Svět Motorů, leden-červen 1966 (XX/1-13)

1966-01-01 / No. 1

Koncern září, kdy bylo nestálé počasí, věnovaly se velké štáby ladění motorů, diskusím o přesném tla­ku v pneumatikách, rozjížďkám a zkouškám brzd a brzdících padáků, jejichž účinnost často rozhodne, zda řidič vyleze z rekordního vozidla sám, či zda jej vyzvednou na nosítkách do ambulančního vozu. Bohatá rekordní úroda v Bonneville začala 23. zá­ří, kdy řidič Bobby Tatroe na raketovém vozidle Wingfoot Express, jež patří Walteru Arfonsovi, pro­jel jednu míli s letmým startem v rekordní průměr­né rychlosti 398,372 km/h. Na konci měřeného mí­lového úseku dosáhl rychlosti 804,500 km/h. Překo­nal tak rekord M. Thompsona (Pontiac) z r. 1962. Bylo to poprvé, kdy bylo použito na Arfonsově vo­zidle všech 15 raket. Výkon vyvolal optimistickou vlnu, že tento vůz dosáhne v brzké době rychlosti přes 1200 km/h. Bohužel to byl jenom sen, který se, jak dále uvedu, neuskutečnil. Craig Breedlove byl začátkem října připraven pře­konat se svým vozem Spirit of America Sonic I re­kord Artura Arfonze z r. 1964 — 862,697 km/h. Arfons vytvořil tento rekord s vozem Green Monster, který je poháněn tryskovým motorem. Breedlove projel tratí třikrát při průměrné rychlosti 833,462, 827,062 a 830.244 km h, ale nepoužil přitom přídavného vstři­kování paliva do trysky motoru. Při posledním po­kusu zpozoroval, že má vůz vibrace a nedrží dobře stopu. Mechanici otevřeli aerodynamické kryty a zjistili, že vnitřní části, hlavně žebra a výztuhy, byly posunuty. Celý podvozek potřeboval zesílit a zlepšit svary v kritických bodech. Opravy trvaly dva dny a 14. října znovu Breedlove odstartoval. Dosáhl rychlosti 859,206 km/h. Snad vinou silného bočního větru se přední část krytu vozidla promáčkla a po­vrch karosérie byl zvlněn. Následovaly opět opravy a o pět dní později, při další rekordní jízdě, byl Breedlove jednou nohou v hrobě. Při rychlosti přes 950 km/h se odlehčil předek jeho vozidla, vůz „utekl“ ze stanoveného směru, ale díky brzdám a brzdícímu padáku zastavil asi 400 m od dráhy, pouze však 30 m od malého jezera, plného vody. V tomto jezeře skončil Breedlove svou pokusnou jízdu v r. 1965, při níž se téměř utopil. Při této jízdě již používal vstřikování paliva do trysek motoru. Breedlovovi vyvstaly dva velké problémy. První byl, jaké Úpravy udělat, aby přední řídící kola zůstala na zemi, a druhý, jak tyto úpravy vyřešit ve třech dnech, které mu zbývaly k pokusům", nebot další týden byl již rezervován pro jízdy raketového vozu Wingfoot Express Waltera Arfonse, který již nedočkavě čekal. Proto Breedlove vyzval Waltera, aby ihned zahájil pokusy, nebot úprava jeho vozu bude vyžadovat zásahu aerodynamických odborníků z le­teckého průmyslu. Dne 20. října se usadil Bobby Tatroe do Arfon­­sova Wingfoot Expressu, začal pálit rakety a dosáhl rychlosti 705,787 km/h. Bohužel v okamžiku, kdy vyjel do měřeného úseku jedné míle, dvě rakety se uvolnily, jedna z nich vypálila opačným směrem, vypukl požár, který zničil vedení elektrické instala­ce, povrch karosérie a část požární stěny, oddělující řidiče od motoru. Tatroe, který pozoroval rychlo­měr ukazující 770 km/h, neměl potuchy, že vůz hořel a zastavil pouze s jedním padákem a pomocí kotou­čových brzd, neboť dva hlavní padáky či jejich šňůry shořely. Při'prohlídce vozu technici zjistili, že části podvozku byly ohněm vážně poškozeny a opra­vy potrvají několik dní. Bratří Summersové, rovněž nedočkavě čekající, mohli tedy přijet na start. Ladění jejich čtyř motorů Chrysler trvalo celkem 4 dny. Dne 24. října si sedl Bobby Summers do vozidla Goldenrod, které dva­krát projelo měřeným úsekem jedné míle při prů­měrné rychlosti 617,790 km/h. Tím se Summers znač­ně přiblížil oficiálnímu světovému rekordu D. Camp­­bella, který je 648,587 km/h. Při své jedné jízdě Summers skutečně projel měřeným úsekem rychlostí 651,797 km/h. Byl si jist, že příštího dne Campbellův rekord překoná. Ale . . . Při obvyklé prohlídce vozu zjistil, že ozubené kolo převodové skříně je poškozeno a rovněž ložisko v jednom kole vozu je vadné. Celá převodová skříň byla vyrobena speciálně pro rekordní vůz v dílně, vzdálené přes 1000 km. Dostal se do časové tísně jako jeho před­chůdci a rozhodl se upustit od dalších rekordních jízd. Situace se vyvinula podivuhodně. Všechna tři re­kordní vozidla — Summersovo, Bredlovovo i Arfonso­­vo — byla na špalcích v pojízdných dílnách. Telefony začaly drnčet, vzdálená dílna začala pracovat a nová převodovka začala spatřovat světlo světa. Koncem října přišly deště a nálada klesla pod normál. Začátkem listopadu solné jezero vyschlo a dne 2. listopadu postavil Breedlove s upraveným vozem Spirit of America Sonic I nový pozemní ry­chlostní rekord průměrnou rychlostí 893,199 km/h. Překonal rekord Artura Arfonse, který dosáhl o 32,95 km/h nižší rychlosti. Při prvé jízdě dosáhl Breedlove rychlosti 859,820 km/h, na zpáteční cestě 911,327 km/h. že Během oslav nového rekordmana se téměř zapomnělo, jeden muž stál po celou dobu rekordních pokusů skromně v pozadí a jen čekal. Dočkal se. Tím mužem byl Art Arfons, jehož rok starý Green Monster byl připraven. S naprostou důvěrou nastartoval tryskový motor a při prvním pokusu dosáhl rychlosti 926,333 km/h a při zpáteční cestě 929,014 km/h, což znamenalo prů­měr 927,673 km/h a nový rekord. Kilometrovou vzdálenost zdolal průměrnou rychlostí 930,032 km/h. To bylo 7. listopadu. Ale ani on nebyl bez potíži. Na zpáteční cestě, právě v okamžiku, kdy ukončoval měřený úsek, praskla pravá zadní pneumatika jeho rekordního vozu. Exploze pneuma­tiky ohnula rám a nápravu a zničila i pedálový mecha­nismus. V důsledku toho odbočil vůz z dráhy, narazil na ocelový patník, o nějž se utrhlo kolo. Vůz dostal smyk a zastavil se až u jezera, u něhož se dvakrát předtím pro­slavil Breedlove. Ale konec konců, nový rekord byl po­staven a Art byl v pořádku. Ihned odejel domů, do Akro­­nu, kde o dva dny později porodila jeho žena třetí dítě. Po Arfonsově defektu byly všechny čtyři rekordní vozy neschopné provozu a zdálo se, že je na čase zabalit kufry a odjet domů. 11. listopadu však B. Summers radostně oznámil, že jeho vůz je opra­ven a vše je v pořádku. Nastartoval motory a projel míli rychlostí 643,902 km/h (kilometr při průměrné rychlosti 651,089). Když se točil pro zpáteční cestu — vše musí být dokončeno v 60 minutách — jeho me­chanici zpozorovali, že ložiska v zadních kolech jsou horká. Přes noc demontovali vůz, prohlédli sou­částky a nezjistili žádný defekt, který by. mohl ovlivnit vysokou teplotu ložisek. Proto již druhý den Bobby Summers přinesl absolutní světový rych­lostní rekord do Spojených států. Ten den měl Sum­mers štěstí. Při prvním útoku projel jeho Goldenrod míli rychlostí 667,255 km/h, při zpáteční cestě 653,105 km/h, což znamená průměr 658,526 km/h. Poslední Američan, který rekord držel, byl v r. 1928 Ray Keech. Povrch dráhy byl v dobrém stavu, Breedlovův vůz byl již upraven, aby přední kola byla v neustálém styku se zemí a tak 15. listopadu postavil Craig Breedlove rekord, či vlastně stal se již po třetí ve svém životě nejrychlejším mužem na zemi rychlostí 966,367 km/h pro jednu letmou míli a rychlostí 966,753 km/h na 1 letmý km. Raketový vůz Wingfoot Express. A Green Monster Arta Arfonse má 17 000 k. A Soupeř D. Campbella Robert Summers s vozem Gol­­denrod. ▼ t SVĚT MOTORÜ 1 3

Next