Svět Hospodářství, 1980 (XXI/1-78)
1980-01-03 / No. 1
čs. ekonomika_______ Efektivně využívat investiční úvěry IDokončeni ze str. 1) dostatky, ktoré nejsou typické jen pro loňský rok. Proto byla také v plánu na rok 1980 přijata opatření, která mají zlepšit průběh investiční výstavby a při omezení nově zahajovaných staveb přinést pozitivní výsledky. V letošním roce se mají zvýšit investiční úvěrv o 8,6 mld Kčs (čistý přírůstek). V souladu se státním plánem se počítá s těmito přírůstky čerpání nových úvěrů: Státní banka československá bude prosazovat, aby investiční úvěr byl poskytován na efektivní akce a pouze za předpokladu jejich připravenosti. Bude poskytovat investiční úvěry na progresivní modernizace v rámci strojů nezahrnovaných do rozpočtu staveb. Zvýšení podílu modernizace podpoří banka úvěrem na racionalizační, rychle návratná opatření za zvýhodněnou úrokovou sazbu. Jestliže naopak plánovaný podíl takových modernizačních akcí racionalizačního charakteru nebude dodržen, banka zdraží úvěr a nedovolí čerpat tomu plánem odpovídající vyhrazené prostředky. V celé oblasti úvěrů se ukazuje, že jejich využití v souladu s plánem není jen záležitostí banky, která operativně zjistí nedostatky zejména ve výrobní a hospodářské činnosti, ve finanční situaci podniků a žádá okamžitá opatření a nápravu. Řešení však je záležitostí odpovědných vedoucích pracovníků na všech stupních. Podle povahy nedostatků musí bezpodmínečně nastoupit operativní řešení v souladu s uplatňováním odpovědnosti a důslednosti při prosazování přijatých opatření. Zdlouhavé jednání a průtahy zde nepomohou. Vývoj úvěrů je plánován a smyslem je, aby v národním hospodářství bylo k dispozici tolik nových peněžních pr'ICjti’oHln” r> 1Í íč i o (""'’O no r - **n o měrné, efektivní, hospodárné a kvalitní plnění ukazatelů plánu. Záleží proto mnoho na tom, jak se vedoucí pracovníci budou zabývat finanční otázkou, tvorbou nových zdrojů, vlivy které tuto tvorbu snižují. I nedostatečná tvorba vlastních zdrojů je narušením plánu v jeho finanční části a má nepříznivé důsledky. Podniky, které neplní zisk, nemají dostatek prostředků ani na krytí zásob a investic podle předpokladu plánu. Chybějí jim prostředky, které sř mohou opatřit neplánovanými dočasnými úvěry, úvěrovými výpomocemi, které však potvrzují nedostatky v plnění plánu a hospodaření podniků. Provozní úvěry, a tady zejména úvěry na pohledávky a zásoby, by še měly ■ v roce I960 zvýšit o 17,7 mld Kčs. Přitom se předpokládá, že dojde ke zrychlení obrátky zásob o 1 den a uvolní se tak zhruba 1,7 mld Kčs zdrojů vázaných v zásobách. Plán přitom předpokládá, že se dále zvýší zásobv ve vnitřním obchodě a zároveň zlepší jejich skladba. Jde o to, aby poptávka obyvatelstva byla uspokojována plynule a operativně: Tomu musí odpovídat i struktura dodávek z výroby, jejich plynulost a operativní rozmísťování zásob podle poptávky na trhu. Provozní úvěry se v roce 1980 zvýv ts-hf-i odvětvích: Využití zásob z hlediska plynulosti výroby musí být věnována zvýšená pozornost. Mnoho nedostatků vzniká tím, že zásoby mají nevhodnou strukturu z hlediska výrobních programů. Vinu nesou ty podniky, které plni plán za každou cenu, bez ohledu na potřeby svých' odběratelů. Samy ovšem kritizují své dodavatele, když nedodrží stanovenou dobu nebo strukturu sjednaných dodávek. Toto porušení jednotného plánu znamená prosazování dílčích zájmů na úkor celé společnosti. Vede k narušování plánu ve struktuře i čase. Přitom jde o subjektivní nedostatky, o otázky odpovědnosti za zajištění výroby a její plnění jako části celospolečenského úkolu stanoveného plánem. Velký význam má především rovnoměrné plnění plánu pro vývoz, vnitřní trh a investice. Porušování plánované struktury je proti zájmům celé společnosti. Jak vyplývá ze závěrů 14. zasedání ÜV KSČ, je nutné plnit dodávky jak pro vývoz, tak i pro vnitřní trh. Jen tak je možné vytvářet předpoklady pro další růst životní úrovně. Státní banka československá v souladu s požadavkem zvýšit účinnost řídící práce a dosahovat vyššího efektu ve svém ekonomickém působení vypracovala zaměření a hlavní cíle činnosti na rok 1980. Vycházejí z analýzy dosavadních výsledků 6. pětiletky a z hodnocení účinnosti práce banky v tomto období. Pozornost je soustředěna zejména na hlavní otázky dalšího rozvoje ekonomiky, na vnější vztahy, investice, vnitřní trh, otázky hospodárnosti a efektivnosti. Zvláštní cjňraz je kladen na přesazování výsledků vědeckotechnického rozvoje do výroby. DR. LADISLAV BAKALÄR, SBCS chemický a spotřební průmysl 5,3 mld Kčs, palivová a energetická základna 4,4 mld Kčs, bytová výstavba 3,5 ml^ Kčs, rozšíření výroby náklauních a osobních automobilů 0,5 mld Kčs. zemědělství 3,3 mld Kčs, vnitřní obchod 3,0 mld Kčs, zahraniční obchod 2,4 mld Kčs, doplnění zásob v průmyslu 1,1 mld Kčs. Náročné úkoly průmyslu SSR V podnicích ministerstva průmyslu SSR vzroste v roce 1980 v porovnání s rokem 1979 výroba zboží o více než 5 %. Toto zvýšení produkce zabezpečí pracovníci resortu ze tří čtvrtin růstem produktivity práce. Na domácí trh dodají slovenské průmyslové podniky chemických, textilních, obuvnických a kožařských výrobků v hodnotě o 1,3 mld Kčs vyšší než v roce 1979. Exportní úkoly do socialistických států vzrostou o 8,4 proč. a do nesocialistických zemí o 1~ °/o. Proti roku 1979 sníží VHJ ministerstva průmyslu celkové náklady o 732 mil. Kčs. Náročné úkoly čekají pracovníky resortu také v investiční výstavbě. Dokončeno má být 40 staveb se souhrnným rozpočtovým nákladem přes 5 mld korun — např. prov-í polypropylénové stříže III v CHZjD Bratislava, automatické plnění světlých produktů ve Slovnaftu, Drevokombinát v Polomce a další. Zahájeno bude dále 14 staveb, např. čistírny odpadních vod a spalovny v Dusle Šaľa, polypropylénu III ve Slovnaftu atd. Celke-- si investiční výstavba vyžádá téměř 6,3 mld korun. Na zabezpečení plnění úkolů plánu a kolektivních smluv na rok 1980 byla přijata opatření ministerstva průmyslu SSR a slovenských výborů odborových svazů, která přispějí k realizaci vytyčených úkolů. V souladu se závěry 14. zasedání ŮV KSČ a zasedání Ov KSS je cílem také sjednocení úsilí stranického, hospodářského a odborářského vedení při plnění úkolů nlánu. Rozšíření produkce lepených konstrukcí Příkladem úspěšného zavedení technologie přinášející možnost zvýšeného využívání domácí suroviny — v tomto případě dřeva — jě realizace plánu rozvoje výroby dřevěné stavební prefabrikace zabezpečované ve formě lepených a velkorozpnnovýeh konstrukcí závodem Tesco n. p. Armabeton v Uhříněvsi. Moderní konstrukce tohoto typu umožňují dosáhnout téměř libovolné tvary vyhovující funkčním 1 architektonickým požadavkům. Rozšíření jejich výroby tento závod zajišťuje rekonstrukcí provozu. Nyní dokončují novou výrobní linku, která umožni při jednosměnném provozu ročně vyrobit 11 600 m3 lepených dřevěných konstrukcí. Budou použity zejména pro výstavbu budov vybraných průmyslových odvětví, náročných objektů občanské vybaveností, agiocenter apod. UPLATNĚNÍ PRŮMYSLOVÝCH ROBOTŮ K technickým zařízením, která perspektivně nahradí práci člověka ve zdravotně závadných prostředích, zbaví ho jednotvárné, fyzicky namáhavé práce a přispějí k pronikavému zvýšení produktivity práce, patří průmyslové roboty a manipulátory. Československo se jejich vývojem zabývá od počátku sedmdesátých let. V roce 1974 bylo úsilí soustředěno na úkol státního plánu rozvoje vědy a techniky a vzniklo také vedoucí pracoviště vědeckotechnického rozvoje ve Výzkumném ústavu kovoprůmyslu v Prešově. Do roku 1980 bude mít náš průmysl k dispozicí řadu typových průmyslových robotů stavebnicové konstrukce o manipulační hmotnosti 4,6 a 32 kilogramů, které jsou vybaveny programovým zařízením, a typové manipulátory účelových součástí o hmotnosti 4 až 63 kilogramy. Kromě této řady bude zahájena výroba dalších dvou speciálních robotů. V budoucnosti se počítá se širším uplatněním průmyslových robotů a manipulátorů a jejich postupným zaváděním do pružných výrobních systémů automatizovaných pracovišť a linek téměř ve všech odvětvích našeho národního hospodářství. V roce 1990 by v našem průmyslu mělo pracovat asi 10 tisíc robotů a přes 20 tisíc manipulátorů. Bude však nutno dobudovat výzkumně vývojovou i výrobní základnu včetně projekčních kapacit a prohloubit a rozšířit mezinárodní vědeckotechnickou spolupráci. Pracovníci koncernového podniku Doly Nástup v Tušimicích vytěžili do konce roku nad plán 2 mil 600 000 m3 zeminy. Největší zásluhu na tomto úspěchu mají závody krývek Merkur a Březno, které své úkolu splnily již k 9. prosinci 1979. Kontrolu kusovitosti skrývky přibližuje foto L. Zaorala, ČTK. Výdaje strojírenství na ochranu prostředí Téměř 1084 mil. Kčs vynaloží resort všeobecného strojírenství v celé šesté pětiletce na ochranu životního prostředí, z toho na investiční akce k ochraně čistoty vod přes 363 mil. Kčs, na ochranu ovzduší téměř 620 mil. Kčs a na vybudování veřejných zelených ploch 4 6 mil. Kčs. V obou čs. strojírenských resortech věnuií značnou pozornost také 'adování, přepravě, manipulaci a likvidaci odpadních látek. Vždyť jen ve strojírenském odvětví se každý rok vyskytuje 174 tis. tun odpadů, hlavně ze sléváren a brusfren, dále jsou to kaly z vodního hospodářství a odpadní oleje a rozpouštědla. Energetické odpady v hutnictví a strojírenství dosahují 1,2 mil. tun za rok. S rozvojem výroby stoupá rovněž množství toxických kalírenských a cementačních solí a odpadu z galvanizoven. Podle odhadu jich bude ročně přibývat asi 600 tun. V jednotlivých podnicích obou resortů onto prověřili? technické možnosti likvidace odpadů a připravuje ~o vVstcvha vclkokaoacitnícb slředi"V pro destrukci toxických látRk. 3, lednu W8Q hospodářství Územní plánování přispívá rozvoji výroby a výstavby ^osáhnout maximálního souladu mezi hospodářským využitím území a tvorbou a ochrannm životního prostředí je nílem koncepce urbanizace a dlouhodmbéiho vývoje osídlení krajů ČSR. Za tímto účeim bvJo vymazema 12 sídelních regionálních aglomerací a 22 významných center osídlení. Do těchto prostor např. v současné pětiletce směřuje asi 80 % rozhodujících investičních akcí, ačkoliv zaujímají pouze pětinu rozlohy státního území a soustřeďují 53 % obyvatel státu. Územní plány sídelních regionálních aglomerací schvaluje vláda ČSR, zatímco plány významných center osídlení plenární zasedání jednotlivých KNV. Základním stupněm pro koncentraci investiční činnosti, zejména na úseku rozvoje průmyslové výroby, bytové výstavby, občanské a technické vybavenosti, jsou střediska osídlení obvodního významu, kterých bylo v ČSR vybráno 170 včetně krajských měst. Rady KNV schválily 859 středisek osídlení místního významu, jejichž hlavním posláním je zajišťovat obyvatelstvu žijícímu v jejich spádových obvodech základní osobní a společenské potřeby. Ze zbylého souboru asi 14 tisíc nestřediskových sídel je zhruba polovina zařazena do kategorie trvalého významu, což znamená, že i ve výhledu budou plnit některou důležitou funkci — zemědělskou, výrobní, obytnou, lázeňskou nebo rekreační. Odborníci nyní návrh urbanizace rozpracovávají do větších podrobností pro potřeby urbanistického procesu na úrovni krajů a okresů. Konkrétně se zaměřují např. na lokalizaci bytové výstavby, vymezení a upřesnění oblastí postižených průmyslovými exhalacemi a hodnotí územní dokumentaci také z hlediska ochrany zemědělské půdy. Pro zkvalitnění silniční dopravy Ročně přepraví čs. nákladní automobilová doprava přes 1 miliardu tun zboží, zahraniční kamiónová doprava téměř 2 mil. tun a veřejná osobní doprava na 2 miliardy lidí. Přispěl k efektivnímu rozvoji silniční dopravy je hlavním cílem nového zákona, který vstoupil v platnost 1. ledna 1980. Zákon o silniční dopravě a vnj. trostátním zasitclství dělí dopravu silniční na dopravu pro vlastní potřebu a pro cizí. Na všechny provozovatele silničních vozidel určených pro nákladní dopravu a pro hromadnou dopravu osob se vztahuje povinnost označit vozidla svým názvem nebo všeobecně známou zkratkou či znakem. Platí to i pro některá osobní vozidla například v taxislužbě apod. Silniční dopravu pro cizí potřeby rozlišuje zákon na veřejnou a neveřejnou. Veřejná je přístupná pro každého podle předem vyhlášených podmínek. Jiná doprava je dopravou neveřejnou. Provozovatelům veřejné silniční dopravy ukládá zákon četné povinnosti jak k orgánům státní správy, tak i k občanům. Zákonem se zavádí schvalování jízdních řádů veřejné pravidelné autobusové dopravy a jejich změn. Jedním z nejdůležitějších doplnění proti dosavadním předpisům je stanovení podmínek pro silniční dopravu nebezpečných věcí. S novým zákonem, který byl publikován pod číslem 68/1979 Sb„ by se měli co nejdříve dokonale seznámit pracovníci veřejné, závodové, zemědělské i ostatní silniční dopravy. PODNIKOVÉ INFORMACE V O. P. ČKD PRAHA uspořili pracov. nícl závodu Elektrotechnika loni nejméně 300 tun železných a 17 tun neželezných kovů a za 800 tisíc Kčs dalších materiálů, jež užívají k. výrobě elektrických Strojů. K úsporám železných kovů napomohlo v závodě nejvíce zavedení výroby přesných výlisků ze svitkového izotropního materiálu, jež dodávají se sulfisolovou izolací Východoslovenské železiarne Košice. Používá se jich pro trakční výrobu, jiné výlisky ve tvaru segmentů slouží jako základ rotorů elektrických točivých strojů. Do provozu byla rovněž zavedena linka na výrobu kovových trakčních výlisků a další pro výlisky k tramvajovým motorům. OKRESNÍ STAVEBNÍ PODNIK ŠUMPERK je první stavbárskou organizací na severní Moravě, která k provozním účelům využívá sluneční energii. Pracující si sami zhotovili dokumentaci a vyrobili sluneční kolektory plošného typu s jednoduchým zasklením. Systému lze používat i v zimním období, neboť je naplněn nemrznoucí směsí a rozdělen na dva okruhy. Cirkulaci zajišťuje oběhové čerpadlo. Vypínání je řízeno tranzistorovou automatikou. Při průměrné 50% sluneční účinnosti se pouze na jednom takovém zařízení ušetří ročně 9500 kWh. K. P. VODNÍ ELEKTKAKIm ií 1KEBENICE splnil loňský plán výroby elektrické energie ve výši 1 205 000 MWh a do Konce ruku dodal dalších 100 000 MWh. Elektrická energie vyrobená ve vodních elektrárnách vltavsko kaskády slouží převážně ve špičkách. Na loňských útěšných výsledcích se podílejí zeiména hydroelektrárny Štěchovice I, Slapy, Kamýk, Orlík a Lipno. Vliv měly 1 příznivé vodohospodářské poměry a dobrý provozní stav zařízení. N. P. RUKAVIČKÁŘSKÉ ZÄVODY V DOBŘÍŠI, který je monopolním výrobcem rukavic v ČSSR, jich loni dodal na náš trh zhruba 1,8 mil. nárů, což je přibližně o třetinu více než v roce 1976. Zvyšování výroby v příštích letech je limitováno množstvím přírodního materiálu, který se musí z více než r ~v dovážet. Proto se zde nyní •uri-iinují na nahrazování dovážené kůže .tuzemskými vepřovicemi, např. loni jich zpracovali asi 1000 tun.