Svoboda, leden 1971 (LXXX/1-25)

1971-01-22 / No. 18

Proletáři všech zemí, spojte sel SVOBJTA PATEK 22. LEDNA 1971 • CENA 50 HALÉŘŮ • ROČNÍK LXXX • ČÍSLO 18 KRONIKA DNE KANDIDAT předsednictva a tajem­ník OV KSČ Alois 'Indra přijal včera v Praze delegaci Společnosti sovětsko­­československého přátelství vedenou Štěpánem Dmitri,levičem. Chitrovem, místopředsedou Společnosti sovětsko­­československého přátelství a minis­trem zemědělské výstavby SSSR. Při­jetí se zúčastnili velvyslanec SSSR v Praze Štěpán Vasiljevič Cervoněn­­ko, ústřední tajemník SČSP dr. Anto­nín Kroužil a' vedoucí oddělení spole­čenských organizací OV KSČ Lubomír Procházka. ČLEN předsednictva a tajemník ÜV KSČ Josef Kempný navštívil dnes úřad vlády české sneialistioké republiky. Předmětem jednání, kterého se zú­častnil předsoda vlády Josef Ko-rčák a místopředseda vlády RSDr. Ladislav Adamec, CSe., byly některé problémy hospodářské politiky vlády. (čtk) DELEGACE Moskevského oblastního výboru KSSS v čele s tajemníkem MV KSSS A. M. Kalašnikovem zavítala včera rio sídla MV KSČ v Praze, kde besedovala se členem předsednictva ÜV K'SČ, vedoucím tajemníkem MV KSČ Antonínem Kapkem. Přítomen byl 1 iv.da velvyslanectví SSSR v ČSSR M. N. Kuzněcov. DELEGACI Komunistické strany Fin­ska, vedenou Jejím předsedou Aarne 'Saarinenem přijal včera dopoledne člen předsednictva a tajemník OV KSS dr. Jan Janík. Před plénem KV KSČ členové a aktivisté krajského výboru projednávali koncepci ideologické práce PRAHA (jč). Na základě rozhodnutí předsednictva KV KSČ se včera od­poledne sešli členové a aktivisté kraj­ského výboru strany na pracovní po­radě, která projednala materiály kon­cepce ideologické práce stranických organizací v kraji. Koncepce bude předložena ke schválení plánu KV KSČ. Jednání se zúčastnili i zástupci oddělení pro ideologickou práci OV KSČ. Ve čtyřech skupinách se projednaly otázky vnitrostranické výchovy, ma­sové politické práce, kultury, vědy a školství. Ve skupině, která projedná­vala masovou politickou práci a práci s tiskem, se diskutující zaměřili na konkrétní úkoly, které všechny komu­nisty čekají. Zdůraznili, že Je nutné celkové zlepšení agitační práce a prá­ce s tiskem každého komunisty. Stra­nický tisk dostatečně informuje a osvětluje všechny problémy stranické­ho života, a proto je nutné se zaměřit na Jeho rozšiřování a využívání v kaž­dodenní práci základních organizací strany. V budoucnu je nutné se zamě­řit na mladé komunisty a technickou inteligenci, pro které by se měly vy­dávat samostatné materiály. Základem dobré stranické Ideologické práce jsou plány masové agitační a názorné propagace, které sl připraví základní organizace strany v závodech, ve měs­tech 1 na vesnicích. Obdobně byly ma­teriály projednány i v ostatních třech skupinách. Prohloubení specializace a kooperace Podpis významné dohody Úspěch vědeckotechnické spolupráce MOSKVA (čtk). Na zasedáni mezivládní československo-sovětské komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci byly včera podepsány dohody o společném vypracováni technologických postupů a konstrukcí zařízeni na výrobu důležitých chemických výrobků. Delegace vedené místopředsedou federální vlády ČSSR Františkem Ha­­mouzem a náměstkem předsedy rady ministrů SSSR Michailem Lesečkem. projednaly na třídenním zasedáni v Moskvě, jak zdokonalit spolupráci a prohloubit specializaci a kooperaci ve strojírenství a chemickém průmyslu obou zemí. Na zasedání bylo zdůrazněno, že československo-sovětská vědeckotech­nická spolupráce zahrnuje dnes 800 témat, na nichž se podílí asi 200 sovět­ských a 160 československých vědec­kovýzkumných, projekčních a kon­strukčních ústavů. Mezi nejvýznam­­nější dosavadní výsledky patří řada asynchronních elektrických motorů o výkonu až 100 kW pro pneumome­­chanické spřádací stroje. ■ 335? členů JZD a 1236 ze­mědělských učňů ze Středočeské­ho kraje doslalo poukazy na zim­ní dovolené, které organizuje Čes­ký svaz družstevních rolníků. Jed­ním z míst těchto rekreací je i ho­tel Montana ve špíndlerově Mlý­ně. Názopy • Diskuse • Jednomyslný souhlas Jde o závažný dokument Učit se z chyb BEROUN (jč). »Krizi, která nastala v Československu v roce 1968, Jsem bezprostředně prožíval v ČKD v Hořo­vicích,« říká místopředseda ONV v Berouně soudruh Jaroslav Ortman. »Bylo velmi správné a rozumné, že ústřední výbor KSČ v prosinci loň­ského roku uzavřel stinnou stránku našeho hnutí a vůbec celé republiky. Poučení a celkový rozbor roku 1968 až 1969, kterým Jsou informováni straníci i nestraníci, velmi vhodně a přesně vystihuje danou situaci a 1 případné důsledky. Politickou kon­solidaci a pevnost strany vidím v tom, že ústřední výbor KSČ se ne­bojí ukázat na chyby minulých let. Vydáním Poučení Je uzavřena etapa minulého politického vývoje a Je po­třeba, aby sl každý uvědomil napros­tou nutnost pootivé práce a plnění úkolů prvého roku páté pětiletky. Z Poučení se budeme učit i v bu­doucnu, aby se již chyby minulých let nikdy neopakovaly.« Podpora a vzpruha KOLtN (vhr). »Poučení, předložené OV KSČ celé naší společnosti, přišlo ve vhodnou dobu a rozšířilo tak dis­kusi na celou bezpartijní veřejnost,« řekl tajemník MěstNV v Kolíně Karel Lein. »Stejně tak na úseku národních výborů fakta z Poučení jasně ukazují, jaké vlivy působily na činnost národ­ních výborů a čeho všeho bylo vy­užito к tomu, aby jejich práce byla ochromena, aby byla vytvořena nedů­věra ve státní orgány. Přes všeohny snahy progresivistů, jak sl tenkrát říkali, přes hanobení a podezírání každého, kdo byl členem strany, pře­vážná část poslanců národních výbo­rů v kolínském okrese obstála. Spolu s novými poslanci, zvolenými podle ústavního zákona č. 117, postupně usiluje o aktivní činnost orgánů ná­rodních výborů a o důvěru občanů. Poučení z posledních let, předložené všem občanům, vyjasňuje dobu, kte­rou jsme prošil. Je povzbuzením pro ty, kteří dosud plně nepochopili a byli nebo Ještě jsou pod vlivem pro­tisocialisticky smýšlejících jedinců. Poučení je podle mého názoru pod­porou a vzpruhou všem těm, kteří vytrvali a nadále pracují ve prospěch celé společnosti i na úsecích národ­ních výborů ve prospěch občanů v duchu marxistícko-leninské politiky KSČ.« Jednomyslný souhlas BEROUN íjč). Na své poslední vý­borové schčizi členové základní orga­nizace KSČ při střední ekonomické škole v Berouně projednali Poučení o krizovém vývoji po XIII. sjezdu ve straně a společnosti. Po diskusi bylo přijato jednomyslné prohlášení. Kro­mě jiného se v něm říká: »Poučení 0 vývoji 7 komunistické straně a tím 1 v celé naší společnosti, které dal ÚV KSČ к dispozici všem čjenům KSČ a vůbec občanům Československa, ale i celému mezinárodnímu dělnickému hnutí, umožňuje všem poznání detailů vývoje pravicového hnutí v Českoslo­vensku v юсе 1968, který vedl ke vzniku kontrarevoluční činnosti a к nutnosti internacionální pomoci spojeneckých armád. Výbor základní organizace KSČ uvítal tento doku­ment, který má nesmírný význam pro výchovnou práci pedagogů. »... ne heslo obrany buržoázni vlasti, nýbrž heslo obrany skutečné proletářské vlasti, So­větského svazu, vyjadřuje zájmy širokých pra­cujících mas.« SPISY KLEMENTA GOTTWALDA, svazek I., str. 75 PROHLOUBENÍ SPOLUPRÁCE s Mongolskou lidovou republikou PRAHA (čtk) — Na závěr jednání státních plánovacích komisi ČSSR a Mongolské lidové republiky o koordi­naci národohospodářských plánů obou zemí na období 1971—1975, která se konala v Praze ve dnech 19.—21. led­na, podepsali včera vedoucí obou de­legací — místopředseda vlády ČSSR a předseda Státní plánovací komise mg. Václav Hůla a předseda Státní plánovací komise MOLR Bjamabyn Rinčlnpeldže — závěrečný protokol. Při jednání, jak se praví v komuni­ké, byly posouzeny otázky dalšího rozvoje a prohloubení hospodářské a vědeckotechnické spolupráce mezi oběma zeměmi na období 1971—1975, zejména otázky technicko ekonomic­ké pomoci ČSSR při výstavbě a mo­dernizaci kožedělných a obuvnických podniků, tepelné elektrárny a dokon­čení výstavby cementárny v Mongol­ské lidové republice. V rámci koordi­nace plánů byly také odsouhlaseny vzájemné dodávky základních druhů zboží na období této pětiletky. V odpoledních hodinách delegace Státní plánovací komise Mongolské lidové republiky odcestovala z Prahy do své vlasti. Zlepšení péče o pracující PRAHA (čtk). V Praze byl včera za. hájen dvoudenní aktiv pracovníků okres­ních, městských a krajských odborových rad a ústředních výborů českých odbo­rových svazů, který svolala Česká rad a odborových svazů. Jeho cílem je sjedno­tit úsilí na úseku odborové politiky v pé­čí o pracující. Ovodní referát přednes­la tajemníce GROS Marie Růžičková. V další části se účastníci věnovali otázkám dětské rekreace. Výroční schůze KSC na Mělnicku začaly S elánem к novým úspěchům MĚLNÍK (z). Výroční členské schůze ZO KSČ byly zahájeny na Mělnicku. Jako zástupci okresního výboru se jich zúčastnili také tajemníci OV KSČ Mělník. Zeptali jsme se, jak schůze, kterých se zúčastnili, hodnotí. Vedoucí tajemník OV KSČ Mělník RSDr. Václav Šindelář se zúčastnil výroční členské schůze II. ZO KSČ ve Spolaně Neratovice а I. ZO KSČ v závodě Továrny dětských vozidel v Mělníku: »Obě uvedené organizace přistou­pily odpovědné к hodnocení své čin­nosti, kriticky rozebraly svoji dosa­vadní práci a vytyčily si úkoly pro příští období. V diskusí pak členové obou organizaci Ještě zprávy výborů doplnili a zdůraznili, že je třeba zlep­šit a zkvalitnit výrobu, zaměřit se na mladé lidi a připravovat je ke vstu­pu do strany, pomoci vesnickým a uličním organizacím atd. Ve vnitro­stranické činnosti chtějí obě orga­nizace zlepšit docházku na členské schůze, zvýšit disciplínu členů, do­cílit, aby se každý člen strany pečli­vě vzdělával. I v tomto období totiž platí Leninova poučka, že tam, kde nepůsobí naše socialistická Ideologie, tam působí Ideologie buržoázni.« Tajemník OV KSC Mělník Karel Haupt se zúčastnil výroční členské schůze III. ZO KSC v EMĚ Mělník I. a v VI. ZO KSC Spolana Neratovice: »Obě schůze hodnotím kladně. To proto, že samotné výroční zprávy, ale 1 vystoupení jednotlivých soudru­hů byly vedeny snahou po zlepšení práce jak stranické organizace, tak celých pracovních kolektivů. Zvláště se to projevilo v VI. ZO KSC ve Sjx>­­laně, kde z 33 přítomných vystoupilo v diskusi 27 soudruhů. Spolana loni poprvé po dlouhé době splnila plán. Mezi komunisty je tedf snaha, aby to nebylo naposledy. Řekli, co udělají, aby byl splněn plán letošního roku. Podali také celou řadu námětů ke zvýšení pracovní Iniciativy a rozší­ření socialistické soutěže. Přitom správně podtrhli, že o tom, kam mají být závazky zaměřeny, musí rozhodo­vat vedoucí Jednotlivých pracovišť, aby Jejich plnění pomáhalo к zabez­pečení úkolů. Hovořili 1 o práci re­gistrovaných členů. Jejich pomoc je nutno zlepšit zejména ve vesnických organizacích. К zabezpečení výroby připravuji ve Spolaně pomoc techni­ků formou brigád. Soudruzi pouká­zali i na vysokou fluktuaci v závodě, která trvá přesto, že pro stabilizaci pracovníků už bylo postaveno kolem 2000 bytů a další se stavějí. Na vý­roční schůzi bylo rozhodnuto, že bě­hem 1. pololetí se podrobně seznámí se stanovami strany všichni členové organizace. Do dvou let připraví ke vstupu do strany šest mladých děl­níků. Nejméně dvakrát do roka bu­dou к aktuálním politickým a hos­podářským otázkám organizovat ve­řejné schůze.« Draze zaplacená zkušenost Rdyž se člověk zamýšlí nad materiálem, který ÜV KSČ dal к dispozici našim občanům, uvědomnjeme si, jak přilé­havý je jeho název »Poučení«. Historie několika posledních let je draze zaplaceným po­učením pro každého, kdo se domníval, že již nemáme na naší cestě к socialismu žádných překážek, že již neexistují sily, které by usilovaly o změnu našeho společenského zří­zeni. Zamýšlím se nad tím, co je zde psáno o problémech v ideo­logické oblasti, já osobně tyto problémy považuji za prapřl­­činu všech dalších potíží, do kterých se naše strana a spo­lečnost dostaly. I pro nás platí, že kde nepracuje strana, pracuje nepřítel. Ideologická oblast byla dávno dříve než v roce 1968 doslo­va popelkou v naší práci. To si můžeme snadno dokumento­vat i na řadě příkladů přímo z okresu, vo kterém žiji. Přes­to, že práce v osvětových, kulturních a dalších zařízeních je prací bezprostředně působící na ideovou výchovu Udí, byl prováděn kádrový výběr tak »odpuvědně«, že drtivá většina pracovníků na tomto úseku neměla ani základní znalosti z marxismn-lcninismn. Mohu uvést další příklad. Okresní noviny, které byly do­brým a účinným spojovacím článkem mezi okresními orgá­ny a občany okresu, která sloužily к výměně zkušenosti z práce v okrese, Informovaly občany o záměrech i výsled­cích práce orgánů v okrese, byly zrušeny. Důvod — neren­­tabllnost! Cožpak takto lze myslet? Cožpak je možné z této práce udělat obchodní činnost? Přitom so ale ti sami lidé, kteří zrušili tyto noviny, nerozpakovali dát vytisknout za statisícový náklad nevkusné plakáty oslavující Dubčekovy svaly. Proč jsme upustili od účinného způsobu osobní agitace? Od nástěnek, bleskovek. Zapomínali jsme, ža v továrnách, v zemědělských závodech, ve městech i na vesnici žiji lidé, kteří obětavě, mnohdy bez ohledu na čas i svoje zdraví bu­dují obrovské dílo výstavby socialistické společnosti. Přesta­li jsme dělat to, co bylo tak účinné — zveřejňovat dobré výsledky jejich práce, podpořit je morálně před celým kolek­tivem, dát jim prostě na vědomí, že společnost o nich vf, že si jich váží. To se pochopitelně nestalo až v roce 1968, ale nedivme se, že mnoho poctivých lidí doslova »naletělo« na demagogickou propagandu pravičáků, kteřf naopak začali slibovat lidem ráj na zemi a to bez práce. Když se zamýšlíme nad tím, co jsme udělali ze stranické výchovy, i tady obsah Poučeni je jak »ušitý«. Čím dál tím více jsme upouštěli od důsledné přípravy lekcí a seminářů, náročnost na výsledky stranického školení jsme snížili na minimum a nakonec bez jakékoliv koncepce jsme nechali každého, aby si zvolil (nebo táké nezvolil) způsob, jak se chce stranicky vzdělávat. Ovšem bez jakékoliv kontroly. Otázka internacionální výchovy nebyla taktéž doceněna. Naši nepřátelé nám vytýkají, že jsem kopírovali vše, co bylo v Sovětském svazu, bez ohledu na jiné podmínky n nás. Je pravda, že i takové věci se staly. (Je otázka, zda to již tehdy nebyl záměr.) Ale můj názor je ten, že by nám na­prosto neuškodilo, ale naopak pomohlo, kdybychom stejně nekompromisně jako v Sovětském svazu bojovali proti bur­žoázni ideologii, proti všem projevům antikomunísmu, který je nerozlučně spjat s antisovčtismom. Někteří lidé n nás se odvolávají na bohatou kulturní tra­dicí, ale přitom ji léta právě ti největší »vlastenci« pošlapá­vali. Povšimněme si například toho, v jakém rozsahu do cházelo (a stálo ještě dochází) ke kopírování západní hudby a písně a jak skromná je naše vlastní česká muzika, o ná­rodní písni ani nemluvě. V literatuře je to totéž. Mnoho lidí se již asi nepamatuje, že to byl komunista Gottwald, který vysoko vyzdvihl kultur­ní odkaz Aloise Jiráska, žo to byli komunisté, kteří ve svém boji i práci čerpali • čerpají z naší bohaté revolnčnl a kul­turní tradice. Bylo by možné hovořit o dalších kladných i záporných pří­kladech. Podíval se například do oblastního muzea v Rozto­kách, kde v roce 1968 velmi iniciativně vytvořili velkon expo­zicí o životě skautů za předmnichovské republiky, ale skrom­ně zapomněli na to, že v tě době u nás žíla ještě jiná mládež — dělnická mládež, která měla taká svě organizace a že právě nejvíce jejich příslušnlká položilo své životy v boji proti fašistickému Německa. »Poučení« jasně ukazuje na příčiny I důsledky v ideologic­ké oblasti. Já se domnívám, že by však bylo velmi málo, kdy­bychom sl je přečetli a vyslovili s nim lonblas. To rozho­dující bude, abychom si z něho každý pro sebe, pro naši další práci udělali závěr, jak tyto nedostatky odstranit, jak zlepšit naši práci. Jestliže budeme chtít dosáhnout výrazného zlepšení, pak musíme nutně přejít do útoku proti našim ideo vým nepřátelům. Mezi socialistickou a buržoázni ideologií nemůže být opravdu žádný kompromis. KAREL HELASEK, tajemník OV KSČ Praha—xápad

Next