Tvorba, říjen-prosinec 1985 (L/40-52)

1985-10-02 / No. 40

TÝDENÍK PRO POLITIKU,VĚDU A KULTURU cenové, Diplomacie přótelslvi V září roku 1925, tedy před šedesáti lety, byla z iniciativy sovětské veřejnosti vytvořena Všesvazová společnost pro kul­turní styky se zahraničím — VOKS. Od svého vzniku plnila významnou úlohu ve prospěch mezinárodního přátelství a po­rozumění. Vždyť například kul­turní a hospodářské vztahy So­větského svazu s kapitalistický­mi zeměmi byly často navazová­ny podstatně dříve než vztahy diplomatické. To ostatně známe i z naší historie. První delegace Společnosti pro sbližování se so­větským Ruskem navštívila Moskvu už v roce 1929, zatímco diplomatické styky mezi oběma zeměmi byly navázány až v roce 1934. Právem proto byla činnost VOKS nazývána »lidovou diplo­macií«. U kolébky hnutí přátelství se SSSR v zahraničí stály takové oscývjqsti jako Romain Rolland, ?,'■ 1 Shaw či Rabíndranáth Tr.- Zdeněk Nejedlý. VOKS nepřerušila svoji činnost ani v letech druhé světové války a po jejím vítězném ukončení se hnutí za přátelství se SSSR roz­šířilo na všechny kontinenty. Na základě existující organizace byl pak v roce 1958 založen Svaz sovětských společností pro přá­telství a kulturní styky se za­hraničím, který v současné době spolupracuje už se 140 zahranič­ními organizacemi a v Sovět­ském svazu sdružuje přes pade­sát miliónů osob. V Praze jsme si výročí připo­mněli slavnostním shromážděním a tiskovou konferencí. Současně byla v Domě sovětské vědy a kultur« otevřena výstava foto­­fr-r které dokumentují nepře­řadu akcí přátelství a so­­lic-wty, jejichž iniciátorem byl Svaz sovětských společností pro přátelství a kulturní styky se za­hraničím. baj Československo novštivenko Zatímco v loňském roce jsme se u nás mohli setkat s řadou rumunských umělců, kteří nám otevřeli pohled do kulturní sou­časnosti své vlasti, letos se na­opak naši umělci představují v Rumunské socialistické repu­blice. Vzájemné kulturní styky mají hluboké kořeny a dlouhodo­bá spolupráce v oblasti kultury se periodicky naplňuje ve Dnech kultury. Tv letošní byly v Buku­­rešti zahájeny v pondělí 30. 9. 1985, nicméně s naším uměním se rumunská veřejnost seznamo­vala už od poloviny září na akcích, které Dny československé kultury předznamenaly, jako např. obsáhlá výstava českoslo­venského skla, keramiky a tapi­série nazvaná či rozsáhlá fotoexpozice Československo dnes. Výstavní aktivitu doplňují ještě přehlídky současné české a slo­venské grafiky a především bo­hatá retrospektiva naší filmové tvorby. Největší pozornost je soustře­děna na vystoupení hudebních souborů, baletu a loutkářů; Šmo­kňv Pražský komorní balet letoš­ní Dny zahájil a také je ukončí, napříč Rumunskem se vydalo i loutkové divadlo z Bratislavy a jeho představení pobaví děti v Bukurešti, Bacáu, Jasech, Cala­­ci a Ploješti. Naše hudební umění budou tentokrát reprezentovat pianist­­ka I. Černecká, operní sólista P. Mikulášek, zasloužilá umělky­ně N. Šormová a houslový vir­tuos P. Michalica ze Slovenska, Praha vyslala duo bratrů Večto­­mových a České trio; dalším hos­tem bukureštských koncertních síní je P. Altrichter, který uvádí s rumunským tělesem nastudová­ní českých hudebních děl. K výraznějšímu vyznění naší kultury v RSR přispějí i rumunští umělci: bukureštské Národní di­vadlo nastudovalo hru N. Tan­­ské, divadlo Balandra Otčenáš­kova Romea, v dalších městech mají na repertoáru Haška, Daň­­ka. Hrabala. čas Význam práce učitele Aktiv funkcionářů Českého vysokého učení technického k začátku školního roku, který se konal minulý týden, měl za cíl zhodnotit činnost školy za posledních pět let a vytyčit úkoly pro léta příští. Jestliže některé velké vysoké školy usilují nyní na základě poznat­ků v zavedení větší míry de­centralizace řízení této největší technické školy v resortu pře­jít na stejný model řízení, pak jistě stojí za zmínku některé myšlenky z projevu rektora ČVUT prof. ing. Jiřího Klímy, DrSc., člena korespondenta ČSAV: V zájmu zvyšování kva­lity výuky je třeba do kádro­vých předpokladů výchovných pracovníků důsledněji zahrno­vat i hledisko jejich odborné praxe. Profesura nebo docentú­ra není odměnou za minulé zá­sluhy, ale pověřením k budoucí práci, což je nejen v zájmu ško­ly, ale i celé společnosti. Vždyť například počet studentů za hodnocené období vzrostl na ČVUT o deset procent, rozsah výuky o šest až sedm procent, zatímco počet pracovníků jen o půldruhého procenta. Nároky na učitele stoupají, je proto zcela potřebné jejich prá­ci oprostit od zbytečného papí­rování, vést aparát školy k to­mu, že hlavní funkcí učitelů a výzkumníků je učit a zkoumat, zatímco hospodářskotechničtí a správní pracovníci mají pomá­hat v zajištění těchto hlavních úkolů školy a svou kvalifikova­nou prací odlehčovat od admi­nistrativy učitele, funkcionáře školy a výzkumníky. Stejně významné je i zavá­dění moderní didaktické techni­ky — podařilo se vybavit po­sluchárny základní technikou a zajistit její systematické využí­vání. Kvalitativně novým kro­kem je zřizování terminálových poslucháren a studoven. Na aktivu byla značná pozor­nost věnována rovněž sociálním otázkám a spolupráci školy s praxí. er Život a práce naší lidové armády se staly inspirací pro řadu umělců. Na snímku je mozaika národního umělce Radomíra Koláře Bratrství armád a národů ČSSR a SSSR. Po hrdinských bojích o Dukelský průsmyk vstoupili v bojovém svazku osvoboditelské Sovětské armády jako první na půdu naší vlasti příslušníci 1. československého armádního sboru v SSSR. Stalo se tak 6. října před jedenačtyři­­ceti lety. KAREL SÝS Podzimní koupám Plaveš pažemi rozrážíš tuhnoucí hladinu Řeže to jako by ses valil v sudu s žiletkami Na břehu se ti smějou ale úsměv jim mrzne na rtech Není ostuda začít pozdě ale vydráždit osud vysekat si v něm díru a neponořit se Ceny lolio Fučíka odevzdány Soutěž novinářů, která nese jméno našeho národního hrdiny, novináře a komunisty, každo­ročně završuje oslavy Dne tisku, rozhlasu a televize. Dává ko­runu snažení nás novinářů, pra­covníků rozhlasu, televize, krát­kého filmu, fotografů i výtvar­níků a současně je kritériem pro naše snažení o lepší a kva­litnější prácí. Hlavní cenu si odnesli tvůrci pořadu Československé televize Kronika našeho života, zvláštní ceinu představitelé Krátkého fil­mu Praha za snímek Opus pro smrtihlava, první cenu v kate­gorii ústředního a krajského tis­ku získal Milan Jelínek, kolega z Rudého práva. Letošní už jedenatřicátý roč­ník byl za posledních deset let nejbohatší na účast autorů i po­čet příspěvků. Mezi více než třemi sty účastníky byli i re­daktoři Tvorby Jaroslav Hejkal, Jiří Měkota a Dana Špačková a v silné konkurencí se jim dosta­lo čestného uznání za materiál, kterým mapovali výroční člen­ské schůze strany v Kutné Ho­ře. Všem oceněným srdečně bla­hopřejeme. r KOMENTÁŘ týdne Divadlo vychovává V divadelních učilištích se při výkladu historie často vy­práví příběh, který se krátce po Velké říjnové socialistické revoluci odehrál v Moskvě. Aktéry této události byli komisař osvěty Lunačarskij a zakladatel Moskevského uměleckého di­vadla (MCHAT), samotný Stanislavski). Ostatně tento velký divadelní umělec byl šlechtického původu a prvé krůčky re­volučních událostí přijímal rozpačitě i s obavami. Uklidnil se poprvé, když ho samotný Lunačarskij ubezpečil, že právě re­voluce otevře nové cesty divadelnímu uměni — a to zejména programu, který se vlastně už bezmála dvě desetiletí prosa- ** zoval v MCHAT. A podruhé, když Lunačarskij osobně chodil se Stanislavským po Moskvě, aby mu vybral vhodný příbytek, protože jeho, byť nevelké a nebohaté sídlo, potřebovaly revo­luční úřady k jiným účelům. Stanislavskij se tak vlastně do­stal ještě do vhodnějšího bytu a především blíže k divadlu, kde vlastně trávil většinu svého pracovního i volného času. Studenti zpravidla toto vyprávění chápou jen jako jakousi kuriozitu a už složitěji si uvědomují, že je v ní uložena re­voluční zákonitost; je v ní nejpřesněji vyložen vztah dělnic­ké třídy k revolučnímu umění, vztah revoluce k umělcům, kteří své tvořivé schopnosti a talent dokáží dát do služeb re­voluce. Velká říjnová socialistická revoluce skutečně zanedlouho podala přesvědčivé důkazy celému světu, jaký je její vztah k umění a divadelnímu zvláště, a krátce po překonání nej­­vážnějšich překážek, jakými byla intervence, hlad, odstraňo­vání negramotnosti a pozvolné nastolování plánovaného hos- PokraCooůnl na str. 4

Next