Svět Hospodářství, 1980 (XXI/1-78)

1980-01-03 / No. 1

čs. ekonomika_______ Efektivně využívat investiční úvěry IDokončeni ze str. 1) dostatky, ktoré nejsou typické jen pro loňský rok. Proto byla také v plánu na rok 1980 přijata opatření, která mají zlepšit průběh investiční výstavby a při omezení nově zahajo­vaných staveb přinést pozitivní vý­sledky. V letošním roce se mají zvýšit inves­tiční úvěrv o 8,6 mld Kčs (čistý pří­růstek). V souladu se státním plánem se počítá s těmito přírůstky čerpání nových úvěrů: Státní banka československá bude prosazovat, aby investiční úvěr byl poskytován na efektivní akce a pou­ze za předpokladu jejich připrave­nosti. Bude poskytovat investiční úvě­ry na progresivní modernizace v rám­ci strojů nezahrnovaných do rozpo­čtu staveb. Zvýšení podílu moderni­zace podpoří banka úvěrem na racio­nalizační, rychle návratná opatření za zvýhodněnou úrokovou sazbu. Jestliže naopak plánovaný podíl tako­vých modernizačních akcí racionali­začního charakteru nebude dodržen, banka zdraží úvěr a nedovolí čerpat tomu plánem odpovídající vyhrazené prostředky. V celé oblasti úvěrů se ukazuje, že jejich využití v souladu s plánem ne­ní jen záležitostí banky, která opera­tivně zjistí nedostatky zejména ve vý­robní a hospodářské činnosti, ve fi­nanční situaci podniků a žádá oka­mžitá opatření a nápravu. Řešení však je záležitostí odpovědných vedoucích pracovníků na všech stupních. Podle povahy nedostatků musí bezpodmí­nečně nastoupit operativní řešení v souladu s uplatňováním odpovědnos­ti a důslednosti při prosazování při­jatých opatření. Zdlouhavé jednání a průtahy zde nepomohou. Vývoj úvěrů je plánován a smyslem je, aby v národním hospodářství bylo k dispozici tolik nových peněžních pr'ICjti’oHln” r> 1Í íč i o (""'’O no r - **n o měrné, efektivní, hospodárné a kva­litní plnění ukazatelů plánu. Záleží proto mnoho na tom, jak se vedoucí pracovníci budou zabývat finanční otázkou, tvorbou nových zdrojů, vli­vy které tuto tvorbu snižují. I nedostatečná tvorba vlastních zdrojů je narušením plánu v jeho finanční části a má nepříznivé dů­sledky. Podniky, které neplní zisk, nemají dostatek prostředků ani na krytí zásob a investic podle předpo­kladu plánu. Chybějí jim prostředky, které sř mohou opatřit neplánovaný­mi dočasnými úvěry, úvěrovými vý­­pomocemi, které však potvrzují ne­dostatky v plnění plánu a hospodaře­ní podniků. Provozní úvěry, a tady zejména úvěry na pohledávky a zásoby, by še měly ■ v roce I960 zvýšit o 17,7 mld Kčs. Přitom se předpokládá, že dojde ke zrychlení obrátky zásob o 1 den a uvolní se tak zhruba 1,7 mld Kčs zdrojů vázaných v zásobách. Plán přitom předpokládá, že se dále zvýší zásobv ve vnitřním obchodě a záro­veň zlepší jejich skladba. Jde o to, aby poptávka obyvatelstva byla uspo­kojována plynule a operativně: Tomu musí odpovídat i struktura dodávek z výroby, jejich plynulost a operativ­ní rozmísťování zásob podle poptáv­ky na trhu. Provozní úvěry se v roce 1980 zvý­­v ts-hf-i odvětvích: Využití zásob z hlediska plynulosti výroby musí být věnována zvýšená pozornost. Mnoho nedostatků vzniká tím, že zásoby mají nevhodnou struk­turu z hlediska výrobních programů. Vinu nesou ty podniky, které plni plán za každou cenu, bez ohledu na potřeby svých' odběratelů. Samy ovšem kritizují své dodavatele, když nedodrží stanovenou dobu nebo strukturu sjednaných dodávek. Toto porušení jednotného plánu znamená prosazování dílčích zájmů na úkor celé společnosti. Vede k narušování plánu ve struktuře i čase. Přitom jde o subjektivní nedostatky, o otázky odpovědnosti za zajištění výroby a její plnění jako části celospolečen­ského úkolu stanoveného plánem. Velký význam má především rovno­měrné plnění plánu pro vývoz, vnitř­ní trh a investice. Porušování pláno­vané struktury je proti zájmům celé společnosti. Jak vyplývá ze závěrů 14. zasedání ÜV KSČ, je nutné plnit dodávky jak pro vývoz, tak i pro vnitřní trh. Jen tak je možné vytvá­řet předpoklady pro další růst život­ní úrovně. Státní banka československá v sou­ladu s požadavkem zvýšit účinnost řídící práce a dosahovat vyššího efek­tu ve svém ekonomickém působení vypracovala zaměření a hlavní cíle činnosti na rok 1980. Vycházejí z ana­lýzy dosavadních výsledků 6. pětilet­ky a z hodnocení účinnosti práce banky v tomto období. Pozornost je soustředěna zejména na hlavní otáz­ky dalšího rozvoje ekonomiky, na vnější vztahy, investice, vnitřní trh, otázky hospodárnosti a efektivnosti. Zvláštní cjňraz je kladen na přesazo­vání výsledků vědeckotechnického rozvoje do výroby. DR. LADISLAV BAKALÄR, SBCS chemický a spotřební průmysl 5,3 mld Kčs, palivová a energetická základna 4,4 mld Kčs, bytová výstavba 3,5 ml^ Kčs, rozšíření výroby náklauních a osobních automobilů 0,5 mld Kčs. zemědělství 3,3 mld Kčs, vnitřní obchod 3,0 mld Kčs, zahraniční obchod 2,4 mld Kčs, doplnění zásob v průmyslu 1,1 mld Kčs. Náročné úkoly průmyslu SSR V podnicích ministerstva průmyslu SSR vzroste v roce 1980 v porovnání s rokem 1979 výroba zboží o více než 5 %. Toto zvýšení produkce zabezpečí pracovníci resortu ze tří čtvrtin růstem produktivity práce. Na domácí trh dodají slovenské průmyslové podniky chemických, tex­tilních, obuvnických a kožařských výrobků v hodnotě o 1,3 mld Kčs vyš­ší než v roce 1979. Exportní úkoly do socialistických států vzrostou o 8,4 proč. a do nesocialistických zemí o 1~ °/o. Proti roku 1979 sníží VHJ minis­terstva průmyslu celkové náklady o 732 mil. Kčs. Náročné úkoly čekají pracovníky resortu také v investiční výstavbě. Dokončeno má být 40 staveb se sou­hrnným rozpočtovým nákladem přes 5 mld korun — např. prov-í polypro­pylénové stříže III v CHZjD Bratisla­va, automatické plnění světlých pro­duktů ve Slovnaftu, Drevokombinát v Polomce a další. Zahájeno bude dá­le 14 staveb, např. čistírny odpadních vod a spalovny v Dusle Šaľa, poly­propylénu III ve Slovnaftu atd. Cel­­ke-- si investiční výstavba vyžádá té­měř 6,3 mld korun. Na zabezpečení plnění úkolů plánu a kolektivních smluv na rok 1980 by­la přijata opatření ministerstva prů­myslu SSR a slovenských výborů od­borových svazů, která přispějí k rea­lizaci vytyčených úkolů. V souladu se závěry 14. zasedání ŮV KSČ a zase­dání Ov KSS je cílem také sjednoce­ní úsilí stranického, hospodářského a odborářského vedení při plnění úkolů nlánu. Rozšíření produkce lepených konstrukcí Příkladem úspěšného zavedení tech­nologie přinášející možnost zvýšeného využívání domácí suroviny — v tomto případě dřeva — jě realizace plánu rozvoje výroby dřevěné stavební pre­­fabrikace zabezpečované ve formě le­pených a velkorozpnnovýeh konstrukcí závodem Tesco n. p. Armabeton v Uhří­něvsi. Moderní konstrukce tohoto typu umož­ňují dosáhnout téměř libovolné tvary vyhovující funkčním 1 architektonickým požadavkům. Rozšíření jejich výroby tento závod zajišťuje rekonstrukcí pro­vozu. Nyní dokončují novou výrobní lin­ku, která umožni při jednosměnném provozu ročně vyrobit 11 600 m3 lepe­ných dřevěných konstrukcí. Budou po­užity zejména pro výstavbu budov vy­braných průmyslových odvětví, nároč­ných objektů občanské vybaveností, agio­­center apod. UPLATNĚNÍ PRŮMYSLOVÝCH ROBOTŮ K technickým zařízením, která per­spektivně nahradí práci člověka ve zdravotně závadných prostředích, zbaví ho jednotvárné, fyzicky namá­havé práce a přispějí k pronikavému zvýšení produktivity práce, patří prů­myslové roboty a manipulátory. Československo se jejich vývojem zabývá od počátku sedmdesátých let. V roce 1974 bylo úsilí soustředěno na úkol státního plánu rozvoje vědy a techniky a vzniklo také vedoucí pra­coviště vědeckotechnického rozvoje ve Výzkumném ústavu kovoprůmyslu v Prešově. Do roku 1980 bude mít náš průmysl k dispozicí řadu typo­vých průmyslových robotů stavebni­cové konstrukce o manipulační hmot­nosti 4,6 a 32 kilogramů, které jsou vybaveny programovým zařízením, a typové manipulátory účelových sou­částí o hmotnosti 4 až 63 kilogramy. Kromě této řady bude zahájena výro­ba dalších dvou speciálních robotů. V budoucnosti se počítá se širším uplatněním průmyslových robotů a manipulátorů a jejich postupným za­váděním do pružných výrobních sy­stémů automatizovaných pracovišť a linek téměř ve všech odvětvích naše­ho národního hospodářství. V roce 1990 by v našem průmyslu mělo pra­covat asi 10 tisíc robotů a přes 20 tisíc manipulátorů. Bude však nutno dobudovat výzkumně vývojovou i vý­robní základnu včetně projekčních kapacit a prohloubit a rozšířit mezi­národní vědeckotechnickou spolu­práci. Pracovníci koncernového podniku Doly Nástup v Tušimicích vytěžili do konce roku nad plán 2 mil 600 000 m3 zeminy. Největší zásluhu na tomto úspěchu mají závody krývek Merkur a Březno, které své úkolu splnily již k 9. prosinci 1979. Kontrolu kusovitosti skrývky přibližuje foto L. Zaorala, ČTK. Výdaje strojírenství na ochranu prostředí Téměř 1084 mil. Kčs vynaloží re­sort všeobecného strojírenství v celé šesté pětiletce na ochranu životního prostředí, z toho na investiční akce k ochraně čistoty vod přes 363 mil. Kčs, na ochranu ovzduší téměř 620 mil. Kčs a na vybudování veřejných zelených ploch 4 6 mil. Kčs. V obou čs. strojírenských resortech věnuií značnou pozornost také 'a­­dování, přepravě, manipulaci a likvi­daci odpadních látek. Vždyť jen ve strojírenském odvětví se každý rok vyskytuje 174 tis. tun odpadů, hlavně ze sléváren a brusfren, dále jsou to kaly z vodního hospodářství a odpad­ní oleje a rozpouštědla. Energetické odpady v hutnictví a strojírenství do­sahují 1,2 mil. tun za rok. S rozvo­jem výroby stoupá rovněž množství toxických kalírenských a cementač­­ních solí a odpadu z galvanizoven. Podle odhadu jich bude ročně přibý­vat asi 600 tun. V jednotlivých podnicích obou re­sortů onto prověřili? technické mož­nosti likvidace odpadů a připravuje ~o vVstcvha vclkokaoacitnícb slředi­­"V pro destrukci toxických látRk. 3, lednu W8Q hospodářství Územní plánování přispívá rozvoji výroby a výstavby ^osáhnout maximálního souladu mezi hospodářským využitím úze­mí a tvorbou a ochrannm životního prostředí je nílem koncepce ur­banizace a dlouhodmbéiho vývoje osídlení krajů ČSR. Za tímto úče­­im bvJo vymazema 12 sídelních regionálních aglomerací a 22 vý­znamných center osídlení. Do těchto prostor např. v součas­né pětiletce směřuje asi 80 % rozho­dujících investičních akcí, ačkoliv zaujímají pouze pětinu rozlohy stát­ního území a soustřeďují 53 % oby­vatel státu. Územní plány sídelních regionálních aglomerací schvaluje vláda ČSR, zatímco plány význam­ných center osídlení plenární zase­dání jednotlivých KNV. Základním stupněm pro koncentra­ci investiční činnosti, zejména na úseku rozvoje průmyslové výroby, by­tové výstavby, občanské a technické vybavenosti, jsou střediska osídlení obvodního významu, kterých bylo v ČSR vybráno 170 včetně krajských měst. Rady KNV schválily 859 středi­sek osídlení místního významu, je­jichž hlavním posláním je zajišťovat obyvatelstvu žijícímu v jejich spádo­vých obvodech základní osobní a spo­lečenské potřeby. Ze zbylého soubo­ru asi 14 tisíc nestřediskových sídel je zhruba polovina zařazena do ka­tegorie trvalého významu, což zna­mená, že i ve výhledu budou plnit některou důležitou funkci — země­dělskou, výrobní, obytnou, lázeňskou nebo rekreační. Odborníci nyní návrh urbanizace rozpracovávají do větších podrobnos­tí pro potřeby urbanistického procesu na úrovni krajů a okresů. Konkrétně se zaměřují např. na lokalizaci byto­vé výstavby, vymezení a upřesnění oblastí postižených průmyslovými ex­halacemi a hodnotí územní dokumen­taci také z hlediska ochrany země­dělské půdy. Pro zkvalitnění silniční dopravy Ročně přepraví čs. nákladní au­tomobilová doprava přes 1 miliar­du tun zboží, zahraniční kamió­nová doprava téměř 2 mil. tun a veřejná osobní doprava na 2 mi­liardy lidí. Přispěl k efektivnímu rozvoji silniční dopravy je hlav­ním cílem nového zákona, který vstoupil v platnost 1. ledna 1980. Zákon o silniční dopravě a vnj. trostátním zasitclství dělí dopra­vu silniční na dopravu pro vlast­ní potřebu a pro cizí. Na všechny provozovatele silničních vozidel určených pro nákladní dopravu a pro hromadnou dopravu osob se vztahuje povinnost označit vo­zidla svým názvem nebo všeobec­ně známou zkratkou či znakem. Platí to i pro některá osobní vo­zidla například v taxislužbě apod. Silniční dopravu pro cizí potře­by rozlišuje zákon na veřejnou a neveřejnou. Veřejná je přístupná pro každého podle předem vyhlá­šených podmínek. Jiná doprava je dopravou neveřejnou. Provozovatelům veřejné silnič­ní dopravy ukládá zákon četné povinnosti jak k orgánům státní správy, tak i k občanům. Záko­nem se zavádí schvalování jízd­ních řádů veřejné pravidelné au­tobusové dopravy a jejich změn. Jedním z nejdůležitějších doplně­ní proti dosavadním předpisům je stanovení podmínek pro silniční dopravu nebezpečných věcí. S novým zákonem, který byl publikován pod číslem 68/1979 Sb„ by se měli co nejdříve doko­nale seznámit pracovníci veřejné, závodové, zemědělské i ostatní sil­niční dopravy. PODNIKOVÉ INFORMACE V O. P. ČKD PRAHA uspořili pracov. nícl závodu Elektrotechnika loni nejméně 300 tun železných a 17 tun neželezných kovů a za 800 tisíc Kčs dalších materiálů, jež užívají k. vý­robě elektrických Strojů. K úsporám železných kovů napomohlo v závodě nejvíce zavedení výroby přesných vý­lisků ze svitkového izotropního ma­teriálu, jež dodávají se sulfisolovou izolací Východoslovenské železiarne Košice. Používá se jich pro trakční výrobu, jiné výlisky ve tvaru segmen­tů slouží jako základ rotorů elektric­kých točivých strojů. Do provozu by­la rovněž zavedena linka na výrobu kovových trakčních výlisků a další pro výlisky k tramvajovým motorům. OKRESNÍ STAVEBNÍ PODNIK ŠUM­PERK je první stavbárskou organiza­cí na severní Moravě, která k pro­vozním účelům využívá sluneční ener­gii. Pracující si sami zhotovili doku­mentaci a vyrobili sluneční kolekto­ry plošného typu s jednoduchým za­sklením. Systému lze používat i v zimním období, neboť je naplněn ne­mrznoucí směsí a rozdělen na dva okruhy. Cirkulaci zajišťuje oběhové čerpadlo. Vypínání je řízeno tranzi­storovou automatikou. Při průměrné 50% sluneční účinnosti se pouze na jednom takovém zařízení ušetří roč­ně 9500 kWh. K. P. VODNÍ ELEKTKAKIm ií 1KEBE­­NICE splnil loňský plán výroby elektrické energie ve výši 1 205 000 MWh a do Konce ruku dodal dal­ších 100 000 MWh. Elektrická ener­gie vyrobená ve vodních elektrár­nách vltavsko kaskády slouží převáž­ně ve špičkách. Na loňských útěš­ných výsledcích se podílejí zeiména hydroelektrárny Štěchovice I, Slapy, Kamýk, Orlík a Lipno. Vliv měly 1 příznivé vodohospodářské poměry a dobrý provozní stav zařízení. N. P. RUKAVIČKÁŘSKÉ ZÄVODY V DOBŘÍŠI, který je monopolním vý­robcem rukavic v ČSSR, jich loni do­dal na náš trh zhruba 1,8 mil. nárů, což je přibližně o třetinu více než v roce 1976. Zvyšování výroby v příš­tích letech je limitováno množstvím přírodního materiálu, který se musí z více než r ~v dovážet. Proto se zde nyní •uri-iinují na nahrazování dovážené kůže .tuzemskými vepřovi­cemi, např. loni jich zpracovali asi 1000 tun.

Next