Tvorba, září 1969 (XXXIV/1-4)
zvláštní vydání ČASOPIS PRO POLITIKU, VĚDU A KULTURU 25. ČERVNA 1969 CENA 2,- Kčs začínáme znovu JIŘÍ HAJEK Tvorba ovlivňuje československý kulturní a politický život s několika různě dlouhými přestávkami plných čtyřiačtyřicet let. Poprvé se objevuje v roce 1925 jako literárně umělecký časopis kruhu pokrokových intelektuálů kolem F. X. Saldy. Od r. 1928, kdy Salda dává svůj list k dispozici Komunistické straně za umlčený Reflektor, je tribunou komunistické inteligence. V programové redakční poznámce prvního čísla ze 4. 11. 1928 je stanoven její cíl: být moslem mezi pokrokovou inteligencí a dělnickou třídou. Vyjádřit „úzkou souvislost obou táborů a spojení obou front" na platformě komunistické politiky. Tvorba, která vstupuje dnešním dnem clo života, není tedy novým časopisem, nýbrž spíš — po několikaletém odmlčení — další, v pořadí už pátou etapou a podobou „staré" Tvorby. Navazovat na její tradici se zdá být dnes obzvlášť nesnadné, avšak zároveň tím nezbytnější — zejména ve smyslu onoho výchozího cíle z roku 1928. Co to však pro nás znamená v konkrétní československé situaci roku 1969, o níž i optimisté shodně říkají, že je „krajně složitá"? Přemýšlíme o tom a nemůžeme říci, že bychom už v této chvíli dospělí ke všem definitivním závěrům. Chceme ostatně, aby s námi o tom začali přemýšlet i naši čtenáři, aby se sami podíleli na definování úkolů dnešní Tvorby. Začínáme však svou práci proto, že bezpečně víme, že po všech velkých nadějích, zklamáních i zvratech posledního půldruhá roku se nám v těchto měsících a týdnech naskýtá možná poslední příležitost uskutečnit nejvážnější předsevzetí, s nimiž vstupovali do roku 1968 nejen komunisté, ale i naprostá většina našeho lidu. Zvedáme znovu starý dobrý prapor Tvorby proto, že jsme přesvědčeni, že to je platforma květnového pléna ŰV KSC, na níž je možno navzdory ještě téměř nepřehledným obtížím krok za krokem začít realizovat, co se předtím stále jen proklamovalo, a co je v souhlase s nejlepšími tradicemi tohoto listu. Víme, že v tomto našem základním přesvědčení nás z počátku bude souhlasně následovat jen část těch, k nímž se obracíme. Redakce si na počátku cesty kladla proto otázku, u čeho začít, z čeho vyjít, o co se opřít, aby proces sjednocování inteligence a dělnické třídy na základě tvůrčí, smělé, marxisticko-leninsky principiální komunistické politiky postupoval tak, jak toho vyžaduje naléhavý zájem života této země. Dospěli jsme k názoru, že ze všeho nejdňležitější je osvobozovat lidi od zoufalství, beznaděje, strachu a nejistoty, od pocitu marnosti každého úsilí o pozitivní řešení našich věcí, do nichž byli vháněni po tolik měsíců falešnými propagandistickými mýty. Je nutno přesvědčovat nejen slovy, ale i reálnými fakty a činy všechny lidi, jimž je tato země domovem, že z dnešní těžké situace existuje pozitivní a čestné východisko, které je plně v našich rukou. Toto jediné východisko ukazuje vedení strany nejen komunistům, nýbrž všem občanům tohoto státu. Není jím absolutní anarchizace společnosti pod heslem absolutní svobody, nýbrž obnova a upevnění socialistické moci, opírající se o znovuvýstavbu strany na principech demokratického centralismu. Jde o demokratizaci a intelektuaiizaci této moci, nikoliv o její soustavné rozkládání konečné nahrazení vládou nové „mocenská a elity", úzké vrstvy politicky ctižádostivých intelektuálů i rádobyintelektuálů, vystupujících posledních osmnáct měsíců jako jediní Dokončení nu 2. straně 1 L Novomeský hovoří o realitě 0. Voleník uvažuje nad květnovým plánem ÚV KSČ Z moskevské porady telefonuje J. Riško Jan Fojtík o polednových deformacích OBSAH Svědectví o »Svědectví« Pavla Tigrida J. Tauter, G. Bareš, L. ŠtolI, M. Galuska, V. Dolejší, L. Bublík a F, J. Kollár o nové Tvorbě Stanislav K. Neumann: VYTRVÁME! Moře, stále ještě vzduté, hučí kolem nás, stále ještě žraloci si strojí hodokyas, ale my tu strmíme co skálopevný maják. Všechny lodi domů k námi zní domov: práci čest! opevníme přístavy a všecky věže měst, vyklidíme paláce, kde libuje si faják. Námořníci do přístavu! čeká milená, na náklady čeká země vydrancovaná, na muže a ženy ceká jarní domovina. Na stožárech rudá vlajka světem vlála nám, kladiva a traktory teď rodným krajinám stachanovsky rozehraje dobrovolná dřina. Komu se to nelíbí, aí k čertu táhne jen. • Statisíce našich mužů, statisíce žen pro sebe a domovinu vybudují štěstí. Vytrváme, vydržíme, vyhrajeme boj, na práci a nepřítele padneme jak roj, silni vůlí pravdu zdejší nikdy nepodvésti. ČESKA KRAJINA SNÍMEK VILÉMA HECKELA