Svět Hospodářství, 1980 (XXI/79-156)

1980-07-01 / No. 79

M čs. ekonomika ____ Priebeh prác na výstavbe diaľnic Sústavný rast životnej úrovne sa nevyhnuté odzrkadlil aj v rastúcich nárokoch na cestnú sieť. Očaká­vané potreby môže splniť iba jej plánovaná prestavba a postupné budovanie. Na začiatku výstavby diaľ­nic, aj vzhľadom na ich technickú a ekonomickú náročnosť, neboli u nás skúsenosti, či už s ich pro­jektovou alebo investorskou prípravou, ako aj s ich realizáciou, ktorú zabezečuje bratislavský Bopra­­stav, Inžinierske stavby n. p. Košice a zo začiatku aj žilinský Váhnstav. Výstavba diaľnic v našej socialis­tickej republike sa uskutočňuje v sú­lade e investičnou politikou KSČ a vlády ČSSR. Ukončenie jej realizácie — aj s ohľadom na jej rozsah — sa predpokladá okolo roku 2030. Postup výstavby závisí od rozvoja národného hospodárstva, rastu dopravy, od in­vestičných možností spoločnosti v jednotlivých obdobiach. Doteraz na Slovensku vybudovali a odovzdali do prevádzky nasledovné úseky diaľnic: Diaľničný ťah D-l Ivachnová—Lip­tovský Mikuláš, dlhý viac ako 14 ki­lometrov; preložku 1/18 Ivachnová— Liptovský Mikuláš dlhú 19,1 kilomet­ra a Liptovský Mikuláš—Liptovský Ján o dĺžke 7,1 kilometra. Diaľničný ťah D-2 hranica ČSR— SSR—Kúty, dlhý 4,5 kilometra; Kúty —Malacky, dlhý 24,2 kilometra, Ma­lacky—Bratislava (Lamač), dlhý 29,3 kilometra; privádzač Lamačská cesta dlhý 1,6 kilometra. Diaľničný ťah D-61 Bratislava—Se­nec, dlhý ic,5 kilometra; Senec—Tr­nava. dlhý 19,1 kilometra. V súčasnosti podniky rezortu Mi­nisterstva stavebníctva SSR stavajú nasledovné úseky diaľnice: Stavbu 024 — D2, Břeclav—hranica ČSR—SSR. Ide o úsek viac ako 12 ki­lometrov dlhý, ktorého generálnym projektantom je Dopravoprojekt Brno a vyšším dodávateľom bratislavský Doprastav. Stavbu s celkovým rozpo­čtovým nákladom 681 miliónov korún začali stavať v januári 1977 a majú ju uviesť do prevádzky v novembri 1980 a ukončiť v decembri 1981. Na stavbe sa použili netkané textí­lie vq funkcii filtračnej vrstvy zabra­čujúcej pretekaniu jemných častí z podložia do násypu telesa a ich vy­plavovaniu z telesa pri zmene hladi­ny v zaplavovanom úseku rieky Mo­ravy. Hrubé vrstvy nevhodných ze­mín a nedostatok vhodných mecha­nizmov pre ťažbu z vody spôsobili zmeny zemníkov a plánu organizácie výstavby. Na zabezpečenie nepřetrži­tosti stavebných prác aj v čase po­vodní bolo potrebné zvýšiť úroveň stavebných dvorov a niektorých sta­venísk. Kľúčovým objektom stavby je okrem diaľničného telesa v inundácii a preložky tranzitného plynovodu most cez rieku Moravu dlhý 817 met­rov a vysoký 14 metrov, ktorý záro­veň přemosťuje aj štátnu cestu 1/2 Břeclav—Kúty a časť inundačného územia. Časť diaľnice Břeclav—hrani­ca ČSR—SSR je posledným úsekom na trase Praha—Brno—Bratislava bu­dovaný Doprastavom, ktorý sa v sú­lade so závermi XV. zjazdu odovzdá do prevádzky v roku 1980. Pre skrá­tenie zmluvného termínu uvedenia stavby do prevádzky do konca no­vembra 1980 bol uzavretý združený socialistický záväzok, podľa ktorého uvedú stavbu do prevádzky pri príle­žitosti osláv 63. výročia VOSR. Pre zabezpečenie termínov podľa združeného socialistického záväzku bol vypracovaný vecný harmono­gram, ktorý zaisťuje rozpisom vec­ných a finančných úloh u jednotli­vých objektov splnenie stanovených úloh. Doterajší priebeh prác pri realizá­cii mimoriadnych opatrení a presu­nov stavebných kapacít v rámci n. p. Doprastav Bratislava dáva prepoklad, že termín spojazdnenia tohto úseku do siedmeho novembra t. r. sa dodrží. Stavba D-61 Diaľnično-železničný most cez Dunaj v Bratislave je oje­dinelou svojho druhu v Európe. Most dlhý spolu s predpoliami 1,4 kilomet­ra projektoval bratislavský Dopravo­­projekt a vyšším dodávateľom stavby je Doprastav Bratislava. Stavbu s rozpočtovým nákladom takmer 989 miliónov korún začali stavať v sep­tembri 1977, spojazdniť ju majú v de­cembri 1983 a ukončiť v decembri 1985. Jedným poschodovým mostom uskutočnia diaľničné spojenie v hor­nej úrovni a v dolnej potom dvojko­­ľajnou elektrifikovanou železnicou. Hlavný mostný objekt tvoria tri hlav­né oceľové spojité nosníky priehra­dovej konštrukcie bez zvislíc. Na vý­stavbu mosta sa spotrebuje 15 400 ton oceľovej konštrukcie z Vítkovic - že­leziarní a strojární Klementa Gott­walda. Montáž oceľovej konštrukcie uskutočňujú Hutné montáže Ostrava v subdodávke pre vyššieho dodávate­ľa stavby. Špeciálne práce pri zakla­daní pilierov mosta zabezpečuje bra­tislavský Hydrostav tak isto v subdo­dávke pre vyššieho dodávateľa. Objemnost a rozsiahlosť stavby zvýrazňuje aj obtiažne zakladanie, výstavba diaľničných a železničných eslakád, prekládky vedení a značný rozsah vyvolaných a podmieňujúcich investícií. Do vybudovania diaľnice na pravom brehu Dunaja bude most slúžiť potrebám mestskej hromadnej dopravy medzi Petržalkou a mestom. Dôležitosť mosta potvrdzuje aj to, že stavba je záväznou úlohou štátneho plánu a majú ju spojazdniť v roku 1983. Stavbu 6107 D61 Trnava—Hlohovec s dĺžkou úseku 18,3 kilometra pro­jektoval Dopravoprojekt Bratislava a jej vyšším dodávateľom je Doprastav Bratislava. Prípravné práce na tomto diele, ktoré vybudujú celkovým ná­kladom 608,7 milióna korún, začali v apríli 1978. Stavbu uvedú do prevádz­ky v auguste 1982 a ukončia v máji 1983. V roku 1980 začnú stavať ďalší úsek diaľnice Hlohovec—Horná Stre­da dlhý 23,7 kilometra s celkovým rozpočtovým nákladom 708,4 milióna korún. Generálnym projektantom stavby a jej vyšším dodávateľom je opäť Doprastav Bratislava a majú ju ukončiť v roku 1985. Stavba 054 B, D-l Liptovský Ján— Liptovský Hrádok je dlhá 5,1 kilo­metra. Najvýznamnejším objektom tejto stavby, ktorú začali stavať v apríli 1976 s rozpočtovým nákladom 466 miliónov korún, je 30 metrov vy­soká a 1038 metrov dlhá estakáda v Podturni, ktorá přemosťuje rieku Váh, štátnu cestu 1/18, železničnú trať Ži­lina—Košice a časť obce Uhorská Ves a Podtureň. Výstavba estakády sa re­alizuje novou nevyskúšanou techno­lógiou, na ktorú vyvinuli v ČSSR mon­tážne mechanizmy ako prototypy. Pre vyskúšanie technológie a stanovenie termínu ukončenia stavby bol v roku 1979 realizovaný experimentálny di­latačný celok. Na záklacle výsledkov experimentu sa v súčasnej dobe spra­cúva projekt organizácie výstavby, podľa ktorého stanovia termín ukon­čenia stavby. Stavba mešká oproti pô­vodnému termínu dva roky. Stavbu 01 78 D-l Prešov—Ličartov­ise s dĺžkou úseku 9,2 kilometra vy­projektoval bratislavský Doprastav a jej vyšším dodávateľom sú Inžinier­ske stavby n. p. Košice. Začali ju sta­vať s celkovým rozpočtovým nákla­dom 311 miliónov korún v apríli 1979. Uviesť do prevádzky ju majú v júni 1981 a ukončiť v septembri 1982. Úsek diaľnice sa realizuje v inundač­­nom území rieky Torysy, kde sú veľ­mi nepriaznivé hydrogeologické po­mery, ktoré sťažujú stavebné práce, najmä zakladanie objektov a úpravu podložia násypov diaľničného telesa. Ing. RUDOLF SUCHÁNEK Akce na záchranu lesa ukončena Dvoutýdenní usilovná práce na záchrane lesa v Krkonoších před nékolika dny skončila. Chemickým postřikem proti obaleči modříno­vému bylo letecky ošetřeno přes 25 tis. ha lesa. Výzkumnici však zůstanou ještč zhruba týden, aby podie vzorků sbíraných na 160 kontrolních místech zhodnotili účinnost zásahu, s nímž jsou za­tím spokojeni. Této náročné akce, která u nás nemá obdoby, se aktivně zúčastni­lo téměř 400 lidí. Spolu s lesníky bojovalo se škůdcem přes 60 pra­covníků bratislavského Slovairu s devíti letadly a čtyřmi vrtulníky a meteorologové, kteří měli svá stanoviště ve Vrchlabí, na Sněžce, Černé hoře, na Vosecké boudě a na jestřábích boudách. Spojerí mezi jednotlivými pracovišti zajiš­ťovali se 40 vysílačkami svazar­­movci a vodu, které se spotřebo­valo 100 litrů na každý hektar le­sa, přiváželi od z.lrojů na polní letiště v cisternách požárníci z ce­lého kraje i pracovníci technic­kých služeb několika měst. kš/mkš Cosi přečtete v publikacích ČTK hospodárske informace ze zahra­ničí C. 26 přinášejí úvodem podstatný výtah jed­nak z usnesení ÜV KSSS k činnosti mi­nisterstev hutnictví, strojírenství a staveb­nictví při zkvalitňování kovových výrob­ků a efektivním využívání kovu na zá­kladě uplatňování máloodpadové techno­logie, jednak z návrhu nového bytového zákona SSSR. Ze'sovětského tisku je dá­le převzat kritický materiál hodnotící Carterovu doktrínu jako politiku bez per­spektiv. Stať o rozvoji průmyslu v Afri­ce si všímá podmínetc, metod a priorit industrializace v této oblasti. Další pří­spěvky se zabývají významem vzdělání a kvalifikace v socialistické ekonomice, rozpory Velké Británie a EHS, hospodář­ským vývojem v Nigérii aid. S V C t 1. července 1980 + * hospodářství ZVÝŠIT POZORNOST VÝVOJI NAKLADÚ /Dokopčení ze str. 1/ náklady — pokuty a penále. Důvodem byly pozdní úhrady faktur, zdržné za opožděnou vykládku vagónů, atd. Plán zisku za soubor státních hos­podářských organizací ústředně říze­ných vládou ČSR byl za rok 1979 splněn pouze ňa 97,9 % s poklesem proti plánu v hodnotě 715 mil. Kčs. Z nejvýznamnějších resortů byl roč­ní plán překročen pouze u minister­stva průmyslu na 102,5 % s hodno­tovým objemem tohoto překročení ve výši 383 mil. Kčs. Nadplánovaný ob­jem byl ovlivněn cenovým zvýhodně­ním v souvislosti se zvyšováním po­dílu luxusních a prvotřídních výrob­ků na celkové produkci. Roční plán tvorby zisku plnily dobře výrobní hospodářské jednotky ověřující kom­plexní experiment řízení efektivnosti a kvality. U ministerstva stavebnictví bylo zaznamenáno splnění ročního plánu zisku na 88,7 % s mankem 532 mil. ko­run ovlivněným zvláště nadplánovým překročením celkových nákladů a z menší části nesplněním plánu uprave­ných výkonů. Z překročení celkových nákladů připadlo na odpisy 87 mil. Kčs, a na finanční náklady 284 mil. Kčs. Ministerstvo zemědělství a výživy splnilo roční plán zisku pouze na 85,3 %. Do stoprocentního plnění chyběla bezmála miliarda Kčs ze stej­ných důvodů jako v. ministerstvu sta­vebnictví. Navíc zde byly relativně překročeny materiální náklady bez odpisů včetně služeb nemateriálni po­vahy o více než 800 mil. Kčs, zatím­co u ministerstva stavebnictví vznik­la u této skupiny nákladů mírná úspo­ra. Výsledky finančního hospodaření za celek organizací nebyly v roce 1979 příznivé. Tuto skutečnost ovliv­nily zčásti následky mimořádných podmínek z počátku roku. V země­dělské výrobě byly výsledky rostlin­né produkce nižší než se očekávalo a tím relativně vzrostly zvláště in­tenzifikační a substituční náklady. I přes vzniklé potíže se s úkoly vyrovnalo ministerstvo průmyslu — zvláště jeho experimentující výrobní hospodářské jednotky. Pozitivní na současném ekonomickém vývoji je to, že se prověřené nové principy eko­nomiky postupně rozšiřují i na další organizace při růstu nároků na úro­veň řídící a organizátorské činnosti vedoucích pracovníků. Účelem je, aby se problematika výroby stala věcí všech pracujících, což je podstatnou náplní experimentu, který dosahuje dobré hospodářské výsledky. Ing. JAROMÍR BOHATA, CSÚ Ocenění výsledků vědy a výzkumu Ceny ministra ČSSR pro technický a investiční rozvoj, které jsou (kaž­doročně udělovány za mimořádné výsledky ve vědě a výzkumu uvede­né do praxe, převzalo v minulých dnech v Praze šest kolektivů. Ministr Ladislav Supka předal oce­nění pracovníkům Výzkumného ústa­vu pozemních staveb v Praze, Inže­nýrských a průmyslových staveb v Praze a n. p. Konstruktiva v Praze za vyřešení úkolů technického rozvo­je Kompletizace ocelobetonových více­podlažních objektů pro občanskou a průmyslovou výstavbu a Kombinova­né ocelobetonové konstrukční systé­my. Podařilo se jim vytvořit stavebni­cový systém pro budovy, který našel široké uplatnění ve všech druzích výstavby. Byl už použit na více než 60 objektech a jenom v pozemním stavi telství činí celková roční úspora přes 1412 tun oceli, téměř 24 mil. Kčs a na 1500 tun měrného paliva. Další úspěšný kolektiv tvoří pra­covníci Oddělení klinické biochemie nemocnice v Praze 8 Na Bulovce a katedry klinické biochemie Institutu pro další vzdělávání lékařů a farma­­ceutů. Vytvořili Automatizovaný labo­ratorní informační systém oddělení klinické biochemie a zavedli ho do běžného užívání. Lze tak automatic­ky sbírat informace o zdravotním sta­vu pacientů, organizovat postup prá­ce laborantů, vyhodnocovat výsledky měření a předávat je zpět na přísluš­ná oddělení nemocnice. Oceněna byla také nová linka na balení tekutých detergentů, například saponátů, která je dílem pracovníků Výzkumného ústavu tukového prů­myslu, strojní výzkum a vývoj Praha, n. p. Rakona v Rakovníku, Potravino­­projektu Praha, Výzkumného ústavu potravinářského průmyslu, vývojová dílna Hrušovany nad Jevišovkou a n. p. Chodos v Chodově u Karlových Va­rů. Linka slouží k výrobě lahví z plas­tických hmot, jejich plnění, uzavírá­ní, etiketování, skupinovému balení a paletizací. Její konstrukce byla řeše­na ve spolupráci se SSSR a NDR za účasti čtrnácti spoluřešítelských or­ganizací. Celé zařízení se bude vy­rábět pro všechny členské státy RVHP. Další cena patří pracovníkům Agro­­stroje Prostějov, Výzkumného ústavu zemědělských strojů Chodov, VHJ Zbrojovka Brno. Vyvinuli a výrobně zabezpečili samojízdnou sklízeči ře­začku druhé generace SPS-35. Proti dosud vyráběnému stroji má zhruba o 30 procent vyšší výkonnost, o 15 procent nižší spotřebu energie a o 650 kilogramů nižší hmotnost. Také při realizaci tohoto úkolu se uplatnila široká mezinárodní spolupráce s PLR, SSSR a MLR. Za výsledky vědeckovýzkumné prá­ce v oblasti heterogenní katalýzy a jejího uplatnění při optimalizaci pro­cesu izomerizace aromatů C8 a při zavedení výroby n-hexanu obdrželi cenu pracovníci katedry chemie a technologie ropy chemickotechnolo­­logické fakulty Slovenské vysoké ško­ly technické v Bratislavě. Poslední oceněný kolektiv tvoří pracovníci Ostavu teoretických zá­kladů chemické techniky ČSAV. Vy­vinuli vibrační kapalinový exfraktor VPE: Úspěšně jej využívají například v k. p. Spolana Neratovice, kde jeho zařazením do linky na výrobu kapro­­laktanu uspořili 23,4 mil. korun za rok. -mal« , Nu snímku M. Vojtka, CSTK, noční pohled na petrochemický kombinát Slounajt Bratislava. PODNIKOVÉ INFORMACE ZAMESTNANCI N. P. ČESKOMORAV­SKÝ LEN V HUMPOLCI uspoří ročně při využití nově rekonstruovaného za­řízení na výrobu pazdeřových desek téměř 15 miliónů devizových korun. Přimícháváním pilin, původně odpado­vého materiálu, zvýšili výrobní kapa­citu o 9500 m2. Při použití pilin je zaručena prvotřídní kvalita, odpadá problém jejich skladování a navíc se šetří zhruba třetina pazdeří, tedy ne­­spřadatelného odpadu při zpracování lněných a konopných vláken. Desky se potom pomocí molitanové fólie po­vrchově upravují, což umožňuje pod­statně snížit i dovoz ušlechtilých dřev a dýh ze zahraničí a současně ušetřit kvalitní domácí surovinu. V N. P. SMREČINA BANSKÁ BYSTRI­CA vynaložili od začátku roku na roz­hodující fáze výstavby moderního drevokombinátu v Polomce z pláno­vaných 61,6 miliónu Kčs asi třetinu, což je téměř 105 % plnění harmono­gramu úkolů. Stavbu, jejíž celkové náklady si vyžádají přes 316 miliónů korun, předají do zkušebního provozu ve třetím čtvrtletí letošního roku. Při dosažení plných projektových para­metrů se zde s výrobou počítá od příštího roku. Plánovanou produkcí tenkých dřevotřískových desek, laťo­vek, obalů, palet apod. v hodnotě 145,5 miliónu Kčs ročně nahradí znač­nou část tohoto sortimentu výrobků určeného pro náš nábytkářský prů­mysl. N. P. ODEVNÉ ZÁVODY KPT. NÁ­LEPKU PREŠOV je největším výrob­cem dětské konfekce na Slovensku, vyrábí také pánskou konfekci, ročně celkem kolem 8 miliónů kusů svrch­ního ošacení. Hrubá výroba podniku se v porovnání s rokem 1948 zvýšila z tehdejších 30 na dnešních 823 mi­liónů Kčs. K N. P. ŠTĚRKOVNY A PÍSKOVNY OLOMOUC patří největší ložisko štěr­kopísku ve střední Evropě v Tovačově. Ze tří jezerních nádrží o rozloze 140, 90 a 35 hektarů se zde ročně vytěží na 1,8 miliónu m! kameniva, které je nejkvalitnější v CSSR a je určeno pře­devším pro speciální betonářské kon­strukce, mj. také na výstavbu pražské­ho metra. Na minimum se snaží v To­­váčově snížit zábor zemědělské půdy. Přispívají k tomu především dva vý­konné drapákové bagry, které mohou těžit z hloubky až 50 metrů, a pečlivé vybírání ložisek. Pracovníci ložiska také pomáhají okolním JZD nahradit úbytky půdy rekultivací nevyužitých pozemků, zavážením močálů, budová­ním skleníků a závlah. Vytěžené ná­drže slouží jako zásobníky pitné vody pro blízký Přerov.

Next