Tvorba, červenec-září 1982 (XLVII/27-39)
1982-07-07 / No. 27
TÝDENÍK PRO POLITIKU, VĚDU A KULTURU 7. července 1982 27 Cena 2,50 Kčs Z pražských nároží a plakátovacích ploch na nás mává růžový oleandr ve žlutomodrobílém džbánu a s pozadím města výtvarníků Florencie: láká a zve na výstavu národního umělce Cyrila Boudy do Královského letohrádku v Praze na Hradčanech od června . ’Jo srpna 1982. Pojďme tedy podívat se, co dokáže nadaný a pracovitý člověk za jeden dlouhý lidský život, jestliže si na samém začátku své umělecké dráhy řekne spolu s řeckým malířem Apellesem: »Ani den bez čárky!« A doplní si tato slova svými: »Ani krok bez objevu!« Prohlédněme si výstavu, pročtěme katalog a uvidíme, že čtyři jeho stránky jsou třeba na životopisná data a vyjádření úspěchů umělce v jeho vlasti i na mnoha místech v zahraničí; že dvě hustě potištěné stránky zabere vyjmenování jeho výstav doma i v cizině. A Adolf Branald nám v textu prozradí, že Cyril Bouda má hotový náčrtek první pražské kruhové veduty šedesát osm krát čtyřicet'pět v šuplíku, že Cyril Bouda si ji představuje v mědi — přes tři tisíce čtverečních centimetrů velkou. To bude. A co je? V pouhém výběru oleje, akvarely, ilustrace, knižní grafika, grafika, knižní obálky, příležitostná grafika, monumentální práce, scénické výpravy. Uveřejňujeme mědiryt Zpívající fontána z alba Královská zahrada na Hradě. Až budete na výstavě — podívejte se na originál — máte ho před sebou jen pár metrů od vchodu do letohrádku. Vidíte, s jakou láskou zobrazuje Cyril Bouda svou nejmilejší Prahu? Ve službfính ?!volu V poslední červnový den se uskutečnilo na Pražském hradě setkání nejvyšších představitelů stranických a státních orgánů s předními československými umělci. Nejlepší čeští a slovenští výtvarníci, hudebníci, dramatičtí umělci a spisovatelé, představitelé tvůrčích svazů, jejichž sjezdy proběhly v první polovině letošního roku, se sešli ve Španělském sále, alty vyslechli projev generálního tajemníka ÚV KSC a prezidenta republiky soudruha Gustáva Husáka a aby si v srdečné a neformální besedě, která následovala, vyměnili ná-zory na nejrůznějši otázky našeho současného života a umění. Soudruh Husák, který ve svém vystoupení reagoval i na úvodní slova národního umělce Josefa Malejovského o tom, že krédem socialistických tvůrců je sloužit životu a budoucnosti člověka, poděkoval všem československým umělcům a tvůrčím svazům za jejich přínos k rozvoji naší kultury, zhodnotil výsledky jejich nedávných sjezdů a připomněl stálou naléhavost otázky, se kterou se před téměř padesáti lety obrátil Maxim Gorkij na umělce celého světa: »S kým jdete, mistři kultury?« Živá beseda, která se pak rozproudila v prostorách Rudolfovy galérie, přesvědčivě prokázala vzájemnou důvěru a pochopení i odhodlání k tvůrčí práci a významným způsobem přispěla k lepšímu vzájemnému poznání a k prohloubení oboustranné informovanosti o radostech a starostech jen zdánlivě všedního každodenního života a práce. Beseda se protáhla, ale když se její účastníci rozcházeli a rozjížděli do svých domovů, nebyly na jejich tvářích patrné stopy únavy, ale spíše radosti a uspokojení z opravdu přátelského a užitečného setkání. ka JOSEF VÁCLAV SLÁDEK Moře bouří, vichr duje od života skal, s někým, kdo ti drahým, pluje loďka v mhavou dál. A jak z břehu hledíš za ní, víc-li můžeš dát, než to: Sbohem! — Na shledání jednou, — někde, — snad! MOŘE BOUŘÍ A kdyby ti všecko vzala bouř, — co plátno lkát; jak ta němá, nahá skála musíš stát a stát. Dál, byť skálu rvalo v kusy, moře bude hřmít: loďka mizí, srdce musí jít ji nechat, jít. Chléb a mii pro všechny Už ve starém Egyptě patřil chléb k nejrozšířenější potravině. Ani další tisíciletí mu tuhle prioritu nevzala. Odborníci odhadují, že současná světová spotřeba chleba v průměru na obyvatele zeměkoule čiňí za rok 56 kilogramů. A protože základní surovinou pro výrobu chleba je obilí, ó jehož existenci se, jak známo, zasloužilá římská bohyně Ceres, může nám být jakžtakž jasno, oč asi v uplynulém týdnu šlo na světovém kongresu Cereals 82, který se za účasti téměř 1700 odborníků ze 45 zemí světa konal v pražském Paláci kultury. Výroba obilovin a s ní spojená biochemie, genetika, fyziologie, skladování a ochrana, mlynářství a pekařství a vývojové trendy v centrální vědě, to jsou jen některé z kongresových témat. Pro nás, laiky, je nejpodstatnější ta, že tenhle VII. světový kongres umožnil výměnu zkušeností odborníkům, jejichž společným zájmem je přispívat k splnění jedné ze základních tužeb lidstva — života v míru s dostatkem potravin. 1 naše vláda — jak vyplynulo ze zahajovacího projevu místopředsedy vlády ČSSR R. Rohlíčka — pokládá zabezpečení výživy obyvatel zá prvořadý úkol, neboť v osmdesátých letech tohoto století trpí ve světě hladem více než 400 miliónů lidí. Současná světová situace je proto jedním z momentů, ke kterým přihlíží naše výživová a potravinová politika, jejímž cílem je racionální výživa obyvatelstva při dosažení soběstačnosti ve výrobě obilovin. To je zároveň náš příspěvek ke zlepšení světové výživové situace. V době naší uzávěrky byl kongres ještě v plném proudu. 1 tak je však možno tvrdit, že jeho ústřední heslo »Chléb a mír pro všechny« podpořili účastnící poctivou snahou o to, aby ani v budoucnu neztratil chléb nic ze svého významu v jídelníčku lidí na celé naší planetě. hj ČNR o stavebnictví Jedenáctý červenec si připomínáme už řadu let i jako Den stavbařů. Krátce před tímto datem, dne 29. června, projednala 5. schůze České národní rady zprávu vlády ČSR o plnění úkolů stavebnictví v České socialistické republice. K zařazení tohoto bodu na pořad jednání nejvyššího zastupitelského sboru vedla řada důvodů. Ten nejpodstatnější vyjádřil na schůzi ČNR — ve shodě s předloženou zprávou — poslanec František Skácel: stavebnictví zásadně ovlivňuje svou produkcí všechny další oblasti národního hospodářství a úroveň života obyvatel. České národní radě jde o to, aby i svými opatřeními a podněty přispěla k zabezpečení žádoucí vyšší výkonnosti stavebnictví, na němž závisí ve značném rozsahu také míra efektivnosti celé naší ekonomiky. Poslanci ČNR se zabývali řadou problémů, jež vyžadují urychlené řešení: jak například upozornil soudruh F. Skácel, k základním problémům patří dosud nepřekonaná roztříštěnost sil a prostředků stavbařů na příliš široký okruh stavenišť. Organizace, které jsou řízený ministerstvem stavebnictví ČSR, pracovaly ještě na počátku roku 1981 na 2618 stavbách, kde bylo rozestavěno téměř 20 000 objektů. Na jednom objektu pracovalo v průměru pět dělníků. I v tom spočívá důvod, proč technicky možné, ekonomicky únosné a v zahraničí obvyklé lhůty výstavby se prodlužují. K základním předpokladům dosažení nezbytného obratu tedy patří koncentrace sil a prostředků stavebnictví, jeho soustředění na rozhodující úkoly. S touto dnes již nastoupenou orientací nelze ovšem pouze souhlasit. Ve faktech, která jsem uvedl, se zračí důsledky přežívajícího resortismu a lokálního patriotismu. (mip) Dělem pro rodest, společnosti ku prospěchu Celostátní konference pionýrských pracovníku v Brně 27. a 28. června nzaviela jednu z etap přípravy naší jednotné dětské ,a mládežnické organizace na její třetí sjezd. Delegáti za přítomnosti mnoha významných hostů i zasloužilých pracovníků dětského revolučního hnutí zhodnotili svou činnost v souladu se závěry XVI. sjezdu KSČ a navrhli svazáckému sjezdu úkoly pro další práni s dětmi. S mimořádnou pozorností byl přijat projev vedoucího delegace ÜV KSČ, vlády ČSSR a ÚV NF ČSSR soudruha Jindřicha Poledníka. Poděkoval PO SSM za dosavadní úspěchy v práci a zdůraznil nejdúležitější úkoly Pionýrské organizace i celé společnusli v péči o výchovu pionýrů a celé naší nejmladší generace. Ve svém projevu podtrhl i tuto myšlenku: »Vážíme si společenských a zájmových organizací, orgánů Národní fronty, rodičů, škol, útvaru ozbrojených sil, závodů a všech dalších institucí, které chápou potřeby PO SSM a pověřují své příslušníky prací v pionýrských kolektivech. Avšak nejednou se pionýrští vedoucí setkávají s nepochopením na svém pracovišti i ve svém okolí. Tato společensky prospěšná práce je někdy dokonce označována jako „hraní s dětičkami“. Strana považuje pionýrské pracovníky za své blízké spolubojovníky.« V Brně se sešli představitelé tisíců pionýrských pracovníků, kteří práci s dětmi zasvětili celý svůj život. Často bychom měli ke slovu zasvětili přidat i členy jejich rodin, protože oni jim pomáhají plnit právě ty nejvšednější povinnosti v péči Pokračováni na str. 3 KOMENTÁŘ týdne