Tribuna, červenec-prosinec 1985 (XVII/27-52)

1985-07-03 / No. 27

Slavnostních dnů Československé spartakiády_ 1985 se v sobotu a v neděli zúčastnila delegace OV KSC, ÚV. Ná­rodní fronty ČSSR a vlády ČSSR, vedená generálním ta­jemníkem ÚV KSČ a prezidentem republiky Gustavem Husákem. O přestávce druhého programového odooledne se soudruh Gustáv Husák setkal se zástupci cvičenou Foto CTK čtyřicetiletí. Tyto geologické objevy se staly zákla­dem pro široký rozvoj měďného průmyslu, energet-ky s využitím hnědého uhlí a rovněž výroby ke: arniky, porcelánu a skla. Výstava Wroclaw 1985 tak ukazuje úspěchy několika generací pracujících. (ew) 1 společenské potřebě... Je to totiž jedna z cest, kter rou se dá předejít možným s.arostem při hledání od­povědi na otázku — jak dál v populární hudbě? P-ostě nová edice by neměla být impulsem jen podle názvu. Ijc) • Výstava Wroclaw 1985 Západní a severní území prastaré polské země se na základě usnesení postupimské konference vrátilo v roce 1945 k Polsku. Toto území tvoří patnáct voj­vodství a bydlí zde osmatřicet procent obyvatelstva, téměř 12 miliónů Poláků. Hitlerovci, kteří opouštěli tuto zemi, záměrně ničili průmyslové závody, obytné budovy a venkovská hospodářství. 0 rozsahu ztrát svědčí následující údaje: 54 procent městské zástav­by a 27,5 procenta venkovského majetku bylo zcela zničeno. V trosky se změnila města Glogów, Kostrzyn a Kolobrzeg, ze 70 procent byla zničena Wroclaw a z poloviny Gdaňsk a Štětin. Přestala existovat polovina mostů a 70 procent železničních tratí. Průmysl byl zni­čen z 60—70 procent a 3,5 miliónu hektarů zeměděl­ské půdy bylo zaminováno. Tak vyhlížela západní a severní území v pětačtyřicátém roce, kdy je znovu převzalo Polsko. Polský lid měl tehdy před sebou těžký úkol. Vy­budovat na troskách od samých základů nový život. Nejen obnovit zničené západní a severní oblasti, ale vytvořit jejich hospodářské svazky s ostatním Pol­skem. Velká výstava Průmyslové úspěchy západních a se­verních území, která byla u příležitosti čtyřicetiletí osvobození otevřena ve Wróclawi, je důkazem rozvoje patnáctí vojvodství. Účastní se jí pět set vystavova­telů. Více než 5000 exponátů shromážděných na výstavě ilustruje skutečnost, že z těchto území pochází 100 procent celkové polské výroby velkých energetických strojů, 55 procent elektronických výrobků, 64 procent orodukce autobusů a mikrobusů, 86 procent celkové vý­roby železničních nákladních a 35 procent výroby osobních vagónů. Na znovuzískaných územích se dnes nachází 98 procent lodařského potenciálu, zde se vy­rábějí všechny polské automatické pračky a 86 procent chladniček a domácích mrazniček. Na tomto území je soustředěna veškerá těžba mětfných rud a zpracovává se 60 nrocent této surovmy. Západní území a zvláště Dolní Slezsko mají bohatá přírodní naleziště. Rozhodu­jící většinu z nich objevili polští geologové v minulém • Edice Slůvko, které zpravidla označuje soubor knih či de­sek — edice — plně postihuje obsah možno říci po­zoruhodného plánu Vydavatelství Českého hudebního fondu Panton. Nová, v produkci populární hudby ne­obvyklá edice, která nese příznačný název Impuls, má pomoci těm, kteří si chtějí udělat ucelenější obrá­zek o současném »stavu« rockové, folkové a jazzové hudby. Kromě gramofonových desek a magnetofono­vých kazet přinese nultý ročník i publikace předních odborníků, vesměs na trhu dosud chybějící, které jen obtížně může nahradit čas od času vydaná encyklope­die mající různý vztah k populární hudbě. Panton tak vyplňuje dlouholetou mezeru v naší hudební pro­dukci. Edice by měla mít, podle záměru vydavatelství, 1 do­statečnou »pružnost«, která dává šanci reagovat na případný dialog s posluchači rychle a včas. Určitou zkouškou bude letošní Porta. Nahrávky z ní se budou prodávat již dvacet čtyři hodin po natáčení — (což je možné díky pochopení výrobního závodu v Loděni­cích). Stejnou novinkou je například instruktivní kazeta Zahrajte si s námi, která nabízí mladým, možná i ne­smělým instrumentalistům doprovody vybraných svě­tových evergreenů i původních domácích skladeb v po­dání SHQ Karla Velebného. Možná že ted tu a tam budeme slýchat z oken na sídlištích stále častěji jazz ... Vychovávat spotřebitele k vysoké náročnosti není jednoduché. Novou edicí se pokouší Panton dokázat, že to ale je možné. Z pasivních konzumentů hudby by se měli stát aktivní posluchači, kteří se budou moci per­spektivně setkávat i na besedách, koncertech a veřej­ných nahrávkách. Doufejme jen, že počáteční nadšení vydrží a že výběr tzv. menšinových žánrů (a nejde jen o hudbu, ale i o knižní produkci) bude odpovídat nejen přání těch, kteří se »do« Impulsu přihlásí, ale NAKLADATELSTVÍ SVOBODA V. I. Lenin a KSSS o normách stranického života a zá­sadách stranického vedení. Ve vybraných teoretických pracích, článcích a ko­respondenci V. I. Lenina a ve vybraných dokumentech plenárních zasedání a usnesení ÚV KSSS a materiálů sjezdů KSSS sborník osvětluje podstatu a význam no­rem stranického života a zásad stranického vedení a jejich prosazování a rozvíjení v každodenním životě a činnosti KSSS. 676 stran, váz. 29 Kčs. Bibliografický přehled dokumentů ústředních orgánů Komunistické strany Čes­koslovenska, článků, projevů a rozhovorů vedoucích představitelů KSČ, zastupitelských sborů a státních or­gánů ČSSR po XVI. sjezdu KSČ, svazek 8. Osmý svazek Bibliografického přehledu zahrnuje ob­dobí od 1. července 1984 do 31. prosince 1984. K rych­lé orientaci slouží tematicky uspořádaný rejstřík. 88 stran, kart. 4 Kčs. Kontrapropaganda: otázky metodologie a metodiky. N. M. Kejzerov—J. A. Nožin. Studijní text pro stranické vzdělávání — studijní útvar Aktuální otázky ideologického boje. 80 stran, kart. 3 Kčs. Jiří Dvořák a kolektiv: Soustava plánovitého řízení, efektivnost a intenzifikace československé ekonomiky. (Teoretické problémy) Práce se zabývá aktuálními teoretickými problémy přizpůsobování hospodářského mechanismu cílům v efektivnosti a intenzifikaci čs. ekonomiky. Edice Reál­ný socialismus. 260 stran, váz. 26 Kčs. Otázky vědeckého ateismu. Sborník studií a statí sovětských autorů věnovaný analýze současné problematiky vědeckého ateismu. 176 stran, kart. 12 Kčs. Jiří Loukotka: Kult svátých a jeho ideologická funkce. Práce osvětluje základní teoretickofilozofické aspekty kultu svátých, jeho vznik a význam, přináší četná his­torická fakta. Edice Malá politická knihovna. 120 stran, kart. 9 Kčs. Ekonomická porada členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci Moskva 12.—14. června 1984 Publikace obsahuje základní schválené dokumenty — deklaraci členských zemí RVHP »Zachování míru a mezinárodní hospodářská spolupráce« a »Prohlášení o hlavních směrech dalšího rozvoje a prohlubování hospodářské a vědeckotechnické spolupráce členských zemí RVHP«. 32 stran, kart. 2,— Kčs Karel Vítek: Problémy manželské rovnováhy Východiska rozvodové prevence Práce zpracovává poznatky získané na základě výzku­mu některých aktuálních otázek manželství v ČSSR: zá­kladní typy současných manželství, jejich charakteris­tické rysy a otázky rozvodové prevence. Edice Socio­logická knižnice. 284 stran, kart. 26,— Kčs Ve dnech 25. až 27. června se ve Varšavě konalo 40. za­sedání Rady vzájemné hospodářské pomoci. Na snímku vedoucí čs. delegace předseda vlády ČSSR soudruh Lu­bomír Štrouqal při podpisu závěrečných dokumentů Telefoto ČTK ARCHIMÉDŮV BOD Aby pohnul Zemí, hledal Archimédes pevný bod. O něj chtěl opřít síly svých pák a kladkostrojů. Dnes víme, že svět posunují vpřed jiné síly — síly výrobní. A právě pro rychlejší rozvoj výrobních sil, pro větší blahobyt při menších výdajích práce, pro uskutečnění sociální spravedlnosti vznikla idea socia­listické revoluce. Ta rozbíjí pouta výrobních vztahů, do nichž mohutné schopnosti výrobních sil v průběhu vě­deckotechnické revoluce svírají zákony kapitalistické akumulace. Idea socialistické revoluce se stala sku­tečností v sedmnáctém roce. Příkladu sovětského Rus­ka následovaly národy dalších zemí. Bezmála čtyřicet let buduje socialismus i naše společnost. Pod dojmem duslova hmatatelných důkazů o dyna­­mismu socialistické výroby se rozšířilo přesvědčení, že tuny vyrobené oceli a cementu, kvanta vyrobené a spotřebované energie plně vystihují tempa rozvoje vý­robních sil socialistické společnosti. Údaje o rostou­cí mohutnosti výrobních prostředků, o pozitivních změ­nách v počtu a kvalifikaci pracovních sil, o nových su­rovinových zdrojích skutečně v mnohém věrně zobra­zují rostoucí schopnost společnosti vytvořit podmínky pro naplnění socialistického ideálu. Současně však tempa zvyšujícího se objemu společenské výroby, ros­toucí životní úroveň pracujících i zrání socialistických společenských vztahů vedou k hlubšímu poznání po­vahy výrobních sil. Současná úroveň vědy a techniky bezpochyby dává lidstvu netušené možnosti k ovládnutí přírodních a společenských procesů, řešení globálních problémů sou­časnosti i naplnění odvěkých tužeb člověka. Před ze­měmi socialismu se tak otevírá reálná možnost být vzorem, jak všechny tyto síly využít ve prospěch lid­stva. ve prospěch pokroku a míru. Přes všechny d!lčí úspěchy, kterých monopolní ka­pitál dosáhl v osvojování si některých vymožeností vědv a techniky, nic nenasvědčuie tomu, že by se ka­pitalistický svět řešení svých antagonistických rozpo­rů přiblížil: propast mezi bohatými a chudými se pro­hlubuje jak uvnitř jednotlivých zemí, tak i v mezi­národním měřítku; i nejvyspělejší kapitalistické státy zápasí s nespoutanými následky masové nezaměstna­nosti. Pro tyto rozpory nachází kapitál řešení jen v roztáčení nových kol zbrojení, v politice síly vůči slabším, v politice lži a klamu vůči stejně silným. Svět kapitálu tak po svém reaguje na svou vlastní krizi v podmínkách soudobé epochy. Pokud jde o rozvoj výrobních sil, stále platí zásada, kterou razil V. I. Lenin, že socialismus musí překonat kapitalismus vyšší produktivitou práce, dosáhnout před­ních pozic ve vědě a technice. Lecccs již bylo vy- O cem přemyslíme konáno. V průběhu socialistické výstavby se podařilo historicky daný předstih, který měly kapitalistické ze­mě, zkrátit. Ani největší nepřátelé socialismu již ne­mohou tvrdit, že jde o zaostávání trvalé a všeobecné, ve všech směrech. Takové výroky patří spíše do arze­nálu hrubé antikomunistické propagandy, se současnou socialistickou skutečností nemají nic společného. Té odpovídá intenzívní hledání konkrétních způsobů, jak zdokonalit systém plánovitého řízení socialistické eko­nomiky a celý hospodářský mechanismus, jak dále roz­víjet iniciativu a tvořivost pracujících, jak prohlubo­vat socialistickou ekonomickou integraci. Na rozdíl od Archimeda víme, kde hledat bod, který umožní mohutným silám soudobé socialistické společ­nosti pohnout světem směrem pokroku a míru. Jsou to výrobní vztahy. Z jejich povahy je zřejmé, že ne­jsou a nikdy nebudou jednoduchým bodem, který je možno uchopit, na nějž je možné ukázat, který je možno pro všechny časy podržet. Ukázat, uchopit a držet je možno jen to podstatné — společenské vlast­nictví výrobních prostředků, celospolečenský charak­ter výroby, plánovitost. Konkrétní podobu hledaného Archimedova bodu budeme vždy hledat a dotvářet po­dle konkrétních podmínek té které etapy sociolis'ic­­kého rozvoje. Přitom nejde jen o využívání poznatků, které nabízí teorie, ale také o experimentování, o vy­užívání zkušeností ostatních socialistických zemí. Jsou ale mezi námi lidé, kteří neumějí nebo nechtějí pochopit nutnost stálého zdokonalování socialismu ja­ko celku i jeho dílčích stránek. Někteří dokonce hle­dání a neustálé ověřování nových cest naplnění naše­ho historického poslání považují za nepřirozené a od­dávají se planým snům o neměnnosti a trvalosti do­saženého stavu v rozvoji výrobních a společenských vztahů. Takové iluze kritizovali již Marx s Engelsem; byly a jsou škodlivé v tom. že jejich nositelé jsou schopni se pod jejich vlivem dlouho odvracet od sku­tečného života, a pak pod tlakem problémů narychlo hledají hotová řešení. Svými zbrklými improvizacemi tak zpravidla věci škodí. Dát soudobým výrobním silám pevnou oporu v dy­namických socialistických výrobních vztazích není snadným úkolem, jeho tíži sice pomáhá nést ekono­mická i další společenské a technické vědy, přesto však jeho největší tíha leží na bedrech konkrétních lidí, kteří o pokroku výroby rozhodují a kteří jej svou pra­cí uskutečňují. Proto nejvyšší stranické orgány u nás i v SSSR tolik zdůrazňují nutnost dosáhnout potřeb­ných změn v myšlení a postojích kádrů při využívání vymožeností vědeckotechnické revoluce. Možnosti ideově výchovného vlivu a politickoorga­­nizátorského působení, kterými disponuje v socialistic­ké společnosti komunistická strana, odbory i celý po­litický systém, vytvářejí přitom pro změny v ekono­mickém myšlení lidí rozsáhlé předpoklady. Zkušenosti plně potvrzují, že především jejich plným a dovedným využitím lze nejlépe sjednocovat společenské, kolek­tivní a individuální zájmy. Bez toho se jen těžko po­daří uvolnit mnohde ještě zatím skryté zdroje inicia­tivy pracujících. Konfrontace kapitalismu a socialismu na poli výrobních sil, a tedy i produktivity práce, se bez rozvoje této uvědomělé, tvořivé iniciativv pracují­cích prostě neobejde. Ve využívání objektivních předností socialismu — od společenského vlastnictví výrobn-'ch prostředků, celo­společenské plánovitosti či práce zbavené vykořisťo­vání — jsou stále ještě ne plně využívané možnosti rychlého rozvoje naší společnosti. A ty "nsm>m" nro­­marnit. JIŘÍ KOHOUT 27/1985 tribuna

Next