Technické Noviny, 1957 (V/44-52)

1957-10-30 / No. 44

Díváme se kotem Když nedávno jeden světový kongres stál před úkolem určit požádá.ky, jaké se dnes kladou na dobrého te.hnika, řekl to asi tak:„Technik musí mít ta­kové vzdělání, aby byl schopen stále sledovat pokrok ve svém odvětvi, tedy číst o novinkách ve světovém měřítku, rozumět tomu, zpracovat a přizpůsobit tyto informace na svou práci a samo­statně jich využívat.“ Tato definice sice vypadá, jako by ji složil šéf od­bytu n. p. Kniha, ale je pravdivá. Hu­manista Bacon, jeden z těch vědců, který za své objevy odseděl desítbtí ve věžích, kdysi předpověděl: „Zlatý věk je před námi, nikoliv za námi.“ Rozvoj techniky v socialismu to jasně proka­zuje. Jak by mohly stačit balónky s le­táky proti družici? А к tomuto rozvoji přispívá každý, i když není právě ge­niálním vynálezcem a vědcem, svou denní prací a svou kritikou. Civilisova­­ný člověk pozná co má rád, když to uvidí, i když nemá právě tvůrčí schop­nosti to udělat. Proto jsme všichni kri­tiky, ale málokdo je i tvůrcem. Proto také často nejsme spokojeni s věcmi, ač bychom je sami neuměli udělat lé­pe. Tlačíme tak věci svou kritikou к pořádku a ke kvalitě. V tom je hlu­boký význam kritické diskuse. Navštívíme-li továrnu, kde se vyrábí přes 10 milionů šroubů do dřeva za směnu, překvapí nás, že všechny stro­je tam jsou docela obyčejné, jednodu­ché a na pohled starobylé. A přece toto zařízení chrlí ročně 4 miliardy šroubů v 10 000 druzích, počítáme-li 20 délek, 18 průměrů, 12 tvarů hlaviček, 6 dru­hů materiálu, 10 způsobů povrchové úpravy. Nejmenších šroubů je 22 003 na 1 kg, největší váží po 10 dkg (do panelů prefabrikátů), Z drátů se stří­hají čepy a razí hlavy rychlostí 200 ks/min, pak se karbidovými pilkami na automatech s otočným upínacím bub­nem frézují drážky pro šroubovák a závit se buď řeže, nebo válcuje plochý­mi Čelistmi. Přece však je v každé ta­kové továrně jedna věc neobyčejná’ Je to zařízení mezi stroji, od stroje ke stroji, které zbavuje dílnu lidské ruky a automatisuje práci starých, jednodu­chých strojů. Na to se musíme soustře­dit v mechanisaci našich dílen. Nemů­žeme čekat na nové linky a speciální stroje, ale snadno můžeme připojením důmyslných podavačů, zásobníků, do­pravníků a upinačů zázračně změnit běžné stroje v automaty a poloautoma­ty, a tím i podstatně zvýšit jejich vý­kon bez nákladných investic. Obsáhlé průzkumy toho, co a jak vy­nalézat, prostě methodika práce vyná­lezců a novátorů, jsou pro každého praktika užitečným čtením. Vždyť ne­stačí svou práci umět a dělat ji dobře. Je třeba také přemýšlet o zavedení lep­ších věcí. Proto bychom rádi poradili zlepšovatelům a novátorům důležitou pravdu: Nepouštějte se příliš daleko do říše technické fantasie, začínejte ma­lými, užitečnými věcmi. Všechno velké roste z malého. Nejde o monumentální nápady, ale o věci dovedené až. ke konci. Mnohý námět, o kterém nám zlepšovatelé píší, má jiskru dobré myš­lenky, ale je to problém tak monumen­tální, že nemá naději na brzké uplat­nění. Před půl stoletím vymýšleli vy­nálezci po domácku, dnes už to nejde. Málokterý mechanismus nebo stroj může dnes domyslit a přivést ke konci jen sám vynálezce, bez spolupráce se zkušeným konstruktérem, s vědeckou laboratoři a pokusnou dílnou. Sám může prosadit jen věci menší, na svém pracovišti. Pouští-li se hned napovrvé do věcí velikých a nákladných, má pra­malou vyhlídku na úspěch. Jak se mění svět, měení se i methody vynalézání a vynálezcovy práce, Edison začínal doma v kůlně, ale věřte, že mnohem lépe se dnes vynalézá v laboratoři. Největší vy-’ nálezy poslední doby, jako jsou využití atomové energie nebo radar, jsou ko­lektivní prací velikého bratrstva vědec­kých pracovníků a obětavých mechani­ků, vznikají soustředěním tisíců moz­ků к jednomu cíli. Tam domácký vy­nálezce nemůže konkurovat! má jiné pole působností Ještě jen malý pra­covní pokyn: Není radno o věcech příliš a vzletně mudrovat. Věcem se má učit a pomáhat na nohy raději skrze věci, neboť vykládají-li jedni nárory druhý h, podávají si omyly z ruky do ruky. Já­dro je ve věci, ne ve slovech, (bd) Jak pomůžeme starému stroji na mladé nohy? POZNÁMKY Z TÝDNE Nejde o maličkost období .připrav plánů na rok 1958 rozhodně neškodí podívat se, jak ne­odpovědně. se v některých., závodech * Til r,rrl plánuje. Při tom jde o dodávky, pro naše národní hospod|řá.tyí nesmírně významné. Jak na přiklad hospo­dářské ~vědeni~'Zavodů V l.~-TěiiTřía7~v~ Plzni mohlo slíbit železničá­řům, že jim letos dodá —'---— - f/Щ 27 elektrických loko­motiv Во Во, když do dnešního dne nedošla ani jediná? Celé týdny mlčely vedoucí pracovníci ZVIL i závodní vý­bor ROH a neodpovídali ani na výzvy pražských železničářů к socialistické soutěži, ani na oprávněnou kritiku ce­lého tiškuľx Nejde' o ^maličkost. Blíži se 7. listo­pad. a není už nejmenší pochybnosti, že zkušební provoz na trati Praha— Česká Třebová bude zahájen. Co však železničáři pustí na trať? HosDodář­­ští vedoucí ZVIL tvrdí, že к „značněj­šímu“ skluzu ve výrobě lokomotiv prý došlo proto, že pro nedostatečnou vý­robni kapacitu provozu středních to­čivých strojů musela být výroba trakč­ních motorů převedena do provozu velkých točivých strojů, kde rozběh nové výroby nebyl dostatečně zajištěn ani stroji, ani pracovníky. Nedostatek strojní kapacity je prý i v provozu přístrojů, takže váznou také jejich dodávky pro kompletaci lokomotiv. Nebudeme čtenáře zatěžovat všemi dalšími argumenty, které mají omlu­vit, že slíbené lokomotivy Во Во letos na českotřebovské trati nepoje­dou zdaleka v tpm množství, které ZVIL plánovaly. Ruku na srdce, sou­druzi z hospodářského vedení ZVIL, plánovali jste odpovědně, když jste slíbili železničářům jednu lokomotivu v prvním čtvrtletí,, tři v druhém je­denáct ve třetím a dvanáct v posled­ním čtvrtiett? Sotva. Jinak byste se dnes nemohli s takovým klidem divat na to, že pro školeni strojvůdců bylo třeba vzít lokomotivu ze slovenského ús^ku, neboř celé měsíce se strojve­doucí připravovali na jízdu jen z obráz­ků! Vilém Dolejška Jak na to? Nedostatečné používání bankovních úvěrů к racionalisačním opatřením v závodech, to je stará bolest.. Mnozí hospodářští vedoucí se bojí úvěrů „jako čert kříže“ a ani odborové organisace v závodech nevěnují této velké příle­žitosti, která umožňuje rozvoj podni­ku i jeho výroby, žádoucí pozornost. A tak počet úvěrů na racionalisační opatření stále nedosahuje patřičné výše. Ale v krajské pobočce Státní banky v Jihlavě si poradili. Podle přísloví „Ne­­jde-li hora к Mohamedovi, musi Mo­hamed к hoře“, šli s otázkou raciona­­lisačních úvěrů mezi lidi. Použili к tomu především krajské­ho časopisu Jiskra a ve velkých závo­dech, jako v jihlavském Motorpalu a v Krajské správě lesů, závodních časo­pisů. Tak se pracující na Jihlavsku z populárních článků a na příkladech dozvěděli o výhodách, které závodům přinášejí úvěry na racionalisační opa­tření. Pracovníci pobočky Státní banky uspořádali také ve svém závodním klu­bu instruktáž pro pracovníky jihlav­ských podniků, z níž vyplynulo osm no­vých úvěrů na racionalisační opatření, která ušetří závodům do dvou let přes 420.000 Kčs. Popularised racíonalisačních úvěrů pomohla též reportáž v rozhlase po drátě, přednáška v pelhřimovském zá­vodě Modeta a další přednáška v Par­­texu v Nové Včelnici. Samozřejmě, že se pří všech těchto příležitostech hovo­řilo i o jiných věcech souvisících s řád­ným hospodařením. A co to přineslo? Píše o tom K. Po­lák v posledním čísle časopisu Hlas banky. Čerpání úvěrů na racionalisač­ní opatření jeri v prvním pololetí vzrostlo ze 62 připadů na 101 a v pe­nězích o 360 tisíc Kčs. Ten pravý vý­sledek se však projeví až v úsporách, jimž nová opatření přispějí. Opravdu příkladný počin pracovníků jihlavské krajské pobočky Státní ban­ky. jíž pomáhají i pobočky okresní. Což kdyby to takhle dělali ve všech poboč­kách Státní Ьзпку? Jan Tomáš Pozdě bycha honit Ve dnech 7. až 13. října proběhl v naši republice Týden požární bezpeč­nosti. vyhlášený Československým sva­­* zem požární ochrany. Je samozřejmé, že ne­chceme, aby se omezil pouze na těchto sedm dnů; byl prvním kro­kem ke z.ýšení požár­ní bezpečnosti v našem státě podle směrnic udaných vládou y. červ nu tohoto roHů, Vždyť jen v prvním pololetí letošního roku vypuklo, u nás .na 2500 požárů,, které způsobily za 60 mil. Kčs škod a smrt 45 lidUSPripomeňme si z té doby 2 po­žáry Ů^průmysí: Oheň v pardubických Továrnách mlýnských strojů se škodou 14 milionů, vzniklý od zapomenutého vařiče na židli, a katastrofu v Bučo­vicích, kde uhořely tři ženy jen proto, že při opravě strojů nebyl vypnut elek­trický proud. Znát nebezpečí ohně a vědět, jak jej předejít, to je nejdůležitější Jak se to zdá snadné! Ale je pozdě, když mu­síme volat číslo 23-33-33, aby nám požárníci zachránili zbytky toho, co jsme si. tak lehce mohli zachovat celé, Uvedené příklady ukázaly přímo, jak málo bylo potřeba a nemusely být ztra­ceny jak lidské životy, tak nedozírné hodnoty. Jen trocha té opatrnosti a odpovědnosti к celku! Karel Vykusa Golčovu Jeníkovu a Habrům a pak dá­le na Moravu. Za několik posledních let ovroubily Československé státní silnice v Hrad­ci Králové nové silníce statisíci strom­ků. Mají-li ve svém rejstříku dřevin také topoly, pak apeluji na tento pod­nik, aby je škrtl ze svého programu jako strom pro průtahy sídlišť nevhod­ný, nejen svým měřítkem, hlavně však pro zrádnost stříbroleskle plstnatého .rubu jeho listů, jež vrhají do atmo­sféry vlnovité chmýří, jež způsobuje záněty oční. Po příkladu NDR a Rakouska do­chází však i u nás к zakládání topo­lových kultur. To je nutno domyslit. Nepřistoupitne-li na vhodných stano­vištích (voda) к výsadbě celých topo­lových lesíků, sotva splníme provolání vlády ze dne 3. března 1956, ukládají­cí příslušným činitelům к rychlejšímu uspokojení potřeb průmyslu rozšířit výsadbu rychle rostoucích dřevin, ze­jména topolů. Kde není vody, tarn rozšiřuje topol kořeny ploše při ze­mi a záhy usýchá. Malý topolový les máme mezi Rajhradem a Loučkou u Brna. O jeho skladbě různých druhů topolů rozhodly okrasné záliby sou­kromého jednotlivce. Emil Edgar Z kouře nedbalosti Naše veřejnost je čas od času sta­tisticky informována o tom, jak stou­pají na silnicích a ulicích dopravní ne­­j hody a jaké jsou je­jich následky. Bohužel, tyto statistiky, i když argumentují otřesnými čísly, nejsou samy o sobě s to splnit svůj účel. Dopravní „neho­dovosti“, jak o tom mluví údaje veřejné bezpečnosti, přibývá nejen proto, že vzrůstá počet motoro­vých vozidel nebo že by byla theore­­tická znalost dopravních předpisů uži­vatelů těchto vozidel nedostatečná, ale pro praktické nedodržování zá­kladních dopravních předpisů a tech­nické údržby stroje. Je škoda, že se ve statistikách mo­hou uvádět jen takové případy, kdy jde o přímá poškozeni, která mají za následek úrazy nebo smrt. Neuvádějí se však případy, kdy jde o n e p ř í m é poškození občanů na zdraví, které je však stejně vážným problémem. Vždyť lékaři na celém světě ne náhodně při­čítají na příklad častějšímu výskytu rakovinných nádorů ve městech vlivu nedostatečně spalovaných benzinových a naftových motorů v nákladních vo­zidlech. Tohle by se mělo také říkat na besedách s řidiči a objevit se i v do­pravních předpisech. -Clona hustého naftového kouře jedi­ného nákladního vozidla se špatně se­řízenými vstřiky dieselového motoru (mají se pravidelně kontrolovat) zamo­ří úzkou ulici na několik minut tak, že lidé v ní jsou proti jeho zhoubným účinkům bezmocní. Řidiči, kteří takto jezdí, a zvláště ti, kdož buď úmyslně, nebo špatnou technikou jízdy (přeha­zováním rychlostí) pustí plný plyn do tramvaje, již nředjiždějí, by měli být postihováni stejnými trestními sank­cemi jako ti, kteří z nedbalosti srazí chodce. Nepodceňujme proto skuteč­nost, že také větší technická znalost vozidla i jeho technické ovládání by přispělo к snížení úrazovosti i ozdravě­ni městských ulic, Václav Špaňhel Výzva účastníků (Dokončení s první strany) Funkcionáři vědeckých technických společností! Spolupracujte s odboro­vými organisacemi při budování zá­kladních organisací společností v zá­vodech a zajistěte širokou účast pra­cujících v nich. Seznamujte své členy i ostatní pracující s novými poznat­ky vědy a techniky, získávejte za č.eny společnosti vynálezce, zlepšo­­vatele a novátory. Organisujte pomoc vědců a techniků dělnickým vynález­cům, zlepšovatelům a novátorům — upevňujte družbu a spolupráci vědců, techniků a dělníků! Ředitelé podniků a závodů, vedoucí pracovníci, technici a mistři! Vytvá­řejte předpoklady pro další úspěšný rozvoj vynálezeckého, zlepšovatelské­­ho a novátorského hnutí. Zabezpečte užší pomoc inženýrsko-technických kádrů dělníkům při zaváděni nových pracovních metod! Orientujte úsilí pracujících na vyřešení nejdůležitěj­ších úkolů! Poskytujte všestrannou péči při vypracování přihlášek vyná­lezů a zlepšovacích návrhů a jejich ekonomickém zhodnocení, nepřipusťte průtahy při jejich vyřizování a odmě­ňování. Zabezpečte, aby doba od při­jetí vynálezů a zlepšovacích návrhů к výrobě prototypů, к vyzkoušení, realisování а к rozšíření se neustále zkracovala. Organisátorskou prací přispívejte к vytváření reserv výrob­ních kapacit, surovin, pracovních sil i finančních prostředků a využívejte к realisaci vynálezů a zlepšovacích návrhů. Určujte místa použití přija­tých vynálezů a zlepšovacích návrhů, buďte smělí při uplatňování technic­kého pokroku, usilujte o dosažení prvenství ve světové úrovni techni­ky a ekonomiky. Věnujte zvýšenou pozornost otázkám patentové ochra­ny našich výrobků a plně využívejte ke zjišťování stavu světové techniky, služby patentových š obdobných informací! Pracovníci řídících hospodářských orgánů a funkcionáři orgánů odboro­vých svazů! Zaveďte do organisace a řízení rozvoje vynálezeckého, zlep­­šovatelského a novátorského hnutí a do patentových služeb systém a po­řádek. Zabezpečte, aby osvědčené vy­nálezy, zlepšovací návrhy a nové methody práce byly co nejrychleji a úspěšně uplatněny v dalších závodech. Organisujte výstavy vynálezů, zlep­šovacích návrhů a nových method práce. Dny nové techniky, školy no­vých method práce a exkurse. Orga­nisujte vysvětlování zásad nového zákona, rozšiřování zkušeností vyná­lezců, zlepšovatelů a novátorů, zku­šenosti komplexních brigád i zkuše­nosti předních závodů, a to zejména práci s technickými novinami a ča­sopisy, s odbornými filmy a názornou agitaci v tele visi! Vynálezci, zlepšovatelé a novátoři všech odvětví, ve všech závodech! Při rozvíjení své tvůrčí činnosti se zaměřujte především na vyřešení thematických úkolů - nezapomítej­­te na zlepšování bezpečnostních pod­mínek a všestranné zlepšování pra­covního prostředí. Sdružujte se v komplexní brigády к vyřešení nej­důležitějších technických, technolo­gických a organisačnich úkolů a se svými zkušenostmi seznamujte vše­chny pracující —. buďte jim příkla­dem! Za nejširší účast pracujících na technickém rozvoji, za vyšší efektiv­nost národního hospodářství! Nechť nová technika slouží к vítěz­ství míru na celém světě — к vy­budování socialismu v naší zemi! í2 TECHNICKÉ NOVINY Topolové lesy Mikoláš Aleš typisoval české rovina­té krajiny topolovými alejemi. Za je­ho mládí bývalo jich vice; před vydá­­ínw. л a ním zákona o ochra­ně přírodních památek mnohá hospodářská správa velkostatku si takovou alej přepočí­tala na kubiky pěkné­ho nábytkářského dří­ví a pokácela je. Miko­láš Aleš poznal ještě '»»т» sfr* pamětníky onoho ru­chu, jejž vyvolalo nařízení císaře Jose­fa XI., ovroubit silnice topolovými a ovocnými alejemi. Myslilo se při tom na užitek (ovoce) a také na to, aby v zimě v zasněžené krajině ukazovaly cestu for­manům a vozkům. Nejdelší topolová alej z oné doby se táhne z Čáslavi ke Začátky slavných padesáti let Roku 1907 vznikla v Praze samostat­ná společnost na výrobu automobilů, pod názvem Pražská továrna na auto­mobily, s. s r. o. Polovinu základního kapitálu složil Ringhoffer, druhou polo­vinu Českomoravská. Doba však výrobě automobilů, zvlášt nepřála. Několik továren takřka sou­časně založených v různých evropských státech po velkých finančních ztrátách úplně zaniklo. Krise postihla i novou automobilovou továrnu, která proděla­la všechny dětské nemoci kapitalistic­kého podniku; nebylo dost odborných sil a také důvěra v nový domácí vý­robek byla pramalá. Továrna ve svých počátcích vyráběla dvouválcové vozy po vzoru francouz­ské automobilky Renault a dělala své automobily takřka „na koleně". Neměla vhodné zařízení, strojové vybavení bylo prabídné; firma se snažila čelit konkurenci tím, že takřka každý vyro­bený vůz byl jiného typu. Za celý rok 1908, kdy automobilka zaměstnávala pouhých 30 dělníků, bylo zkonstruová­no celkem šest vozů, a ani na ty se nenašlo dostatek zájemců. Takováto výroba neposkytovala na­ději na ohromné zisky, na které bylí tehdejší podnikatelé zvyklí, a proto není divu, že došlo к četným nesho­dám mezi vedením Českomoravské a baronem Ringhofferem. Akcionáři Čes­komoravské chtěli vydělávat, baron Ringhoffer pochopitelně také. A zatím v roce 1908 prodělali všichni. To se ne­líbilo ani jedné, ani druhé straně, a jen tak tak, že nedávno založená auto­mobilka nebyla rychle zrušena. Ringhoffer věřil mladému závodu zřejmě daleko méně než akcionáři Čes­komoravské, proto přišel s chyirác­kým nápadem: Vraťte můj vklad a — máte-li chut dále prodělávat — dělejte si své automobily beze mne. Českomoravská na tento návrh při­stoupila, vrátila Ringhojferovi 150 000 korun a dnem 1. ledna 1909 se stala jediným majitelem ne příliš nadějné automobilky. Kdo ví, jak by se byly poměry dále vyvíjely, kdyby do vedení mladého zá­vodu nebyli přišli místo ziskuchtivých podnikatelů skuteční technici. Vrchní vedení podniku bylo svěřeno inž. B. Maříkovi, jednomu z průkopníků slav­né trojice Maříků — Františka Maří­ka otce, průkopníka v konstrukci loko­motiv, a synů inž. dr. Václava Mariko a inž. dr. Bohumila Maříka — s jejichž jmény jsou nerozlučně spjaty nejen začátky výroby slavných českých loko­motiv ČKD, ale i světová výroba cuk­­rovarských zařízení všeho druhu, jimiž právě značka ČKD dobyla svět. Je pravda, že oba bratři Maříkové, jakožto vedoucí činitelé českomorav­ské po dlouhá léta, řídili nejen osudy této továrny, ale i osudy valné větši­ny jejich zaměstnanců. Oba zapomněli na své soukromé začátky a v duchu tehdejší doby se stali „hospodářskými kapitány", avšak proti většině kapita­listických podnikatelů měli jednu ne­spornou přednost: Oba byly vynikající­mi techniky a skutečně rozuměli tomu, co závody jimi vedené vyráběly. Proto za jejich vedení Českomoravská překo­nala mnohé svízelné situace. V roce 1909 byla Pražská továrna na automobily zrušena, Českomoravská přičlenila výrobu automobilů к ostat­ním odvětvím závodu a rozhodla, že nadále její motorová vozidia budou označována jménem Praga. Tak se po prvé objevil název automobilů, které si postupem let vydobyly věhlas nejen na domácím trhu, ale i v nejvzdálenějších končinách , světa. 7 (Z knihy Rudolfa Šte.chmilera: Otakara Peukerta a Dagmar Loučkové: Naše automobily vče­ra; vydala Mladá fronta, váz.’.61 Kčs.) První českomoravská továrna na stroje v r. 1886. R O Č N Í K V. — CI SCO 4 4 / 1 9 5 7

Next