Tvorba, říjen-prosinec 1983 (XLVIII/40-52)
1983-10-05 / No. 40
TÝDENÍK PRO POLITIKU, VĚDU A KULTURU Cena 2,50 Kčs Uhájit mír »Vycházíme z toho, že lidstvo -není odsouzeno k záhubě. S horečným zbrojením je nutno a možno skoncovat. Lidstvo si zasluhuje lepší úděl než žít ve světě zmítaném konflikty a pod břemenem smrtonosných zbraní.« Tato slova z prohlášení generálního tajemníka ŰV KSSS, předsedy prezídia Nejvyššího so-' větu SSSR Jurije Andropova, které bylo 28. září zveřejněno v Moskvě, jasně zdůrazňují, že sovětská zahraniční politika se i v nynější napjaté situaci nadálo orientuje na zachování a upevnění ■ míru, na uvolnění napětí, na zastavení horečného zbrojení, na rozšíření a prohloubení spolupráce mezi státy. Zároveň je však prohlášení i rozhodným odsouzením militaristické politiky USA. která vážně ohrožuje světový mír, nepřihlíží k zájmům jiných států a národů a snaží se zajistit Spojeným siátňm dominantní postavení ve světě. Právě těmto cílům je podřízeno zvyšování vojenského potenciálu U‘ jaké nemá obdoby, rozšiřc-^íií americké vojenské přítomnosti na místech vzdálených tisíce kilometrů od území USA, maření jednání- o omezení zbrojení, zvlášť o omezení jaderných zbraní v Evropě, provokace a vydírání. Nejvyšší sovětský představitel odsoudil jako zcela nepřípustné snahy přenášet ideologické rozpory do vztahů mezi státy. Změnit konfrontaci myšlenek v konfrontaci vojenskou by celému lidstvu přišlo příliš draho. Jurij Andropov varoval, že dobrou vůli Sovětského svazu dosáhnout dohody o omezení' zbrojení by nikdo neměl považovat. za příznak slabosti. Na jakýkoli pokus porušit nynější vojenskostrategickou rovnováhu dokáže dát Sovětský svaz náležiiou odpověď a jeho slova se nebudou rozcházet s činy. Vedle toho, že prohlášení představuje jednu z nejvážnějších výzev( SSSR Spojeným státům v pová-" léčném období ke změně dobrodiť ho zahraničněpolitického kuiau, obrací se i na celou světovou veřejnost, aby vystupňovala ús'lí o zachování míru a odvrácení jaderné katastrofy. vs Den Československé lidové armády bereme jako příležitost, abychom popřáli všem jejím příslušníkům mnoho mírových dní, tvořivých sil, uznání všech občanů naší republiky. Každý máme (měli jsme nebo budeme mít) někoho blízkého a milého na vojně a leckdy bychom chtěli, abychom nemuseli držet v pohotovosti svou armádu či nemuseli počítat s její výzbrojí. Ale militaristická politika USA a dalších kapitalistických zemí ohrožuje mír. My to víme. Život armády nejednou inspiroval i umělce-výtvarníky. Dnes uveřejňujeme část kamenné mozaiky, umístěné ve foyeru kulturního domu důstojníků v Milovicích. Autorem je zasloužilý umělec Radomír Kolář, dvojnásobný laureát státní ceny Klementa Gottwalda. Mozaika vznikla v roce 1982. FRANTIŠEK HALAS Herbář Sedmikrása: Rozkvetlý vosk ze zbytků Ikarových křídel Karafiát: Karafu svých voňavek Salambo protančila Růže: Rozprašovač parfému a pěna toaletních mýdel ' Pampeliška: Dětské hodiny když se stmívá Lekníny: Utopená neviňátka Kde je ten Herodes /Ičí mák: Sansculotte v čapce frygické Slunečnice: Oscar Wilde na korzo půjde dnes Sněženka: Sněhurky spící konečky prstů umrzlé (Sépie) Týdeník přátelství Před patnácti lety vyšlo první číslo Týdeníku aktualit, který v češtině a slovenštině vydává sovětská tisková agentura Novosti. Za tu dobu se jeho zásluhou naši čtenáři seznámili s množstvím materiálů sovětských i československých autorů a nyní máme možnost si nejzajímavější z nich znovu přečíst a připomenout: v Knihovně Rudého práva vyšel ve spolupráci 3 APN sborník Patnáct let přátelství a spolupráce, který obsahuje vybrané stati, úvahy, reportáže i rozhovory publikované v Týdeníku aktualit v průběhu :elých patnácti let. Výběr materiálů zařazených do sborníku byl pečlivý a promyšlený. Sborník obsahuje jak zásadní články komentující sovětskou mírovou zahraniční politiku a budovatelské úspěchy sovětského lidu, tak návštěvy zajímavých míst a pracovišť. Našeho čtenáře také jistě zaujme část. nazvaná Československo očima sovětských novinářů, nabízející nové pohledy na nám známá místa. Jak připomíná doslov autorů publikace, nelze nevzpomenout, že Týdeník aktualit začal svoji úlohu pravdivého informátora československé veřejnosti plnit v roce 1968, kdy se socialismu nepřátelské síly a jejich zahraniční inšpirátori pokusili odchýlit naši republiku od její socialistické cesty. Význam tohoto počinu je nutné ocenit i dnes, kdy v Týdeníku aktualit pravidelně hledáme a nacházíme materiály dokumentující celou šíři československo-sovětských vztahů jejich význam a nepostradatela nost pro národy naší země. baj Nabídko k rozhovoru V těchto dnech probíhají u nás Dny rakouské kultury. S uměním této země jsme se u nás už dříve setkával: prostřednictvím individuálních vystoupení (např. hostování Vídeňské opery) nebo akcí připravených V některých uměleckých oborech (např. Dny rakouského filmu). Poprvé však ve dnéch 2. až 9. října představuje Rakousko své umělce v oblasti hudby, výtvarného umění, divadla a literatury tak reprezentativní přehlídkou. Dny rakouské kultury jsou logickým pokračováním dlouhodobých kulturních kontaktů a jejich realizace potvrzuje vzájemné přátelské vztahy, pokračování a upevňování politiky sousedských mírových styků. Příští rok v říjnu se uskuteční recipročně obdobná akce — Dny kultury ČSSR v Rakousku. Kromě řady významných koncertů probíhají v rámci Dnů rakouské'kultury i výstavy v Technickém muzeu, ve výstavní síni v ÜLUV, v Národopisném muzeu, Památníku písemnictví, . ve Staroměstské radnici. V říjnu budou také pravidelné strahovské čtvrtky patřit představitelům rakouské literatury. »Máme.si navzájem mnoho co říci... Ale — a to se mi zdá být to nejdůležitější'— ozývá se zde touha rakouského lidu a rakouské vlády po přátelské spolupráci s československým sousedem, všude, kde k tomu existuje možnost, v zájmu lidí v Rakousku a v Československé socialistické republice,« řekl v závěru své řeči na tiskové konferenci před zahájením Dnů rakouské kultury v ČSSR rakouský velvyslanec v ČSSR dr. Klaus Ullmann. A my tuto nabídku k přátelskému vzájemnému kulturnímu poznávání rádi přijímáme. ir >PS £H W2 C9 ** O *4 Jednota vzdělání, vědy a praxe ' Účinnějším spojením vzdělání, vědy a praxe za splnění závěrů XVI. sjezdu KSČ — pod tímto heslem se konal ve dnech 28.—29. září 1983 v Praze celostátní aktiv stranických, státních, odborových i svazáckých funkcionářů vysokých škol a samostatných fakult Československé socialistické republiky. Citované heslo přesně vyjádřilo podstatu zmíněného aktivu, kde hlavní projev přednesl tajemník ústředního výboru KSČ Josef Havlín: těžiště pozornosti tu bylo soustředěno — spolu s výměnou zkušeností a náročným zhodnocením dosažených výsledků — na sjednocení postupu stranických, státních, odborových i svazáckých orgánů všech vysokých škol při rozpracování závěrů 8. zasedání ÜV KSČ, jež se zabývalo letos v červnu komplexem otázek spojených s urychleným uplatňováním výsledků vědy a techniky v praxi. V návaznosti na uskutečněný celostátní aktiv proběhnou nyní — v říjnu a hstopadu — na vysokých školách členské schůze základních organizací KSČ, z nichž vyplynou konkrétní úkoly směřující k promítnutí závěrů 8. zasedání ÚV KSČ do veškeré pedagogickovýchovné a výzkumné činnosti vysokých škol. Významnou pomocí se v tomto směru stanou myšlenky obsažené v projevu soudruha Havlína a v diskusních příspěvcích účastníků aktivu. Některým z nich se věnujme nyní podrobněji. _ Zmíněný aktiv znovu prokázal, že vysokoškolští učitelé, ostatní pracovnici i studenti jsou schopni a rozhodnuti zná(Pokračování na str. 3)