Svět Hospodářství, 1978 (XIX/1-78)
1978-01-03 / No. 1
čs. ekonomika ____________ Nn á š k o ni e n t á ŕ I ejenom jednotlivci, ale rovněž stát hodnotí koncem roku výsledky svého snažení, své úspěchy, nedostatky a problémy. A tak jako lidé v období novoročního rozjímání přijímají obvykle různá předsevzetí, jak svůj život v roce následujícím zlepšit, jak odstranit vše, co jim život i práci znepříjemňovalo a komplikovalo, tak i státy přijímají v tomto období předsevzetí, mající ovsem celospolečenský dopad. Jejich cílem je zajistit rozvoj celé společnosti, a tedy i každého člena této společnosti. Platí-li to obecně, platí to dvojnásob pro státy socialistické, pro něž je plán atributem ekonomického života. Deváté zasedání ÜV KSČ bylo bilancí svědčící o správnosti a reálnosti hospodářské politiky strany v prvních dvou letech šesté pětiletky. Prosincové zasedání nejvyššího stranického orgánu konstatovalo řadu pozitivních rysů našeho hospodářského rozvoje, zejména dynamický růst průmyslové výroby, překročení plánu celkové zemědělské produkce, růst produktivity práce i růst V NOVÉM ROCE N *VĚ osobní a společenské spotřeby obyvatelstva. Ekonomický rozvoj naší země umožní například zvýšit v roce 1978 peněžní příjmy obyvatelstva o více než 13 mld Kčs. V tomto duchu i koncepce plánu na rok 1978 i směrnice pro vypracování plánu na rok 1979 je nesena snahou splnit základní úkol hospodářské strategie strany, stanovený na XV. sjezdu KSČ: plynule uspokojovat rostoucí hmotné i duchovní potřeby pracujících, upevňovat životní i sociální jistoty našeho obyvatelstva. Co však bylo pro 9. zasedání OV KSČ charakteristické, to nebyla bilance minulého vývoje, i když bez podobné bilance by nebylo možno reálně formulovat další úkoly. Zasedání bylo zaměřeno do budoucnosti, a proto základním rysem jeho jednání bylo také úsilí nalézt odpověď na základní otázku: Jak odstranit některé překážky a nedostatky vcelku úspěšného ekonomického rozvoje, jak ještě lépe využít existujících obiekíivních možností tohoto rozvoje. Analýza hospodářských výsledků uplynulého roku totiž ukázala, že ve srovnání s konkrétními úkoly ročního a pětiletého plánu se ukazují některé vážné odchvlky, na jejichž řešení je nutno se v hospodářské politice soustředit především. Zasedání konstatovalo, že se nedaří dostatečně rychle přizpůsobovat strukturu průmyslové výroby potřebám vnitřním i vnějším, zabezpečovat potřebný růst technické úrovně a kvality výrobků, urychlovat praktické využívání výsledků vědeckotechnického rozvoie, odstraňovat nedostatky v investiční výstavbě a mnohem důsledně!! než ('osud prosazovat kurs na efektivnost a hospodárnost v celém národním hospodářství. Slova, jako kvalita a efekt’vnost, se sice v ekonomické propagandě a agitaci, v usneseních hospodářských orgánů na všech úrovních objevují více než často, ale zatím se nepodařilo důsledně prosadit toto vědomí v ekonomické praxi. A pokud jde o vnější hospodéřské vztahy, neplníme například — při celkovém plnění obratu a překračování vývozu do socialistických zemí — za první dva roky pětiletky vývoz do kapitalistických zemí. A tento nedostatek nesporně souvisí také s problematikou kvality výroby. Přitom je nutno zcela reálně předpokládat, že podmínky pro náš vývoz na tyto trhy budou v následujících letech ještě náročnější. Usnesení 9. zasedání proto jasně říká: 'j,Základní zaměření státního plánu na rok 1978 a směrnice pro přípravu plánu na rok 197? vycházejí z úkolů šesté pětiletky, směřují k překonání některých odchylek v jejím dosavadním plnění. Hlavní důraz ie kladen na zvyšování kvalitv a efektivnosti společenské výrnbv, na rozhodnější přizpůsobování její struktury potřebám národního hospodářství.“ Co je při posuzování úkolů letošního roku rozhodující? Je to skutečnost, že máme všechny objektivní předpoklady pro řešení existujících problémů a nedostatků. To vývoj posledních let jasně ukázal. Dosavadní výsledky představují seriózní základnu pro řešení nedostatků spolu s naší účastí v rozvoji procesů socialistické integrace. Do popředí vystupuje za těchto podmínek role subjektivního faktoru. V této souvislosti prohlásil soudruh G. Husák ve svém závěrečném slově na 9. zasedání zcela jasně: „Když zkoumáme příčiny problémů a nedostatků v různých oblastech, ukazuje se, že v převažující míře jsou subjektivního rázu. Spočívají především v nedostatcích práce konkrétních' lidí. Na tom nic nemění častá snaha zakrývat je výmluvami na různé objektivní vlivy. V jednotlivých případech mohou působit, ale v žádném případě se za ně nesmí schovávat to, co záleží na lidech a je’ich práci. Zápas proti všem těmto nedostatkům, proti lhostejnosti a netečnosti se musí stát trvalou součástí naší politické práce.“ Těžko lépe vyjádřit krédo naší hospodářské politiky na prahu nového roku. ANTONIN CHYBA PODNIKOVÉ INFORMACE PRACUJÍCÍ N. P. SEVEROMORAVSKÉ drůbežářské závody v Přerově dodají letos na spotřebitelský trh kolem třiceti druhů nejrůznějších výrobků za 548 mil. Kčs. Zaměstnanci podniku chtějí dodat na trip i několik novinek. PRACUJÍCÍ VŽKG OSTRAVA solnili plánované úkoly loňského roku na 100,3 %. Našemu národnímu hospodářství dali navíc 16 tis. t surového železa, 9 tis. t oceli a 23 tis. t válcovaného materiálu. Stěžejním stavbám šesté pětiletky dodali nad stanovený plán strojírenské výrobky za 80 mil. Kčs. ZÁVODY GUSTAVA KLIMENTA V TŘEBÍČI mají vyrobit v roce 1978 21,5 mil. párů obuvi a téměř 33 mil. párů standardního punčochového zboží. Je to zhruba o 2 % více než v roce 1977. Technický úsek zabezpečuje racionalizační opatření, která zajistí relativní snížení nákladů o 15 650 tis. Kčs. Vrcholí rovněž přípravy k zahájení druhé etapy výstavby znojemského závodu. N. P. ČKD V BLANSKU zvýší letošní výrobu zboží ve srovnání s loňskou skutečností o více než 6 %. Mezi významnými dodávkami budou zařízení pro čs. energetiku, například soustrojí pro tři přečerpávací elektrárny dalešického vodního díla 1 pro přečerpávací vodní elektrárnu na Čiernom Váhu. 2 svět 3. ledna 1978 hospodářství N. P. MALOMĚŘICKÁ CEMENTÁRNA A VÁPENICE V BRNĚ vyrobí letos o 100 tis. t cementu více než loni. Hlavními odběrateli maloměřického cementu jsou budovatelé dálnice a pozemních i průmyslových staveb. Vše pro komplexní přípravu staveb Kladným rysem je včasnější projekce 9 Zlepšit dodavatelsko-odběratelské vztahy Náročné úkoly investiční výstavby v roce 1978 ave zbývajících letech šesté pětiletky i některé nepříznivé jevy zejména v plnění plánovaných úkolů na stavbách o rozpočtových nákladech nad 2 mil. Kčs si vyžádaly, aby přípravě plánu na příští rok byla věnována zvýšená pozornost. To prakticky znamenalo posuzovat a hodnotit návrh plánu organizace — stavby navržené k zahájení v noce 1978 — především z hledisek včasného zpracování projektové dokumen táce, vyjasnění odběratelsku-dodavatelských vztahů a v neposlední řadě i zabezpečení nových kapacit pracovními silami. Organizační opatření pro vypracování pětiletých hospodářských plánů na léta 1976—1980 stanovilo, že splnění těchto podmínek musí být u staveb nově zařazovaných do plánu na příslušný rok zajištěno do 1. 9. před rokem zahájení vestavby. Dodržení výše uvedených kritérií u staveb zařazených do návrhu plánu na rok 1978 bylo prověřeno v oblasti ekonomiky ČSR u 69 staveb stanovených jako závazný úkol státního plánu a centrálně posuzovaných staveb v objemu rozpočtových nákladů 9,2 miliardy Kčs a u 279 dalších staveb o rozpočtových nákladech nad 10 mil. korun v objemu 7,8 mld Kčs. Prověrka ověřila, že k 1. září 1977 byl u 69 staveb závazných úkolů a centrálně posuzovaných staveb schválen úvodní projekt jen u 44 staveb (tj. 64 procent) a dodavatel zajištěn u 62 staveb (tj. 90 procent). V porovnání s předchozím rokem, kdy úvodní projekt byl schválen u 52 procent a dodavatel zajištěn jen u 42 procent staveb, dochází v přípravě plánu na rok 1976 z tohoto hlediska k zlepšení. Tímto pozitivním vývojem ovlivněným důslednějším působením na omezování nově zahajovaných staveb a soustřeďováním projektových a dodavatelských kapacit především do této oblasti výstavby se vytvářejí předpoklady pro větší plynulost této výstavby a zajišťování plánovaných termínů dokončení. U kategorie staveb o rozpočtových nákladech nad 10 mil. Kčs hodnocených ze stejných hledisek jako závazné úkoly a centrálně posuzované stavby splňuje podmínky pro zařazení do návrhu plánu pouze 189 staveb, tj. 68 procent z prověřovaného souboru, přitom úroveň připravenosti je v podstatě na stejné úrovni jako při přípravě plánu na rok 1977. Základní nedostatky, pro které nebyly schváleny úvodní projekty obdobně jako v uplynulých letech, spočívají v nezajištění odběratelsko-dodavatelských vztahů pro časté změny nebo rozpory v pozdním určení dodavatelů, v nevyjasněné koncepci výstavby 1 v opožděném zpracování úvodních projektů nebo nedořešení územně tecnnických vztahů. Například u vybraných 90 staveb o rozpočtových nákladech nad 10 mil. korun je podíl jednotlivých, konkrétních příčin následující: opožděné vypracování úvodních projektů — 29, opožděné zajištění generálního projektanta — 15, změna koncepce — 14, nevyjasněnost základní koncepce řešení — 9, nedořešení územně technických vlivů — 14, a opožděné, případně nekvalitní zpracování projektového úkolu v 9 případech. Největší problémy s přípravou staveb jsou v oblastech se soustředěnou investiční výstavbou v Severočeském kraji a na území hl. m. Prahy, kde se stále nedaří z&jistlt dostatečný časový předstih přípravy investic před jejich realizací. Například u Národního výboru hl. m. Prahy z celkového počtu 15 staveb závazných úkolů a centrálně jdosuzovaných staveb není úvodní projekt schválen u 9 9taveb, v Severočeském kraji z 8 staveb této kategorie nesplňuje podmínky pět. U prověřovaného objemu staveb určených k zařazení do návrhu plánu na rok 1978 nedochází ve srovnání se schváleným úvodním projektem k podstatnějšímu růstu rozpočtových nákladů. Z celkových nákladů podle návrhu plánu v objemu 9,214 mld Kčs dochází v porovnání s úvodními projekty k nepodstatnému zvýšení na 9,222 mld Kčs (tj. 6,4 mil. Kčs). Pokud jde o pracovní síly, prokázali investoři na základě závazných vyjádření národních výborů, že jejich plánovaná potřeba je v podstatě zajištěna, i když v některých případech byl vydán pouze příslib. V těchto případech bude nutné dodatečné pokrytí pracovními silami doložit definitivním vyjádřením příslušného odpovědného národního výboru. Například u staveb MLVH — Povodí Ohře — náhrada za vodní dílo Dřínov I. a III. stavba byl požadavek na 145 pracovníků uplatněn u Severočeského KNV, ten však požaduje, aby potřeba pracovních sil byla kryta ze zdrojů mimo Severočeského kraje. Rozpor se dosud nepodařilo s ústředním investorem vyřešit. Období dopracování návrhů plánů na rok 1978 bylo využito na všech stupních řízeni k dalšímu vyjasňování a odstraňování zbývajících nedostatků v zajištěnosti staveb plánovaných k zahájeni v roce 1978. Výsledkem u ústředně řízených odvětví je dodatečné vyřazení 35 staveb z návrhu plánů, z toho 15 stanovených jako závazný úkol a centrálně posuzované stavby. Jen ve zcela výjimečných případech odůvodněných mimořádnými celospolečenskými a národohospodářskými hledisky byly ponechány v plánu stavby, které nesplňovaly předepsané podmínky připravenosti. Celková úroveň přípravy plánu ten vestiční výstavby na rok 1978 znamená proti minulým obdobím některé pozitivní tendence. Nejvýrazněji se projevily ve včasnější a kvalitnější projektové a dodavatelské zajištěnosti staveb závazných úkolů a centrálně posuzovaných staveb, které jsou rozhodující pro další rozvoj národního hospodářství a dále v tom,-že bylo důsledněji uplatněno hledisko nepřipustit do prováděcího plánu zařazení nedostatečně připravené stavby. Přesto bude nutné i v etapě po schválení státního plánu věnovat komplexní připravenosti nově zahajovaných istaveb soustavnou pozornost tak, aby byly splněny všechny podmínky nutné k udělení souhlasu se zahájením staveb při povolovacím řízení. Ing. JIŘÍ BRUK, SBČS Na našem snímku je řídicí pult pro automatické řízení elektrické lokomotivy Skoda 66 E, které dodává PZO Skodaexpont do SSSR s označením ČS 200- Lokomotiva má trvalý výkon 8000 kW s 8 trakčními motory. Vítězná cesta pracujícího lidu Tvůrčí aplikace leninské teorie O politice Komunistické strany Československa v předúmonovém období je možno plným právem říci, že byla příkladem tvůrčí aplikace teorie marxismnu-leninismu na konkrétní československé podmínky. KSČ tvořivým způsobem vypracovávala a realizovala své politicko-ekonomické koncepce. Košický vládní program, jehož návrh formulovalo a v diskusi s . představiteli ostatních politických stran Národní ' fronty prosadilo moskevské vedeni KSČ v čele s Klementem Gottwaldem, představoval ve své podstat^ dialektickou aplikaci leninské teorie o přerůstání demokratické revoluce v revoluci socialistickou. Příkladem tohoto tvůrčího postupu, který jako rozhodující předpoklad umožnil historické únorové vítězství, byl postoj komunistické .strany k situaci, která se v Československu vytvořila bezprostředně v poválečném období a která přinášela tendence předbíhat — v rozporu s objektivními podmínkami a možnostmi revolučního procesu — vývoj. Stanovisko KSČ vycházelo tehdy z předpokladu, že probíhající revoluce otevírá cestu nastolení moci, která je mocí lidu, tj. je negací staré kapitalistické společnosti, ale ještě není socialistickou. Komunistická strana v dané situaci neusilovala proto bezprostředně o socialistickou revoluci, ale o vyčerpání, využití všech možností revoluce národně demokratické. Tuto ideu obsahuje například Gottwaldův projev na konferenci funkcionářů Komunistické strany Slovenska v Košicích 8. dubna 1945, v němž řekl: „Znamená to, že už dnes je čas, kdy jako nejbližši cíl si stanovíme sovětskou republiku, socialistický stát? Nel Bylo by naopak velkou strategickou chýrnu, kdyby strana měla takové bezprostřední perspektivy...“ To, že KSČ tehdy ještě neusilovala o bezprostřední přechod k socialismu, však pochopitelně neznamenalo, že by se perspektivně vzdávala tohoto základního, strategického cíle. Proto vždy, při každé příležitosti a zejména při narůstání politické krize v předúnorovém období vedení komunistické strany neustále zdůrazňovalo, že smyslem postupu strany bylo vyhnout se zbytečným srážkám, obětem a chaosu, ale také důsledně zabezpečovat socialistický vývoj. Tato orientace umožňovala nejenom rychle překonat následky války, obnovit narušené hospodářství a co nejrychleji rozvinout výrobu, ale také v praxi dokázat, že KSČ je jedinou silou, jež dokáže pod svým vedením semknout nejširší vrstvy pracujícího li du a spolu s nimi budovat lepší společenský řád, organizovat lépe fungující hospodářství, než byla schopna buržoazie. V podobě dvouletého plánu realizovala Komunistická strana Československa koncepci ekonomické politiky, odpovídající podmínkám a potřebám Československa. Nebyla proto náhoda, že v prvních poválečných volbách v roce 1946 získala KSČ největší počet hlasů, že z nich vyšla jako nejsilnější politická strana v zemi. Všeobecně řečeno, postoj Komunistické strany Československa v letech 1944—1948 představuje významnou zkušenost pokojného přechodu k socialismu. Tato zkušenost v sobě zahrnuje nejen mnoho konkrétních a zřejmě již neopakovatelných zkušeností, ale především znovu potvrzuje slovy s. Bilaka a semináři k 30. výročí Února — „platnost obecných zákonitostí přechodu od kapitalismu k socialismu“ Studium československého vývoje před Únorem je tedy důležitým příspěvkem do diskuse o vztahu specifických a obecných zákonitostí revolučního prcftesu. Svědčí o rozho-dujícím významu obecných zákonitostí tohoto procesu, především o nutnosti vedoucí úlohy komunistické strany ve všech etapách revolučního procesu a o nutnosti političkého svazku dělnické třídy především s malými a středními rolníky v zápase o politickou moc v zemi. Bez tohoto svazku, který vydal své plody v únorových dnech, by vítězství dělnické třídy bylo nemyslitelné. Význam únorového vítězství spočívá mimo jiné v tom, že přivedlo k politické moci dělnickou třídu v zemi s rozvinutými ■ kapitalistickými výrobními vztahy, s vyspělou dělnickou třídou a početnými maloburžoazními vrstvami, v zemi, v níž existovaly hluboké tradice buržoázni demokracie. Československo bylo považováno za vyspělý buržoázni stát tzv. západního typu a navíc bylo mnoha hospodářskými a politickými pouty spjato se Západem. Tím větší dopad únorového vítězství, tím větší je význam československých zkušeností pro současné mezinárodní komunistické a dělnick# hnuti mm