Svět Motorů, leden-červen 1965 (XIX/1-13)
1965-01-02 / No. 1
RADOSLAV SELUCKÝ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ádět do hospodářské praxe nový systém plánov!-' z mnoha reorganizaci, jichž jsme zažili v uplyzčsadně odlišného systému řízeni, který národního hospodářství. Co bylo příznačné pro dosavadní systém řízení? Především ťo, že se opíral o centralizovaný model socialistické ekonomiky. To znamená, že téměř všechna ekonomická rozhodnutí (s výjimkou některých aktů osobní spotřeby, volba zaměstnání atd.) byla soustředěna v ústředních plánovacích a hospodářských orgánech. Centrální úřady rozhodovaly nejen o celospolečenských ekonomických záležitostech, nýbrž také o náplni činnosti odvětví, oborů a podniků. Celospolečenský plán byl ukládán jednotlivým výrobním jednotkám prostřednictvím soustavy přímých kvantitativních ukazatelů, jejichž plnění bylo pro podniky závazné. Podniky nebyly posuzovány podle toho, jak uspokojují skutečné a mnohostranné společenské potřeby, nýbrž podle toho, zda plní či neplní ukazatele plánu. Protože tyto ukazatele mohly vyjadřovat pouze kvantitativní stránku výrobního procesu (tedy objem výroby, úroveň produktivity práce, výši vlastních nákladů atd.), byly všechny podniky hmotně zainteresovány pouze na kvantitativním rozvoji ekonomiky pouze na zvyšování objemu své hrubé výroby; protože náplň jejich činnosti byla určena závazně plánem, chyběl podnikům dostatečný prostor pro iniciativu jejich zaměstnanců. Výrobci se dostávali každodenně do schizofrenního postavení: na jedné straně znali společenské potřeby vyjadřované poptávkou na trhu, na druhé straně byli povinni plnit ukazatele plánu. Protože na plnění ukazatelů plánu byli hmotně zainteresováni a na uspokojováni potřeb trhu nikoli, nevyráběli pro spotřebu, ale pro plán. Nemohli pružně reagovat na měnící se potřeby svých odběratelů, nemohli sami měnit své výrobní programy, technologické postupy a sortiment výrobků, neboť všechny tyto změny by ohrozily splnění předepsaných ukazatelů. Lze říci, že tento systém plánovitého řízení odcizoval pracujícím skutečný smysl jejich ekonomické činnosti. Jejich hmotný zájem se denně dostával do rozporu se zájmy spotřebitelů a tím i se zájmy společnosti. V důsledku toho se zejména v posledních letech prohloubily v našem hospodářství disproporce, vzrostly zásoby neprodejného zboží, zvýšila se rozestavěnost investic a materiálové náklady výroby začaly růst mnohem rychleji než národní důchod. Pokusy o překonání těchto negativních tendencí neměly potřebný efekt, neboť soustavně narážely na hradbu direktivních ukazatelů plánu, na strnulost řídícího systému a na nedostatečnou zpětnou vazbu mezi spotřebou a výrobou. Nový systém plánovitého řízení se má opírat o decentralizovaný model socialistické ekonomiky. To znamená, že všechna ekonomická rozhodnutí budou soustředěna v orgánech, jež mohou nejlépe posoudit objektivní situaci a řešit hospodářské problémy se znalosti věci. O celospolečenských koncepčních problémech se bude rozhodovat i nadále v centru, kdežto o odvětvových, oborových a podnikových záležitostech se bude napříště rozhodovat v jednotlivých odvětvích, oborech a podnicích. Základem hospodářského rozvoje bude i nadále závazný perspektivní celospolečenský plán. Nebude však podnikům ukládán ve formě kvantitativních ukazatelů. Podniky budou vedeny k jeho plnění převážně prostřednictvím nepřímých metod řízení opírajících se o ekonomické nástroje, tedy hlavně o mzdovou, cenovou a úvěrovou politiku, o úrokovou míru, o odvody zisku a podobně. Nikoli pod tlakem příkazů, ale pod tlakem ekonomických okolností budou podniky nuceny vyrábět takové výrobky, které žádají jejich odběratelé. Bude to v jejich vlastním zájmu, neboť budou hodnoceny podle toho, kolik potřebných, užitečných a prodejných výrobků zhotovily, kolik jich skutečně prodaly spotřebitelům. Podniky se budou muset ve svém hmotném zájmu přizpůsobovat požadavkům trhu: mzdy jejich zaměstnanců budou totiž záviset na výši jejich tržeb a jejich tržby budou záviset zase na tom, jak dokonalé, moderní, žádané a účelné budou jejich výrobky. Celospolečenský plán se tedy bude realizovat prostřednictvím tržního mechanismu, trh bude regulovat náplň činnosti celého spotřebního průmyslu a požadavky spotřebního průmyslu budou zase ovlivňovat náplň činnosti základních odvětví průmyslu těžkého. Syntéza plánovitosti a tržního mechanismu má zajistit pružnou reakci výroby na všechny změny společenských potřeb, které dosavadní systém řízení registroval — pokud toho byl vůbec schopen — teprve se značným opožděním. To ovšem předpokládá, že vedoucí pracovníci jednotlivých podniků a oborů budou schopni koncepčně řešit všechny závažné otázky spjaté s technickým rozvojem, s progresivními technologickými změnami výroby, se změnami v koupěschopné poptávce obyvatelstva, že budou včasnými opatřeními ve výrobě a odbytu usměrňovat a regulovat poptávku spotřebitelů tím směrem, který je v souladu s vývojovými perspektivami socialistické společnosti. Nová soustava plánovitého řízení je ovšem nemyslitelná bez dostatečného počtu účelně rozmístěných vedoucích pracovníků, schopných dobře socialisticky hospodařit a podnikat, a samostatně rozhodovat o problémech, které byly doposud řešeny jejich nadřízenými orgány. Není žádným tajemstvím, že starý systém řízení po sobě zanechal neutěšenou situaci v kvalifikační struktuře hospodářských a technických pracovníků. Proto bude nezbytné spolu s novým systémem řízení změnit i některé zastaralé metody v rozmísťování kádrů. Nezbytné bude i to, aby se v průběhu zavádění nového systému řízen! podstatně změnilo i ekonomické myšleni celé naší společnosti. Nebude (Dokončení na straně 29) z obsahu 6 4 V Buzuluku byla osmá Jedeme nečasem 7 Výcvik na cvičné stolici K 1 8 Osm titulů 10 Zajímavosti saisony 1904 14 Hlavou proti zdi 16 Kaleidoskop SM 18 O vozidlech na našem trhu 23 Radíme si 24 Motorismus za velkou louží 27 Z+H 28 Máte slovo 31 Služba motoristům vychází čtrnáctidenně. Za rok vyjde 26 čísel. Vydává Svaz pro spolupráci s armádou ve Vydavatelství časopisů MNO, Vladislavova 26, Praha 1, Nové Město. Redakce: Praha 2, Lublaňská 57. Hlavní redaktor: tož. J. Hausman, tel. 223-716. zástupce hlavního redaktora: Adolf Kuba, tel. 258-981. sport: M. Ebr - 223-715 technika: inž. J. Poliafek, inž. J. Schmid, Fr. Šmolka - 223-992. turistika: J. Šmíd — 258-981 Máte slovo: A. Tůma — 223-715 Administrace: Vladislavova 26, Praha 1, tel. 237646-48-49. Předplatné na čtvrt roku 13 Kčs, jednotlivé číslo 2 Kčs. Obrázkový materiál a rukopisy se nevracejí. Rozšiřuje PNS. Tiskne Naše vojsko, tiskárna, n. p. Praha, obálky Polygrafie, závod 02, Praha-Smíchov. A-23*41460 mm motiDru ROČNÍK ČÍSLO 19 1 {447} i2/1/1965