Tvorba, duben-červen 1981 (XLVI/13-25)
1981-04-01 / No. 13
TÝDENÍK PRO POLITIKU. VĚDU A KULTURU 1. dubna 1981 Příspěvky ke sjezdu Naše nakladatelství připravila k nadcházejícímu 60. výročí založení KSČ řadu knih, které svědčí o bezprostřední účasti spiso V PEVNÉ JEDNOTĚ KSČ A LIDU ZA DALŠÍ ÚSPĚCHY V BUDOVÁNÍ ROZVINUTÉ SOCIALISTICKÉ SPOLEČNOSTI Háradm fronta předvolbami Společné zasedání ústředních výborů Národní fronty ČSSR, ČSR a SSR, které se konalo v pátek dne 27. března, bylo věnováno přípravě na jednu z nejvýznamnějších vnitropolitických událostí letošního roku — všeobecné volby do zastupitelských sborů. Místopředsedů OV Národní fronty ČSSR Tomáš Trávníček vyzvedl v souvislosti s nadcházejícím XVI. sjezdem KSC a jejím šedesátiletím význam jednoty komunistické strany a lidu, jejímž politickým výrazem se stala Národní fronta. Deset roků, které uplynuly od celostátní konference v lednu 1971, kdy v čele ústředního výboru NF ČSSR stanul soudruh Gustáv Husák, označil za jedno z nejúspěšnějšjek.^a nejplodnějších období v Vosavadní historii Národní fronty. Také další účastníci zasedání potvrdili svými příspěvky, že jsou vytvořeny příznivé podmínky pro plné rozvíjení všech furíjtcí orgánů Národní fronty, politických stran, společenských i zájmových organizací. Generální tajemník ŰV KSČ, prezident ČSSR a předseda ústředního výboru NF ČSSR Gustáv Husák ocenil ve svém závěrečném projevu průběh společného zasedání ústředních výborů Národní fronty, které se stalo dalším důkazem plné jednoty jejích složek a členských organizací ve všech hlavních otázkách života naší země. Zdůraznil, že »soustavnou politickovýchovnou prací a každodenním působením je třeba usilovat o to, aby lidé chápali politiku Komunistické strany Československa, Národní fronty a socialistického státu, i aby jí rozuměli, angažovali se za ,.ve svém každodenním život. . tomto směru aktivně působili«. I v nadcházejícím období bude Národní fronta přispívat k upevňování morálně politické jednoty lidu, obou našich národů a všech národností v Československu, která je pevnou oporou a zárukou dalšího společného postupu. mip vatelů na rozvoji socialistické společností i o zodpovědnosti, s níž se stavějí k problémům této doby. Většina těchto titulů je myšlena i jako příspěvek k jednání XVI. sjezdu KSČ; nejde v nich totiž nikdy jen o umění, o úzce vymezené otázky vlastní umělecké tvoby, ale o věci, které se týkají všech, a k nimž právě sjezd řekňe rozhodující slova. Připomeňme si z edičních plánů alespoň dva tituly, které jsou pro předsjezdovou aktivitu naší literární fronty příznačné. ra, Ve sborníku Strana a literatupřlpravóvaném nakladatelstvím Československý spisovatel, se sešlo devatenáct našich předních teoretiků, prozaiků i básníků. Jako moto si vytkli slova Zdeňka Nejedlého z počátku šedesátých let, jimiž charakterizoval úlohu spisovatele v historii národa: »S. K. Neumann, Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, i ti a mnozí v jiní tvořili a tvoří naše dějiny, ne jejich kulturní odnoži, ale v hlavním dějinném pásmu.« To bezesporu platilo i pro právě uplynulé pětiletí a je dnes naší povinností zamyslet se, jakou úlohu sehrála literární tvorba v rozvoji socialistické společnosti i jaké perspektivy se tu rýsují do budoucna. jr být překvapen i potěšen. Umělec roste s dobou, kterou prožívá, a věk tu nehraje žádnou roli. Gřus stále maluje českou krajinu, do níž vstupují znaky moderní civilizace a techniky. Na první pohled je to téma nadčasové. A přece všemi smysly cítíme, že tu malíř dokázal — s jistou dávkou tvárného experimentu — zachytit také podtext neměnné vnější podoby námětu, lidskou skutečnost druhé poloviny sedmdesátých let, budovatelské úsilí, optimismus i dramatičnost zápasu o nový životní styl. Na vernisáži to dobře vyjádřil tajemník OV KSČ v Praze 2 soudruh Petr Hruzík: »Sugesce malířských zobrazení krajin v obrazech velkých mistrů umožňuje i nám vidět přírodu a současný svět jejich očima, vidět jeho nové podoby a intenzívně vnímat i nové polohy jeho vnitřní, lidské obsahovosti.« K podrobnějšímu zhodnocení Grusovy výstavy se ještě vrátíme na kulturních stránkách Tvorby. Dnes si jí jen připomínáme jako jednu z mnoha akcí, kterými naše výtvarná fronta před sjezdem bilancuje pozitiva uplynulých let. c Spolu s komunisty bilancuje na XVI. sjezdu Komunistické strany Československa uplynulé období posledních pěti let i celá naše společnost. Podařilo se vykonat mnoho pozitivního, můžeme se s hrdostí za sebou ohlédnout a podívat se na díla, která byla vybudována: patří mezi ně také řada nových Stánků naší kultury, od překrásné galérie v Anežském klášteře přes bratislavský Dům Revolučního odborového hnutí až po pražský Palác kultury. Místo, kde zasedne XVI. sjezd KSČ, obohatili svými díly naši přední výtvarníci a na svém grafickém listě je zobrazil Jaroslav Lukavský. JOSEF PETERKA Lidé, kteří otevírají ráno Ti, trochu z jabloně a trochu z okují, neplýtvají růžemi, a přece do jejich plátků umí svěřit večer, ti, v pláštích proleptaných kyselinou, jimž skupenství se mění v náruči, jimž vzňaté energie nezahynou, kdož u hald zastaví se, sešlí již, už se svou hlubinou a svými šedinami, a skloní se, jako když lámeš kříž, kdož paprskem — zpuchřelou opratí pobídnou znovu motor k závrati, kdož saze přimějí vysokým ohněm vzplanout a slze dopřejí ve chvilce ticha skanout, ti s mračnem v podpaždí, ti v zrnech kolébání, jimž paže zarůstají do věcí, a přece zůstávají člověčí, ti všichni nesou na ramenou úsvit a jako dveře do dílny otevírají ráno. Zeptáš se možná: Komunisté? Ano. Novo krajino o noví lidé Ve skutečném umění neexistují generační přehrady; i to je jedna z pravd, kterou potvrdila minulá léta. Výmluvně to znovu dokázala i výstava, kterou na počest XVI. sjezdu KSC uspořádal v pražském Ústředním kulturním domě železničářů nestor českých malířů národní umělec Jaroslav Grus. Soustředil zde výbor z obrazů vzniklých v posledním pětiletí a každý, kdo si myslel, že už důvěrně zná »svého« Gruse, že se už od něho v jeho věku nedají čekat žádné změny, musel KOMENTÁŘ týdne VE ZNAMENÍ XVI. SJEZDU KSČ Sjezdy Komunistické strany Československa, vedoucí a avantgardní síly československého lidu, patří nerozlučně do naší socialistické skutečnosti. Není to otázka přání nebo dokonce nějakého příkazu, ale výraz zákonitosti společenského vývoje. Právě sjezd — toto vrcholné stranické fórum, autoritativní shromáždění, kterému předcházela široká politická, ideologická a odborná příprava — má to výsostné právo a povinnost vytyčit generální politickou linii a program dalšího ekonomického a sociálního rozvoje společnosti pro období nejbližších pěti let. V tomto smyslu je sjezd vždy záležitostí celé strany a společnosti, jak bylo opětovně zdůrazněno na 19. zasedání ŰV KSČ, které schválilo konečnou připravenost jednání XVI. sjezdu KSČ. Sjezd se schází v předvečer 60. výročí vzniku strany. Byl® to pro naši dělnickou třídu, naše národy, všechny pracující událost historického významu. Založením strany se začíná jejich organizovaný zápas proti moci kapitálu, vykořisťování, bídě, hladu a nezaměstnanosti. Za vítězství idejí marxismuleninismu, za socialismus. Od této události se odvíjí strastiplná, a přece vítězná cesta k dnešku, k budování rozvinuté socialistické společnosti. tokračovánl na *#r. *