Svoboda, leden 1971 (LXXX/1-25)

1971-01-13 / No. 10

Z projevu prvního tajemníka ÚV KSČ soudruha Gustáva Husáka fPokračováni ze str. l.J mezinárodní politiky. Už dnes může­me říci, že naše setkáni utuží vzá­jemné vztahy mezi našimi stranami a státy a přispěje к posílení socialistic­kého tábora. Přátelské vztahy mezi národy Čes­koslovenska a Bulharska jsou dávné a tradiční, do nové etapy se dostaly úzkou spoluprací našich komunistic­kých stran, které v Československu ! v Bulharsku bojovaly za vítězství dělnické třídy a pracujícího lidu, za vítězství socialismu. Českoslovenští komunisté a všichni pokrokoví lidé v naši zemi si vysoce váží velkého sy­na bulharského lidu Jiřího Dimitrova, který byl příkladem statečnosti a od­vahy v boji proti fašismu, za pokrok a lepší rozkvět a který byl jedním Z nejvýznamnějších představitelů svě­tového komunistického hnutí. Vítězství Sovětského svazu nad fa­šismem a osvobození našich zemí otevřelo Československu i Bulharsku nejen cestu к národní svobodě, ale vytvořilo také jxidmínky, aby pod ve­dením dělnické třídy a komunistické strany dovedl pracující lid do konce boj proti vlastním vykořisťovatelům a převzal moc do svých rukou. Tím vznikly pro rozvoj naší bratrské spo­lupráce kvalitativně zcela nové, mno­hem příznivější podmínky než předtím. Československo-bulharské styky se pevně opírají o zásady spojenectví, upřímného přátelství a proletářského tntérnacionalismu a vyznačují se plodnou spoluprací v mnoha oblas­tech společenského života. Z těchto zásad vycházela už první spojenecká smlouva, kterou podepsaii v roce 1948 soudruzi Klement Gottwald a Jiří Di­mitrov. Tyto zásady jsou zakotveny I v nové smlouvě o přátelství a spo­lupráci a vzájemné pomoci, kterou jsme podepsaii při návštěvě bulhar­ské stranické a vládní delegace ve­dené soudruhem Živkovem v Praze v dubnu 1968. Soudruh Husák potom konstatoval, že vzájemné styky mezi ČSSR a BLR jsou rok od roku intenzivnější, obou­stranně prospěšné a přispívají к roz­voji národního hospodářství obou ze­mí, a pokračoval: »Významnou součás­tí československo-bulharských vztahů Je spolupráce ve vědeckotechnické oblasti, která přinesla už mnohé po­zitivní výsledky. Máme možnosti pro­hloubit a zdokonalit i tuto oblast.« Dále rozebral politickou situaci v ČSSR, hovořil o prosincovém zasedá­ní ÜV KSČ a pokračoval: »V roce 1970 se podařilo výrazně uklidnit stav na­šeho hospodářství. Hospodářské vý­sledky roku 1970 potvrdily správnost tehdejší orientace naši hospodářské politiky. V podstatě byly splněny plá­nované úkoly, čímž se vytvořily pod­mínky pro dodržování základních cílů a záměrů rozvoje hospodářství i v ro­ce 1971. Naše národní hospodářství dosahuje opět vyšší dynamičnosti vý­roby, produktivity práce a obratu za­hraničního obchodu. Máme к dispozi­ci více průmyslových výrobků a sta­vebních prací, než se plánovalo. Sta­bilizoval se růst příjmů obyvatelstva a maloobchodního obratu, do určité míry jsme vnesli pořádek do investič­ní výstavby. Růstu výroby jsme dosáh­li díky růstu produktivity práce a v ekonomice se začal více uplatňovat centrální plán. Podařilo se tedy vy­řešit politicky nejcitlivější místa. Největším kladem dosažených vý­sledků konsolidace v komunistické straně Československa, českosloven­ské společnosti, v našem hospodář­ství, při upevňování státního a spo­lečenského mechanismu a našich bra­trských vztahů se socialistickými ze­měmi je, že dnes můžeme v duchu li­nie prosincového pléna ústředního vý­boru KSČ soustředit síly a hlavní po­zornost kupředu, na řešeni úkolů rozvoje naší společnosti, na pozitivní politiku a řešení nashromážděných úkolů, a přípravu к XIV. sjezdu naší strany. Vážení soudruzi a soudružky, důležitou součástí rozhovorů mezi našimi delegacemi bylo i společné zhodnocení současné mezinárodní si­tuace. Smlouva o přátelství, spoluprá­ci a vzájemné pomoci, uzavřená v ro­ce 1955 ve Varšavě mezi evropskými socialistickými zeměmi, prošla histo­rickou prověrkou času. Spolehlivě chrání vymoženosti socialismu, suve­renitu a nezávislost svých členů, členských států Varšavské smlouvy, bojem za zachování míru si vydobyla mezinárodní autoritu. I naše republi­ka je pevným článkem socialistického společenství a účastníkem Varšavské smlouvy, jejíž poslání budeme neustá­le rozvíjet a tak upevňovat pevnou hráz proti imperialismu za zachování světového míru. Československo má také mimořádný zájem na upevňová­ní organismů socialistických států, na prohlubování vzájemné hospodářské spolupráce, na rozšiřování ekonomic­ké kooperace a specializace a na cel­kové koordinaci národohospodářských plánů členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci. V popředí našeho společného zájmu jsou i nadále problémy spojené se svoláním celoevropské konference. Vycházíme při tom ze závěrů a hod­nocení, které jsme v tomto směru ne­dávno společně přijali v Berlíně na zasedání politického poradního výbo­ru členských států. Za hlavní rys sou­časné situace v Evropě považujeme, že díky iniciativnímu a jednotnému postupu socialistických zemí v čele se Sovětským svazem si v poslední době ve vztazích mezi evropskými státy stále více razí cestu tendence směřující к uvolnění napětí a rozvo­ji spolupráce na základě vzájemné výhodnosti, že v rámci tohoto celko­vě pozitivního vývoje se vytvářejí předpoklady к řešení mnohých mezi­národních problémů v této části svě­ta. Svědčí o tom smlouvy, které uzavřel Svaz sovětských socialistic­kých republik a Polská lidová republi­ka s Německou spolkovou republikou. Tyto smlouvy, které vycházejí z uznání situace v Evropě tak, jak se vytvořila v důsledku druhé svě­tové války a poválečného vývoje, a které zakotvují současně důležité zá­sady pro vztahy mezi státy, mají vel­ký význam pro osud míru a života evropských národů. Vítáme skuteč­nost, že vláda spolkového kancléře Brandta zaujala v politice vůči evrop­ským socialistickým státům mnohem realističtější postoj než všechny před­chozí západoněmecké vlády. V sou­časné době je však třeba vynaložit všechno úsilí к normalizaci vztahů, je třeba dosáhnout i smluvních úprav vztahů mezi Německou spolkovou re­publikou a dalšími socialistickými státy včetně Německé demokratické republiky. К dalším otázkám evropské bezpeč­nosti soudruh Husák řekl: »Nedávná iniciativa finské vlády pro to nabízí celkem dobré předpoklady. Proto Československá socialistická republi­ka dala na vědomí, podobně jako jiné socialistická země, finské vládě svou ochotu zúčastnit se navrhovaných přípravných mnohostranných schů­zek v Helsinkách. Chceme také po­kračovat i v bilaterálních rozhovo­rech s některými dalšími západními státy, abychom přispěli к vytváření dalších příznivých podmínek prc svo­lání celoevropské konference. Pokud jde o Německou spolkovou republiku, máme zájem na dobrých sousedských vztazích a na odstraně­ní překážek, které se nikoli naší vi­nou nahromadily za dlouhé roky v na­šich vzájemných vztazích. To by ne­sporně přispělo nejen к postup­né normalizaci vztahů, prospěšné jak Československu, tak Německé epolko­­vé republice, ale I к upevnění míru a bezpečnosti, evropských národů. Jak známo, Československá socialistická republika je připravena a ochotna jednat s Německou spolkovou repub­likou o otázkách vzájemných vztahů. Očekáváme, že Německá spolková re­publika se při jednání s Českosloven­skem bude distancovat od zločinné hitlerovské politiky vůči Českoslo­vensku tím, že uzná neplatnost mni­chovské dohody od samého počátku se všemi z toho vyplývajícími dů­sledky. Soudruh Husák hovořil také к otáz­kám Blízkého a Středního východu a řekl, že Československo bude 1 nadá­le podporovat spravedlivý boj arab­ských národů a jejich úsilí odstranit následky izraelské agrese. V závěru řekl: »Při rozhovorech s vašimi ve­doucími stranickými a státními před­staviteli jsme oboustranně potvrdili úspěchy dosavadní vzájemné spolu­práce a přesvědčili jsme se tak, že existuje jednota a shoda ve všech zásadních otázkách výstavby socia­lismu v našich zemích. Shodujeme se 1 v hodňócení současné situace v me­zinárodním komunistickém a dělnic­kém hnutí a eoučasné mezinárodni situace. Jsem přesvědčen, že tato na­še návštěva přispěje к prohloubeni všestranné spolupráce, upevní přátel­ství a přispěje také к posíleni jed­noty rodiny socialistických zemí. Ještě jednou vás srdečně zdravím a blahopřeji к velkým úspěchům při rozvoji Bulharské lidové republiky. Ať žije Bulharská komunistická strana! Ať žije přátelství a spojenectví me­zi československým a bulharským lí­­deml Ať žije společenství socialistických států a světový mírl Z projevu prvního tajemníka ÚV BKS a předsedy rady ministrů BLR Todora Zivkova Vážený eoudruhu Husáku, vážený soudruhu Štrougale, drazí hosté z bratrského Českoslo­venska, soudružky a soudruzi, na tomto mítinku bulharsko-česko­­slovenského přátelství znovu s potě­šením vítáme jménem ústředního vý­boru Bulharské komunistické strany, vlády Bulharské lidové republiky a celého bulharského národa jako své nejdražší hosty a přátele členy stra­nické a vládní delegace Českoslo­venské socialistické republiky v če­le se soudruhem Gustávem Husákem, prvním tajemníkem ústředního vý­boru Komunistické strany Českoslo­venska a význačným činitelem čes­koslovenského a mezinárodního ko­munistického a dělnického hnutí. Vaše návštěva v Bulharské lidové republice, drazí soudruzi, Je novým výrazným projevem nerozborného přátelství, jednoty a spolupráce mezi našimi bratrskými slovanskými náro­dy. Hluboké dějinné kořeny tohoto přátelství jsou známy. Všeobecně je známa jeho staletá cesta. Vedla přes společný osud v minulosti, aby nás nyní spojila vítěznými socialistický­mi revolucemi a výstavbou socialis­mu ve velké rodině socialistického sj>olečenství. Důkazem toho je t nynější návště­va československé stranické a vládní delegace na nejvyšší úrovni. Důka­zem toho je i naše dvoustranná pro­hlubující se spolupráce. V poslední pětiletce jsme počítali s výměnou zboží v hodnotě 588 miliónů rublů. Hodnota této výměny byla však znač­ně překročena a dosáhla 760 milió­nů rublů. Podle nové dlouhodobé do­hody podepsané před dvěma dny do­sáhne objem vzájemných dodávek v období 1971—75 zhruba 1 miliardy 200 miliónů rublů. Přitom je třeba připomenout, že se plánuje značné rozšíření spolupráce v oblasti specia­lizace a kooperace výroby. Rozvíje­jí še integrační procesy ve strojíren­ství, zejména ve výrobě těžkých ná­kladních automobilů, strojů pro tabá­kový průmysl, zemědělských strojů, elektronické výpočetní a organizační techniky atd. Prohlubuje se koordina­ce plánu investiční výstavby, společ­né financování nových objektů a za­vádění nových druhů výrobků do vý­roby. Soudruh Živkov se dále zabýval otázkami bezpečnosti a mezinárodních vztahů. Řekl: »Bulharský lid a vláda Bulharské lidové republiky bezvýhradně podpo­rují oprávněný požadavek českoslo­venského lidu, aby Německá spolková republika uznala mnichovskou doho­du za neplatnou od samého začátku a se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Tak se nejen napraví pří­krá nespravedlnost, ale podnikne se i důležitý krok к vyřešení komplexu problémů, jež brání zlepšení vztahu a spolupráce mezi evropskými státy. Bohužel se však к nadějným ten­dencím v Evropě přidružují opačné tendence v jiných částech světa. Ote­vřená vojenská agrese, hrozba ozbro­jené intervence, nezákonná okupace cizfch území, organizování spiknutí a převratů jasně ukazují, že imperialis­tické síly odmítají přihlížet к vůli ná­rodů, pokoušejí se dezorientovat svě­tové veřejné mínění, přičemž využí­vají nových forem a způsobu agrese, hospodářského zotročeni a ideologic­ké diverze, a tam, kde to nepomáhá, nezdráhají se sáhnout к agresi.« V závěru soudruh Živkov řekl: »V těchto dnech a měsících oče­kává náš lid jako nejvýznamnější událost nadcházející desátý sjezd Bul­harské komunistické strany. Na sjez­du zhodnotíme naše dosavadní vý­sledky, zobecníme získané zkušenosti ze socialistické výstavby a přijmeme rozhodnuti, jak dále postupovat při výstavbě a zdokonalování socialis­tické společnosti v naší zemi. Problé­my, které projednáme, stejně Jako usneseni a dokumenty, které schvá­líme, nás oprávní к prohlášení, že desátý sjezd je událostí mimořádného významu v životě strany a lidu. Dovolte mi, abych i já ještě jednou pozdravil drahé hosty z bratrského Československa a jejich prostřednic­tvím tlumočil národům Českosloven­ska od našich bulharských komunistů a všeho bulharského lidu ta nej­upřímnější bratrská přání dalších úspěchů ve výstavbě socialismu, přáni štěstí a blahobytu.« ■ 2 ■ SVOBODA - 13. ledna 2971 B okumenty z prosincového zase­dání ústředního výboru KSČ dávají jasnou odpověď lidem, kteří vyslovují názory, že naše strana upustila od výsledků lednového za­sedání OV KSČ v roce 1988. Rozhod­ná upustila od výsledků, které za­příčinily rozvrat strany a společnos­ti. Již na samotném plénu, jak se praví v Poučeni z krizového obdo­bí po XIII. sjezdu, se for­muje pravicově revizio­­nistická skupina, která nás dovedla ke katastro­fální krizi. Svévolný vý­klad usnesení, nejednot­ný postup, nekázeň, nerozhodnost — vlastnosti charakterizující tehdejší vedení. Strana a společnost se po plénu v roce 1988 nacházely najed­nou v jiných podmínkách. V pod­mínkách, kdy nastal široký souhlas členů i bezpartijních s usnesením lednového pléna. Vždyť šlo o nápravu nedostatků, zlepšeni řízení, odstraněni nespráv­ných metod z činnosti strany a je­jích orgánů tak, aby stranu pozved­ly к velké aktivitě а к uplatňování leninských principů v řízeni strany a společnosti. Výsledky lednového pléna v tomto duchu přijala na­prostá většina členů strany a lidu. Je až nepochopitelné, jak leninské principy po lednu 1968 byly zapo­menuty, zavrhnuty a strana se jimi přestala řídit. O jednom principu, demokratickém centralismu, který byl mnohokrát napadán, je zapotře­bí si připomenout Leninovy myšlen­ky. Lenin vycházel ve své práci z toho, že demokratický centralis mus je zárukou správného vedení a rozvoje strany, že neumožňuje existenci frakčních skupin a zaru­čuje kolektivnost vedení. V lednu 1988 bylo proto nutné od­stranit subjektivní názory ve vedení strany a ozdravit nejenom samotný ústřední výbor, ale i nižší stranic­ké orgány v okresech a ZO KSČ, rozhodně ne však takovým způso­bem, jak to dělaly pravicově oportu­­nistické síly v naší straně. Pravda JASNÁ ODPOVĚĎ je dnes taková, že ten, kdo hájil stranu, její marxistioko-leninské principy, byl považován za konzer­vativce, a ten, který stranu špinil, za progresivistu. Často se mluví o elánn lidí, kteří by po lednu udělali vše. Zajisté jich bylo mnoho, nadšených, ale brzo oklamaných. Byli i takoví, kteří si mnuli ruce a věřili, že se vrátí »sta­ré zlaté ěasy«. Ano, chtěli návrat ke kapitalismu, nešlo jim ani o »de­mokratický« socialismus, ani o ten s lidskou tváří, nebo nový českoslo­venský model, ale o návrat před únor 1948. Co budeme z výsledků ledna 1968 uskutečňovat? Odpověď je jasná. Budou to všechny marxisticko-Ienin­­ské principy řízení společnosti. Principy oproštěné od chyb a názo­rů, které byly zanášeny do strany dlouhou řadu let, principy oproště­ná od dogmatu a subjektivismu, kte­ré neumožní návrat strany před le­den 1988, neumožni zapustit sebe­menší kořinky života pravice a oportunismu. OTA MATOUŠEK Nedostatečná vybavenost pionýrských domů Jednalo předsednictvo KV SSM PRAHA (vhr) — Předsednictvo KV SSM projednalo včera na svém za­sedání stav a současnou činnost pionýrských domů ve srovnání s le­ty 1968 a 1969. Přestože se situace značně zlepšila, pionýrské domy se vracejí ke spolupráci s PO, není stav dosud uspokojivý. Kromě pionýr­ských domů v Kutné Hoře a ve Sto­důlkách, nemá ani jeden vyhovující podmínky pro svou práci. To zname­ná ani dílny, shromažďovaci sály, hřiště, zahrady, ani technické pří­stroje pro zájmovou činnost. Poměr­ně dobře jsou domy vybaveny pro turistiku a sport, ovšem chybí vlast­ní turistické základny pro táboření, í'tam, kde jsou domy esteticky upra­vené, staví se do cesty dobré práci nedostatek prostoru — v například v Kralupech, Slaném, Kladně, Rakov­níku. Jsou 1 takové »domy«, kde jsou к dispozici pouze jedna až tři míst­nosti, jako v Příbrami, Nymburce a Brandýse. Ve druhé části projednalo předsed­nictvo plán práce Krajské rady stře­doškolských organizací do konce školního roku. Plán počítá se všemi Z DENÍKU VB • V OBJEKTU JZD Rovnost Lišany v okrese Rakovník zaměstnanec trakto­rové stanice způsobil při práci se spe­ciálním rozmrazovacím přístrojem požár, který byl včas likvidován požárním útva­rem z Rakovníka. • ZAZDĚNÝ TRÄM v komíně způsobil požár rodinného domku V. Ž. v obci Klu­­čov v kolínském okrese. Oheň způsobil škodu 15 000 korun. • Příbramska vb zadržela 2iietého Š. B. z Komárna pro vloupání do vojen­ské ubytovny ve Zdabořl, kde odcizil různé věci v hodnotě asi 300 korun. Š. B. se vrátil 25. prosince z výkonu trestu a dosud nikde nepracuje. • TŘINÁCT LIDI bylo předevčírem zra­něno na silnicích našeho kraje. Při 24 dopravnfch nehodách vznikla škoda 150 400 korun. (hc) oblastmi činnosti, s pomocí pří vý­měně členských průkazů a další prací. Na včerejším zasedání předsednic­tvo taiké zhodnotilo práci od zářijové konference, kdy se do práce v br­­ganizacích zapojilo na gymnasiích" 47 procent mladých a na odborných školách 38 procent studentů. V závěru předsednictvo posoudilo některé kádrové otázky. Darovali krev LYSÁ NAD LABEM (ti). — Náplní práce ČČK je mimo jiné pomáhat i při odběrech krve. Proto se tři sku­­jpíny dohodly; že celou Rkci prove­dou sípolacněv^praiože získat ďárce a organizovat odběr je pro jednu skupinu dost velký úkol. Odběr krve nabídli mladoboleslavské transfúzni stanici, která však nenrójevHa zájem. Proto se obrátili na Krajskou trans­fúzni stanici v Praze, kde jim vyšli všemožně vstříc. Přijely autobusy, dárci odjeli do Prahy a za pár hodin byl zpět. Bylo získáno celkem 142 dárců, 107 dárcům byla krev ode­brána. Byli to vojáci, zaměstnanci Kovony, Prefy, textilky, družstvo po­žárníků a další občané Lysé nad La­bem. Příští odběr krve je plánován na 7. dubna. Skupiny ČČK si zřídily kartotéku a každého dárce navštíví. Zeptají se ho, zda je ochoten dát krev a několik dní před odběrem mu pošlou pozvánku. Další adminis­trativu obstará transfúzni služba. »Chtěli bychom, aby se к nám při­pojily i okolní skupiny,« říká MUDr. E. Partl. »Doufáme, a dokonce máme tak napůl slíben objekt, kde bychom mohli mít klubovnu a sklad mate­riálu. Bude se nám lépe pracovat a podobné akce bychom mohli organi­zovat ještě účinněji. Chtěli bychom, aby krve bylo dost pro všechny, kte­ří ji potřebují.« ■ NAKLÄDKA VAG0n0 v hýskovské Prefě /e navzdory velkým mrazům do­sud normální. CSD jtm denní pfistavuje požadované vagóny. Jen za loňský rok 1970 naložili průměrné denně dvacet osm vozových jednotek hotovými výrobky. Kromě toho naložili na 3111 aut a traktorů prefabrikáty. Na snímku dva z kolektivu pracovníků expedice Václav Čapek a Josef BvtoS při nedělní nakládce stropních panelů řady 16 6 ИЕ 436. Foto: Koťátko

Next