Tvorba, duben-červen 1984 (XLIX/14-26)
1984-04-04 / No. 14
4. dubna 1984 TÝDENÍK PRO POLITIKU, VĚDU A KULTURU Cena 2,50 Kčs Dobré výsledky spolupráce Oficiální přátelská návštěva předsedy předsednictva Socalistické federatívni republiky Jugoslávie soudruha Miky Špiljaka v naší republice se stala dalším významným mezníkem v rozvoji tradičních přátelských styků obou zemí. Při rozhovorech s prezidentem ČSSR Gustavem Husákem se oba soudruzi navzájem informovali o situaci ve svých zemích a o úkolech jejich politického, hospodářského a společenského rozvoje. S uspokojením ocenili dosavadní výsledky spolupráce mezi ČSSR a SFRJ. Zdůraznili přání a oboustranný zájem, aby se československo-jugoslávské vztahy a spolupráce mezi oběma zeměmi v politické, ekonomické, kulturní a dalších oblastech prohlubovaly a všestranně rozvíjely. Oba představitelé si rovněž vyměnili názory na aktuální otázky, mezinárodní situace. Vyslovili znepokojení nad zostřením mezinárodního napětí a poukázali na nutnost stupňovat úsilí všech pokrokových a mírumilovných sil o upevnění mírů, omezení zbrojení, uvolnění a rozvoj mírové spolupráce mezi áty. ťri jednání byl zvláště zdůrazněn význam zkvalitňování hospodářských vztahů. Zásluhou trvalého růstu výměny zboží žaujímá Jugoslávie významné místo v našem zahraničním obchodě a také Československo je na předním místě mezi obchodními partnery SFRJ. Nyní je především nutno posilovat jejich dlouhodobý charakter a uplatňovat v nich ve s ále větší míře vyšší formy, především specializaci a kooperaci. Lepší využívání existujících možnosti ekonomické spolupráce pomáhá oběma zemím lépe zvládat náročné úkoly dalšího hospodářského rozvoje. Příznačně zdůraznil Gustáv Husák v pozdravném projevu, že zásady rovnoprávnosti, vzájemného respektování a oboustranné prospěšnosti, na kterých jsau naše vztahv založeny, jsou spolehl vým základem jejich budoucího rozvoje. Středu -tentokrát lemědélská Na minulé »novinářské středě« měli drtivou převahu zemědělští novináři. To proto, že jejím hostem byl federální ministr zemědělství a výživy Miroslav Toman. Uvedl, že za 35 let, která uběhla od IX. sjezdu KSČ a začátku socializace naší vesnice, Je objem naší zemědělské výroby dvakrát a živočišné produkce třikrát vyšší. Přitom produktivita práce v zemědělských podnicích se dokonce zpětinásobila. Za »více než optimistickou« označil bilanci posledních tří let, kdy rostlinná produkce vzrostla o 8,5 a živočišná o 4,6 procenta. Nicméně upozornil na to, že není na místě závrať z úspěchů, neboť cíl sedmé pětiletky jé ještě před námi. Bude-li však v případě, že letos či napřesrok nastane méně úrodný rok, leckterý odpovědný pracovník zemědělského závodu naříkat, že má problémy s krmivém, pak nechť naříká sám na sebe, protože v uplynulých letech měl možnost vytvořit si potřebnou zásobu. Ministr Toman dále položil důraz na nutnost vzestupu rostlinné výroby, kde za nejvážnější současné nedostatky lze pokládat výrazné výpadky v produkci cukrovky a v kvalitě brambor. Kriticky se též zmínil o těch řídících zemědělských pracovnících, kteří pokračují v nežádoucí praxi, kdy Je snazší plán rozepsat než jeho zabezpečení řádně projednat. V souvislosti s přípravami na X. sjezd JZD vyzdvihl význam předsjezdové diskuse, která musí probíhat na pracovištích, nebot — jak vtipně poznamenal — »nejde o to, co dělat v Africe, ale o to, jak na to jít v- naší fabrice«. Velice mne též zaujala myšlenka, kterou ministr Toman vy-* slovil na adresu výrobců zemědělské techniky: Mechanizace musí nyní sehrávat hlavní roli v intenzifikaci zemědělské výroby a ne — jak tomu bylo dříve — jenom v náhradě živé pracovní síly. Naši vlast z více než jedné třetiny pokrývají lesy — a to není málo. Před námi jsou v Evropě s větší rozlohou té zelené krásy už jen tři státy. Avšak v zemi s vyspělým průmyslem vznikají pro les stále nová nebezpečí; proto (a nejenom proto) si jich musíme vážit čím dál tím víc. Vždyť i naši potomci budou chtít využívat tohoto bohatství. Lesu jsme za mnohé vděčni. Výrazem toho je i Měsíc lesů, který vyhlašujeme každý duben. Snímek Ivan Krofla Odboráři hájí mir vs K hlavnímu bodu jednání VII. plenární schůze Ústřední rady odborů v minulém týdnu nepochybně patřila zpráva předsednictva ÚRO o výsledcích v rozvíjení internacionální funkce a o podílu odborů na světovém zápase za zachování míru, odzbrojení a zmírnění mezinárodního napětí. Přednesl ji tajemník ŰRO Viliam Kožík Ve zprávě se uvádí, že od Vili. všeodborového sjezdu, který vytyčil požadavek aktivní účasti odborů na důsledném uskutečňování třídní internacionální politiky a upevňování mezinárodní solidarity pracujících, se často naše odbory zabý-valy tímto závažným úkolem. Soudruh Kožík pak zevrubně hovořil o řadě mírových iniciativ uskutečňovaných společně socialistickými zeměmi a o tom, jak se na nich podílejí naše odbory. Zdůraznil, že pro československé odboráře není v současné době nic důležitějšího než uhájit ve c míru. Na schůzi vystoupil v diskusi též člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ Vasil Bifak. Charakterizoval současný vývoj mezinárodní situace a zdůraznil, že lidstvo se ocitlo na křižovatce dějin, kdy se rozhoduje, zda půjde céstou mírového života, uvolňování napětí a odzbrojení, nebo cestou jaderné katastrofy, protože imperialismus hledá východisko ž krizé v rozpoutání válečného požáru. V této, souvislosti vyzvedl principiální mírovou politiku Sovětského svazu, jeho iniciativní mírové návrhy a také riutncst dalšího upevnění jednoty socialistického společenství v zájmu obrany socialismu a zachování míru. »Nejsme slabí, ale nesmíme být bezstarostní, protože mír je možno uhájit jen poctivou a tvořivou prací nás všech« — řekl soudruh Bifak a poukázal na roli odborů při prosazování efektivního rozvoje naší ekonomiky. Účastníci VII. plenární schůze ÚRO v přijatém usnesení vyjádřili jednoznačnou podporu politické linii XVI. sjezdu KSČ a usnesení 9. zasedání ÚV KSČ. bk JOSEF HORA Za oněch dob Pomýšlím na lehounké listí těch jar z dávna a také na řeku, jež plula vznešená. Na světla večerů, v nichž tráva neúnavná se třela horuucně o dívčí kolena. Na bílé květy střemch, jichž vůně zbyla kdesi na stránkách oněch let, jež znovu obracím. Text písma vybledl. A čas, jenž vzpomene si, už nevypravuje. A přece, přece vím, že slova oněch dob se ve mně košatila jak proti slunci strom, když svítá letní den. Sladkost úst matčiných je v nich a temná síla chvějícího se listí, jímž jsem předurčen. IProudy H £ w S O hj Os Nebezpečná hra »Horký podzim« minulého roku, kdy v metropolích západoevropských zemi pochodovaly milióny demonstrantů, kdy drtivá většina obyvatel západoevropských států NATO rozhodně odmítla plánované rozmístění nových amerických jaderných raket prvního úderu na evropském území, nezůstal bez vlivu na vývoj NATO. Vládci těchto zemí sice nakonec pohrdli míněním a přáním lidu a zahájili rozmísťování nových raket, ale přes všechno své ujišťování, .že se vlastně nic nestalo, nemohli nevidět narůstající krizi. Jak příznačně prohlásil jeden americký diplomat v Bonnu, »rakety budou sice rozmístěny, ale stane se tak za nedůvěry spojenců a otevřeného nepřátelství obyvatelstva«. Není proto divu, že si ve štábech agresivního bloku i v jednotlivých členských zemích lámali hlavu, jak tento nebezpečný vývoj překonat. Na jedné straně bylo nutno neohrozit mocenské plány a imperiálni cíle, které si NATO pod vedením amerických vládnoucích kruhů vytklo, a pokud možno ještě více přispět k budování »nepředstižitelné ozbrojené síly«, k získání vojenskostrategické převahy nad Sovětským svazem a Varšavskou smlouvou. Na straně druhé zároveň však bylo třeba obnovit otřesenou politickou prestiž Severoatlantického paktu, zmenšit a odstranit rozpory a získat podporu širokých vrstev^ obyvatelstva. Ve dnech, kdy si NATO, tento produkt studené války, připomíná neslavné třicáté páté výročí vzniku, se zdá být z hlediska vládnoucích kruhů řešení této složité rovnice nalezeno ve formuli »upevnění evropského křídla Severoatlantického paktu«. Nebezpečná hra se rozvíjí ve dvou hlavních liniích. Za prvé byla rozvinuta diskuse o »plánu reorganizace NATO«, který vypracoval Henry Kissinger. Evropské státy musejí podle Kissingera začít konečně považovat NATO . ' Pokračování na str. 3