Svět Sovětů, leden-červen 1959 (XXII/1-26)

1959-01-01 / No. 1

TEN OBRÁZEK už dávno není nový: do novoroční noci padá sníh, hoch kráčí к znavenému stařečkovi po něžně nadýchaných závějích. Ten obrázek má svoje oprávnění rok tuhletu noc nikdy nepřečká, a přece tentokrát už možné není představit si ho jako stařečka. Po řadě let, té nedozírné řadě, v rozpuku éry přemožení hvězd, připadat bude lidem zas tak mladě jak stromek, který právě začal kvést. A vším jim bude blízký tak a nový, vším, co kdo dokázal v něm vytvořit: co řekla strana rozvážnými slovy, co vybudoval prací dělný lid, čím věda, která к budoucnosti vzlétla, dovedla celý život přetvářet — a hlavně ocelovou vločkou světla, tou hvězdou, která oblétává svět. Přeloíila O. Mašková VSTŘÍC NOVÉMU ROKU К zahájeni celoroční akce Svazu československo-sovdtského přátelství „Sovětská Litva, Lotyš­sko a Estonsko“ napsal pro čtenáře Světa sovětů známý sovětský spisovatel a předseda rady ministrů Lotyšské SSR Vilis Lacis vstupní článek o dalších perspektivách sovětského života. Rok 1958 se chýlí ke konci. Všude se lidé připravují к radostnému svátku no­vého roku. Večer začínají lidové veselice kolem zářivých světel novoročních strom­ků ; nad svátečními stoly zazvoní čiše s jiskřivým vínem. A samozřejmě, že první přípitek, který sovětští lidé toho posled­ního večera v roce pronesou, bude patřit odcházejícímu, avšak nádhernému staré­mu roku. Rok 1958 si zasluhuje, aby se na něj vzpomnělo dobrým slovem. Byl to rok velikého naplnění, rok vynikajících úspě­chů Sovětského svazu ve vnitřní i zahra­niční politice, rok úspěšného postupu naší země ke komunismu. V uplynulém roce byly pro sovětský lid bojovým- programem vznešené úkoly, vy­tyčené XX. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu. Pracující měst a ven­kova chápou, že na úspěšném splnění to­hoto programu závisí další vzestup národ­ního hospodářství země, růst materiálního zabezpečení i kulturní úrovně lidu. Y bratrské rodině sovětských národů úspěšně kráčejí cestou výstavby komunis­tické společnosti i národy Pobaltských so­větských socialistických republik — Li­­tevské, Lotyšské a Estonské SSR. Pracu­jící těchto republik později než ostatní — teprve roku 1940 — svrhli kapitalistické otroctví a vzali moc do svých rukou. I za tento krátký časový úsek dobyli společně s ostatními národy naší země světově his­torického vítězství nad německo-fašistic­­kým uchvatitelem a dosáhli velkých úspěchů v rozvoji národního hospodářství i kultury. Stejně jako celá sovětská země vstupuji i národy Pobaltských sovětských republik do nového roku 1959 v plném rozkvětu sil. Sovětská Litva, například, splnila před stanoveným termínem desetiměsíční plán průmyslové výroby. Neméně úspěšně pra­covali i litevští zemědělci. Rovněž před stanovenou lhůtou splnili plán dodávek mléka a masa. Produkce masa na 100 hek­tarů užitkové zemědělské půdy vzrostla o 37 procent. Pracující sovětského Lotyšska splnili devítiměsíční plán průmyslu již 20. září a mnoho výrobků vyrobili nad plán. Lo­tyšská SSR zaujímá nyní ve výrobě elek­trických vlaků a automatických telefon­ních stanic první, a ve výrobě elektrického zařízení druhé místo mezi svazovými re­publikami. Zároveň s rozvojem průmyslu rychle stoupá zemědělská produkce sovětského Lotyšska. V minulém roce kolchozníci a pracovníci sovchozů s úspěchem soutěžili se zemědělci bratrského Estonska, což se projevilo značným vzrůstem produkce masa a mléka v obou republikách. Lotyšští a estonští zemědělci se pyšní tím, že v pro­dukci mléka na osobu již značně přede­hnali Spojené státy americké. O výsled­cích práce estonského lidu v průmyslu stačí poznamenat, že v sovětském Eston­sku se od roku 1940 zvýšila úroveň prů­myslové výroby více jak osmkrát. Nyní se v Estonsku staví pobaltská GRES — nej­větší tepelná elektrárna na břidlici na světě. Sovětští lidé uvítali s vlasteneckým nad­šením rozhodnutí zářijového pléna ústřed­ního výboru KSSS o svolání XXI. sjezdu strany. V závodech, kolchozech i sovcho­­zech, v laboratořích — všude se studují teze projevu soudruha N. S. Chruščova ke sjezdu, všude se projednává velkolepý program návrhu nového sedmiletého plánu rozvoje SSSR na léta 1959 — 1965. Stejně grandiózní, jako byla Říjnová revoluce, jsou i její výsledky, její dílo. Nový sedmiletý plán předvídá další mo­hutný rozvoj národního hospodářství země, zejména růst těžkého průmyslu, což zajistí značné zvýšení materiální a kulturní úrovně všeho sovětského lidu. Splněním tohoto plánu učiní i Pobaltské sovětské republiky mohutný krok vpřed ve výstav­bě komunismu. Nadcházející sjezd strany v novém roce 1959 je pro všechen sovětský lid vel­kou historickou událostí. Proto pracující neustále rozvíjejí socialistické soutěžení, aby tuto událost přivítali novými pracov­ními úspěchy. Sovětští lidé chtějí pracovat v míru, a proto budou v novém roce 1959 usilovat o to, aby je žádná provokace nepřátel, žádné výmysly podněcovatelů války ne­mohly odvrátit od této mírové práce. Budou usilovat o to, aby se všechny zá­keřné intriky imperialistů roztříštily o ne­ústupnou sílu socialistického tábora, aby se lidé dobré vůle ve všech zemích ještě těsněji semkli a odrazili všechny výpady nepřátel míru, aby se neustále upevňo­valo bratrské přátelství a solidárnost všech mírumilovných národů. VILIS LACIS SERGEJ ORLOV

Next