Technický Týdenik, leden-červen 1964 (XII/1-26)
1964-01-02 / No. 1
Technický týdenik äl ROČNÍK XII - V PRAZE 2. LEDNA 1964 - CENA 80 HAL. IÄ TISÍCE Dnes se vyspělost společnosti neposuzuje jen podle toho, jaký je objem výroby základních produktů. Stále vlče se přihlíží také k tomu, j a k efektivně toho společnost dosahuje. Proto dostává stále více slovo věda a nová technika, jedním ze základních ukazatelů této kvalitativní přeměny ve výrobě se stává, jaký je poměr mezi počtem (i kvalitou) vědeckých a ostatních pracovníků zaměstnaných v průmyslu. A tu máme co dohánět. V roce 1980 připadalo v ČSSR na 100 pracujících v průmyslu jen 2,4 vědeckého a výzkumného pracovníka. Porovnejme: v SSSR jich měli už v roce 1958 celkem 8,8; v USA v roce 1954 byl poměr 100:3! Dáme-li tyto údaje do souvislosti s našim vyspělým průmyslem i s nutnými perspektivami jeho rozvoje, vyjde nám, že v této oblasti závažně pokulháváme. je už dost známé, že na výsledcích se musejí a budou stále víc podílet dušení pracovníci. Takový je objektivní vývoj. Do nekonečna není možné stavět nové a nové továrny a zabezpečovat výrobu zvyšováním počtu zaměstnaných lidí'. Tento směr má své meze. A jak to dnes obecně pociťujeme — i své negativní stránky. Zkušenosti ukazují kudy jit. Vždyť s rozvojem mechanizace a automatizace jeden duševní pracovník dokáže „vyrobit“ víc než desítky a stovky kvalifikovaných dělníků Profesor j. D. Bernal jednou vyslovil zásadu, kterou na konkrétních faktech ze sovětské praxe prověřil akademik Strumilin — že jeden duševní pracovník dnes nahradí desítky tisíc tun oceli. Zatím však v mnoha našich závodech o vědecká a výzkumné pracovníky dvakrát nestojí (snižují jim prý úroveň II. PLENÁRNÍ SCHCZE ÚRO ULOŽILA ODBOROVÝM ORGANOM, ABY V SOUVISLOSTI S PŘÍPRAVOU PLANC NA ROK 1984 A 1985 MIMOŘÁDNOU POZORNOST VĚNOVALY NÁVRHOM PLANO VĚDY A TECHNIKY. TO JE SICE PŘEDPOKLAD K TOMU, ABY SE VĚDA A NOVÁ TECHNIKA ROZVÍJELY DALEKO RYCHLEJI NEŽ DOSUD, AVŠAK O OSPĚSICH ROZHODNE VLASTNĚ TEPRVE PRAKTICKY BOJ ZA NOVOU TECHNIKU. právem tu přísluší ÜKOLY ODBOROVÝM ORGÁNOM. produktivity práce, apod.J. Je to víc než krátkozraké. Vezměme konkrétně třeba dnešní problémy s kvalitou a podobně. Čemu všemu by tu dokázali zamezit vědečtí pracovnici s vědeckými metodami práce! Podívejme se na problém ještě z jiné stránky: Máme poměrně dost vědeckovýzkumných ústavů pro technologii a organizaci práce a pro jiné oblasti. Máme výzkumný ústav pro ochranu a bezpečnost práce. Je tu Cs. akademie věd se svými mnoha pracovišti. I v některých závodech máme poměrně velká výzkumná pracoviště. A stále těchto možnosti a zdrojů rozvoje výroby nevyužíváme. Vždyť věda se dnes materializuje a dostává konkrétní praktickou podobu právě v těch tolik potřebných nových a dokonalejších pracovních nástrojích, pracovních předVnětěch a pokrokové technologii — i ve zkušenostech lidí. Tím se věda opravdu stává výrobní silou. Aby se stala opravdovou výrobní sílou, musí mít velkou vědeckou základnu, ještě větší než dnes. Nicméně s dosavadním tempem růstu počtu vědeckých kádrů nemůžeme být spokojeni. Viditelným upozorněním na zaostávání za potřebami do TUH OCELI by i společnosti je třeba údaj o tom, jaký je dosavadní poměr mezi růstem výroby a růstem počtu vědeckých pracovníků. V létech 1958 až 195fí jsme měli roční přírůstek výroby 9,5 procenta. Avšak počet vědeckých pracovníků se ročně zvyšoval jen o 3 procenta. Daleko příznivější mají tento poměr v SSSR — tam na přírůstek výroby připadá lOprocentní přírůstek počtu vědeckých pracovníků. V USA je tento poměr 3:4,5 %, v Anglii dokonce 2:5,9 'A. A naše výhledy? Do roku 1980 by měl být celkový podlí vědeckých pracovníků k. počtu pracujících v průmyslu asi 1B procent. A možná, že se i tento poměr brzy ukáže nedostačující! Tyto úkoly naší společnosti nezbytně vyžadují, aby jejich plnění podpořily i odborové orgány. Nicméně je stále ještě dost závodních výborů a odborových funkcionářů, kteří podceňují význam vědy a techniky. Avšak pracujícím a závodům by prospělo, kdyby odborové orgány daleko víc a lépe podporovaly iniciativu a úsilí technické a vědecké inteligence, kdyby se staraly o rozvoj spolupráce vědeckých pracovišť s výrobou. Proto správně naše odborové orgány orientuji usnesení II. plenární schůze ORO; Velký význam přikládá především tomu, aby odborová orgány při sestavováni návrhů plánů rozvoje vědy a techniky spolupracovaly s pobočkami ČSVTS. Bohužel, dosud i v jiných oblastech je tato spolupráce polem málo zoraným. Plány vědy a techniky by se měly stát příležitostí k podstatnému zlepšení spolupráce, prohloubení činnosti poboček ČSVTS a k obratu v závodech ve vztahu k vědě a technice. FOD DOVEDNÝMA RUKAMA STAVBAŘŮ A MONTÁŽNIK 0 VYRŮSTAJÍ - VE VŘESOVÉ PRVNÍ OBJEKTY MOHUTNÉHO DÍLA: KOMBINÁTU NA . ZPRACOVÁNÍ HNĚDÉHO UHLÍ. ČLÁNEK O TÉTO DRUHÉ NEJVĚTŠÍ STAVBĚ V REPUBLICE PŘINÁŠÍME , NA 3. STRANCE, Snímek Tomisiav Císař J ízdárna Pražského hradu se stala dějištěm monumentální výstavy Velké přátelství, která zaznamenává obrazy z dějin českoslovensKo-sOvětského přátelství a jíž uspořádaly u příležitosti dvacátého výročí podepsánt smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi ČSSR a SSSR ministerstvo školství a kultury, ministerstvo zahraničních věci, Československá akademie věd a ústřední výbor i.vazu československo-sovětského přátelství. Na výstavě, která má velký ohlas mezi naším obyvatelstvem od prvého okamžiku otevření, se setkáváme s velmi plastickým a poučným obrazem styků mezi Čechy a Slováky a Rusy, mezi národy Československa a Sovětského svazu. Svědč! o tom historické dokumenty, dávná minulost i bezprostřední přítomnost. Svědčí o tom spolupráce na poli kulturním, hospodářském, vědeckém a samozřejmě na prvém m(stě v oblasti politického života Zvláště velká část výstavy je věnována spolupráci hospodářské, technické a vědecké mezi CSSR a SSSR. I tady je mnoho dokumentů a příkladů. Zaujmou nás modely strojů i přístroje, které nyní vyvážíme do Sovětského Velké přátelství svazu, i stroje, přístroje a materiály, které zase Sovětský svaz dodává našemu národnímu hospodářství. O této hospodářské spolupráci si můžeme z bohatého materiálu na výstavě uvést alespoň několik čísel. V roce 1962 jsme vyvezli do Sovětského svazu 3069 kotodělných strojů, 717 rypadel, 977 MEZINÁRODNÍ ROKY KLIDNÉHO SLUNCE 1964-1965 jsou novou velkorysou akcí, ke které svétoíá věda mobilizuje početné štáby geofyziků, astronomů i techniků ze 84 zemí. Jestliže v období Mezinárodního geofyzikálního roku 1957—1960 vědci slednvali aktivní procesy ve sluneční atmosféře za maxima sluneční činnosti, nyní je budou studovat — a zejména jejich vliv v meziplanetárním prostoru, v atmosféře Země a v zemském geomagnetickém poli — v údobí minimální 'sluneční činnosti. Českoslovenští vědci se zúčastní MRKS významnou měrou v šesti odvětvích: meteorologií, výzkumu ionosféry, geomagnetismu, výzkumu polárních záři; a světla noční oblohy, sluneční fyzice • výzkumu kosmického záření. —Na schématu jsou sluneční záření ovlivňující život naší planety. dieselových motorů a agregátů, 1441 nákladních automobilů. 36 000 motocyklů, 18 miliórjů párů obuví, za více než 119 miliónů Kčs lodí a lodního zařízení, vlněných tkanin jsme dodali za 1 141 000 Kčs, bižutérie za 46 miliónů Kčs a hudebních nástrojů za 15 311 000 Kčs. Velmi dokumentární jsou i statistická čísla o dovozu ze" Sovětského svazu k nám v létech 1945 až 1963. Uvetfme alespoň některá: V této době jsme dovezli 17 000 600 tun obili, 30 000 automobilů, 70 900 tun vlny, 672 000 tun bavlny,' 257 000 tun mědi, 54 milióny tun železné rudy, 1 400 000 tun manganové rudy, 132 000 tun hliníku a 167 000 tun syntetického kaučuku, jenom za první rok provozu ropovodu Družba jsme k nám dopravili 3 milióny tun ropy. K přepravě tohoto množství by bylo třeba 2000 vlakových souprav. To jsou čísla, která sama o sobě mluví za mnoho slov o velkém významu hospodářské spolupráce mezj ČSSR a SSSR. Jsou důkazem i velkého přátelství národů Sovětského svazu k našemu lidu, jemuž přinesla Rudá armáda svobodu v roce: 19,45; ale také zároyeft sovětská vláda pomohla překonat první obtíže, které vyplynuly- z nacisty rozvráceného hospodářství. A je to Sovětský svaz, který nám pomáhá vždy, když se dostáváme do tísně, jako v době sucha v roce 1947. I v oblasti, vědeckotechnické spolupráce existuje bohatá součinnost. Připomeňme si jenom, jak jsme yyu&li sovětské dokumentace při stavbě*^montovaných elektráren v Tisové, Tušimicích a v Nérafovicích. jenom tady jsme cích a v Neratovicích. jenom tady jsme uspořili 3 371000 Kčs. Zvláště výrazná je pomoc Sovětského svazu při budování, Východoslovenských železáren a v mnoha dalších případech. Nezapomínejme ani na bohaté sovětské zkušeností, které získáváme na úseku so cialistického soutěžení a zavádění no vé techniky a nových forem práce. Za jijistalacl výstavy, která je velmi přehléaná a názorná; v níž vzniká i (iró?třgdf velmi intimní, zaslouží pochvatu nejen její organizátoři a architekti, ale také technici. Vždyť právě oni mají značný podíl na tom, že divák se dostává do bezprostředního kontaktu z dávno minulými ději a s atmosférou tehdejší dobyli-se současností. Slunce Z RUZYNĚ DO CELÉHO SVĚTA Ruzyňské letiště se stává světovým leteckým přístavem • a Praha sídlem kanceláři nejdňležitějších leteckých společností.. Sťači vzít do ruky letové řá^y dvaceti leteckých společností, jejichž letadla přistávají v Praze, a k nim mapu světa, pečlivě zaškrtávat jednotlivá města, kam létají naše ČSA a ostatní letecké1 společnosti, a zjistíte, že se z Prahy dostanete letadlem do více nejí pěti set měst na celém světě. Sny a pohádky Tisjce a jedné noci o -létajícím koberci, Vernovy utopistické romány a-fantastické romány pro mládež se staly nejen skutečností, ale v mnoha směrech jsou již dnes překonány Až neuvěřitelně krátké jsou dries doby letu dopravních letadel. Vzdálenosti, které jíme ještě před padesáti lety stěží mohli ujet veřejnými dopisními prostředky za, týdriy a díly, překonáváme dnes za hodiny a minuty. Pro tuto dopravu osob 1 nákladů, pro stovky -letadel a milióny (cestujících, musí pražské ; letiště vytvořit předpoklady. Nemámě na mysli jen desetitisíce metrů přistávacích a rozjížděeícb drah; především musíme vybavit ruzyft'ské letiště dokonalou soustavou letištních zařízení ' zabezpečovacích, radionavigačních, radiotelografických a radiofonických, podle norem-Mezinárodní organizace-civilního. letectví ICAO. Stále . vzrůstajícímu počtu cestujících pochopitelně nestačí dosavadní budovy. Pro letouny se musejí vybudovat nové dílny a hangány a celá síť pomocných služeb. Ppdíváme-U se jen o několik rokň nazpět. uvidíme, jaký ohromný vzrůst zaznamenaly Československé aerolinie. Od roku 1957 do roku 1963 vzrostu výkon ČSA 0 376 Tento vzrůst fe dílem i úspěšné spolupráce s ostatními leteckými společnostmi. Rředevším pracujeme se sovětským Aeroflotem a s maďarským Malévem, polským Lotem, rumunským Tacomem, bulharským Tabso a s Interflugem z NDR. Stále těsnější je i spolupráce s jugoslávsKým1,jařem, .indonéskou Garudou, barmskou’ UBA.1 Air India, arabskou UAA, iráckou Iraqi Airways a s kubánskou lěteckou společností .Gubana Dlouholeté obchodní spojení málne 1 s francouzskou Air France, britskou BEA, holandskou KLM, belgickou Sabenou. švýcarskou Swissait, Italskou Aiitalií, 'skandinávskou SAS a rakouskou ÁUA. Tato obchodní spolupráce přináší užitek nejen jednotlivým státům a společnostem. ale především cestující veřejnosti. A v. letošním roce otevřou se pro ČSA ještě další nová letiště. .Města Alžír, Teherán. Kábul,-Káráčiy Chartúm. Addis Abeba a Nairobi spojí ,s Prahou .povť^ letecké tratě. Torriuto ohromujícímu vzestupu letecké 1 dopravy postupně přizpůsobujeme jak ruzyňské, tak další naše letiště. (Pokračováni'na sir. 2.) Projekt desotipodlažní budovy věže pro řízení letištního provozu (pohled z odbavovací plochy letiště). Monumentálně působí architektonicky výrazná střešní konstrukce hlavni odbavovací budovy. Je dllpm — stejně jako celý soubor ni konstrukce hlavní odbavovací budovy.