Tvorba, říjen-prosinec 1984 (XLIX/40-52)
1984-10-03 / No. 40
TÝDENÍK PRO POLITIKU,VĚDU A KULTURU Toto Číslo je věnováno Výcliodoslovenskéinii kraji, jeho KOiiCasnému Stvolu a rozvoji oil osvobození Československa Sovětskou armádou. Proměny první osvobaiené obce Kalinov. Nevelká obec v okrese Humenné. Leží v Nízkých Beskydech, necelých devět kilometrů od Medzilaborců. I když byla založená už v 16. století, do naší historie se nejvýrazněji zapsala 21. září 1944. Tento den ji po urputných bojích jako první obec v Československu osvobodily jednotky 3. horského střeleckého sboru, který patři! k 1. gardové armádě A. A. Grečka. Obyvatelé Kalinova a s nimi všechen lid naší vlasti s úctou a vděčností vzpomínají na tento den, kdy se začaly psát nové dějiny obce i Československa. Nikdy předtím nezaznamenal Kalinov tak prudký rozvoj jako za čtyřicet svobodných let. Vzpomeňme jen, že v předmnichovské republice patřila obec k nejnuznějším v širokém okolí. Její obyvatelé, chudí rolnici a lesní dělníci, znali jen bídu a hlad. Mnozí z nich museli v době hospodářské krize odejít za prací do Ameriky a Belgie. Zatímco před druhou světovou válkou bylo ve vesnici 1,30 dřevených chalup se 479 obyvateli, dnes tu žije téměř čtyři sta obyvatel ve 120 moderních zděných domcích. V šestapadesátém roce byla obec napojena na elektrickou síť a o pět let dříve dostala i pravidelné autobusové spojení. Pěknou tvář Kalinova dotváří zregulovaný potok, nově vystavěné cesty a mosty, nový kulturní aíim a obchod. Výrazné změny nastaly v hospodářských, sociálních a kulturních poměrech. Obyvatelé už neznají bídu a strádání, zaměstnání našli v tamějším zemědělském družstvu, v závodech Vihorlat a Jablonecké sklárny v Medzilaborcích. V každé domácnosti je samozřejmostí rozhlasový a tele-yizpí, přijímač, pračka a další elektrospotřebiče. Téměř půl stovky automobilů svědčí též o rostoucí životní úrovni. Kdysi nebylo v obci moc lidí, kteří uměli čist a psát. Dnes nejenže takoví obyvatelé nejsou, ale značná část z nich má středoškolské a vysokoškolské vzdělání. JKL jubileum maratónu míru Ve světě se pořádají stovky maratónských běhů, ale jen jeden má nade vše krásný přívlastek — maratón míru. jen košický Mezinárodní maratón míru se může chlubit tak vysokým vyznamenáním, jako je cena Československého mírového výboru. Letošní první říjnovou neděli se postaví na start 54. ročníku tohoto závodu rekordní počet více než 1500 vytrvalců z téměř dvou desítek zemí. Dosud zde bylo zastoupeno 36 států. Trat z Košic do Seni a zpět měřily v minulostí takové osobnosti, jako dnes už nežijící dvojnásobný olympijský vítěz Abebe Bikila z Etiopie (vyhrál zde v roce 1961) či jeho krajan Demissie Wolde (vítěz v roce 1969), další vítěz olympijských her Waldemar Cierpiňski z NDR, Australan Farrington, Go Cun-son z KLDR, který vyhrál v Košicích dokonce dvakrát za sebou (1977 a 1978), sovětští reprezentanti Popov, Gorelov, Mojsejev a další. Do listiny vítězů se loni podruhé zapsal i Košičan E. Vtšnický, který dlouhým sólem nedal soupeřům ším počtem žádnou šanci. Největvítězství na MMM upoutal Maďar József Galambos. Na nejvyšším stupni stál čtyřikrát. Startovní listina tohoto ročníku Mezinárodního maratónu míru, jímž se završí šedesáté ju bileum (ve válečných letech 1938—1944 se neběžel), se postupně zaplňuje. Slibuje kvalitu, z níž by se mohl zrodit nový rekord tratě. Drží jej Go Cun-son, který v roce 1978 dosáhl času 2:13,34,5 hodiny. tón Dnes není Mezinárodní maramíru jen atletickým podnikem, ale i symbolem míru v Evropě. Tak ho chápali a chápou nejen Košičané, jimž přirostl k srdci, ale i desítky vytrvalců, kteří se za šedesát let jeho existence vystřídali na startu. OH »Pocity hluboké úcty a vzrušeni nás naplňují, kdykoliv vstupujeme na místa bojů u Dukly, na místa posvátná pro český a slovenský národ, na místa posvěcená krví a životy statečných bojovníků. Zde každý vršek a snad každý strom i kámen může vyprávět o nesmrtelném hrdinství sovětských a československých vojáků, o tom, že za svobodu naší vlasti zde společně bojovali, společně umírali a společně vítězili,« můžeme číst na _ pomníku v Aleji hrdinů památníku na Dukle. Citát, vyrytý do kovové desky, podepsaný hrdinou bojů o Dukelský průsmyk Ludvíkem Svobodou. Snímek Alexander Jiroušek PAVOL HOROV Deti Do noci temných sen váš tíško zvoní Kaskády smiechu z roztůlaných hier Povrazom viery rozkolíše zvony Nech znejú, prostred hrôzy Až padne slza ako mince leta Jak smiešnou hračkou bude mašingver Von z temníc smútku diktátori sveta Už korunujú lásku Na hroboch otcov bdieť až do svitania Snežienka striasa pozdrav z krehkých pier Úsmevom jár sa ostýchavo klania Pred vekom ktorý pride KOMENTÁŘ týdne Tři uzlové body Kdybych měl určit klíčové body, kterým kromě jiných věnují mimořádnou pozornost jak politické, tak i státní orgány ve Východoslovenském kraji, určitě by to byly ty, které vytyčila krajská konference KSS. Především učinit mnohem ráznejší krok ve zkvalitňování a zefektivňování výroby v průmyslové základně kraje. Za druhé dosáhnout po letech přešlapování zásadní kvalitativní zvrat v zemědělské výrobě, zejména v produkčních okresech Východoslovenské nížiny. A do třetice je to úkol podmiňující, ale velice důležitý a naléhavý: výstavba vodárenské nádrže v Starině na severovýchodním Slovensku, jediného výraznějšího zdroj« pitné vody nejen pro sousední okresy, ale i pro Prešov a Košice. S odstupem osmi měsíců, které uplynuly od začátku čtvrtého roku sedmé pětiletky, je na místě otázka, co Se podařilo z těch tří klubek problémů rozuzlit, a naopak, kde je třeba přidat, aby přijaté cíle a předsevzetí nezůstaly jen na papíře. Výrobcům v kraji je na místě připsat k dobrému skutečnost, že v převážné většině pochopili sprá,vně strategické cíle krajské stranické organizace, ale i následné závěry 10. zasedání ÜV KSČ. Svědčí o tom fakta dokreslující vývoj ekonomiky v kraji od začátku roku, jenž probíhá v souladu se základními cíli státního plánu. Urychlila se dynamika tvorby hmotných zdrojů, vzrostla produktivita práce z upravených vlastních výkonů a v porovnání s loňským rokem je výroba mnohem hospodárnější, kvalitnější a efektivnější. Rychlejší růst Pokračování na str. 3