Tvorba, říjen-prosinec 1983 (XLVIII/40-52)

1983-10-05 / No. 40

TÝDENÍK PRO POLITIKU, VĚDU A KULTURU Cena 2,50 Kčs Uhájit mír »Vycházíme z toho, že lidstvo -není odsouzeno k záhubě. S ho­rečným zbrojením je nutno a možno skoncovat. Lidstvo si za­sluhuje lepší úděl než žít ve světě zmítaném konflikty a pod břemenem smrtonosných zbra­ní.« Tato slova z prohlášení ge­nerálního tajemníka ŰV KSSS, předsedy prezídia Nejvyššího so-' větu SSSR Jurije Andropova, kte­ré bylo 28. září zveřejněno v Moskvě, jasně zdůrazňují, že sovětská zahraniční politika se i v nynější napjaté situaci nadá­lo orientuje na zachování a upev­nění ■ míru, na uvolnění napětí, na zastavení horečného zbroje­ní, na rozšíření a prohloubení spolupráce mezi státy. Zároveň je však prohlášení i rozhodným odsouzením militaristické politi­ky USA. která vážně ohrožuje světový mír, nepřihlíží k zájmům jiných států a národů a snaží se zajistit Spojeným siátňm do­minantní postavení ve světě. Prá­vě těmto cílům je podřízeno zvy­šování vojenského potenciálu U‘ jaké nemá obdoby, rozši­­řc-^íií americké vojenské pří­tomnosti na místech vzdálených tisíce kilometrů od území USA, maření jednání- o omezení zbro­jení, zvlášť o omezení jaderných zbraní v Evropě, provokace a vydírání. Nejvyšší sovětský před­stavitel odsoudil jako zcela ne­přípustné snahy přenášet ideolo­gické rozpory do vztahů mezi státy. Změnit konfrontaci myšle­nek v konfrontaci vojenskou by celému lidstvu přišlo příliš dra­ho. Jurij Andropov varoval, že dobrou vůli Sovětského svazu dosáhnout dohody o omezení' zbrojení by nikdo neměl pova­žovat. za příznak slabosti. Na ja­kýkoli pokus porušit nynější vo­­jenskostrategickou rovnováhu do­káže dát Sovětský svaz náležiiou odpověď a jeho slova se nebu­dou rozcházet s činy. Vedle to­­ho, že prohlášení představuje jednu z nejvážnějších výzev( SSSR Spojeným státům v pová-" léčném období ke změně dobro­diť ho zahraničněpolitického kuiau, obrací se i na celou svě­tovou veřejnost, aby vystupňo­vala ús'lí o zachování míru a odvrácení jaderné katastrofy. vs Den Československé lidové armády bereme jako příležitost, abychom popřáli všem jejím příslušníkům mnoho míro­vých dní, tvořivých sil, uznání všech občanů naší republiky. Každý máme (měli jsme nebo budeme mít) někoho blízké­ho a milého na vojně a leckdy bychom chtěli, abychom nemuseli držet v pohotovosti svou armádu či nemuseli počítat s její výzbrojí. Ale militaristická politika USA a dalších kapitalistických zemí ohrožuje mír. My to víme. Život armády nejednou inspiroval i umělce-výtvarníky. Dnes uveřejňujeme část kamenné mozaiky, umístěné ve foyeru kulturního do­mu důstojníků v Milovicích. Autorem je zasloužilý umělec Radomír Kolář, dvojnásobný laureát státní ceny Klementa Gottwalda. Mozaika vznikla v roce 1982. FRANTIŠEK HALAS Herbář Sedmikrása: Rozkvetlý vosk ze zbytků Ikarových křídel Karafiát: Karafu svých voňavek Salambo protančila Růže: Rozprašovač parfému a pěna toaletních mýdel ' Pampeliška: Dětské hodiny když se stmívá Lekníny: Utopená neviňátka Kde je ten Herodes /Ičí mák: Sansculotte v čapce frygické Slunečnice: Oscar Wilde na korzo půjde dnes Sněženka: Sněhurky spící konečky prstů umrzlé (Sépie) Týdeník přátelství Před patnácti lety vyšlo první číslo Týdeníku aktualit, který v češtině a slovenštině vydává sovětská tisková agentura No­vosti. Za tu dobu se jeho zá­sluhou naši čtenáři seznámili s množstvím materiálů sovět­ských i československých autorů a nyní máme možnost si nejza­jímavější z nich znovu přečíst a připomenout: v Knihovně Rudé­ho práva vyšel ve spolupráci 3 APN sborník Patnáct let přá­telství a spolupráce, který obsa­huje vybrané stati, úvahy, repor­táže i rozhovory publikované v Týdeníku aktualit v průběhu :elých patnácti let. Výběr materiálů zařazených do sborníku byl pečlivý a pro­myšlený. Sborník obsahuje jak zásadní články komentující sovět­skou mírovou zahraniční politiku a budovatelské úspěchy sovětské­ho lidu, tak návštěvy zajímavých míst a pracovišť. Našeho čtená­ře také jistě zaujme část. na­zvaná Československo očima sovětských novinářů, nabízející nové pohledy na nám známá místa. Jak připomíná doslov autorů publikace, nelze nevzpomenout, že Týdeník aktualit začal svoji úlohu pravdivého informátora československé veřejnosti plnit v roce 1968, kdy se socialismu nepřátelské síly a jejich zahra­niční inšpirátori pokusili odchý­lit naši republiku od její socia­listické cesty. Význam tohoto po­činu je nutné ocenit i dnes, kdy v Týdeníku aktualit pravidelně hledáme a nacházíme materiály dokumentující celou šíři česko­­slovensko-sovětských vztahů jejich význam a nepostradatel­a nost pro národy naší země. baj Nabídko k rozhovoru V těchto dnech probíhají u nás Dny rakouské kultury. S umě­ním této země jsme se u nás už dříve setkával: prostřednictvím individuálních vystoupení (např. hostování Vídeňské opery) nebo akcí připravených V některých uměleckých oborech (např. Dny rakouského filmu). Poprvé však ve dnéch 2. až 9. října představuje Rakousko své umělce v oblasti hudby, výtvarného umění, di­vadla a literatury tak reprezen­tativní přehlídkou. Dny rakouské kultury jsou lo­gickým pokračováním dlouhodo­bých kulturních kontaktů a je­jich realizace potvrzuje vzájem­né přátelské vztahy, pokračová­ní a upevňování politiky soused­ských mírových styků. Příští rok v říjnu se uskuteční recipročně obdobná akce — Dny kultury ČSSR v Rakousku. Kromě řady významných kon­certů probíhají v rámci Dnů ra­kouské'kultury i výstavy v Tech­nickém muzeu, ve výstavní síni v ÜLUV, v Národopisném muzeu, Památníku písemnictví, . ve Staroměstské radnici. V říjnu budou také pravidelné strahov­ské čtvrtky patřit představite­lům rakouské literatury. »Máme.si navzájem mnoho co říci... Ale — a to se mi zdá být to nejdůležitější'— ozývá se zde touha rakouského lidu a ra­kouské vlády po přátelské spo­lupráci s československým sou­sedem, všude, kde k tomu exis­tuje možnost, v zájmu lidí v Ra­kousku a v Československé so­cialistické republice,« řekl v zá­věru své řeči na tiskové konfe­renci před zahájením Dnů ra­kouské kultury v ČSSR rakouský velvyslanec v ČSSR dr. Klaus Ullmann. A my tuto nabídku k přátelskému vzájemnému kul­turnímu poznávání rádi přijí­máme. ir >PS £H W2 C9 ** O *4 Jednota vzdělání, vědy a praxe ' Účinnějším spojením vzdělání, vědy a praxe za splnění zá­věrů XVI. sjezdu KSČ — pod tímto heslem se konal ve dnech 28.—29. září 1983 v Praze celostátní aktiv stranických, stát­ních, odborových i svazáckých funkcionářů vysokých škol a samostatných fakult Československé socialistické republiky. Citované heslo přesně vyjádřilo podstatu zmíněného aktivu, kde hlavní projev přednesl tajemník ústředního výboru KSČ Josef Havlín: těžiště pozornosti tu bylo soustředěno — spolu s výměnou zkušeností a náročným zhodnocením dosažených výsledků — na sjednocení postupu stranických, státních, odbo­rových i svazáckých orgánů všech vysokých škol při rozpra­cování závěrů 8. zasedání ÜV KSČ, jež se zabývalo letos v červnu komplexem otázek spojených s urychleným uplatňo­váním výsledků vědy a techniky v praxi. V návaznosti na uskutečněný celostátní aktiv proběhnou nyní — v říjnu a hstopadu — na vysokých školách členské schůze základních organizací KSČ, z nichž vyplynou konkrét­ní úkoly směřující k promítnutí závěrů 8. zasedání ÚV KSČ do veškeré pedagogickovýchovné a výzkumné činnosti vyso­kých škol. Významnou pomocí se v tomto směru stanou myšlenky obsažené v projevu soudruha Havlína a v diskusních příspěvcích účastníků aktivu. Některým z nich se věnujme nyní podrobněji. _ Zmíněný aktiv znovu prokázal, že vysokoškolští učitelé, ostatní pracovnici i studenti jsou schopni a rozhodnuti zná­(Pokračování na str. 3)

Next