Svět Hospodářství, 1973 (XIV/1-78)

1973-05-29 / No. 64

fcj edávno uzavřená dohoda o spo­­lupráci mezi Radou vzájemné hos­podářské pomoci a Finskou republikou (viz SH 60/73} má podle přesvědčení jejích signatářů přispívat k rozvíje­ni mnohostranné a vzájemně výhod­né hospodářské a vědeckotechnické spolupráce na podkladě mezinárodní dělby práce a k urychlení hospodář­ského a technického pokroku v účastnických zemích. Podle dohody, která bude v nej­­bližáí době ratifikována příslušnými orgány smluvních stran, bude se mnohostranná spolupráce uskuteč­ňovat v různých hospodářských od­větvích, na nichž mají členské země RVHP a Finsko společný zájem. Po­­depsaný dokument je finskou pokro­kovou veřejností vysoce hodnocen a finský tisk komentuje dohodu jako příklad konstruktivní mezinárodní spolupráce. Hospodářské a vědeckotechnické styky Finska se zeměmi socialistické­ho společenství vycházejí ze zásad rovnoprávnosti a vzájemné výhodnos­ti, které se již dávno staly normou ve vztazích mezi Finskem a jeho nej­­bližším sousedem — Sovětským sva­zem. SSSR a Finsko, země s různým společenským zřízením, nastoupily ja­ko první po válce cestu míru, přá­telství a spolupráce. Přátelství mezi nimi se příznivě projevilo na jejich vzájemných hospodářských stycích. Plodné jsou hospodářské a vědec­kotechnické styky Finska i s ostatní­mi členskými zeměmi RVHP. Většina z nich má s Finskem dohody o hos­podářské, vědeckotechnické a prů­myslové spolupráci. Polsko kooperuje s Finskem ve stavbě lodí a ve výro­ Spolupráce Finska se zeměmi RVHP bě zařízení pro průmysl celulózy a papíru. Obchod Finska s NDR a CSSR se vyznačuje vysokou úrovní dodávek průmyslového zboží a obchod s Ma­ďarskem mimořádně rychlým tempem obchodního obratu. Ropa a ropné de­riváty jsou hlavni položkou rumun­ského vývozu a zelenina, ovoce a ta­bák bulharského vývozu do Finska. Současný hospodářský vývoj ve Finsku je hodnocen jako příznivý, což ještě více podporuje snahy o pro­hloubení hospodářských styků s tou­to zemí. Podle expertů OECD se ve Finsku projevuje trvalá tendence rychlejšího hospodářského růstu. Hrubý národní produkt se má letos zvýšit o B “/• ve srovnání s přírůst­kem 4,9 °/* v roce 1972, přičemž se počítá s poklesem nezaměstnanosti. Zlepšuje se situace v dřevařském a papírenském průmyslu a očekává se zmírnění inflačního tlaku. Socialistické země se na loňském vývozu Finska podílely 15,7 % a na dovozu 15,4 »/». Dodaly Finsku zboží za 2,02 mld Fmk a nakoupily od ně­ho zboží za 1,90 mld Fmk. Větší účast tohoto obratu připadla na SSSR (12,3 procenta finského vývozu a 11,6 % dovozu). Druhým největším partne­rem Finska ze socialistických zemí bylo Polsko, které Finsku dodalo zbo­ží za 192 mil. Fmk a dovezlo finské ýrobky za 110 mil. Fmk. V Komplexním programu socialis­tické hospodářské integrace člen­ských zemí RVHP se zdůrazňuje, že mezinárodní socialistická dělba prá­ce přihlíží k celosvětové dělbě prá­ce a že socialistické země jsou při­praveny dále rozvíjet hospodářské a vědeckotechnické styky se zeměmi ji­ného společenského zřízení na zása­dách rovnoprávnosti, vzájemné výho­dy a dodržování svrchovanosti. R ozšíření hospodářských styků s Finskem je důsledkem trvalého růstu autority Rady vzájemné hospo­dářské pomoci, úsilí zemí RVHP o spolupráci se státy s jiným politic­kým zřízením, i toho, že Finsko plně oceňuje význam takovéto spolupráce. JW) J A If Q T ZPRAVODAJSTVÍ PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD I J f V I w CENA 2,50 Kčs ^ Kooperace a specializace socialistických zemí obohacuje vnitřní trh Výroba zboží dlouhodobé spotřeby Základní formy socialistické hospodářské integrace se začaly uplatňovat v klíčových průmyslových odvětvích. Teprve po uspořádání objemu a struk­tury výroby v těchto oborech v rámci celého společenství RVHP se přistou­pilo k rozšíření integračního procesu i na průmyslová odvětví produkující spotřební zboží. Podle komentáře polské agentury Interpress lze již nyní uvést příkla­dy uskutečňované nebo vbrzku zaha­jované průmyslové výrobní koopera­ce a specializace. Taková kooperace a specializace probíhá např. ve výro­bě barevných televizorů nebo elek­tronek. Polsko a Madarsko zřizují ve Varšavě společné koordinační stře­disko elektronického průmyslu, na jehož bázi zahájí kooperaci ve výro­bě některých elektronických výrobků spotřebního charakteru, mj. stereo­fonních rozhlasových přijímačů a magnetofonů. Četné podniky v členských zemích RVHP a *v Jugoslávii po mnoho let spolupracují při výrobě chladniček, elektrických vařičů, plynových spo­ráků, automatických praček a dal­ších přístrojů a spotřebičů pro do­mácnost. Důležité pro společné řeše­ní produkce výrobků dlouhodobé spotřeby je rozvinutí polské výroby malých elektromotorů používaných v chladničkách, vysavačích prachu a jiných domácích elektrospotřebi­čích. Výroba těchto malých elektro­motorů v Polsku byla umožněna úvě­ry poskytnutými Mezinárodní inves­tiční bankou. Nejvíce se v zemích RVHP rozvi­nula mezinárodní kooperace v pro­dukci osobních automobilů. Velké kooperační dohody existují mezi SSSR, Polskem, Maďarskem a Bul­harskem, mezi SSSR a Jugoslávií, Polskem a Maďarskem, SSSR a Bul­harskem. Nedávno byly uzavřeňy do­hody, podle nichž zahájí kooperaci maďarský a polský průmysl ve výro­bě vozů Fiat 126 P a průmysl NDR, ČSSR a Maďarska společnou výrobu jednoho typu osobního vozu na bázi automobilu Skoda. Produkce výrobků dlouhodobé spo­třeby v členských zemích RVHP je rozsáhlá. Ročně se vyrábí např. zhru­ba 10 mil. televizorů, 12 mil. roz­hlasových přijímačů, 1 mil. osobních automobilů, kolem 6 mil. chladniček a 7 mil. elektrických praček. Rychle se rozšiřuje výroba magnetofonů, .fo­tografických aparátů, kinopřístrojů a hudebních nástrojů. Spolu s produk­cí se trvale zvětšuje obchodní výmě­na těchto výrobků, především se So­větským svazem. V nejbližších letech lze podle agentury očekávat podstatné zinten­­zívnění výměny výrobků dlouhodobé spotřeby mezi členskými zeměmi RVHP. Ustanovení Komplexního pro­gramu socialistické ekonomické in­tegrace ukládají v letošním roce do­končit koordinaci základních směrů dlouhodobé mezinárodní specializace a kooperace ve výrobě součástí a montážních dílů spotřebičů pro do­mácnost. Také se přistoupilo ke ko­ordinaci výzkumu a vývoje nových typů domácích přístrojů a k technic­ké normalizaci základních součástí a uzlů. Jsou to nezbytné předpoklady pn ještě větší rozšíření vývozu prů­myslového spotřebního zboží z člen­ských zemí RVHP. Smlouva o dodávkách íránské ropy Irán a konsorcium západních rop­ných společností podepsaly novou dva­cetiletou dohodu, podle níž veškerá těžba ropy a těžební zařízení přechá­zejí do rukou státní společnosti Na­tional Iranian Oil Co (NIOC). Dohoda nahrazuje smlouvu z roku 1954. Jednání Iránu se zahraničními rop­nými koncerny, mezi nimiž zaujímá vedoucí postavení British Oil a skupi­na Shell, probíhala déle než rok. Kon­cem loňského roku však íránský šach prohlásil, že země neobnoví dosavad­ní smlouvu z roku 1954, až v roce 1979 její platnost vyprší. Místo ní šach navrhl koncernům dvě alterna­tivy. Podle první by ropné společ­nosti až do skončení platnosti smlou­vy těžily ropu za stejných podmínek jako dosud, avšak v roce 1980 by veškerý majetek přešel do rukou stá­tu. Druhá alternativa předpokládala, že kontrolu těžařských podniků by převzal stát už nyní, avšak dlouho­dobá smlouva by zaručila plynulé do­dávky ropy za relativně výhodnějších cen. Nynější, smlouva je praktickou rea­lizací druhé alternativy. V tiskovém prohlášení, které po podepsání smlou­vy oba partneři uveřejnili, se zdůraz­ňuje, že smlouva zaručuje jak dlou­hodobou stabilitu a příznivé podmín­ky pro rozvoj íránského ropného prů­myslu, tak i plynulé dodávky odběra­telům v západních zemích. Experti Skupiny dvaceti MMF zasedali ve Washingtonu 0 MĚNOVÉ REFORMĚ BEZVÝSLEDNĚ Týdenním'! zasedání tzv. Skupiny dvaceti, která skončilo 26. května ve Wash­ingtonu se nepodařilo dosáhnout shody v hlavních bodech návrhu nové mě­nové reformy, zejména pro názorové neshody mezi USA a západoevropskými státy. . i • ~!' ' '■ '■ :; ; Skupina dvaceti je poradním orgá­nem předsednictva 125členného Me­zinárodního měnového fondu; jejím úkolem je připravit zásady reformo­vaného měnového systému do výroč­ního zasedání fondu, svolaného na září do Nairobi. Vážné rozpory se projevily přede­vším v klíčových otázkách. Patří me­zi ně volba závazných metod k od­stranění chronických platebních pře­bytků nebo schodků členských zemí MMF a stanovení vhodného mecha­nismu pro regulaci platebních bilan­cí. V této souvislosti byl odmítnut opakovaně předložený návrh Spoje­ných států, aby kritériem pro regu­laci bilancí se stal jakýkoli prudký vzestup či nokles měnových rezerv toho kterého státu. Nerozřešeným problémem zůstává i forma splácení oficiálních dluhů mezi členskými státy, protože dosa­vadní rezervní měny ani zlato nebu­dou podle shodných úvah hrát v re­formovaném systému rozhodující úlo­hu. Shody nebylo dosaženo ani po­kud jde o návrh rozvojových zemí na těsnější vazbu mezi rozvojovou po­mocí a emisí 1 distribucí jednotek zvláštního práva čerpání, která před­stavují rezervní aktiva fondu. K jed­nání o této problematice byla pro­zatím ustavena zvláštní skupina ex­pertů. . Jak prohlásil předseda Skupiny dvaceti, bývalý guvernér britské ústřední banky Jeremy Morse, dosáh­lo washingtonské jednání většího po­kroku v některých podružnějších bo­dech. Tato skutečnost spolu s tím, že byla vyjasněna stanoviska o hlav­ních problémech, prý zdůvodňují op­timismus, pokud jde o další schůzky skupiny. Z činnosti odborných orgánů RVHP V pátek 25. května skončilo jednání několika odborných orgánů RVHP, které zasedaly v CSSR. Ve Velkých Karlovicích 41. zasedání stálé komise pro uhelný průmysl určilo harmonogram pro stanovení plánu vě­deckotechnické spolupráce do roku 1980 a u důležitých témat až do roku 1985. Patří k nim hlavně zajištění členských států RVHP koksovatelným uhlím do ro­ku 1985. Pro hornictví bude důležitá vý­měna zkušeností z oblasti produktivity práce a mechanizace. Výměna se bude provádět tzv. expres-informacemi. Z porady kolektivů odborníků států RVHP k vědeckovýzkumnému tématu Modely teritoriálního rozmístění země­dělské výroby“, kterou jako koordinač­ní středisko RVHP pořádal Výzkumný ústav ekonomiky zemědělství a výživy v Praze, vyplynulo, že k uplatňování optimalizačních blokových modelů li­neárního programování pro dlouhodobé a perspektivní plánování přistoupili již např. v SSSR, NDR a v Bulharsku. Jed­notlivé delegace zemí RVHP přebírají předem dohodnuté dílčí výzkumné úko­ly k problematice rozmístění zeměděl­ské výroby z hlediska prognózy a střed­nědobého a operativního plánování ve svých státech a celé RVHP. Např. Bul­harsko bude v rámci RVHP pracovat na úseku optimalizačních modelů rozmís­tění zemědělské výroby s ohledem na zemědělsko-průmyslové komplexy. SSSR a ČSSk se budou zabývat automatizací výpočtů rozsáhlých optimalizačních mo­delů. ,Z Berína se vrátila do Prahy čs. de­legace v čele s ministrem spojů ing. Vlastimilem Chalupou, která se v době od 22. do 25. května zúčastnila 4. za­sedání stálé komise pro telekomunika­ce a pošty RVHP. Komise projednala úkoly vyplývající z usnesení přijatých na předchozích zasedáních i z • jednání výkonného výboru RVHP a přijala opa­tření k realizaci těchto úkolů. Komise schválila komplexní plán práce do roku 1975 a projednala řadu opatření k dal­šímu rozvoji spojů a prohloubení spo­lupráce členských zemí RVHP. * * * Pětidenní jednání rybářských expertů zemí RVHP k problematice společného řešení metod intenzivního chovu ryb v oteplených vodách a mechanizace pro­cesů ve vnitrozemských vodách skonči­lo ve Výzkumném ústavu rybářském a hydrobiologickém ČAZ ve Vodňanech. Z předložených národních zpráv o vědecké činnosti za rok 1972 vyplynulo, že všechny státy RVHP stanovený program — jehož koordinací byl pověřen Sovět­ský svaz — splnily. Výsledkem porady je plán společných výzkumných prací na rok 1974, potvrzený protokolem. II. větev ropovodu Družba v provozu Nedaleko Poznané byla 26. května předána do provozu druhá větev ro­povodu Družba, kterou se od roku 1964 dopravuje ropa ze Sovětskéh« svazu do Polské lidové republiky a Německé demokratické republiky. Bu­dovatelé splnili závazek a druhou vě­tev ropovodu dokončili plný rok před stanoveným termínem. Činnost všech zařízení na této vět­vi ropovodu Družba je zcela automa­tizována. Potřebné stroje a zařízení dodali výrobci z Polska, NDR, Česko­slovenska, Rakouska a Švýcarska. Ropovodem Družba bylo dosud dopra­veno přes 100 mil. tun sovětské ropy. Současně s předáním druhé větve ropovodu Družba do provozu byl na 360kUometrové trase mezi městy Schwedt a Leuna v -Německé demo­kratické republice zahájen provoz poslední ze Čtyř čerpacích stanic. I tento ropovod, napojený na magistrá­lu Družba, je výsledkem spolupráce Sovětského svazu, Polska, Českoslo­venska a NDR. Podpis protokolu ČSSR-Rakousko Protokol o hospodářské a průmys­lové spolupráci mezi CSSR a Rakous­kem, který, byl podepsán 25. května ve Vídni, předpokládá další rozvoj průmyslové spolupráce mezi oběma zeměmi, zejména v oblasti těžkého strojírenství, metalurgie, chemie a elektrotechniky. Protokol je výsled­kem třídenních porad smíšené čs.-ra­kouské obchodní komise, ve které čs. delegaci vedl vedoucí odboru minis­terstva zahraničního obchodu CSSR dť. Alfred Killián. Úlohy v sústave VTEI Celoslovenská porada o aktuálnych' otázkach budovania sústavy vedec­kých, technických a ekonomických informácií sa konala v Bratislave. Pracovníci priemyselných podnikov sa na nej oboznámili s úlohami, kto­ré pre nich vyplývajú z programu štátnehd bádateľského výskumu v tejto oblasti. Kvalitatívne je slovenský systém VTEI dobudovaný a preto treba sú­strediť pozornosť najmä na jeho kva­litatívne stránky. Treba sa vyhnúť tomu, aby sa prostriedky na zhro­mažďovanie informácií nevynakladali duplicitne. Ďalej je nutné organicky spojiť VTEI do jednotnej sústavy spo­lu so sociálno-ekonomickými a plá­novými Informáciami. Aktuálna je i úloha dôsledne skoordinovať našu sústavu VTEI s informačnými sústa­vami ostatných krajín RVHP, ako to vyplýva z Komplexného programu so­cialistickej ekonomickej integrácie. Koordinátorom tejto činnosti je vý­bor pre vedecké, technické a ekono­mické informácie pri Ministerstve vý­stavby a techniky SSR. Pri jej usku­točňovaní sa bude stále viac využí­vať moderná výpočtová a reprodukč­ná technika. UNICHEM zemědělcům Vyrobit a dodat našemu zeměděl­ství proti roku 1972 o 109 tisíc tun chemických výrobků více, které před­stavují hodnotu 165 mil. Kčs — tak zní závazek VHJ Unichem nazvaný „Chemie pomáhá zemědělství“. Ten­to závazek v porovnání s letošním plánem představuje jeho překročení o více než 21 tis. tun v hodnotě 32 mil. Kčs. Podmínky pro nové mzdové soustaw SKONČILO OVĚŘOVÁNI ZDOKONALENÝCH MZDOVÝCH SOUSTAV • ZMĚNY V HODNOCENI PRACE • VYSVĚTLOVAT ZÁSADY VŠEM PRACUJÍCÍM • NOVÉ POJETÍ OSOBNÍHO MZDOVÉHO HODNOCENÍ • ZVÝŠIT DIFERENCIACI VÝDĚLKU PODLE KVALIFIKACE Letošní rok je ve znamení vysoké aktivity ve mzdové oblasti, neboť zaha­jujeme druhou etapu mzdové přestavby. Skončilo totiž ověřování zdokona­lených mzdových soustav a začíná jejich postupné zavádění. Tato fáze bude podstatně důležitější i obtížnější. Důležitější proto, že obsáhne daleko širší okruh podniků. Do konce letošního roku má totiž zavést zdokonalenou mzdo­vou soustavu asi 18 °/o průmyslových podniků, ve kterých pracuje zhruba 38 procent zaměstnanců průmyslu. Tato etapa bude obtížná proto, že nyní budou podniky mzdovou pře­stavbu provádět v normálních eko­nomických podmínkách, zatímco do­sud se při jejím ověřování zaintere­sované podniky zvýhodňovaly tak, aby měly možnost lépe se vyrovnat s případnými potížemi. Proto musí­me věnovat velkou pozornost zkuše­nostem, které získaly ověřující pod­niky a poučit se z potíží, se který­mi se setkaly. Jde o to, aby podniky, které bu­dou letos i v příštích letech novou mzdovou soustavu zavádět, si pro její realizaci vytvořily jak příznivé politickoekonomické podmínky, taK i dostatek potřebných zdrojů. Je nut­né si uvědomit, Že zavádění zdoko­nalené mzdové soustavy není izolo­vanou akcí, nýbrž součástí celého souboru opatření, směřujících ke zvýšení efektivnosti našeho národ­ního hospodářství. Proto také její realizace nemůže být pouze «záleži­tostí útvarů ekonomiky práce, ale má se stát záležitostí celého podni­ku. Hospodářští pracovníci musí v období přípravy i při vlastním za­vádění postupovat v úzké spoluprá­ci se stranickými i odborovými slož­kami a především musí získat pod­poru ,všech pracujících tím, že je dokonale seznámí se smyslem celé akce i se záměry podniku. Téměř všechny ověřující podniky prokáza­ly, že zdokonalená mzdová soustava ’pomáhá při plnění úkolů, neboť vy­kázaly lepší výsledky než byl prů­měr v příslušném odvětví. Oměrně tomu, jak se stupňuje tem­po příprav k zavedení zcjoko.mle­­ných mzdových soustav, vzrůstá i zvědavost, co nového vlastně nová opatření přinesou. Často se však stává, že se zájem soustřeďuje pou­ze na oblast tarifů, zejména na to, jak budou vypadat nové tarifní křiv­ky nebo zda nedojde k poklesu osob­ních tříd. Oprava tarifů není samoúčelná, ale je závěrečnou částí v komplexu opat­ření. Celá akce se vlastně skládá ze tří základních okruhů, které na se­be navazují a opomeneme-li některý z nich, nemohou být výsledky uspo­kojivé. Jde především o tato opatře­ní: zlepšit organizaci a řízení zejmé­na prostřednictvím komplexní so­cialistické racionalizace práce, zpřesnit výkonové normy, — zvýšit účinnost mzdové politiky. Podniky by se měly tedy přede­vším snažit zlepšit organizací, zhos­­podárnit řízení a tak dosáhnout (Dokončení na str. 2J

Next