Technický Týdenik, leden-červen 1973 (XXI/1-26)

1973-05-29 / No. 22

Jednotný systém elektronických počítačů socialistických zemi je název mezi­národni výstavy v Moskvě, které se se Sovětským svazem, Bulharskem, Maďar­skem, Polskem a s Německou demokratickou republikou účastníme i my roz­sáhlým přehledem výrobků tohoto významného odvětví. Na snímku je část sovětské expozice. Vlak družby na dlouhé cestě V sobotu 19. května večer se vydal na čtrnáctidenní cestu po Sovětském svazu již třetí Vlak družby čs. odbo­rářů. Přes 300 účastníků podniká bez­mála 7000 km cestu, během které navštíví Kyjev, Minsk, Leningrad, a Moskvu. Na této pouti budou tlumo­čit sovětským odborářům pozdravy našich pracujících. Hlavním cílem le­tošní cesty je seznámit se s tím, jak sovětští odboráři realizují usneseni svého XV. sjezdu. V souvislosti s le­tošními úkoly Plánu aktivity ROH bu­de jistě zajímavý hlubší pohled na sovětskou praxi v činnosti úsekových důvěrníků, na politickoorganizačni práci, rozvoj iniciativy, péči o pracu­jící v sovětských závodech atd. Vlak družby přibyl v pondělí ráno do hrdinného města Kyjeva. Na vřelá uvítací slova předsedy kyjevské ob­lasti odborové rady N. S. Šavlovského odpověděla ve svém projevu tajemnice ÜRO Marie Kabrhelová. Naši odborá­ři navštívili významné kyjevské závo­dy, kolchoz Hortniči a lékařskou fa­kultu, a s městem se rozloučili na slavnostním večeru. Ve středu večer — v čase naší uzávěrky — zamířil Vlak družby do Minská. THICK! TfDEHIK« 29. KVĚTNA 1973 ■ ROČNÍK XXI ■ CENA 1 Kčs ..................■■■ -—............. Moskva žije počítači NA VÝSTAVE ÜSPECHÜ NÄRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ SSSR Informační a řídící systémy, tech­nologické procesy i rozsáhlá agenda administrativní a statistická jsou dnes založeny na nejvyspělejší technice — na elektronických počítacích strojích. Přemíra typů těchto výkonných po­mocníků, jejich přídavných zařízení, ale i babylón jejich jazyků přiměl so­cialistické země v čele se Sovětským svazem k akci, která nemá na světě obdoby: k vytvoření jednotné řady výpočetních jednotek (procesorů) které jsou programově i konstrukční slučitelné, u kterých lze využívat nej­­různějšího, také jednotného přídavné­ho zařízení, to pak nahrazovat a do­plňovat novým tak, aby bylo lze po­dle potřeby vytvářet náročné integro­vané soustavy. Odborník přitom myslí i na to, aby tato koncepce umožnila v rozsáhlé míře rozšiřovat programo­vací prostředky vzájemnou výměnou programů, jen jejich účelnou úpra­vou. Jednotný systém elektronických počítačů je pak s to těžit z bohatého sortimentu nejrůznějších výrobců v našich zemích a s vysokou účinnos­tí koordinovat a integrovat jejich vý­robu. To vše pak umožní zavádět po­čítače i do těch oblastí národního hospodářství, kde se to dosud jevilo neekonomickým pro nevhodné veli­kosti a kapacity strojů, různé systé my i typy. Komplexní výzkum a výroba elek ironické výpočetní techniky jsou dnes natolik náročné, že jen spolupráce našich socialistických zemí v tomto oboru může do budoucna udržet krok s nejvyspělejšími průmyslovými státy světa, v souladu s pokrokem ve vědě, technice i ve společnosti. Ošili vy­tvořit jednotný systém elektronických počítačů v socialistických zemích je po třech letech existence mezivládní komise pro spolupráci socialistických států ve výpočetní technice koruno­váno úspěchem: v Moskvě, ve skvě­lém pavilónu Chemický průmysl na Výstavě úspěchů národního hospo­dářství SSSR, se četní návštěvníci z mnoha zemí seznamují se šesti zá­kladními typy procesorů a se 150 typy různého periferního zařízení. Tomuto zázraku tleská každý, kdo si uvědo­muje, co tato výstava a existence jed­notného systému budou znamenat pro další rozvoj výpočetní techniky v SSSR i v ostatních socialistických státech K tomu úspěchu jsme přispěli také troškou do mlýna A nebylo to jen symbolicky. Uprostřed pavilónu pra­cuje s ostatními exponáty náš počí­tač EC 1021 (ZPA 6000/20) a vedle ně­ho a naproti na 35 různých perifer­ních zařízení, z nichž většina již pro­šla náročnými mezinárodními zkouš­kami. A těší nás, že' mnohé z nich, např. fotoelektrické snímače děrné pásky FS 1500 (ZPA Košíře) a elek­trické psací stroje Consul (Zbrojovka Brno) dodáváme už v tisícovkách do četných zemí RVHP. Náš vývoj i vý­NA 7. STRANĚ PADESÁT LET ČESKOSLOVENSKÉHO ROZHLASU Připomněli jsme si toto výročí v minulém (21.) čísle Technického týdeníku, živý a složitý organismus rozhlasu se snaží široké veřejnosti ukázat i výstava, která byla 18. května otevřena v Praze na Slovanském ostrově. Jděte se na ni podívat, nezklame vás. TECHNICKÉ NOVINY DVACETILETÉ „Slovenská odborová rada oceňuje, že Technické noviny byly a jsou aktivizující kroni­kou hrdého díla, které pod ve­dením Komunistické strany Československa vytvořil náš lid — kronikou industrializace Slovenska a zejména technic­kého i politického růstu á pro­filu našeho socialistického člo­věka“, to je výňatek z jednoho z mnohých blahopřejných dopi­sů, kterými představitelé tech­nické veřejnosti připomněli, že Technické noviny existují už dvacet let, že už celou pětinu století působí na techniky, mis­try, dělníky, novátory a inže­nýry, na učňovskou mládež a vůbec na všechny, kdo sledují a se zájmem a zaujetím prosa­zují technický pokrok na svých pracovištích. První číslo Tech­nických novin vyšlo 25. dubna 1953 a od té doby, zprvu jako čtrnáctideník a později jako tý­deník, seznamují své čtenáře se vším, co dnes tak výrazně cha­rakterizuje naši epochu od do­pravní techniky přes výrobní technologii všech oborů až k atomové a kosmické technice. Slovnostního shromáždění v Bra­tislavě se kromě redaktorů, čle­nů redakční rady a nejbliž­­ších spolupracovníků zúčastnili i představitelé veřejného života a technických organizaci a in­stitucí. Do dalších let přeje při popularizaci vědeckých a tech­nických zkušeností kolektiv Technického týdeníku soudruž­­ské redakci v Bratislavě mnoho úspěchů. Program Skylab začíná V polovině května začal dosud nej­větší a nejsložitější let amerických kosmonautů, byť „jen“ na oběžné drá­ze okolo Země. Program Skylab je vlastně modifikovaný program Apol­lo; jakmile totiž také v USA poznali velký význam orbitálních laboratoří, zkrátili program Apollo o tři lety a ušetřených raket a kosmických lodí využili k realizování projektu Skylab. Nejprve byla na oběžnou dráhu do­pravena laboratoř; s více než týden­ním zpožděním odstartovala i kos­mická lod Apollo, jež dopravila tří­člennou posádku k této laboratoři. Jde totiž o to, provést opravu poško­zených částí stanice a učinit ji obý­vatelnou. Podaří-li se to, má první posádka v laboratoří žít a pracovat čtyři týdny, načež se má vrátit na Zemi. Krátce potom má odstartovat další tříčlenná posádka, aby na sta­nici pracovala osm týdnů. Po jejím návratu má být uskutečněna třetí expedice, která by rovněž měla na oběžné dráze pracovat osm týdnů, popř. kdyby vše pokračovalo dobře, ještě déle (snad až 90 dnů). Zajímavé je, že při tomto složitém kosmickém letu není rozpracován denní program práce: kosmonauti mají v tomto smě­ru „volnou ruku“ a mohou se rozho­dovat podle okamžité potřeby. Je ovšem stanoven rámcový pro­gram, zahrnující lékařské výzkumy (stále je ještě mnoho otazníků, po­kud Jde o dlouhodobý vliv beztížného prostředí na člověka), sledování Slun­ce a Země a hledání nových zdrojů přírodního bohatství. Dále je na pro­gramu i výzkum nových hmot, jež lze připravovat pouze v beztížném stavu. Tak je v obíhající laboratoři např. ta­viči pec na výrobu zvláštní ocelové pěny, která může jednou způsobit re­voluci v letectví. Na palubě Skylabu je nejen jedna tuna potravin, ale jsou tam i tři tuny vody a několik tuctů speciálních vě­deckých přístrojů včetně slunečního dalekohledu. Většina důležitých tech­nických dilů je nejméně zdvojena, aby tak dlouhý kosmický let byl re­lativně bezpečný. Přesto se počítá i s možností větší poruchy, která by zabránila návratu posádky ve vlastní lodi. Proto je na Skylabu ještě re­zervní „přístaviště“ pro další lod Apollo, která bude připravena na Kennedyho mysu pro příští posádku. V případě nutností by v této lodi star­tovala dvoučlenná posádka, která by na Skylabu přistála a převzala tří ohrožené kosmonauty. V kabině by dokonce ještě zbylo místo pro nejdů­­ležítější filmy a vědecké registrace. O tom, jak je Skylab složitý, může poskytnout základní představu např. to, že celek by na Zemi vážil 94 tun. Skládá se z několika modulů, takže na oběžné dráze, až jej první posádka „dobuduje“, půjde vlastně o komplex několika „místností“ s „přístavištěm“ pro dvě lodi Apollo. Druhá z těchto lodí by přistávala pouze při havarijní situaci. Nejen při pozorování Země, ale i Slunce půjde především o řešení ryze praktických problémů. Byly roz­pracovány celé řady metod, jak pro­vádět podrobný geologický průzkum, zaměřený např. na hledáni nových nalezišť rud a jiného přírodního bo­hatství. Velký důraz bude kladen na experimenty technologické. Půjde to­tiž o to, jak úspěšně využívat trva­lého beztíží a vysokého kosmického vakua při výrobě nových látek. Tomu předcházela jak teoretická příprava, tak i příprava praktická na někte­rých experimentálních družicích, kte­ré měly za. úkol prověřit některá praktická hlediska. Protože je členem první posádky 1 lékař, půjde ovšem i o cenné expe­rimenty lékařsko-biologické. Otázka úbytku vápníku z lidských kostí a případných dalších potíží, nastávají­cích v dlouhodobém pobytu v beztíž­ném stavu, zůstává totiž stále ještě nerozřešena. Skylab tak představuje veliké množství ryze praktických pro­blémů, takže na něm bude dost práce až do konce tohoto roku. Podle zís­kaných zkušeností pak přijdou na řadu další prototypy orbitálních labo­ratoří, schopných „ubytovat“ ještě ví­ce lidí na ještě delší dobu. Začal kos­mický let, jehož výsledky asi zasáh­nou do leckterého pracovního oboru vědy i techniky. [of) Setkání s moderním Norskem V ČSSR jsme dosud znali Norsko většinou z dovážených potravinář­ských výrobků, zatímco tato severská země je už dnes ve světě známá svým vyspělým průmyslem hutním, che­mickým, strojírenským, elekrotech­­nickým aj. Norské průmyslové výrob­ky pronikly na světové trhy, kde úspěšně soutěží s výrobky jiných vyspělých zemí. Rostoucí zájem norského průmyslu o kontakty s průmyslem ČSSR dal podnět k uspořádání Dnů norské techniky v Praze. Zorganizovala je ve dnech 21. až 25. května Norská exportní rada ve spolupráci s Česko­slovenskou obchodní komorou. Byl to cyklus sympozií, na nichž zástupci 12 významných norských firem sezná­mili naší odbornou veřejnost s nej­zajímavějšími norskými výrobky a s poznatky z různých oblastí vědy a techniky. Hovořilo se tu například o systémech obalové techniky, o ply­nových turbínách, generátorových soustrojích, konstrukčních systémech řízených počítači, přístrojích pro přistávání letadel, mikrovlnných sy­­mech pro rádiové spojení, strojích a postupech pro výrobu podlahovin, barevných grafických systémech, hle dačích kovů aj. Byla to první pře hlídka norské techniky v Praze po II. světové válce. A vůbec první v ta kovém rozsahu mimo hranice Norska. Slavnostního zahájení se zúčastnili za norskou stranu ministr průmyslu Sjak Braek, ředitel Norské exportní rady Gunnar Rogstad, norský velvy­slanec v Praze a ředitelé jednotlivých norských firem. Z našich představi­telů to byli federální ministr hutnictví a strojírenství Ing. Josef Simon, generální ředitel Strojexportu ing. lan Lajka aj. Švédští 1 naši odpovědní pracovníci se shodovali v tom, že pro větší ob­chodní a průmyslovou spolupráci Švédska a ČSSR se neudělalo všechno, ač pro to byly podmínky. Jedním z dů­vodů, proč neodpovídá možnostem obou zemí, je to, že se dosud nevyuží­vá technické a průmyslové kooperace. Dny norské techniky v Praze byly významným krokem k zlepšení tohoto stavu. (mk)

Next