1. ledna do 30. dubna 1971. Uvedený výnos zejména stanoví: 1. je-li v důsledku opatření záso­bování elektrickou energií nebo ply­nem přerušena práce po část směny, celou směnu nebo i více směn, pova­žuje se takové přerušení za prostoj (§ 129 zákoníku práce) a pracovní­kovi přísluší náhrada mzdy za pod­mínek a v rozsahu stanoveném mzdo­vým předpisem, po případě kolektiv­ní smlouvou, pokud mzdový předpis takovou možnost úpravy kolektivní smlouvě dává; 2. pokud u pracovníka odměňova­ného podle hodinových mzdových ta­rifů celková doba prostojů v důsled­ku opatření v zásobování elektrickou energií nebo plynem přesáhne ve zúčtovacím období více než tři pravi­delné směny nebo 24 hodin, může ústřední orgán (není k tomu tedy oprávněna samotná organizace) povo­lit, aby se za prostoje nad tuto hranici poskytovala pracovníkům ná­hrada mzdy až do výše 90 % jejich průměrného hodinového výdělku. Při rozhodování o použití tohoto ustano­vení se přihlédne k tomu, zda orga­nizace provedla změny v rozvržení pracovní doby požadované energetic­kým podnikem, k míře poklesu výděl­ku, k závaznému limitu mzdových prostředků, po případě k dalším zá­važným okolnostem; 3. ústřední orgán může zmocnit ře­ditele výrobní hospodářské jednotky a vedoucí jiných orgánů nadřízených hospodářským, rozpočtovým a jiným organizacím, aby o zvýšení náhrady mzdy rozhodovali ve své pravomoci. V. H. Kolektivní smlouvy Předsednictvo vlády ČSSR schváli­lo „Zásady vlády ČSSR a ústřední ra­dy čs. ROH pro uzavírání, obsah a kontrolu kolektivních smluv“. Na roz­díl od vyhlášky č. 133/1966 Sb., zdů­razňují nové zásady zejména poslání a úlohu plánu, jeho plnění, rozvoj komplexní socialistické racionalizace práce a konsolidaci výroby. Konkrét­ní závazky v kolektivní smlouvě se budou vztahovat k úkolům, jejichž plnění je pro organizaci významné. Vedení organizace spolu s přísluš­ným odborovým orgánem se budou orientovat na úkoly a závazky pro or­ganizaci a její pracovníky nejdůleži­tější. V tom směru by se spolupráce nadřízených orgánů s oborovými a ge­nerálními ředitelstvími, případně ná­rodními výbory a odvětvovými minis­terstvy měla projevit co nejvýrazněji. Ve výrobních organizacích by měly kolektivní smlouvy zakotvovat závaz­ná ustanovení o vzájemném vztahu mezi růstem produktivity práce a růs­tem mezd s uváděním konkrétních technickoorganizačních opatření, kte­rá tento růst produktivity práce za­jišťují. Zásady nepředpokládají, že by se do kolektivních smluv zahrnovala i všechna drobná opatření, jejichZ rozhodování přísluší vedoucímu orga­nizace v dohodě nebo po projednání se závodním výborem odborové orga­nizace, jako např. seznam mzdových předpisů, používaných mzdových fo­rem, prémiové řády a zřizování a po­užívání fondů. Naproti tomu budou v kolektivní smlouvě uváděna např. pravidla pro přiznávání a rozdělování podílu na hospodářských výsledcích, jejichž konkrétní úpravu v kolektivní smlou­vě si právní předpis vyhrazuje. Všechna opatření a ustanovení ko­lektivních smluv musí být projedná­vána se všemi pracujícími. Musí vy­cházet z jejich podnětných návrhů a připomínek a především musí být zaměřena na řešení konkrétních pro­blémů a potřeb jak výroby, tak i pra­cujících. Jen takové kolektivní smlon­­vy získají u pracujících autoritu a vzbudí zájem o hospodářské děni v podniku. Plány horníků Dostatek pracovníků, stavebních kapacit a náhradních dílů k techtjri­­logickému zařízení rozhodne o plně­ní stále se zvyšujících úkolů v na­šem největším Severočeském hnědo­uhelném revíru v letošním roce 1 v příštích létech. Na vyřešení těchto problémů nemá sily revír ani Seve­ročeský kraj a musí se proto v sou­ladu s usnesením prosincového plé­na OV KSČ řešit celostátně. Na letoš­ní rok ukládá plán SHR narubat v odbytové těžbě 53 200 000 tun uhlí. V důlních závodech již hledají mož­nosti, jak tento úkol překročit o 900 tis. až 1 000 000 tun. Ve skrývce uhel­ného nadloží pak mají severočeští ha­víři vytěžit, přemístit a založit 124 mil. m3 zeminy, což je o 20 000 000 m3 více než v minulém roce. V této sou­vislosti se obracejí s výzvou na pra­covníky Uničovských strojíren, aby po dvou létech odstraňování závad dali už do spolehlivého provozu veí­­korypadlo KU 800 na velkolomiu Ma­xim Gorkij v Bílině. Každým dnem prostoje rypadla důl ztrácí 40 až 50 000 ms zeminy, jejíž odtěžení pří­mo ovlivňuje těžbu uhlí. Z HOSPODÁŘSKÝCH­­ORGÁNU Ani prosincový nákupní finiš, kdy obchody, restaurace a jídelny 1 uhel­né sklady poprvé v minulém roce společně překročily plánovaný měsíč­ní obrat — téměř o 3 proč. — ne­dokázal vyrovnat celoroční útlum po­ptávky. Původně plánovaný maloob­chodní obrat na rok 1970 pro ČSR zůstal nesplněn o více než tři mi­liardy korun. První bilance potvrzu­jí vliv enormních nákupů a tím i jis­tého predzásobení v létech 1968 až 1969 na loňské výsledky obchodu. V roce I960 vzrostl proti předchozímu roku obrat v ČSR téměř o 9,9 miliar­dy korun, v roce 1969 o 9 miliard, zatímco loňský přírůstek činil 1 mi­liardu 160 miliónů korun. To součas­ně potvrzuje trvalé uklidnění nákup­ní psychózy a obnovenou důvěru v měnu a cenový vývoj. Ústredná povodňová komisia na Slovensku pod vedením jej predse­du ministra lesného a vodného hos­podárstva SSR Františka Hagaru pre­rokovala na svojom zasadnutí správu o plnení úloh povodňovej ochrany vlani a informáciu o pripravenosť vodohospodárskych organizácií. Kon­štatovala, že v súčasnosti nehrozí na území Slovenska povodňové nebezpe­čenstve. V prípade, že by sa na nie­ktorých úsekoch slovenských tokov začali tvoriť vo väčšom meradle ľa­dové a srieňové bariéry — najmä v horských oblastiach na Dunaji — urobili sa už potrebné opatrenia na Ich odstránenie. Dvoudenní jednání kolegia Sdru­žení prádelen a čistíren bylo v Ostra­vě. V zastoupení 75 proč. podniků tohoto oboru v ČSSR s celkovým sta­vem kolem 18 000 zaměstnanců pro­sazuje především celostátní platnost normy 80-0008, podle níž by byly vše­chny výrobní podniky zodpovědný za složení materiálu, ze kterého vyrábě­jí ošacení a za označení, jež čistír­nám dává návod k ošetřování. Re­vizi této normy přislíbil již i Úřad pro normalizaci a měření v Praze. Slovenská správa pro rozvoj místní­ho hospodářství požádala Sdružení, aby všechny podniky ze SSR mohly vstoupit do této organizace, která se svými odborníky vyřešila již řadu společných otázek. Kolegium s tím­to požadavkem souhlasilo. Na konferencii o pórobetóne, ktorá sa uskutoční v dňoch 26.—28. januá­ra t. r. v Poprade, sa zúčastnia aj zástupcovia Bulharska, Juhoslávie, Madarska, NDR, Polska a Sovietskeho zväzu. Konferencia je zameraná na využitie pórobetónu v stavebníctve s osobitným zreteľom na komplexnú bytovú výstavbu u nás v období ro­kov 1971-75. Náročné úlohy Rok 1971 prináša so sebou pre n. p. Slovnaft Bratislava ďalší prudký rast úloh v oblasti hlavnej výroby, udrža­nia tempa v investičnej výstavbe a náročné úlohy vo včasnom uvádzaní nových kapacit do prevádzky. Hrubá výroba vzrastie v Slovnafte o 16,5 % a realizované výkony o 15,3 percenta. Vyplatené mzdy sa zvýšia o 9,1 %, priemerný evidenčný počet pracovníkov o 6,7 % a produktivita práce na jedného pracovníka o 10 %. Priemerné zárobky majú byť vyššie o 2,3 % a dosiahnu úroveň 2270 Kčs. Má sa preinvestovať 445,2 mil. korún, z toho na stavebné práce 72,9 mil. Pri zostavovaní plánu výroby sa vy­chádzalo zo základnej podmienky spracovať 7 mil. 120 tisíc ton ropy (20,3 % zvýšenie oproti minulému ro­ku) a 100 tisíc ton petroldestilátu do­vezeného tiež zo Sovietskeho zväzu. Výroba motorových benzínov sa má zvýšiť o 33,7%, motorovej nafty o 8 %, mazacích olejov o 20 %, asfal­tov, predovšetkým primárnych o 18 %, ľahkých vykurovacích olejov o 49 % a ťažkých vykurovacích olejov o 20 percent. Na úseku výroby sa má v tomto roku uviesť do prevádzky destilácia VI, paraxylén a DMT. Plán vyžaduje sústrediť veľkú pozornosť na ďalšie zvýšenie produkcie etylénu a nadvä­zujúcich deficitných výrob (etylén­­oxid, glykoly, polyetylén, etylbenzén) a v priebehu roku 1971 utvnTif pred­poklady pre zabezpečenie 32 tisíc ton vysokotlakového polyetylénu. Splnenie minuloročného výrobného plánu v Slovnafte (hrubú hodnotu vý­roby splnili na 101,0 %, výrobu tovaru r>a 101,1 %, vývoz na 104,3 %, hrubý dôchodok na 110,3 %, bilančný zisk na 108,7 %, produktivitu práce na jedného pracovníka na 103,2 % a in­vestície na 101,9 %) utvorilo podmien­ky pre ďalší vzrast a rozšírenie vý­roby.

Next