Svĕt Práce, leden-červen 1953 (III/1-26)

1953-01-01 / No. 1

DÍVÁME SE KOLEM SEBE DO PÁTÉHO ROKU (Dokončení se sir. 1.) sledného uplatnění sovětských zkušeností. Dává plné mož­nosti k rozvinutí iniciativy pracovníků, k odkrývání všech reserv ve výrobě a zlepšování organisace práce. Plán Je podložen bilancemi a technicko-hospodářskými normami. To však samo o sobě neznamená, že jeho splnění bude snadné. Pouze vystupňovaným pracovním úsilím všech členů Revo­lučního odborového hnutí, vedoucích hospodářských pra­covníků, techniků, mistrů a všech dělníků budou úkoly splněny a překročeny. Naše odborové organisace zůstaly mnoho dlužny tech­nikům a mistrům, a proto také naši technici a mistři zů­stávají mnoho dlužni naší výrobě. Tento stav je třeba směnit. Závodní a dílenské rady musí svou každodenní pra­cí prokazovat, že problémy výroby stojí v popředí jejich zájmu a pozornosti. Povedou-li tímto směrem správně tech­niky a mistry, budou-li- je všestranně podporovat, pak bude možno odstranit mnohé z dosavadních nedostatků. Vytvořme takový stav, aby se zejména mistři postavili do čela socialistického soutěžení a podporováni odborovými organisacemi a jejími funkcionáři naplno rozvinuli svou organisátorskou a řídící roli ve výrobě. Máme reálné možnosti plán pátého roku pětiletky splnit a překročit. Musíme však lépe pracovat než dosud, zvyšo­vat produktivitu práce a snižovat vlastní náklady výroby. Posilovat pracovní kázeň, dodržovat stanovené výrobní postupy, aby bylo dosaženo výroby vzorné jakosti a pro­cento zmetků sníženo na nejmenší míru. To všechno sou­visí s problémem dodržování státní a pracovní discipliny, jejíž všestranné upevnění se stává jednou z našich nej­důležitějších a nejzávažnějších povinností. Ö významu státní a pracovní discipliny hovořil na celostátní konferen­ci soudruh Klement Gottwald. Nejen komunisté, ale i všichni odboráři si musí vzít jeho poučení k srdci, denně posilovat státní a pracovní disciplinu na všech úsecích hos­podářství, neboť v tom je klíč k novým úspěchům v na­šem hospodářství. Velké, ale radostné úkoly máme před sebou. Nepromar­­něme dne ani hodiny, abychom je co nejlépe a nejčest­něji splnili a dovršili tak první Gottwaldovu pětiletku v je­jím závěrečném roce novými velkými výsledky, jež znovu prokáží nadřazenost socialistického výrobního řádu nad kapitalistickým. Pod vedením Komunistické strany Československa v čele s presidentem republiky soudruhem Klementem Gottwal­dem a pevně sdruženi v jednotném Revolučním odborovém hnuti do boje za nová vítězství v posledním roce pětiletky, do boje za mír, demokracii a socialismus! ČLOVĚK, POKLAD NEJDRAŽŠÍ Mluvíme-li o úrazech, máme obvykle na očích případy, které se staly při veřejné dopravě na ulicích měst nebo na silnicích; neuvědomujeme si však, že ještě větší procento úrazů tvoří pracovní úrazy. V našich továrnách, dolech, na stavbách i v železniční dopravě dochází denně ke stovkám úrazů, často i smrtel­ných. Bohužel velké Jejich procento je za­viněno nedbalostí lidí, kteří k úrazu přišli. Dosti Často však na případu má vinu i ve­dení závodu a všechny odpovědné složky v závodě tím, že nedbají o všechna opatře­ní ke zvýšeni bezpečnosti práce. Statistika úrazů v některých odvětvích, na příklad v těžkém strojírenství, měla v poslední době vzestupnou tendenci. Také v našem stavebnictví do­cházelo k mnoha úrazům, které nasvědčovaly, že péče o bezpečnost pracujících není na výši. Na příklad na stave­ništi Nové hutě Klementa Gottwalda v Kunčicích nebylo takřka dne, aby zde nedošlo k lehkému nebo těžšímu úra­zu, zvláště při závodní dopravě. Proto také závodní časo­pis „Den“ bil na poplach a žádal, aby na staveništi byla zpřísněna všechna bezpečnostní opatření. Nejde však jen o to, vytvořit v závodech všechny technické předpoklady, které by bránily úrazům; je třeba také organisovat péči o zraněné a celou závodní zdravotní službu zaměřit tak, aby následky úrazu nebyly tragické, aby bylo zraněnému rychle pomoženo. Vždyť mnohdy na příklad rychlou trans­­fusí krve lze zachránit lidský život. V oddíle nového usnesení straiiy a vlády o opatřeních k dalšímu rozvoji našeho zdravotnictví, kde se mluví o preventivní a léčebné péči, se přímo ukládá, aby orgány zdravotní správy v součinnosti se správami závodů a orgá­ny ROH v závodech provedly opatření ke zvýšení bezpeč­nosti práce a snížení úrazovosti při práci i v dopravě. Ze­jména mají zajistit, aby byly řádně plněny povinnosti ulo­žené závodům ke zvýšení bezpečnosti práce, aby se úrazy a jejich příčiny projednávaly za přítomnosti orgánů ROH a orgánů zdravotní služby. Dále usnesení strany a vlády určuje projednávat všechny smrtelné úrazy a jejich pří­činy v kolegiích příslušných ministerstev. Do 30. dubna 1953 bude vypracován plán opatření k tomu, aby bylo mož­no zavést organisovanou péči o zraněné (traumatologická služba) a jejich doléčování; od 30. června se tato služba zavede především do závodů s Vysokou úrazovostí. Kapitalistům nezáleželo na ztrátě jedné pracovní síly. Proto opatření k bezpečnosti práce bývala prováděna ne­dbale a nebezpečí úrazu bylo toho přímým důsledkem. Ve společnosti budující socialismus má však každý život ne­smírnou cenu. Proto je potřebí, abychom ď na úseku bez­pečnosti práce učinili všechno, co je v našich silách. Jan Ev. Sedláček JÍDELNÍ LÍSTKY BEZ HLAVOLAMŮ Naše kuchařské názvosloví trpí zastaralými a dnes už těžko srozumitelnými názvy z dob dávno minulých, kdy jídla dostávala různá módní jména buď podle toho, kdo je po prvé připravil, anebo na počest které „veličiny“ — ať už ze světa politického nebo uměleckého — byly předkládány k snědku. Nejtíži­věji se to projevovalo až dosud na našich jídelních lístcích, které byly právem veřej­ností kritisovány, že nejsou srozumitelné, že přinášejí rébusy a hádanky místo jas­ného označení jídla. Aby si už návštěvnici našich hostinců, restaurací, hotelů a jídelen nemusili lámat hlavu při čtení jídelního lístku, zavádí mi­nisterstvo vnitřního obchodu, pod jehož pravomoc spadají státní hostince a restaurace, ráznou úpravu názvů před­kládaných jídel. Ve spolupráci s terminologickým odděle­ním Ústavu pro jazyk český Čs. akademie věd byly po­češtěny nevyhovující názvy a zároveň byl celý jídelní lís­tek propracován i po stránce pravopisné a mluvnické, aby se už v něm nevyskytovaly jazykové chyby, jež nedělaly čest podnikům jinak vzorným. Počeštění se projevilo jed­nak nahrazením cizích názvů českým pojmenováním, jed­nak zčeštěním pravopisu ponechaných slov cizích, která zdomácněla a jsou nám všem srozumitelná. Přitom nebyly tvořeny nové výrazy, což byla cesta trnitá a nebezpečná, nýbrž název byl sestaven z dosavadních slov běžně užíva­ných. Tak místo polévky minestra budeme číst hovězí po­lévka s kapustou a rýži, místo bouillon hovězí vývar. A bu­­deme-li si chtít pochutnat na nějakém znamenitém masi­tém chodu, nebudeme si už objednávat toumedos á 1’Ope­­ra, nýbrž řezy ze svíčkové v omeletě. Přestanou nám být záhadné gratinované tomaty; poněvadž na jídelním lístku se setkáme místo toho se zapékanými rajčaty se sýrem, což je jistě pro každého zcela srozumitelné. Jistě si rádi podle své chuti vybereme i jiná jídla, jako pečený lilek s rajčaty, smažené bramborové lupínky nebo jen smažené brambůrky, kuře v kelímku a nakonec si třeba poručíme zmrzlinový pohár s ovocem. Na nově upraveném jídelním lístku setkáme se vždy s názvem, který v nás vyvolá správ­nou představu, takže se už nebudeme musit v rozpacích ohlížet po jídlonoši, aby nám poskytl radu a pomoc při čteni jídelního lístku. Nové názvy, vytlačující nevhodné a zastaralé cizí vý­razy, byť i povahy mezinárodní, byly vybrány tak, aby vy­hovovaly věcně odborníkům, zejména kuchařům, a jazyko­vě požadavkům správnosti a srozumitelnosti. Tato snaha přinesla dobré výsledky, jak je patrné z toho, že nově upravené názvy se hladce ujímají v našich restauracích, hotelích i jídelnách. Dr Karel Sochor OBCHOD LEPŠÍ A POCTIVĚJŠÍ Na první celostátní konferenci ROH-Svazu zaměstnan­ců státního obchodu oznámil ministr Fr. Krajčír, že v nej­­bližších dnech se bude projednávat společný návrh minis­terstva vnitřního obchodu, ministerstva vnitra a Ústřední M________ rady odborů o organisování občanské kon­troly obchodní sítě i závodů společného stravování. Proč k těmto občanským kon­trolám dochází ? Chceme, aby náš obchod byl lepší a poctivější než kapitalistický, aby skutečně sloužil naší pracující veřej­nosti. Máme poctivé pracovníky v obcho­dě. Je však také smutně známou skuteč­ností, že nepoctiví prodavači i prodavačky se stále snaží šidit spotřebitele na váze a míře, že mu špatně účtují ceny, různé nedostatkové zboží schovávají pod pultem pro své známé a příbuzné. Často také prodavači nesprávně informují veřejnost. A čím je to leckdy zaviněno? Pohodlností a nezájmem. Není řídkým zjevem, že v sobotu v poledne se nedostane v prodejně rohlík nebo chléb. A prodavačka jen klidně •pokrčí rameny: „To víte, víc nevyrobili.“ Při bližším pát­rání pak shledáte, že si objednala jen málo zboží, že měla pečivo vyprodané již v devět hodin dopoledne a nesna­žila se další zboží přiobjednat. Jindy se v prodejně ne­starají o jakost zboží, nedodržují přejímací podmínky, nevracejí zmetky a tak spotřebitel dostane špatné zboží. Chystaná občanská kontrola má právě pomoci všem po­ctivým pracovníkům v obchodě bojovat proti lajdákům a nepoctivcům, kteří poškozuji socialistický obchod. Její čle­nové budou voleni na schůzích závodních skupin ROH v závodech a jejími členy budou i pracovnice z výborů žen při národních výborech. Funkce to budou čestné. Ne­bude však jen věcí orgánů státní obchodní inspekce a občanské kontroly zasahovat proti nedostatkům a usilo­vat o zlepšení služeb spotřebiteli. Je v zájmu každého spo­třebitele, aby závady odhaloval a pomáhal náš socialistic­ký obchod důsledně zlepšovat, nikoliv aby po straně jen huboval a sám pro zlepšení nic neučinil. Jarmila Křečková pak na adresy takových bulačů docházejí od děti, manže­lek a příbuzných, dovedou na bulače působit tak, že své prohřešky nejen odstraní, ale mnohonásobně odčiní prací přes čas a v neděli. Není ojedinělý případ, že spolupráce redaktora závodního rozhlasu s redaktory místních rozhla­sů v obcích, odkud zaměstnanci přijíždějí do zaměBtnání, přispěla k úspěchům socialistického soutěžení a k včasnému splnění plánovaných úkolů. Redaktor závodního rozhlasu prostě poslal opis relace, ve které popularisoval úspěchy některého zaměstnance, do obce jeho bydliště, kde ji pak místní rozhlas zařadil do svého programu. V poslední době se objevuji případy, v nichž i rozhlasy na železničních stanicích plní dobře úkoly agitátorů, jako na příklad na Wilsonově nádraží v Praze. Mlčí však stále ještě nádražní rozhlas v Ostravě. Mohl by vykonat hodně užitečné práce mezi brigádníky, kteří denně přijíždějí do Ostravy, poradit jim v prvních okamžicích bezradnosti a podobně. Při příjezdu by je měl přivítat jako obětavé bo­jovníky za socialismus a mír a při odjezdu jim zase podě­kovat za dobrou práci. Ostravský rozhlas se však stále drží hesla „Mlčeti zlato..." > Hlavní příčinou nedostatků v rozhlasové práci v obcích a v závodech je malá podpora rozhlasových pracovníků funkcionáři závodních odborových skupin a národních vý­borů, kteří si obyčejně vzpomenou na rozhlas jen tehdy, potřebují-li „vybubnovať* nějakou vyhlášku nebo sezvat lidi na schůzi. Neplánují se akce a události, kterým je tře­ba věnovat obzvlášť velkou pozornost, a závodní i místní rozhlasy pak většinou nezobrazují plně a věrně život zá­vodu nebo obce, nemluví o úspěších a obětavé práci lidí, kteří tu pracují a žijí. Bylo by proto jistě už na čase, aby si závodní organisace strany, odbory a mládež, stejně jako vedení závodů uvědomily význam a důležitost rozhlasové­ho zařízení a staraly se o jeho dobré využívání. Jen tak se z něho stane opravdu účinný prostředek politické vý­chovy lidu. Antonín Bradáč POŠTA ZLEPŠUJE SVÉ SLUŽBY V roce 1952 slavil pražský telefon své sedmdesáté jubileum. Ze soukromého podniku v prvních deseti letech svého trváni se rozrostl v nezbytného pomocníka našeho hospodářství. Pražský telefon udělal dva velké skoky . vpřed. První po roce 1918, kdy se Praha stala hlavním městem samostatného státu, druhý, ještě větší, po roce 1945, kdy se uaše hospodářství začalo organisovat na nových základech. S přestavbou a výstav­bou Prahy úzce souvisí i generální plán přestavby telefonní sítě. Kdo žije v Praze, ten dobře ví, jak je pražská síť přetížena. První pomoc přišla právě koncem roku 1952, kdy se některé části Prahy dostaly do milionové telefonní soustavy. Byly to právě nejpřetíže­nější čtvrtě. Nové uspořádání odstraňuje dva nedostatky: přetížení sítě hovory, ale i nedostatek vedení pro nové účastnické stanice. Přepojení bylo provedeno v noci na 26. prosince a proběhlo zcela hladce. Proti rozšíření sítě po roce 1918 tu byl jeden významný rozdíl: tehdy budo­vala pražskou telefonní síť berlínská firma Siemens & Hal­­ske, nyní ji budovala naše Tesla. Je to značně zlepšená konstrukce, nějmodernější ve střední Evropě — a nepotře­bujeme k ní jedinou zahraniční licenci! Další zlepšeni poštovních služeb nastává hned Novým rokem. V Praze a ve všech krajských městech se zavádějí dvě doručovací pochůzky, takže i pošta, která dojde po­zději, bude doručena ještě v den, kdy došla. Aby se zrych­lilo poštovní spojení, zavádí se letecká doprava. Linka po­vede z Plzně až do Košic oběma směry a bude sloužit k do­pravě nejen listovních zásilek, ale také menších strojních součástek, na něž se někde čeká, plánů, léků a podobně. Proto se také zavádí nový druh zásilek „letecký a pilný balík". Doposud byl pilný balík jen rychleji dopravován (a někdy ani to ne), ale doručován byl jako jiné balíky. Nyní bude doručován zvláštním poslem. Tyto balíky budou dopravovány nejrychlejšími dopravními prostředky, pře­devším letadly; z míst, kde není letecké spojení, půjdou rychlíky na nejbližší letiště. Za tyto balíky se bude vybírat jednotný poplatek (bez pásem). Aby se zlepšených služeb mohlo plně využít zvláště v Praze, žádá pošta všechny, kdo adresují jakékoliv zásilky do Prahy, aby neužívali při označování Čtvrtí Číslic, ale jmen (Praha-Vinohrady atd.). Nové rozdělení Prahy, označované arabskými číslicemi, je často odlišné od číslic římských, a to právě působí největší svízele a zdržuje rychlé doručování. Dnes se musí taková zásilka luštit, protože na př. Praha HI je Malá strana, Praha 3 je Karlín. Pamatujte na to, pišete-li do Prahy. Pomůžete poště v její snaze sloužit lépe a rychleji. Dalibor Janek NAŠIM PŘEDPLATITELŮM V tomto čísle naleznete vplatní lístek k zaplacení před­platného na období od 1. ledna 1953. Na vplatním lístku uveďte laskavě svou adresu přesně tak, jak je napsána na adresní pásce vaší zásilky. Usnadníte nám práci. Děkujeme. Administrace |jp|) SVET PRACE SÍLA MLUVENÉHO SLOVA Snad nikde na světě nejsou tak početné a tak rozšířené závodní a místní rozhlasy, jako u nás. Rozhlasová zařízení jsou v továrnách i v úřadech, ve městech i na vesnicích. Najdeme je ve školách, na nádražích, zkrátka, setkáme se s nimi všude. Pohříchu však nedovede­me tohoto mocného nástroje propagace a agitace náležitě využít, i když okolo závod­ních a místních rozhlasů je pochopitelně mnoho krásných událostí a radostných zku­šeností. Na příklad v ostravském dole „Ge­nerál Jeremenko“ se velmi dobře uplatňuje spolupráce s místními rozhlasy. Zprávy o nenapravitelných bulačích posílá závod­ní rozhlas místním národním výborům těch obcí, odkud do Ostravy brigádníci-bulači přišli. A místní rozhlasy je pak zařazuji do svých pořadů. Dopisy, které NÁCVIK ŘEDITELOVA REFERÁTU M • * • příčiny, o neplníme-li pian. jsou pro to tyto objektivní • • • Kreslil V Reichmann - I. I.

Next