Svět Hospodářství, 1972 (XIII/1-78)
1972-06-23 / No. 75
All Af zpravodajství C p ’?* PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD Er hospodářství Spolupráce zemí RVHP v plánování V rozvíjeni socialistické ekonomické integrace patří spolupráci zemi RVHP v plánovači Činnosti mimořádné místo, nebof plánovitost je jednou ze základních předností mezinárodní socialistické dělby práce, zdůraz- Auje týdenfk Ekonomičeskaja gazeta v úvodu k interview s náměstkem předsedy Státního plánovacího výboru SSSR M. I. Misnikem. Před necelým rokem se XXV. zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci rozhodlo ustavit výbor pro spolupráci v plánování. Jak vyzdvihuje Komplexní program rozvoje socialistické ekonomické integrace, je hlavní metodou organizace spolupráce a prohlubování mezinárodní socialistické dělby práce souCinnost při plánování, zvláště koordinace národohospodářských plánů zemí RVHP. Podle M. Mlsnika získaly již ústřední plánovací orgány bratrských států rozsáhlé a velmi užitečné zkušenosti na tomto úseku. Koordinaci pětiletých národohospodářských plánů provádějí socialistické země od poloviny padesátých let. Nyní, vzhledem k úkolům vyplývajícím z Komplexního programu, stoupl význam mnohostranné spolupráce ústředních plánovacích orgánů. Mnohostranné formy koordinace národohospodářských plánů mají ještě více přispívat ke spojování sil bratrských států k efektivnímu řešení velkých ekonomických problémů každé země a celé ekonomiky našeho společenství. Založení výboru RVHP pro spolupráci v plánování sleduje zajištění soustavné a aktivní spolupráce národních ústředních plánovacích orgánů. Základní funkcí výboru je rozšiřování spolupráce, tj. realizování nejdůležitějších úkolů' Komplexního programu jak při společném plánování, tak i v rozvíjení materiální výroby. Činnost výboru se především soustřeďuje na řešení významných úkolů pro spolupráci v základních národohospodářských odvětvích, které vyžadují komplexní zpracování na mnohostranném základě. Výbor RVHP pro spolupráci v plánování má provádět vzájemné konzultace v základních otázkách hospodářské politiky, organizovat společnou přípravu prognóz v nejdůležitějších hospodářských odvětvích a výměnu výsledků těchto prognóz mezi státy, provádět koordinaci dlouhodobých plánů nejdůležitějšlch hospodářských odvětví a výrobních oborů, dále zdokonalovat koordinaci pětiletých národohospodářských plánů a organizovat společné plánování jednotlivých průmyslových odvětví a výrobních oborů zainteresovaných zemí. Pětileté národohospodářské plány nadále zůstávají základní formou plánování v socialistických zemích Proto je koordinace těchto plánů mimořádně důležitou metodou hospodářské spolupráce mezi členskými zeměmi RVHP. Prostřednictvím této metody si partneři určují a v dlouhodobých obchodních dohodách zakotvují okruh národohospodářských otázek a způsoby jejich řešení. V současné době získává koordinace národohospodářských plánů kvalitativně nový význam: musí se stát v plném smyslu komplexní, aby obsáhla veškerou problematiku vědy, techniky, výroby i obchodu. K hlavním funkcím výboru patří také příprava návrhů na spolupráci při realizaci velkých společných projektů, které podnikají zainteresované státy, a které mají zabezpečit vze-> stup výroby podle záměrů těchto zemí. V rámci výboru si budou plánovací orgány členských zemí RVHP vyměňovat zkušenosti ze zdokonalování plánování a řízeni národního hospodářství. M. I. Misnik dále charakterizoval dosavadní práci výboru od jeho prvního zasedání začátkem letošního roku a o jeho dalších úkolech v letošním roce prohlásil mj.: výbor se v podstatě soustředí na spolupráci v rozvoji materiální výroby, především nedostatkové produkce, a na organizačně metodologické otázky zdokonalování mechanismu spolupráce v různých oblastech plánování, koordinace pětiletých a dlouhodobých plánů,, společného plánování a ekonomického prognózování. Růst průmyslové výroby v květnu Tempo růstu průmyslově výroby se v květnu, při vyšším počtu pracovních dnů o 1 den, zrychlilo podle předběžných výsledků na IQ,6 °/o, což je zatím nejvyšší dosažený přírůstek v letošním roce. Od-počátku roku vzrostla průmyslová výroba o 7,6 % a převyšuje tak celoroční plánovaný růst na letošní rok o 2,3 bodu. V SSR vzrostla průmyslová výroba od počátku roku o 9,7 %, v ČSR o 6,9 °/o. Růst zaměstnanosti pokračoval v květnu i od počátku roku podle předběžných výsledků tempem 0,6 °/o a pohybuje se v současné době mírně pod plánovaným celoročním růstem (0,7 procenta). V ČSR se za celé období Od počátku roku zvýšila úroveň zaměstnanosti proti loňskému roku o 0.1% (celoroční plán 0,3%), v SSR převyšuje dosažený růst 2,6 % celoroční plánované tempo (2,4%). Vyšší počet pracovních dnů v květnu se projevil i ve zrychlení tempa růstu produktivity práce, a to v květnu podle předběžných výsledků na 10 % a od počátku roku na 6,9 %. Růst produktivity práce je v letošním roce v obou republikách zatím vyrovnaný — v ČSR i SSR od počátku roku 6,9 %. Relace ve vývoji produktivity práce a průměrných mezd pracovníků se vyvíjejí v letošním roce v průmyslu nadále příznivě. Za leden až duben činil růst produktivity práce 6,1 % a růst průměrných mezd 2,5 % — podíl přírůstku průměrných mezd k přírůstku produktivity práce dosáhl jen 41 % ve srovnání s plánovanými celoročními 56 % (ovlivněno příznivě, rovněž rozdílným počtem pracovních a placených dnů o 1 den). Na snížení tempa růstu průměrných mezd měly vliv výsledky dosažené za duben, kdy pří nižším počtu pracovních i placených dnů o 2 dny úroveň poměrných mezd proti loňskému roku poklesla o 0,1 % při růstu produktivity práce o 1,4 %; naproti tomu .lze za květen očekávat výrazné zrychlení růstu průměrných mezd v důsledku vyššího počtu placených dnů o 3 dny ve srovnání s květnem předchozího roku (rozdílné rozložení placených dnů pracovního klidu). -Kx-. Pokud jde o úlohu Státního plánovacího výboru SSSR v rozvíjení hospodářské spolupráce Sovětského svazu s členskými zeměmi RVHP, je určena hlavně tím, že se spolupráce zakládá na rozvojových plánech sovětské ekonomiky, zdůraznil M. Misnik. Možnosti a potřeby národního hospodářství SSSR, spojené se sférou hospodářských styků se zahraničím, jsou stanoveny národohospodářskými plány a právě při jejich přípravě se prakticky provádí plánování těchto styků. Státní plánovací výbor SSSR se již připravuje na koordinaci plánů pro období 1976—1980. Tato práce se bude uskutečňovat v době, kdy se v SSSR bude rozpracovávat dlouhodobá perspektiva hospodářského rozvoje země až do roku 1990. Takto bude možno provést koordinací plánů nejen na následující pětileté období, ale i na vzdálenější časový úsek. Jak plánovací výbor,' tak i zahraničně obchodní sdružení a odvětvová ministerstva SSSR mají tedy za 4úkol dále zdokonalovat formy a metody hospodářské spolupráce se socialistickými zeměmi. Rozvoj hospodářských styků s PLR Ing. Vítězslav Vin klá rek, náměstek předsedy SPK V poslední době se uskutečnila významná jednání hospodářských přr stavitelů ČSSR a PLR. Setkali se předsedové plánovacích orgánů obou zemí a předsedové mezivládního výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci. Tato jednání nepochybně ovlivní vzájemné hospodářské styky v souladu se záměry Komplexního programu socialistické integrace. V souvislosti s úspěšným plněním pětiletých plánů a pozitivním vývojem hospodářství v obou zemích se objevily některé dodatečné potřeby i cesty jejich řešení. Tyto možnosti posoudilo již XIII. zasedání mezivládního Čs.-polského výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci, které navrhlo a rozpracovalo dodatkový program k dlouhodobé obchodní dohodě mezi ČSSR a PLR na léta 1971 až 1975. Praktická činnost v závěru minulého a v průběhu prvního pololetí letošního roku potvrdila reálnost těchto předpokladů. Rada jednání mezi československými a polskými výrobními i zahraničně obchodními organizacemi vede k pozitivním závěrům. Například proti předpokladům dlouhodobé obchodní dohody dodává ČSSR v roce 1972 do PLR navíc vagónová dvojkolí a autobusové podvozky; zpracovávají se podmínky pro zvýšení dodávek některých druhů investičního zařízení, zejména pro spotřební a potravinářský průmysl a pro průmysl stavebních hmot v:PLR. Naproti tomu ČSSR zvyšuje dovoz stavebních prací z PLR; koupila již velkou námořní loď a patrně koupí další. V dohodě s PLR budou upraveny 1-podmínky pro zaměstnávání pracovníků PLR v československých závodech. Po XIII. zasedání Čs.-polského mezivládního výboru bylo uzavřeno pět nových specializačních dohod. Z těchto dohod vyplývá v letech 1972—1975 •brat zboží v rozsahu větším než 50 mil. Rb. Jde o dohody v oblasti kovoobráběcích strojů, elektronických měřicích přístrojů, vodovodních litinových rour, zdravotnické techniky, léčiv, a na řadě dalších dohod se pracuje. To vše nepochybně přispívá k řešení některých problémů, s nimiž se hospodářství obou zemí při plnění svých pětiletých plánů setkávají. Zároveň se zvyšuje vzájemná výměna zboží. Již v roce 1971 byla značně rychlejší než tempo výroby v obou zemích a dosavadní průběh roku 1972 — ať již skutečná realizace či stav kontraktů — naznačuje, že tento vývoj se bude opakovat patrně ještě s lepším výsledkem. Vytvářejí se tlm předpoklady pro významné překročení pětileté obchodní dohody. Pozitivní vývoj ve vzájemných čsi-polských hospodářských vztazích v tomto pětiletí vytváří příznivý základ pro rozvinutí prací na koordinaci plánů rozvoje hospodářství ČSSR i PLR na období 1976—1980 i na období dlouhodobé perspektivy. Právě tyto otázky byly předmětem jednání předsedů plánovacích orgánů ČSSR a PLR. Koord.uace hospodářského rozvoje obou zemí se týká velmi širokého okruhu otázek (jednání budou probíhat v druhé polovině roku 1972 a v letech 1973 a 1974). V současné době nelze dohlédnout všechny souvislosti, problémy i možnosti. Nepochybně velký význam pro čs.-polské ekonomické styky budou mít hospodářské vztahy obou zemí k SSSR, členským zemím RVHP á ostatním socialistickým zemím; budě nutné přihlédnout i k možnému rozvoji styků s osfátními zeměmi. Proto předsedové plánovacích orgánů projednali a schválili pouze výchozí — vstupní program těchto prací. V tomto prvním období půjde zejména o souhrnné ocenění možnosti rozvoje hospodářské spolupráce a integračních procesů a sílu jejich vlivu na intenzifikaci hospodářského rozvoje v obou zemích. Přitom je třeba počítat s maximálním využíváním přírodních podmínek obou zemí a stupně rozvoje výrobních sil. Dále je nutné správně určit míst» a úlohu takových odvětví průmyslu, jako metalurgie, strojírenství, chemie a spotřebního průmyslu, v rozvoji vzájemných vztahů; pak je možné postupně propracovávat zejména vnitrooborovou dělbu práce s cílem, aby vzájemná výměna zboží rostla rychleji, než poroste výroba, a aby v obou zemích rostla efektivnost výroby. V této souvislosti budou prozkoumány i možnosti řešení některých dalších hospodářských problémů společným úsilím obou zemí. Program prací počítá s tím, že rozpracování příslušných problémů se postupně zúčastní nejen pracovníci plánovacích orgánů a resortů, ale též zástupci příslušných VHJ a různých institucí. Koordinace národohospodářských plánů na příští pětiletí přirozeně využije i výsledků práce pracovních skupin Čs.-polského výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci. Protokol s BLR Protokol mezi ministerstvem zemědělství • výživy ČSSR a ministerstvem zemědělství a potravinářského průmyslu Bulharské lidové republiky o dalším rozšíření spolupráce v odvětví Zemědělství a zpracovatelského průmyslu byl podepsán tento týden v Praze. Na jeho základě dojde k rozsáhlé výměně odborníků a dokumentačního materiálu. Důležitou součástí protokolu je zejména rozšíření přímé spolupráce mezi výrobními podniky a výzkumnými pracovišti obou zemí, zaměřené na řešení společných aktuálních problémů. Na naše otázky odpovídá ministr hutnictví a strojírenství ing. Josef Šimon Jak se ve vašem resortu uskutečňuje požadavek pléna 0 V KSC o nutnosti zkvalitnit aparát? Jednou ze základních podmínek pro zkvalitnění řídící práce je schopnost vedoucího předvídat. K tomu však musí mít dostatek včasných a reálných informací jak o funkci řízeného výrobně tečhnologičkého systému, ťak i o vývoji techniky a politickoekono-' mické i hospodářskoobchodní situaci. Proto také chceme využít výpočetní techniky, vytvářet takzvané banky dat, které by umožnily včasnou i výstižnou informaci všech vedoucích pracovníků v reálném čase. Jednou ze závažných hospodářských otázek je využívání rezerv; k nim patří i vícestrojová obsluha. Jaké zkušenosti s ní mají hutní a strojírenské podniky? Již dlouhá léta je vícestrojová obsluha běžnou záležitostí ve výrobě tam, kde pro ni jsou podmínky. Mohl bych uvést celou řadu příkladů. U- platňuje se třeba u automatických soustruhů, u odvalovacích fréz na ozubenl atd. Samozřejmě je možné ukázat í na případy, kdy se této možnosti ještě plně nevyužívá. Úsilí resortu zaměřujeme proto na zlepšení etapě, tj. vypracovaným programům s ohledem na technologické režimy strojů. Obdobně u automatických linek dochází k nové dělbě práce mezi pracovníky. Linku většinou obsluhuje menší skupina pracovníků, která však musí zvládnout celý komplex otázek Sovětský svaz je na druhém místě ve světě v oblému zpracované ropy. Denně se zde vytěží milión tun této suroviny. V posledních letech bylo v zemí vybudováno téměř 300 velkých závodil na zpracování ropy. Vyrábí se z ní přes 2 tisíce různých produktů — od paliva pro nadzvuková letadla a rakety přes mazací oleje, plastické hmoty al po syntetické bílkoviny. Na obr.; část Novobakinského závodu na zpracování ropy v Ázerbájdžánské SSR. Foto ČTK - TASS Úkoly hutní a strojírenské výroby podmínek a organizace práce v podnicích. Při víčestrojově obsluze je především třeba klást důraz na důkladné zabezpečování strojů materiálem, zajištění nástrojů, přípravků a pomůcek pro výrobu. Myslím si však, že v současné době jsou pro náš resort rozhodující tyto momenty: zavádíme automatické výrobní stroje, takzvané numericky řízené stroje a zařízení. Musíme je často nasazovat jednotlivě. Tyto stroje vyžadují nižší rozsah obsluhy, neuvolní však celého pracovníka. Vzniká tedy možnost nasadit obsluhující pracovníky na takzvaných střídavých pracovištích. To však vyžaduje vyšší víceprofesní kvalifikaci. Naproti tomu je třeba věnovat velkou pozornost předvýrobní spojených s provozem linky. V oblasti péče o výchovu kádrů jsme již připravili celou řadu opatření, abychom zvýšili kvalifikaci pracovníků, potřebnou pro moderně vybavenou strojírenskou, a hutnickou výrobu. ' 1 ’ 'Můžete uvést příklady výrobků vašeho resortu, které jsou na světové úrovni? V řadě případů jsme úspěšně vyřešili. a zavedli do výroby výrobky, které jsou srovnatelné se zahraničními; je to např. bagrovací čerpadlo na dopravu strusky 250 NBA-460, vysokootáčkový textilní kadeřící stroj TK 500 a RELAX, bezvřeteňový dopřádací stroj BB 200 m a). Naše VHJ a podniky v rámci resortu zabezpečují náročně úkoly týkající <• tvyšovinl Jakosti a celkového standardu výrobků. Třeba v oblasti textilního strojírenství, výroby stavebních hmot, v elektrotechnice a u automatizačnlcih prostředků, v oblasti výroby nových hutních materiálů a technologií apod. Na aktivu představitelů podniků jsme přijali usnesení, v němž jsou úkoly jak pro resort, tak pro VHJ, s cílem splnit hospodářský plán nejen v objemu, ale i v náležité kvalitě. Bude' to mít příznivý vliv zejména na snížení množství zmetků a u reklamací a předpokládáme, že snížíme 1 poruchovost strojních zařízení a zároveň zabezpečíme větší spokojenost uživatelů doma i v zahraničí. Při Vývozu hutního materiálu docilujeme téměř okamžité finanční úhrady v devizách. Přesto zabezpečíme vyšší dodávky hutního materiálu pro vlast»í strojírenské výrobky; vývozem strojů dosáhneme daleko vyššího zhodnocení produkce. Naše hlavní výrobky jsou totiž na světových trzích stále velmi vyhledávaným zbožím, i když nejvyšší konjunktura byla v letech 1969—1970, kdy jsme docilovali nejvýhodnějších cen za období posledních 25 let Kz