Tvorba, duben-červen 1957 (XXII/14-26)
1957-04-04 / No. 14
KOREJSKÁ lidově demokratická republika zaujímá severní část Korejského poloostrova. Na severu hraničí s Čínou a na krátkém úseku se Sovětským svazem. Podél 38. rovnoběžky se táhne umělá dělící čára — na jih od ní je loutkový stát. t. 7v. Korejská republika, plně závislá na USA a okupovaná americkými vojsky. Ačkoli je Korea jednou z nejstarších asijských zemí vůbec, její dějiny jsou naplněny bojem za uhájení národní nezávislosti. Největším nepřítelem Koreje byli v minulosti japonští agresoři. Po staletých úkladech dobyli však Koreje teprve v letech 1907—1910. Osvobození přišlo až v roce 1945, když sovětská vojska rozdrtila kvantungskou armádu. Po kapitulaci Japonska vylodili se však v jižní Koreji Američané a obnovili na jih od 38. rovnoběžky koloniální režim. Surovinové bohatství země (uhlí, železo, magnesit, nikl, střibro, zlato atd.) i strategická poloha poloostrova poutaly na sebe stále větší zájem amerických imperialistů, a to zvláště po jejich porážce v Číně a po vzniku Čínské lidové republiky. Američtí generálové pohlíželi na Koreu jako na výhodné nástupiště k znovuopanování Číny. V cestě jim stála Korejská lidově demokratická republika. V letech 1945—1949 šla KLDR cestou vítězné obnovy a výstavby. V zemi byla nastolena demokratická správa, odstraněna nespravedlivá držba půdy pomocí rozsáhlé agrární reformy, bylo zavedeno vyučování v korejštině, byly učiněny slibné kroky na cestě industrialisace země. Korejci nikdy nepřestali usilovat o obnovení jednoty Koreje. Již v roce 1945 bylo také na konferenci čtyř vítězných mocností v Moskvě dohodnuto, že Korea bude sjednocena y jeden nezávislý ' stát. Západní mocnosti, a především USA, tuto dohodu nedodržely. Korea sjednocena nebyla a naopak — v roce 1950, za rok po vyhlášení Čínské lidové republiky, rozpoutali Američané a jejich jihokorejští žoldnéři na úsvitě 25. června agresivní válku, kterou jihokorejský proamerický diktátor Li Syn Man shrnul do tří slov: POCHOD NA SEVER. Události této války jsou dosud v dobré paměti. Agresoři nedosáhli svých cílů, dostali se do slepé uličky a po třech letech krvavých jatek přistoupili na uzavření příměří, když bratrská Čína poskytla svými dobrovolníky energickou pomoc bojujícímu korejskému lidu. Důsledky války byly strašlivé. Američané vedli tuto Válku (pod firmou »OSN«) s krajní surovostí. Vraždili ženy i děti, bombardovali otevřená města, neštítili se ani použití bakteriologických zbrani. Korea ztratila milion svých obyvatel. Avšak zachovala si své právo žít svobodně. Ihned po skončení války přikročil korejský lid na severu země k obnově své těžce zkoušené vlasti. Města začala znovu vyrůstat, komíny továren kouřit, pole byla znovu zúrodněna. Celý socialistický tábor pokládá za svou nejčestnější internacionální povinnost poskytovat korejskému lidu maximální pomoc. Korejský lid se nevzdal svého přání obnovit jednotu země. V letech 1953—1954, a zejména na ženevské »asijské konferenci« v roce 1954, byla mezi zainteresovanými stranami vedena jednání o této otázce, avšak ztroskotala o neochotu a odpor amerických okupantů jižní Koreje. Vyřešení otázky znovusjednocení Koreje zůstává proto jedním z prvořadých mezinárodních úkolů. Všeobecné údaje: Celková plocha Koreje s přilehlými ostrovy je 220.792 kilometrů čtverečních. Obyvatelstva je kolem 30 milionů, z nichž na severu žije asi polovina. Výročí týdne 4. DUBNA Státní svátek Maďarské lidové republiky (výročí osvobození Maďarska Sovětskou armádou r. 1945) r. 1832 narodil se v Praze dr. Josef Zítek, český architekt a stavitel Národního divadla v Praze. Zemřel roku 1909 r. 1882 narodil se Emil Filla, malíř. Zemřel r. 1953 r. 1937 zemřel F. X. Salda, spisovatel a kritik r. 1945 jmenována v Košicích nová čs. vláda Národní fronty r. 1945 osvobodila Sovětská armáda Bratislavu 5. DUBNA r. 1945 vyhlášen Košický vládní progr Národní fronty Čechů a Slováků 6. DUBNA r. 1812 narodil se v Moskvě Alexandr Ivanovic Gercen, ruský revolucionář a publicista. Zemřel v Londýně roku 1870 7. DUBNA r. 1772 narodil se Charles Fourier, francouzský utopistický socialista. Zemřel roku 1835 r. 1878 byla založena Československá sociálně demokratická strana 8. DUBNA r. 1907 zemřela v Praze Hana Kvapilová, česká herečka. Narodila se v Praze roku 1860 r. 1944 překročila Sovětská armáda u Petrovic hranice ČSR 10. DUBNA r. 1922 zemřel v Praze Jiří František Chaloupecký, organisátor a zakladatel Federace dělnických tělocvičných jednot, iniciátor L spartakiády v Praze na Maninách. Narodil se v Dol. Počernicích u Prahy roku 1890 tvorba — týdeník pro politiku, KULTURU A HOSPODÁŘSTVÍ, HLAVNI REDAKTOR VOJTĚCH DOLEJŠÍ, SEKRETÁŘ REDAKCE KAREL KOTRBATÝ. REDAKČNÍ KRUH: D. BÁRTA, J. DRDA M. GOTTLIEB, K. HOFFMANN, V. JANKŮ, J. KONRÁD. J. KOŤÁTKO. L. LINHART, V. PELlŠEK. J. ŘEZNÍČEK. O. ŘÍHA, Č. ŠIMÁNĚ. L. ŠTOLL J. TÄUFER. S. ZlBAR. Vydává Rudé právo vydavatelství ÚV KSČ, Praha 3, Na poříčí 30. Telefon 24 75 51, 24 98 51. Tiskne Rudé právo. TVORBA vychází každý čtvrtek. Rozšiřuje Poštovní novinová služba. Objednávky přijímá každý poštovní úřad i doručovatel. Cena jednotlivého výtisku Kčs 1.20, Předplatné na čtvrt roku Kčs 15.60. A-15307