Svět Motorů, leden-červen 1965 (XIX/1-13)

1965-01-02 / No. 1

RADOSLAV SELUCKÝ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ádět do hospodářské praxe nový systém plánov!-' z mnoha reorganizaci, jichž jsme zažili v uply­­zčsadně odlišného systému řízeni, který národního hospodářství. Co bylo příznačné pro dosavadní systém ří­zení? Především ťo, že se opíral o centrali­zovaný model socialistické ekonomiky. To zna­mená, že téměř všechna ekonomická rozhod­nutí (s výjimkou některých aktů osobní spotře­by, volba zaměstnání atd.) byla soustředěna v ústředních plánovacích a hospodářských or­gánech. Centrální úřady rozhodovaly nejen o celospolečenských ekonomických záležitos­tech, nýbrž také o náplni činnosti odvětví, obo­rů a podniků. Celospolečenský plán byl uklá­dán jednotlivým výrobním jednotkám prostřed­nictvím soustavy přímých kvantitativních uka­zatelů, jejichž plnění bylo pro podniky závaz­né. Podniky nebyly posuzovány podle toho, jak uspokojují skutečné a mnohostranné spo­lečenské potřeby, nýbrž podle toho, zda plní či neplní ukazatele plánu. Protože tyto ukaza­tele mohly vyjadřovat pouze kvantitativní strán­ku výrobního procesu (tedy objem výroby, úro­veň produktivity práce, výši vlastních nákla­dů atd.), byly všechny podniky hmotně zainte­resovány pouze na kvantitativním rozvoji eko­nomiky pouze na zvyšování objemu své hrubé výroby; protože náplň jejich činnosti byla určena závazně plánem, chyběl podnikům do­statečný prostor pro iniciativu jejich zaměst­nanců. Výrobci se dostávali každodenně do schizofrenního postavení: na jedné straně zna­li společenské potřeby vyjadřované poptávkou na trhu, na druhé straně byli povinni plnit uka­zatele plánu. Protože na plnění ukazatelů plá­nu byli hmotně zainteresováni a na uspokojo­váni potřeb trhu nikoli, nevyráběli pro spotře­bu, ale pro plán. Nemohli pružně reagovat na měnící se potřeby svých odběratelů, nemohli sami měnit své výrobní programy, technolo­gické postupy a sortiment výrobků, neboť vše­chny tyto změny by ohrozily splnění předepsa­ných ukazatelů. Lze říci, že tento systém plá­novitého řízení odcizoval pracujícím skutečný smysl jejich ekonomické činnosti. Jejich hmotný zájem se denně dostával do rozporu se zá­jmy spotřebitelů a tím i se zájmy společnosti. V důsledku toho se zejména v posledních le­tech prohloubily v našem hospodářství dispro­porce, vzrostly zásoby neprodejného zboží, zvý­šila se rozestavěnost investic a materiálové ná­klady výroby začaly růst mnohem rychleji než národní důchod. Pokusy o překonání těchto negativních tendencí neměly potřebný efekt, neboť soustavně narážely na hradbu direktiv­ních ukazatelů plánu, na strnulost řídícího systému a na nedostatečnou zpětnou vazbu mezi spotřebou a výrobou. Nový systém plánovitého řízení se má opírat o decentralizovaný model socialistické ekonomi­ky. To znamená, že všechna ekonomická roz­hodnutí budou soustředěna v orgánech, jež mohou nejlépe posoudit objektivní situaci a řešit hospodářské problémy se znalosti věci. O celospolečenských koncepčních problémech se bude rozhodovat i nadále v centru, kdežto o odvětvových, oborových a podnikových zále­žitostech se bude napříště rozhodovat v jed­notlivých odvětvích, oborech a podnicích. Zá­kladem hospodářského rozvoje bude i nadále závazný perspektivní celospolečenský plán. Ne­bude však podnikům ukládán ve formě kvan­titativních ukazatelů. Podniky budou vedeny k jeho plnění převážně prostřednictvím nepří­mých metod řízení opírajících se o ekonomic­ké nástroje, tedy hlavně o mzdovou, cenovou a úvěrovou politiku, o úrokovou míru, o odvody zisku a podobně. Nikoli pod tlakem příkazů, ale pod tlakem ekonomických okolností budou podniky nuceny vyrábět takové výrobky, které žádají jejich odběratelé. Bude to v jejich vlast­ním zájmu, neboť budou hodnoceny podle to­ho, kolik potřebných, užitečných a prodejných výrobků zhotovily, kolik jich skutečně prodaly spotřebitelům. Podniky se budou muset ve svém hmotném zájmu přizpůsobovat požadavkům trhu: mzdy jejich zaměstnanců budou totiž záviset na výši jejich tržeb a jejich tržby budou záviset zase na tom, jak dokonalé, moderní, žádané a účelné budou jejich výrobky. Celo­společenský plán se tedy bude realizovat pro­střednictvím tržního mechanismu, trh bude re­gulovat náplň činnosti celého spotřebního prů­myslu a požadavky spotřebního průmyslu bu­dou zase ovlivňovat náplň činnosti základních odvětví průmyslu těžkého. Syntéza plánovitos­ti a tržního mechanismu má zajistit pružnou reakci výroby na všechny změny společenských potřeb, které dosavadní systém řízení registro­val — pokud toho byl vůbec schopen — te­prve se značným opožděním. To ovšem před­pokládá, že vedoucí pracovníci jednotlivých podniků a oborů budou schopni koncepčně řešit všechny závažné otázky spjaté s technickým rozvojem, s progresivními technologickými změ­nami výroby, se změnami v koupěschopné po­ptávce obyvatelstva, že budou včasnými opa­třeními ve výrobě a odbytu usměrňovat a re­gulovat poptávku spotřebitelů tím směrem, kte­rý je v souladu s vývojovými perspektivami socialistické společnosti. Nová soustava plánovitého řízení je ovšem nemyslitelná bez dostatečného počtu účelně rozmístěných vedoucích pracovníků, schopných dobře socialisticky hospodařit a podnikat, a samostatně rozhodovat o problémech, které by­ly doposud řešeny jejich nadřízenými orgány. Není žádným tajemstvím, že starý systém ří­zení po sobě zanechal neutěšenou situaci v kvalifikační struktuře hospodářských a tech­nických pracovníků. Proto bude nezbytné spo­lu s novým systémem řízení změnit i některé zastaralé metody v rozmísťování kádrů. Ne­zbytné bude i to, aby se v průběhu zavádění nového systému řízen! podstatně změnilo i eko­nomické myšleni celé naší společnosti. Nebude (Dokončení na straně 29) z obsahu 6 4 V Buzuluku byla osmá Jedeme nečasem 7 Výcvik na cvičné stolici K 1 8 Osm titulů 10 Zajímavosti saisony 1904 14 Hlavou proti zdi 16 Kaleidoskop SM 18 O vozidlech na našem trhu 23 Radíme si 24 Motorismus za velkou louží 27 Z+H 28 Máte slovo 31 Služba motoristům vychází čtrnáctidenně. Za rok vyjde 26 čísel. Vydává Svaz pro spolupráci s armádou ve Vydavatelství časopisů MNO, Vladislavova 26, Praha 1, Nové Město. Redakce: Praha 2, Lublaňská 57. Hlavní redaktor: tož. J. Hausman, tel. 223-716. zástupce hlavního redaktora: Adolf Kuba, tel. 258-981. sport: M. Ebr - 223-715 technika: inž. J. Poliafek, inž. J. Schmid, Fr. Šmolka - 223-992. turistika: J. Šmíd — 258-981 Máte slovo: A. Tůma — 223-715 Administrace: Vladislavova 26, Praha 1, tel. 237646-48-49. Předplatné na čtvrt roku 13 Kčs, jednotlivé číslo 2 Kčs. Obrázkový materiál a ruko­pisy se nevracejí. Rozšiřuje PNS. Tiskne Naše vojsko, tiskárna, n. p. Praha, obálky Polygrafie, závod 02, Praha-Smíchov. A-23*41460 mm motiDru ROČNÍK ČÍSLO 19 1 {447} i2/1/1965

Next