Svět Hospodářství, 1978 (XIX/1-78)

1978-01-03 / No. 1

čs. ekonomika ____________ Nn á š k o ni e n t á ŕ I ejenom jednotlivci, ale rovněž stát hodnotí koncem roku výsledky svého snažení, své úspěchy, nedostatky a problémy. A tak jako lidé v období novoročního rozjímání přijímají obvykle různá předsevzetí, jak svůj život v roce následujícím zlepšit, jak odstranit vše, co jim život i práci znepříjem­ňovalo a komplikovalo, tak i státy přijímají v tomto období předsevzetí, ma­jící ovsem celospolečenský dopad. Jejich cílem je zajistit rozvoj celé společ­nosti, a tedy i každého člena této společnosti. Platí-li to obecně, platí to dvojnásob pro státy socialistické, pro něž je plán atributem ekonomického života. Deváté zasedání ÜV KSČ bylo bilancí svědčící o správnosti a reálnosti hos­podářské politiky strany v prvních dvou letech šesté pětiletky. Prosincové za­sedání nejvyššího stranického orgánu konstatovalo řadu pozitivních rysů na­šeho hospodářského rozvoje, zejména dynamický růst průmyslové výroby, pře­kročení plánu celkové zemědělské produkce, růst produktivity práce i růst V NOVÉM ROCE N *VĚ osobní a společenské spotřeby obyvatelstva. Ekonomický rozvoj naší země umožní například zvýšit v roce 1978 peněžní příjmy obyvatelstva o více než 13 mld Kčs. V tomto duchu i koncepce plánu na rok 1978 i směrnice pro vy­pracování plánu na rok 1979 je nesena snahou splnit základní úkol hospodář­ské strategie strany, stanovený na XV. sjezdu KSČ: plynule uspokojovat ros­toucí hmotné i duchovní potřeby pracujících, upevňovat životní i sociální jistoty našeho obyvatelstva. Co však bylo pro 9. zasedání OV KSČ charakteristické, to nebyla bilance minulého vývoje, i když bez podobné bilance by nebylo možno reálně for­mulovat další úkoly. Zasedání bylo zaměřeno do budoucnosti, a proto základ­ním rysem jeho jednání bylo také úsilí nalézt odpověď na základní otázku: Jak odstranit některé překážky a nedostatky vcelku úspěšného ekonomické­ho rozvoje, jak ještě lépe využít existujících obiekíivních možností tohoto rozvoje. Analýza hospodářských výsledků uplynulého roku totiž ukázala, že ve srovnání s konkrétními úkoly ročního a pětiletého plánu se ukazují ně­které vážné odchvlky, na jejichž řešení je nutno se v hospodářské politice soustředit především. Zasedání konstatovalo, že se nedaří dostatečně rychle přizpůsobovat struk­turu průmyslové výroby potřebám vnitřním i vnějším, zabezpečovat potřebný růst technické úrovně a kvality výrobků, urychlovat praktické využívání vý­sledků vědeckotechnického rozvoie, odstraňovat nedostatky v investiční vý­stavbě a mnohem důsledně!! než ('osud prosazovat kurs na efektivnost a hos­podárnost v celém národním hospodářství. Slova, jako kvalita a efekt’vnost, se sice v ekonomické propagandě a agitaci, v usneseních hospodářských orgánů na všech úrovních objevují více než často, ale zatím se nepodařilo důsledně prosadit toto vědomí v ekonomické praxi. A pokud jde o vnější hospodéřské vztahy, neplníme například — při celko­vém plnění obratu a překračování vývozu do socialistických zemí — za první dva roky pětiletky vývoz do kapitalistických zemí. A tento nedostatek ne­sporně souvisí také s problematikou kvality výroby. Přitom je nutno zcela reálně předpokládat, že podmínky pro náš vývoz na tyto trhy budou v ná­sledujících letech ještě náročnější. Usnesení 9. zasedání proto jasně říká: 'j,Základní zaměření státního plánu na rok 1978 a směrnice pro přípravu plánu na rok 197? vycházejí z úkolů šesté pětiletky, směřují k překonání některých odchylek v jejím dosavadním plnění. Hlavní důraz ie kladen na zvyšování kvalitv a efektivnosti společen­ské výrnbv, na rozhodnější přizpůsobování její struktury potřebám národního hospodářství.“ Co je při posuzování úkolů letošního roku rozhodující? Je to skutečnost, že máme všechny objektivní předpoklady pro řešení existujících problémů a nedostatků. To vývoj posledních let jasně ukázal. Dosavadní výsledky předsta­vují seriózní základnu pro řešení nedostatků spolu s naší účastí v rozvoji procesů socialistické integrace. Do popředí vystupuje za těchto podmínek role subjektivního faktoru. V této souvislosti prohlásil soudruh G. Husák ve svém závěrečném slově na 9. zasedání zcela jasně: „Když zkoumáme příčiny problémů a nedostatků v různých oblastech, ukazuje se, že v převažující míře jsou subjektivního rázu. Spočívají především v nedostatcích práce kon­krétních' lidí. Na tom nic nemění častá snaha zakrývat je výmluvami na růz­né objektivní vlivy. V jednotlivých případech mohou působit, ale v žádném případě se za ně nesmí schovávat to, co záleží na lidech a je’ich práci. Zá­pas proti všem těmto nedostatkům, proti lhostejnosti a netečnosti se musí stát trvalou součástí naší politické práce.“ Těžko lépe vyjádřit krédo naší hospodářské politiky na prahu nového roku. ANTONIN CHYBA PODNIKOVÉ INFORMACE PRACUJÍCÍ N. P. SEVEROMORAV­SKÉ drůbežářské závody v Pře­rově dodají letos na spotřebitelský trh kolem třiceti druhů nejrůznějších výrobků za 548 mil. Kčs. Zaměstnanci podniku chtějí dodat na trip i něko­lik novinek. PRACUJÍCÍ VŽKG OSTRAVA solnili plánované úkoly loňského roku na 100,3 %. Našemu národnímu hospo­dářství dali navíc 16 tis. t surového železa, 9 tis. t oceli a 23 tis. t vál­covaného materiálu. Stěžejním stav­bám šesté pětiletky dodali nad stano­vený plán strojírenské výrobky za 80 mil. Kčs. ZÁVODY GUSTAVA KLIMENTA V TŘEBÍČI mají vyrobit v roce 1978 21,5 mil. párů obuvi a téměř 33 mil. pá­rů standardního punčochového zbo­ží. Je to zhruba o 2 % více než v ro­ce 1977. Technický úsek zabezpečuje racionalizační opatření, která zajistí relativní snížení nákladů o 15 650 tis. Kčs. Vrcholí rovněž přípravy k zahá­jení druhé etapy výstavby znojemské­ho závodu. N. P. ČKD V BLANSKU zvýší letoš­ní výrobu zboží ve srovnání s loňskou skutečností o více než 6 %. Mezi vý­znamnými dodávkami budou zařízení pro čs. energetiku, například soustro­jí pro tři přečerpávací elektrárny da­­lešického vodního díla 1 pro přečer­pávací vodní elektrárnu na Čiernom Váhu. 2 svět 3. ledna 1978 hospodářství N. P. MALOMĚŘICKÁ CEMENTÁRNA A VÁPENICE V BRNĚ vyrobí letos o 100 tis. t cementu více než loni. Hlav­ními odběrateli maloměřického ce­mentu jsou budovatelé dálnice a po­zemních i průmyslových staveb. Vše pro komplexní přípravu staveb Kladným rysem je včasnější projekce 9 Zlepšit dodavatelsko-odběratelské vztahy Náročné úkoly investiční výstavby v roce 1978 ave zbývajících letech šesté pětiletky i některé nepříz­nivé jevy zejména v plnění plánovaných úkolů na stavbách o rozpočtových nákladech nad 2 mil. Kčs si vyžádaly, aby přípravě plánu na příští rok byla věnována zvýšená pozornost. To prakticky znamenalo posuzovat a hodnotit návrh plánu organizace — stavby navržené k zahájení v noce 1978 — především z hledisek včasného zpracování projektové dokumen táce, vyjasnění odběratelsku-dodavatelských vztahů a v neposlední řadě i zabezpečení nových kapacit pracovními silami. Organizační opatření pro vypraco­vání pětiletých hospodářských plánů na léta 1976—1980 stanovilo, že splně­ní těchto podmínek musí být u staveb nově zařazovaných do plánu na pří­slušný rok zajištěno do 1. 9. před rokem zahájení vestavby. Dodržení výše uvedených kritérií u staveb zařazených do návrhu plánu na rok 1978 bylo prověřeno v oblasti ekonomiky ČSR u 69 staveb stanove­ných jako závazný úkol státního plá­nu a centrálně posuzovaných staveb v objemu rozpočtových nákladů 9,2 miliardy Kčs a u 279 dalších staveb o rozpočtových nákladech nad 10 mil. korun v objemu 7,8 mld Kčs. Prověr­ka ověřila, že k 1. září 1977 byl u 69 staveb závazných úkolů a centrálně posuzovaných staveb schválen úvodní projekt jen u 44 staveb (tj. 64 pro­cent) a dodavatel zajištěn u 62 staveb (tj. 90 procent). V porovnání s před­chozím rokem, kdy úvodní projekt byl schválen u 52 procent a doda­vatel zajištěn jen u 42 procent sta­veb, dochází v přípravě plánu na rok 1976 z tohoto hlediska k zlepšení. Tímto pozitivním vývojem ovlivněným důslednějším působením na omezová­ní nově zahajovaných staveb a sou­střeďováním projektových a dodava­telských kapacit především do této oblasti výstavby se vytvářejí předpo­klady pro větší plynulost této výstav­by a zajišťování plánovaných termí­nů dokončení. U kategorie staveb o rozpočtových nákladech nad 10 mil. Kčs hodnoce­ných ze stejných hledisek jako zá­vazné úkoly a centrálně posuzované stavby splňuje podmínky pro zařa­zení do návrhu plánu pouze 189 sta­veb, tj. 68 procent z prověřovaného souboru, přitom úroveň připravenos­ti je v podstatě na stejné úrovni jako při přípravě plánu na rok 1977. Základní nedostatky, pro které ne­byly schváleny úvodní projekty ob­dobně jako v uplynulých letech, spo­čívají v nezajištění odběratelsko-do­­davatelských vztahů pro časté změny nebo rozpory v pozdním určení doda­vatelů, v nevyjasněné koncepci vý­stavby 1 v opožděném zpracování úvodních projektů nebo nedořešení územně tecnnických vztahů. Například u vybraných 90 staveb o rozpočtových nákladech nad 10 mil. korun je podíl jednotlivých, konkrét­ních příčin následující: opožděné vy­pracování úvodních projektů — 29, opožděné zajištění generálního pro­jektanta — 15, změna koncepce — 14, nevyjasněnost základní koncepce ře­šení — 9, nedořešení územně tech­nických vlivů — 14, a opožděné, pří­padně nekvalitní zpracování projekto­vého úkolu v 9 případech. Největší problémy s přípravou sta­veb jsou v oblastech se soustředě­nou investiční výstavbou v Severo­českém kraji a na území hl. m. Prahy, kde se stále nedaří z&jistlt dostateč­ný časový předstih přípravy investic před jejich realizací. Například u Národního výboru hl. m. Prahy z celkového počtu 15 staveb závazných úkolů a centrálně jdosuzo­­vaných staveb není úvodní projekt schválen u 9 9taveb, v Severočeském kraji z 8 staveb této kategorie ne­splňuje podmínky pět. U prověřovaného objemu staveb ur­čených k zařazení do návrhu plánu na rok 1978 nedochází ve srovnání se schváleným úvodním projektem k pod­statnějšímu růstu rozpočtových ná­kladů. Z celkových nákladů podle ná­vrhu plánu v objemu 9,214 mld Kčs dochází v porovnání s úvodními pro­jekty k nepodstatnému zvýšení na 9,222 mld Kčs (tj. 6,4 mil. Kčs). Pokud jde o pracovní síly, proká­zali investoři na základě závazných vyjádření národních výborů, že je­jich plánovaná potřeba je v podsta­tě zajištěna, i když v některých pří­padech byl vydán pouze příslib. V těchto případech bude nutné dodateč­né pokrytí pracovními silami doložit definitivním vyjádřením příslušného odpovědného národního výboru. Například u staveb MLVH — Po­vodí Ohře — náhrada za vodní dílo Dřínov I. a III. stavba byl požadavek na 145 pracovníků uplatněn u Seve­ročeského KNV, ten však požaduje, aby potřeba pracovních sil byla kry­ta ze zdrojů mimo Severočeského kra­je. Rozpor se dosud nepodařilo s ú­­středním investorem vyřešit. Období dopracování návrhů plánů na rok 1978 bylo využito na všech stupních řízeni k dalšímu vyjasňová­ní a odstraňování zbývajících nedo­statků v zajištěnosti staveb plánova­ných k zahájeni v roce 1978. Výsled­kem u ústředně řízených odvětví je dodatečné vyřazení 35 staveb z ná­vrhu plánů, z toho 15 stanovených ja­ko závazný úkol a centrálně posuzo­vané stavby. Jen ve zcela výjimečných případech odůvodněných mimořádný­mi celospolečenskými a národohos­podářskými hledisky byly ponechány v plánu stavby, které nesplňovaly pře­depsané podmínky připravenosti. Celková úroveň přípravy plánu ten vestiční výstavby na rok 1978 zname­ná proti minulým obdobím některé pozitivní tendence. Nejvýrazněji se projevily ve včasnější a kvalitnější projektové a dodavatelské zajištěnos­ti staveb závazných úkolů a centrál­ně posuzovaných staveb, které jsou rozhodující pro další rozvoj národ­ního hospodářství a dále v tom,-že bylo důsledněji uplatněno hledisko nepřipustit do prováděcího plánu za­řazení nedostatečně připravené stav­by. Přesto bude nutné i v etapě po schválení státního plánu věnovat kom­plexní připravenosti nově zahajova­ných istaveb soustavnou pozornost tak, aby byly splněny všechny podmínky nutné k udělení souhlasu se zaháje­ním staveb při povolovacím řízení. Ing. JIŘÍ BRUK, SBČS Na našem snímku je řídicí pult pro automatické řízení elektrické lokomotivy Skoda 66 E, které dodává PZO Skodaexpont do SSSR s označením ČS 200- Lokomotiva má trvalý výkon 8000 kW s 8 trakčními motory. Vítězná cesta pracujícího lidu Tvůrčí aplikace leninské teorie O politice Komunistické strany Československa v předúmonovém ob­dobí je možno plným právem říci, že byla příkladem tvůrčí aplikace teorie marxismnu-leninismu na konkrétní československé podmínky. KSČ tvořivým způsobem vypracová­vala a realizovala své politicko-eko­­nomické koncepce. Košický vládní program, jehož návrh formulovalo a v diskusi s . před­staviteli ostatních politických stran Národní ' fronty prosadilo moskev­ské vedeni KSČ v čele s Klementem Gottwaldem, před­stavoval ve své podstat^ dialektic­kou aplikaci lenin­ské teorie o pře­růstání demokra­tické revoluce v revoluci socialistickou. Příkladem tohoto tvůrčího postupu, který jako rozhodující předpoklad umožnil historické únorové vítězství, byl postoj komunistické .strany k si­tuaci, která se v Československu vy­tvořila bezprostředně v poválečném období a která přinášela tendence předbíhat — v rozporu s objektivní­mi podmínkami a možnostmi revoluč­ního procesu — vývoj. Stanovisko KSČ vycházelo tehdy z předpokladu, že probíhající revoluce otevírá cestu nastolení moci, která je mocí lidu, tj. je negací staré kapitalistické společ­nosti, ale ještě není socialistickou. Komunistická strana v dané situa­ci neusilovala proto bezprostředně o socialistickou revoluci, ale o vyčer­pání, využití všech možností revoluce národně demokratické. Tuto ideu ob­sahuje například Gottwaldův projev na konferenci funkcionářů Komunis­tické strany Slovenska v Košicích 8. dubna 1945, v němž řekl: „Znamená to, že už dnes je čas, kdy jako nej­­bližši cíl si stanovíme sovětskou re­publiku, socialistický stát? Nel Bylo by naopak velkou strategickou chý­rnu, kdyby strana měla takové bez­prostřední perspektivy...“ To, že KSČ tehdy ještě neusilovala o bezprostřední přechod k socialismu, však pochopitelně neznamenalo, že by se perspektivně vzdávala tohoto základního, strategického cíle. Pro­to vždy, při každé příležitosti a ze­jména při narůstání politické krize v předúnorovém období vedení ko­munistické strany neustále zdůrazňo­valo, že smyslem postupu strany bylo vyhnout se zbytečným srážkám, obě­tem a chaosu, ale také důsledně za­bezpečovat socialistický vývoj. Tato orientace umožňovala nejenom rych­le překonat následky války, obnovit narušené hospodářství a co nejrych­­leji rozvinout výrobu, ale také v pra­xi dokázat, že KSČ je jedinou silou, jež dokáže pod svým vedením se­mknout nejširší vrstvy pracujícího li du a spolu s nimi budovat lepší spo­lečenský řád, organizovat lépe fun­gující hospodářství, než byla schop­na buržoazie. V podobě dvouletého plánu realizovala Komunistická stra­na Československa koncepci ekono­mické politiky, odpovídající podmín­kám a potřebám Československa. Ne­byla proto náhoda, že v prvních po­válečných volbách v roce 1946 získala KSČ největší počet hlasů, že z nich vyšla jako nejsilnější politická stra­na v zemi. Všeobecně řečeno, postoj Komunis­tické strany Československa v letech 1944—1948 představuje významnou zkušenost pokojného přechodu k so­cialismu. Tato zkušenost v sobě za­hrnuje nejen mnoho konkrétních a zřejmě již neopakovatelných zkuše­ností, ale především znovu potvrzuje slovy s. Bilaka a semináři k 30. výročí Února — „platnost obecných zákonitostí přechodu od kapitalismu k socialismu“ Studium československého vývoje před Únorem je tedy důležitým pří­spěvkem do diskuse o vztahu speci­fických a obecných zákonitostí re­volučního prcftesu. Svědčí o rozho-­­dujícím významu obecných zákoni­tostí tohoto procesu, především o nut­nosti vedoucí úlohy komunistické strany ve všech etapách revolučního procesu a o nutnosti političkého svaz­ku dělnické třídy především s malý­mi a středními rolníky v zápase o politickou moc v zemi. Bez tohoto svazku, který vydal své plody v úno­rových dnech, by vítězství dělnické třídy bylo nemyslitelné. Význam únorového vítězství spočívá mimo jiné v tom, že přivedlo k poli­tické moci dělnickou třídu v zemi s rozvinutými ■ kapitalistickými výrob­ními vztahy, s vyspělou dělnickou třídou a početnými maloburžoazními vrstvami, v zemi, v níž existovaly hlu­boké tradice buržoázni demokracie. Československo bylo považováno za vyspělý buržoázni stát tzv. západního typu a navíc bylo mnoha hospodář­skými a politickými pouty spjato se Západem. Tím větší dopad únorového vítěz­ství, tím větší je význam českoslo­venských zkušeností pro současné mezinárodní komunistické a dělnick# hnuti mm

Next