Svět Hospodářství, 1971 (XII/79-156)
1971-10-27 / No. 130
ekonomika PODNIKOVÉ INFORMACE POZEMNÉ STAVBY BRATISLAVA po stavili počas svoje] 20-ročnej existencie takmer 50 tisíc bytov, teda mesto s dvestotisíc obyvateľmi. Výsledky práce kolektívu podstatne zmenili výzor hlavného mesta SSR, v ktorom postavili alebo rozostavali tridsať sídlisk. Za vzornú prácu získal podnik viacero vyznamenaní, medzi iným aj Rad práce. Jubilujúci podnik má v päťročnici postaviť v rámci bytovej výstavby v Bratislave do roku 1975 18 186 bytov. OSEMDESIAŤTRI ZLEPŠOVATEĽOV v Závode SNR v Žiari nad Hronom od začiatku roka podalo celkom 143 zlepšovacích návrhov, z ktorých už 53 realizovali. Získali tak doteraz "úspory poľ milióna korún. 230 Tisíc HEKTOLITROV nealkoholických nápojov, z toho takmer polovicu kofoly a slovkoly, vyrobili strediská Západoslovenských sódovkární v Nitre, Komárne, Štúrove, v Bánovciach, Šahách a Leviciach. Splnili tým celoročný plán výroby nealkoholických nápojov. Do konca roka vyrobia ešte 45 tisíc hektolitrov, čím prekročia záväzok prijatý na počesť 50. výročia vzniku strany o 30 tisíc hektolitrov. ZO ZÁVODU N. P. SLOVENA, závod Čadca, začnú v tomto štvrťroku expedovať na spotrebiteľský trh nový výrobok — aerotermické prikrývky „Felicita“. Ročne plánujú vyrobiť až 160 m2 týchto vysoko kvalitných prikrývok. V závode v Rajci začnú v poslednom štvrťroku t. r. vyrábať novú podlahovú krytinu — ihloplast — druh riga. Na budúci rok dodajú do obchodnej siete milión m2 tohto hľadaného výrobku. VYŠE 6700-ČLENNÝ KOLEKTÍV košických Pozemných stavieb si pripomína 20. výročie založenia svojho podniku. Za toto obdobie postavili košickí stavbári v sídle kraja, Bratislave, Prahe a dalších miestach 32 604 bytov, vybudovali 97 škôl s 1307 učebňami, niekoľko ubytovní, hotelov, obchodných zariadení a pod. Do roku 1975 má vzrásť objem výroby podniku o takmer 30 % pričom presunú kapacity najmä do Západoslovenského kraja. TRENČIANSKY ZLATOKOV so svojimi 6 závodmi vyrobil za tri kvartále tohto roku výrobky v hodnote viac ako 69 miliónov korún a plánované úlohy splnil na 106 %. Do konca roka dodajú zo Zlatokovu na trh výrobky za ďajších 25 miliónov. Na výrobe zlatých šperkov sa Zlatokov podieľa na čs produkcii 22 % pričom vyrá ha ai osvetľovacie súpravy na vianočné stromčeky, bezkontaktné mikrospínače, strieborné kontakty, stolovac'e súpravy z alpaky a zhotovuje šperky aj na objednávku podľa želania spotrebiteľa. ZÁVOD KOVO V DOBŠINEJ, novú výrobnú budovu, ktorú nákladom 10 miliónov korún postavili Pozemné stavby v Lubeníku uviedli do prevádzky. Novopostavený závod podstatne vylepší doterajšie nevyhovujúce výrobné priestory, v ktorých sa vyrábajú vzduchotechnické zariadenia ore objekty závodov i občianskej vybavenosti. Technológia nového závodu je moderne riešená novými zahraničnými strojmi. Výroba potravin V této pětiletce přibudou v celé ČSSR potravinářské kombináty, zejména na zpracování mléka, masa, drůbeže, sladu a piva. Ze státního rozpočtu připadne v letech 1971 až 1975 na investice do potravinářského průmyslu 14,8 mld Kčs, o 3,8 mld Kčs ve srovnatelných cenách více než ve čtvrté pětiletce. Výroba potravin byla po roce 1945 v ČSSR roztříštěna do více než 44 tisíc z převážné většiny strojně nevybavených a zastaralých živnostenských provozoven. Nyní má potravinářský průmysl v ČSR 3500 výrobních jednotek včetně podniků řízených národními výbory. Z nejvýznamnějších kapacit byly v letech 1966—1970 v ČSR vybudovány mlékárny v Liberci, Trutnově, Plané nad Lužnicí, Stříbře, Olomouci, Pardubicích, rozestavěny masokombináty například v Plané nad Lužnicí, Kladně, České Skalici, Mladé Boleslavi a Klatovech, ve spoluprácí s Polskou lidovou republikou byly postaveny dva cukrovary, apod. Úroveň denní spotřeby potravin na jednoho obyvatele se v ČSR v posledních letech pohybuje v průměru na 3050—3200 kaloriích, před druhou světovou válkou dosahovala kolem 2500 kalorií. 2 svět 27- ří,na 1971 hospodářství Závažné úkoly zemědělské politiky Cíl zemědělské politiky KSČ, jak vyplývá ze směrnic XIV. sjezdu KSČ k pátému pětiletému plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1971—75 sleduje další upevňování socialistických výrobních vztahů a jejich plné využívání v rozvoji výrobních sil tak, aby. zemědělská výroba mohla dokonaleji uspokojovat požadavky pro výživu obyvatelstva. Znamená to, že je třeba důsledně se orientovat na intenzifikaci .zemědělství, rychlejší zavádění průmyslových metod organizace výroby, na využití rezerv -a využívání vědeckotechnického pokroku. V současné době je další vzestup zemědělské výroby podmíněn rozšířením její materiálně technické základny a vytvářením ekonomických podmínek pro růst výroby. V páté pětiletce bude do zemědělství vloženo na 50 miliard korun, což představuje zvýšení asi o jednu pětinu ve srovnání s předchozí pětiletkou. Naše socialistické zemědělství vstupuje do nové, kvalitativně vyšší etapy rozvoje výrobních sil, kdy velkovýrobní technologie a mechanizační technika začíná už dnes přerůstat rámec možností našich jednotlivých zemědělských podniků. Proto ekonomická efektivnost výroby si vynucuje její postupnou koncentraci při Droll luhování specializace rostlinné i živočišné výroby. To umožňuje lépe využívat pracovních sil i výrobních prostředků a dosáhnout 1 vyšší společenské produktivity práce. Ústřední výbor KSČ považuje za hlavní cestu koncentrace výrobních sil v nastávající etapě vytváření a prohlubování dobrovolných kooperačních vztahů mezi zemědělskými podniky při zajišťování ekonomické efektivnosti. Tomuto cíli bude napomáhat také investiční, subvenční a intervenční politika státu. Tento náročný proces koncentrace a specializace zemědělské výroby přesahující období 5. pětiletky bude nutno plánovitě řídit a připravovat na podkladě ekonomických úvah a výpočtů. To předpokládá vypracovat rovněž reálný program všestranného rozvoje zemědělství na 10 až 15 let dopředu. Rozvoj chemizace a mechanizace socialistické velkovýroby přispěje ke zmírnění rozdílů mezi prací v průmyslu a v zemědělství, mezi životem ve městě a na vesnici. Základním úkolem je zajistit přírůstek spotřeby základních potravin z vlastní výroby. To vyžaduje zvýšit zemědělskou výrobu zhruba o 14 °/o a nákup zemědělských výrobků do státních fondů o 18—19 % ve srovnání s rokem 1970. To především předpokládá pokračovat v intenzifikaci výroby, v širokém měřítku zavádět průmyslové výrobní metody, rozšiřovat služby, uplatňovat výsledky vědy a technického pokroku a využívat iniciativy a zkušeností pracovníků v zemědělství. V rostlinné výrobě je třeba zvýšit hektarové výnosy všech plodin; hektarové výnosy obilovin zvýšit z průměru 27 q/ha, dosaženého v minulém pětiletí, na 31 q/ha a současně rozšířit plochy obilovin; vyrobit za celé období páté pětiletky 40—42 mil. tun obilovin, což je téměř o pětinu více než ve 4. pětiletce. K dosažení tohoto cíle je nutné zvýšit do roku 1975 roční dodávky průmyslových hnojív na více než 220 kg čistých živin v průměru na hektar zemědělské půdy, vápna a prostředků pro chemickou ochranu rostlin. Pro lepší využití průmyslových hnojiv a chemických přípravků pak vybudovat systém agrotechnických služeb. Dále je třeba vybudovat závlahy na více než 110 tisících hektarů, odvodnit téměř 300 tisíc hektarů. K dalším, úkolům patří rozšíření nejvýkonnějších odrůd osiv a sádí, snížení sklizňové ztráty, vyřešení zejména posklizňové úpravy plodin, plánovité budování sušáren a skladů. Zajistit se musí 1 lepší využití půdního fondu, jeho ochranu pak považovat za celospolečenský úkol. V živočišné výrobě je nutné zvýšit užitkovost hospodářských zvířat a stavy krav. Zvýšit i nákup jatečných zvířat do roku 1975 na 1260—1270 tisíc tun (tj. o 18 % více než v roce 1970) a v souladu s požadavky racionální výživy zvyšovat postupně podíl výroby libového masa a drůbeže téměř na 140 tisíc tun (tj. o 14 % více), mléka téměř na 4,5 miliardy litrů (tj. o 21 % více) a vajec téměř na 2,2 miliardy kusů (tj. o 18 % více). Dojivost krav zvýšit nejméně na 2750 litrů ročně (tj. zhruba o 10%). Proto je třeba pokračovat v intenzifikaci a racionalizaci živočišné výroby.' Rozšířit se musí velkovýrobní for-i my silážování a umělé sušení pícnin, zvýšit výroba krmných směsí na 5 mil. tun v roce 1975 (tj. o 30 % více). Měnit tradiční systémy krmení skotu, přecházet na dvousložkové až jednosložkové dávky základního krmiva u skotu a snížit potřebu živé práce i spotřebu zrnin. Zvýšenou výrobou a lepším využíváním kukuřice spolu se zvýšenými dodávkami bílkovinných komponentů a ostatních krmných přísad se bude dále zlepšovat kvalita krmných směsí. Zlepšit je třeba 1 zhodnocování objemových krmiv. Rekonstrukcí a výstavbou velkokapacitních provozů a zdokonalením organizace pracovních procesů' je nutné zvýšit produktivitu práce a snížit námahu a celkově zlepšit pracovní podmínky v živočišné výrobě. Mechanizaci zemědělských prací nutno orientovat tak, aby se v socialistickém sektoru do roku 1975 sklízely téměř všechny obiloviny žacími -mlátičkami; kukuřice z 90 % kombajny; brambory z více než 90 % sázely sázeče, ze tří čtvrtin sklízely kombajny a z jedné čtvrtiny vyorávače, tři čtvrtiny posklizbového zpracování brambor se provádělo jednoúčelovými a čtvrtina plně mechanizovanými linkami, ú cukrovky aby se v podstatě veškeré setí provádělo obrušovaným, případně jednoklíčkovým osivem a více než 95 % siklízelo přímou dvoufázovou sklizní; pícniny na orné půdě se sklízely ze dvou třetin řezačkami; seno z luk se sklízelo téměř z poloviny řezačkami a z 30 % sběracími vozy. Obdobně je třeba vybavit živočišnou výrobu komplexní velkovýrobní mechanizací, a to jak dosavadních tak i nově budovaných zařízení. V letech 1971—75 je zapotřebí dodat do zemědělství zhruba za 20 miliard Kčs zemědělských strojů, z toho 58 tisíc traktorů, nákladní automobily pro zabezpečení zemědělské přepravy, téměř 8 tisíc obilních kombajnů, 3 tisíce kombajnů na brambory, 800 třídících linek na brambory a další mechanizační prostředky pro skltoeň cukrovky, pícnin a komplexní mechanizaci živočišné výroby; přitom zvýšit technickou úroveň, kvalitu, spolehlivost a trvanlivost strojů a zařízení dodávaných do zemědělství. Zlepšit péčí o zemědělské stroje, dále zdokonalit opravárenskou činnost a celý systém zásobování zemědělskými stroji. Na všech úsecích zemědělské výroby, musí se plánovitě rozvíjet kooperační vztahy k lepšímu využití sil a prostředků a k prohloubení mezipodnikové dělby práce. Prostředky na investiční výstavbu zemědělství se budou soustřeďovat s další koncentrací a specializací výroby. Pro činnost nákupních a zásobovacích organizací je třeba rozšířit kapacitu obilních skladů. Zvýšit se musí I nábor mládeže ze škol do zemědělství a zlepšovat soustavně pracovní a životní podmínky zemědělců. Racionalizace y Sigmě Příprava programů a výběr úkolů komplexní socialistické racionalizace se uskutečnili v Sigmě Lutín při využití matematických metod, zejména systémové analýzy. V současné době připravují rozbor podnikové situace na lineárním optimalizačním modelu za pětileté období. Před sestavením plánu racionalizace určují pravděpodobný vývoj úzkých profilů, vývoj vlivu odbytové situace na výrobní základnu a výrobní program a provádí prognózu optimalizačního vývoje. Rozbor za pomoci této modelové techniky slouží k odhalení klíčových problémů dalšího rozvoje a ke stanovení optimálního postupu při řešení technicko-organizačních problémů. Jedním z hlavních racionalizačních úkolů podniku je zavedení výroby mechanických ucpávek. Tyto ucpávky k nám dosud byly dováženy z Anglie. Úkol řeší jednak zavedení licenční výroby ucpávek a jednak zavedení výroby ucpávek vlastní konstrukce podle čs. patentu. Celkový dovoz činí ročně 2,9 mil. Kčs obchodní parity, tj. 9,2 mil. Kčs. Po zavedení výroby se nároky na dovoz sníží o 0,5 mil. Kčs o. p. Výroba mechanických ucpávek bude dostatečně rentabilní, takže vynaložené náklady na zavedení akce v předpokládaném rozsahu 4 mil. Kčs budou navráceny v době kratší než 2,5 roku. Umožní též rozšířit použití tohoto typu ucpávek zejména v chemickém průmyslu a pro čerpadla dopravující ropné- produkty. Nově adaptovanou a modernizovanou budovu pro klečový odchov selat s roční kapacitou 10 000 kusů odevzdali nedávno pracovníci STS Kroměříž družstevníkům JZD Mír v Kroměřížl-Vážanech. Starý vepřín, který byl určen k asanaci, vybavtlt neJmoderněJSí technikou a automatikou. Pro dopravu selat a převoz je určen vozík (na obrázku), který Je hydraulicky zvedán do potřebně výčky. Současně Jím lze také vážit. Foto ČTK-R. Bican inancování rozvoje a plnění úkolů ■ nevýrobní sféry na úseku hospodářství, kulturních a sociálních potřeb včetně bytové výstavby, národní bezpečnosti, soudů a správy je převážně prováděno prostřednictvím rozpočtových a příspěvkových organizací. Ve státním rozpočtu ČSR a ve schválených rozpočtech národních výborů ČSR na rok 1971 se na výdaje těchto organizací počítá s částkou zhruba 83 mld Kčs, což představuje přibližně tři čtvrtiny výdajů obou těchto rozpočtů. Na rozhodující odvětví nevýrobní sféry jako sociální zabezpečení a nemocenské pojištění, školství, zdravotnictví a kulturu je z těchto rozpočtů určeno vlče než 53 mld Kčs a rok od roku výdaje do těchto odvětví vzrůstají. Za 1. pololetí 1971 z rozpočtovaných prostředků pro tato odvětví bylo vyčerpáno 25,3 mld Kčs, tj. 47,5 %. Proti stejnému období m. r. zvýšily se výdaje těchto odvětví o více než 1 mld Kčs. Finančními prostředky se zajišťuje celý široký okruh problému sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění, na které se v letošním roce vynakládá přes 32 mld Kčs nezbytných k tomu, aby byla zajištěna řádná péče o děti, zabezpečení občanů v nemocí, 1 v případech, kdy nemohou v důsledku stáří, Invalidity a jiných obdobných skutečnosti sami aktivně pracovat. Téměř třetina veškerých výdajů státního rozpočtu ČSR a rozpočtů národních výborů je tedy určena do oblasti sociálního zabezpečení. Z rozpočtované částky připadá více než 20,5 mld Kčs na výplatu důchodů a dávek sociálního zabezpečení. V České socialistické republice se vyplácí více než 2430 tisíc důchodů. Za první pololetí 1971 bylo z celkového objemu rozpočtovaných prostředků na důchodové zabezpečení a nemocenské pojištění vyčerpáno cca 15,6 mld Kčs, tj. 48 %. Proti skutečnému čerpání za 1. pololetí 1970 se výdaje pro toto odvětví zvýšily o 1,9 proč. V souladu s usnesením XIV. sjezdu KSČ rozhodly vrcholné stranické a státní orgány o realizaci nových sociálních opatření, a to s účinností již od 1. října 1971, kterými se klade důraz na základní zlepšení předpokladů populačního vývoje, zvyšují se podpory rodinám s dětmi a mladým manželstvím. Rozšířením mateřského příspěvku ve výši 500 Kčs na všechny Náklady na léky rok od roku rostou, což je ovlivněno jednak růstem jejich spotřeby a zaváděním nových účinnějších, ale zároveň i dražších léčiv a jednak růstem počtu obyvatel starších věkových skupin, u nichž je spotřeba léků vyšší. Zatímco v roce 1967 bylo spotřebováno léčiv za 743 mil. Kčs, v roce 1970 již za 1076 mil. Kčs a za letošní 1. pololetí činily výdaje na léky 607 mil. Kčs. Náklad na léky na 1 obyvatele činil v roce 1967 75,42 Kčs, v roce 1970 108,59 Kčs a v roce 1971 se předpokládá spotřeba léků za 120,10 Kčs, tj. o 59 % vyšší než v roce 1967. Přes VÝDAJE NA NEVÝROBNÍ SFÉRU matky pečující alespoň o 2 děti a prodloužení jeho výplaty do dvou let věku dítěte si vynucuje ročně zhruba 418 mil. Kčs a zvýšení příspěvků pří narození dítěte, čili tzv. porodného z dosavadních 1000 Kčs na 2000 Kčs představuje ročně částku 152 mil. Kčs. Nově přijatá opatření těž dále zlepšují hmotnou situaci tzv. starodůchodců, což v ČSR znamená částku 514 mil. Kčs a na opatření zvyšující nízké důchody bude každoročně vydáno dalších 114 mil. Kčs. Výdaje určené do odvětví zdravotnictví, zajišťované ve státním rozpočtu a rozpočtech národních výborů ČSR na rok 1971 ve výši 9 mld Kčs, jsou soustřeďovány zejména na jeho postupnou modernizaci a vybavení potřebným léčebným zařízením. Z rozpočtových nákladů na zdravotnictví, které za 1. pololetí 1971 byly vyčerpány na 45,4 %, a proti stejnému období m. r. se zvýšily o 5,7 %, tvoří značnou část také prostředky vydávané na léky. tento vzrůst se však dosud nepodařilo vytvořit v lékárnách odpovídající normu zásob léčiv jak z hlediska normodhů, tak zejména z hlediska sortimentní skladby léčiv. K zlepšení fungování socialistického zdravotnictví napomůže též realizace platové úpravy zdravotnických pracovníků již ve II. pololetí 1971. Tato úprava si vyžaduje ročně asi 370 mil. Kčs. Na odvětví školství se v rozpočtu na rok 1971 vynakládá téměř 10 mld Kčs. Z této částky bylo do konce června použito 47,1 %. Proti 1 letí 1970 vzrostly výdaje na sk o 10,1%, Trvalým problémem školství je postupné odstraňování havarijního stavu některých školních budov a zařízení. Výdaje na údržbu škol činí ročně přibližně 530 mil. Kčs, letos za 1. pololetí bylo na údržbu škol zatím •vvdáno 225 mil. Kčs (loni Ve stejném období jen 182 mil. Kčs). Zásadnější řešení této problematiky však naráží na získávání potřebných stavebních kapacit. Rozsah výdajů na školství stále více ovlivňují požadavky vědeckotechnické revoluce, které se projeví ve stále rostoucích potřebách vyžadujících průběžně a neustále modernizovat a racionalizovat učební proces na všech stupních a druzích škol. Vedle těchto základních momentů zajišťuje státní rozpočet též prostředky na stále rostoucí požadavky sociálního charakteru, vyplývající z rozšiřujícího se zabezpečení péče o děti, žáky a studenty především zaměstnaných matek. Jde o úpravu stipendií žáků středních škol, na kterou se předpokládá potřeba cca 40 mil. Kčs, úpravu stipendií vysokoškoláků a postupné zlepšování fyziologické normy ve školním stravování. Pr_/ zlepšení materiálního zabezpečení vysokoškolských studentů je pro rok 1971 na úpravu stipendií v rozpočtu uvažováno s 89 mil. Kčs. Celkové náklady na stipendia 59 900 vysokoškoláků v roce 1971 dosahují částky 157 mil. Kčs, tj. v průměru přes 2600 Kčs na jednoho vysokoškoláka denního studia ročně. Na plnění úkolů v oblasti kultury se v rozpočtu na r. 1971 zajišťuje přes 1,8 mld Kčs. Za 1. pololetí bylo z této částky vyčerpáno 49,7 % a proti skutečnému čerpání za 1. pololetí ’’O stouply výdaje pro toto odvětví o. Vážným problémem v oblasti v je vedle finančního zabezpe alizace zásad státní kulturní -v jednotlivých kulturních zařízeních zlepšení údržby a ochrany nemovitých kulturních památek. Počet nemovitých kulturních památeh přesahuje v CSR 32 tisíc objektů. Jen v oblasti ministerstva kultury včetně sféry řízené národními výbory bylo v roce 1970 vydáno na tyto účely přes 170 mil. Kčs.