Tribuna, červenec-prosinec 1985 (XVII/27-52)
1985-07-03 / No. 27
Slavnostních dnů Československé spartakiády_ 1985 se v sobotu a v neděli zúčastnila delegace OV KSC, ÚV. Národní fronty ČSSR a vlády ČSSR, vedená generálním tajemníkem ÚV KSČ a prezidentem republiky Gustavem Husákem. O přestávce druhého programového odooledne se soudruh Gustáv Husák setkal se zástupci cvičenou Foto CTK čtyřicetiletí. Tyto geologické objevy se staly základem pro široký rozvoj měďného průmyslu, energet-ky s využitím hnědého uhlí a rovněž výroby ke: arniky, porcelánu a skla. Výstava Wroclaw 1985 tak ukazuje úspěchy několika generací pracujících. (ew) 1 společenské potřebě... Je to totiž jedna z cest, kter rou se dá předejít možným s.arostem při hledání odpovědi na otázku — jak dál v populární hudbě? P-ostě nová edice by neměla být impulsem jen podle názvu. Ijc) • Výstava Wroclaw 1985 Západní a severní území prastaré polské země se na základě usnesení postupimské konference vrátilo v roce 1945 k Polsku. Toto území tvoří patnáct vojvodství a bydlí zde osmatřicet procent obyvatelstva, téměř 12 miliónů Poláků. Hitlerovci, kteří opouštěli tuto zemi, záměrně ničili průmyslové závody, obytné budovy a venkovská hospodářství. 0 rozsahu ztrát svědčí následující údaje: 54 procent městské zástavby a 27,5 procenta venkovského majetku bylo zcela zničeno. V trosky se změnila města Glogów, Kostrzyn a Kolobrzeg, ze 70 procent byla zničena Wroclaw a z poloviny Gdaňsk a Štětin. Přestala existovat polovina mostů a 70 procent železničních tratí. Průmysl byl zničen z 60—70 procent a 3,5 miliónu hektarů zemědělské půdy bylo zaminováno. Tak vyhlížela západní a severní území v pětačtyřicátém roce, kdy je znovu převzalo Polsko. Polský lid měl tehdy před sebou těžký úkol. Vybudovat na troskách od samých základů nový život. Nejen obnovit zničené západní a severní oblasti, ale vytvořit jejich hospodářské svazky s ostatním Polskem. Velká výstava Průmyslové úspěchy západních a severních území, která byla u příležitosti čtyřicetiletí osvobození otevřena ve Wróclawi, je důkazem rozvoje patnáctí vojvodství. Účastní se jí pět set vystavovatelů. Více než 5000 exponátů shromážděných na výstavě ilustruje skutečnost, že z těchto území pochází 100 procent celkové polské výroby velkých energetických strojů, 55 procent elektronických výrobků, 64 procent orodukce autobusů a mikrobusů, 86 procent celkové výroby železničních nákladních a 35 procent výroby osobních vagónů. Na znovuzískaných územích se dnes nachází 98 procent lodařského potenciálu, zde se vyrábějí všechny polské automatické pračky a 86 procent chladniček a domácích mrazniček. Na tomto území je soustředěna veškerá těžba mětfných rud a zpracovává se 60 nrocent této surovmy. Západní území a zvláště Dolní Slezsko mají bohatá přírodní naleziště. Rozhodující většinu z nich objevili polští geologové v minulém • Edice Slůvko, které zpravidla označuje soubor knih či desek — edice — plně postihuje obsah možno říci pozoruhodného plánu Vydavatelství Českého hudebního fondu Panton. Nová, v produkci populární hudby neobvyklá edice, která nese příznačný název Impuls, má pomoci těm, kteří si chtějí udělat ucelenější obrázek o současném »stavu« rockové, folkové a jazzové hudby. Kromě gramofonových desek a magnetofonových kazet přinese nultý ročník i publikace předních odborníků, vesměs na trhu dosud chybějící, které jen obtížně může nahradit čas od času vydaná encyklopedie mající různý vztah k populární hudbě. Panton tak vyplňuje dlouholetou mezeru v naší hudební produkci. Edice by měla mít, podle záměru vydavatelství, 1 dostatečnou »pružnost«, která dává šanci reagovat na případný dialog s posluchači rychle a včas. Určitou zkouškou bude letošní Porta. Nahrávky z ní se budou prodávat již dvacet čtyři hodin po natáčení — (což je možné díky pochopení výrobního závodu v Loděnicích). Stejnou novinkou je například instruktivní kazeta Zahrajte si s námi, která nabízí mladým, možná i nesmělým instrumentalistům doprovody vybraných světových evergreenů i původních domácích skladeb v podání SHQ Karla Velebného. Možná že ted tu a tam budeme slýchat z oken na sídlištích stále častěji jazz ... Vychovávat spotřebitele k vysoké náročnosti není jednoduché. Novou edicí se pokouší Panton dokázat, že to ale je možné. Z pasivních konzumentů hudby by se měli stát aktivní posluchači, kteří se budou moci perspektivně setkávat i na besedách, koncertech a veřejných nahrávkách. Doufejme jen, že počáteční nadšení vydrží a že výběr tzv. menšinových žánrů (a nejde jen o hudbu, ale i o knižní produkci) bude odpovídat nejen přání těch, kteří se »do« Impulsu přihlásí, ale NAKLADATELSTVÍ SVOBODA V. I. Lenin a KSSS o normách stranického života a zásadách stranického vedení. Ve vybraných teoretických pracích, článcích a korespondenci V. I. Lenina a ve vybraných dokumentech plenárních zasedání a usnesení ÚV KSSS a materiálů sjezdů KSSS sborník osvětluje podstatu a význam norem stranického života a zásad stranického vedení a jejich prosazování a rozvíjení v každodenním životě a činnosti KSSS. 676 stran, váz. 29 Kčs. Bibliografický přehled dokumentů ústředních orgánů Komunistické strany Československa, článků, projevů a rozhovorů vedoucích představitelů KSČ, zastupitelských sborů a státních orgánů ČSSR po XVI. sjezdu KSČ, svazek 8. Osmý svazek Bibliografického přehledu zahrnuje období od 1. července 1984 do 31. prosince 1984. K rychlé orientaci slouží tematicky uspořádaný rejstřík. 88 stran, kart. 4 Kčs. Kontrapropaganda: otázky metodologie a metodiky. N. M. Kejzerov—J. A. Nožin. Studijní text pro stranické vzdělávání — studijní útvar Aktuální otázky ideologického boje. 80 stran, kart. 3 Kčs. Jiří Dvořák a kolektiv: Soustava plánovitého řízení, efektivnost a intenzifikace československé ekonomiky. (Teoretické problémy) Práce se zabývá aktuálními teoretickými problémy přizpůsobování hospodářského mechanismu cílům v efektivnosti a intenzifikaci čs. ekonomiky. Edice Reálný socialismus. 260 stran, váz. 26 Kčs. Otázky vědeckého ateismu. Sborník studií a statí sovětských autorů věnovaný analýze současné problematiky vědeckého ateismu. 176 stran, kart. 12 Kčs. Jiří Loukotka: Kult svátých a jeho ideologická funkce. Práce osvětluje základní teoretickofilozofické aspekty kultu svátých, jeho vznik a význam, přináší četná historická fakta. Edice Malá politická knihovna. 120 stran, kart. 9 Kčs. Ekonomická porada členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci Moskva 12.—14. června 1984 Publikace obsahuje základní schválené dokumenty — deklaraci členských zemí RVHP »Zachování míru a mezinárodní hospodářská spolupráce« a »Prohlášení o hlavních směrech dalšího rozvoje a prohlubování hospodářské a vědeckotechnické spolupráce členských zemí RVHP«. 32 stran, kart. 2,— Kčs Karel Vítek: Problémy manželské rovnováhy Východiska rozvodové prevence Práce zpracovává poznatky získané na základě výzkumu některých aktuálních otázek manželství v ČSSR: základní typy současných manželství, jejich charakteristické rysy a otázky rozvodové prevence. Edice Sociologická knižnice. 284 stran, kart. 26,— Kčs Ve dnech 25. až 27. června se ve Varšavě konalo 40. zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci. Na snímku vedoucí čs. delegace předseda vlády ČSSR soudruh Lubomír Štrouqal při podpisu závěrečných dokumentů Telefoto ČTK ARCHIMÉDŮV BOD Aby pohnul Zemí, hledal Archimédes pevný bod. O něj chtěl opřít síly svých pák a kladkostrojů. Dnes víme, že svět posunují vpřed jiné síly — síly výrobní. A právě pro rychlejší rozvoj výrobních sil, pro větší blahobyt při menších výdajích práce, pro uskutečnění sociální spravedlnosti vznikla idea socialistické revoluce. Ta rozbíjí pouta výrobních vztahů, do nichž mohutné schopnosti výrobních sil v průběhu vědeckotechnické revoluce svírají zákony kapitalistické akumulace. Idea socialistické revoluce se stala skutečností v sedmnáctém roce. Příkladu sovětského Ruska následovaly národy dalších zemí. Bezmála čtyřicet let buduje socialismus i naše společnost. Pod dojmem duslova hmatatelných důkazů o dynamismu socialistické výroby se rozšířilo přesvědčení, že tuny vyrobené oceli a cementu, kvanta vyrobené a spotřebované energie plně vystihují tempa rozvoje výrobních sil socialistické společnosti. Údaje o rostoucí mohutnosti výrobních prostředků, o pozitivních změnách v počtu a kvalifikaci pracovních sil, o nových surovinových zdrojích skutečně v mnohém věrně zobrazují rostoucí schopnost společnosti vytvořit podmínky pro naplnění socialistického ideálu. Současně však tempa zvyšujícího se objemu společenské výroby, rostoucí životní úroveň pracujících i zrání socialistických společenských vztahů vedou k hlubšímu poznání povahy výrobních sil. Současná úroveň vědy a techniky bezpochyby dává lidstvu netušené možnosti k ovládnutí přírodních a společenských procesů, řešení globálních problémů současnosti i naplnění odvěkých tužeb člověka. Před zeměmi socialismu se tak otevírá reálná možnost být vzorem, jak všechny tyto síly využít ve prospěch lidstva. ve prospěch pokroku a míru. Přes všechny d!lčí úspěchy, kterých monopolní kapitál dosáhl v osvojování si některých vymožeností vědv a techniky, nic nenasvědčuie tomu, že by se kapitalistický svět řešení svých antagonistických rozporů přiblížil: propast mezi bohatými a chudými se prohlubuje jak uvnitř jednotlivých zemí, tak i v mezinárodním měřítku; i nejvyspělejší kapitalistické státy zápasí s nespoutanými následky masové nezaměstnanosti. Pro tyto rozpory nachází kapitál řešení jen v roztáčení nových kol zbrojení, v politice síly vůči slabším, v politice lži a klamu vůči stejně silným. Svět kapitálu tak po svém reaguje na svou vlastní krizi v podmínkách soudobé epochy. Pokud jde o rozvoj výrobních sil, stále platí zásada, kterou razil V. I. Lenin, že socialismus musí překonat kapitalismus vyšší produktivitou práce, dosáhnout předních pozic ve vědě a technice. Lecccs již bylo vy- O cem přemyslíme konáno. V průběhu socialistické výstavby se podařilo historicky daný předstih, který měly kapitalistické země, zkrátit. Ani největší nepřátelé socialismu již nemohou tvrdit, že jde o zaostávání trvalé a všeobecné, ve všech směrech. Takové výroky patří spíše do arzenálu hrubé antikomunistické propagandy, se současnou socialistickou skutečností nemají nic společného. Té odpovídá intenzívní hledání konkrétních způsobů, jak zdokonalit systém plánovitého řízení socialistické ekonomiky a celý hospodářský mechanismus, jak dále rozvíjet iniciativu a tvořivost pracujících, jak prohlubovat socialistickou ekonomickou integraci. Na rozdíl od Archimeda víme, kde hledat bod, který umožní mohutným silám soudobé socialistické společnosti pohnout světem směrem pokroku a míru. Jsou to výrobní vztahy. Z jejich povahy je zřejmé, že nejsou a nikdy nebudou jednoduchým bodem, který je možno uchopit, na nějž je možné ukázat, který je možno pro všechny časy podržet. Ukázat, uchopit a držet je možno jen to podstatné — společenské vlastnictví výrobních prostředků, celospolečenský charakter výroby, plánovitost. Konkrétní podobu hledaného Archimedova bodu budeme vždy hledat a dotvářet podle konkrétních podmínek té které etapy sociolis'ického rozvoje. Přitom nejde jen o využívání poznatků, které nabízí teorie, ale také o experimentování, o využívání zkušeností ostatních socialistických zemí. Jsou ale mezi námi lidé, kteří neumějí nebo nechtějí pochopit nutnost stálého zdokonalování socialismu jako celku i jeho dílčích stránek. Někteří dokonce hledání a neustálé ověřování nových cest naplnění našeho historického poslání považují za nepřirozené a oddávají se planým snům o neměnnosti a trvalosti dosaženého stavu v rozvoji výrobních a společenských vztahů. Takové iluze kritizovali již Marx s Engelsem; byly a jsou škodlivé v tom. že jejich nositelé jsou schopni se pod jejich vlivem dlouho odvracet od skutečného života, a pak pod tlakem problémů narychlo hledají hotová řešení. Svými zbrklými improvizacemi tak zpravidla věci škodí. Dát soudobým výrobním silám pevnou oporu v dynamických socialistických výrobních vztazích není snadným úkolem, jeho tíži sice pomáhá nést ekonomická i další společenské a technické vědy, přesto však jeho největší tíha leží na bedrech konkrétních lidí, kteří o pokroku výroby rozhodují a kteří jej svou prací uskutečňují. Proto nejvyšší stranické orgány u nás i v SSSR tolik zdůrazňují nutnost dosáhnout potřebných změn v myšlení a postojích kádrů při využívání vymožeností vědeckotechnické revoluce. Možnosti ideově výchovného vlivu a politickoorganizátorského působení, kterými disponuje v socialistické společnosti komunistická strana, odbory i celý politický systém, vytvářejí přitom pro změny v ekonomickém myšlení lidí rozsáhlé předpoklady. Zkušenosti plně potvrzují, že především jejich plným a dovedným využitím lze nejlépe sjednocovat společenské, kolektivní a individuální zájmy. Bez toho se jen těžko podaří uvolnit mnohde ještě zatím skryté zdroje iniciativy pracujících. Konfrontace kapitalismu a socialismu na poli výrobních sil, a tedy i produktivity práce, se bez rozvoje této uvědomělé, tvořivé iniciativv pracujících prostě neobejde. Ve využívání objektivních předností socialismu — od společenského vlastnictví výrobn-'ch prostředků, celospolečenské plánovitosti či práce zbavené vykořisťování — jsou stále ještě ne plně využívané možnosti rychlého rozvoje naší společnosti. A ty "nsm>m" nromarnit. JIŘÍ KOHOUT 27/1985 tribuna