Tvorba, říjen-prosinec 1986 (LI/39-52)
1986-10-01 / No. 39
TÝDENÍK PRO POLITIKU,VĚDU A KULTURU 1. října 1986 Cena 2,50 Kčs Mír vyžaduje konkrétní diny Ve svém projevu na 41. zasedání Valného shromáždění OSN prohlásil ministr zahraničních věcí SSSR Eduard Ševardnadze, žrf doba, která uplynula od posledního zasedání VS OSN, byla sice poznamenána řadou faktorů posilujících dřívější obavy, avšak na obzoru světa prosvítá mír. Národy a stále více vlád si uvědomují, že je nezbytné myslet nově, v souladu s realitami jaderné epochy. Poukázal na iniciativy zemí »dillíské šestky«, doporučení konference hnutí nezúčastněných v Harare, na vyhlašování oblastí bez jaderných zbraní. Klíčovým bodem odzbrojení a míru je požadavek zastavení jaderných pokusů — zastavit pokusy znamená nepřipustit vznik nových druhů jaderných zbraní a zahradit cestu k vytvoření jaderných kosmických zbraní. Proti »jaderné ruletě« staví Sovětský svaz požadavek likvidace jaderných zbraní a navrhuje rozpustit »jaderný klub«. E. Ševardnadze varoval před pokusem likvidovat smlouvu o protiraketové obraně manévrem o tzv. sedmiletém odkladu kosmických zbraní; autoři tohoto návrhu počítají s tím, že právě do sedmi let budou kosmické zbraně připraveny k rozmísťování. Takzvaný kosmický štít se vytváří k zasazení prvního úderu. Proto zde musí říci své slovo OSN — jediný zákonný ooferánce kosmického míru. Šéf sovětské diplomacie ukázal na zrod problému regionálních konfliktů — problém Namibie a poručenského území Mikronésie vznikl nerespektováním rezolucí OSN. Pro řešení konfliktu na Blízkém východě Sovětský svaz navrhuje v rámci Rady bezpečnosti ustavit přípravný výbor ke svolání mezinárodní konference o této oblasti. Existují však také »placené« regionální konflikty v podobě žoldáckých válek proti’ Nikaragui, Afghánistánu, Kampučii, Angole, Mosambiku a Etiopii. Role OSN ve všech otázkách, při nichž je ohrožován světový mír, je nenahraditelná, prohlásil v závěru svého projevu E. Ševardnadze. bk da příznivě ovlivní ostatní mezinárodní jednání včetně sovětsko-amerických odzbrojovacích jednání. Stockholmská dohoda současně vytváří povzbudivý úvod k přípravné fázi další následné schůzky účastnických zemí konference o evropské bezpečnosti a spolupráci. Přípravné jednání bylo minulý týden zahájeno ve Vídni. Stockholmská dohoda ukázala, že i ve složité situaci se lze dohodnout o otázkách bezpečnosti, existuje-li politická vůle a ochota k nezbytnému kompromisu. jb Během mírových let, která uplynula od hrdinských bojů našich vojáků při osvobozování vlasti, vystupuje stále výrazněji do popředí kulturně výchovné poslání Československé lidové armády. Umělecká tělesa, kulturní zařízení i výtvarná aktivita příslušníků CSLA se za tu dobu staly neodmyslitelnou součástí kultury socialistického Československa a obohacují dnes nejen život vojáků, ale celé naší společnosti. Širokou tvorbu Armádního výtvarného studia přibližujeme obrazem Jiřího Brázdy. Vítězství zdravého rozumu Vítězstvím zdravého rozumu nazval Michail Gorbačov výsledky stockholmské konference o opatřeních k posílení důvěry a dodal, že Sovětský svaz spatřuje v dohodě dosažené na závěr stockholmského jednání zárodky nového myšlení ve světové politice, které se objevují v Evropě. Výsledky stockholmské konference hodnotí kladně také další čelní představitelé evropských států. Francouzský prezident Frangois Mitterrand zdůraznil, žo dohoda je prvním úspěchem odzbrojovací konference v Evropě za dlouhou dobu. Je to od podepsání sovětsko-americké smlouvy SALT 2 v roce 1979 poprvé za sedm let, kdy byl přijat mezinárodní dokument týkající se citlivé otázky uvolnění napětí ve vojenské oblasti. Stockholmská dohoda se týká zejména povinného oznamování vojenských pozemních cvičení nad 13 000 vojáků a přítomností pozorovatelů z jiných zemí u cvičení nad 17 000 mužů. V případě pochybností má každá země právo na inspekcí. Státy si každoročně vymění kalendáře vojenských cvičení v Evropě; velká cvičení se budou oznamovat podle rozsahu rok až dva roky dopředu, jinak se cvičení nebudou smět konat. Dokument se dále zabývá otázkou lidských práv a nutností akcí proti terorismu. Zvlášť důležité ustanovení dohody se týká závazku všech zúčastněných zemí, že nepoužijí síly a nebudou jí vyhrožovat jiným státům ohrožovat tak jejich územní cea listvost a politickou nezávislost. V diplomatických kruzích převládá přesvědčení, že tato doho- JANA ŠTROBLOVÁ Podzim Trávy už neuštknou, ztuhle se dotknou nohou. Tvá hlava ztracená — kdy vzdáš se Jí? — a slunce v bludné výšce pod oblohou na nitkách babích lét se vznášejí. Ještě —- už ne. Větrná zášt je svála. Vřes ... krajině se kouří ze slabin, jak se mi utrhla a mizí, cválá k souhvězdím hořce rudých jeřabin. Význomné role železničáři Rok co rok slaví naše čtvrtmiliónová modrá armáda v závěru třetího čtvrtletí svůj svátek — Den československých železničářů. Její příslušníci hodnotí při této příležitosti vykonanou práci a zamýšlejí se nad dalšími úkoly. Ani v letošním roce tuto tradici neporušili. Například jak na tiskové konferenci v minulém týdnu oznámil ministr dopravy ČSSR Vladimír Blažek, mohou se železničáři pochlubit, že během letošních osmi měsíců překročili úkoly v přepravě zboží o 3,7 miliónu tun, snížili počet poškozených vagónů a zvýšili využívání lokomotiv. Úspěšně si vedli též pracovníci v traťovém, vozovém a lokomotivním hospodářství. Ovšem problémy na železnici existují nadále, zejména pokud jde o osobní dopravu. Týkají se nedostatečné čistoty vlaků, nízké Informovanosti cestujících a občas i nežádoucího chování železničářů. Jako závažný problém označil ministr dopravy ČSSR skutečnost, že na úklid vnitřku vozů chybí potřebná mechanizace i pracovníci. Na okraj letošního Dne čs. železničářů je na místě připomenout, že naše železniční síť měří 13 000 km, ročně se na ní přepraví kolem 300 miliónů tun zboží a asi 420 miliónů cestujících. Den co den jezdí po kolejích čs. železniční sítě na 8500 osobních a 5500 nákladních vlaků. Už z těchto několika faktů lze usoudit, že naše železnice je obrovským dopravním komplexem, který hraje v našem národním hospodářství rok co rok významnou úlohu. Proto bychom i my, ať již v roli přepravců či obyčejných pasažérů, měli našim železničářům být všestranně nápomocni při jejich tak společensky významné činnosti. 1>I KOMENTÁR týdne Páteř naší ekonomiky Jsem dalek pře o to, který resort je v našem národním hospodářství významnější, protože všechny v něm mají své nezastupitelné poslání. Nicméně faktem je, že strojírenství se podílí na tvorbě našeho národního důchodu asi jednou třetinou. A pokud jde o jeho nodil na exportu tak převyšuje polovinu. Kromě toho má strojírenství ve všech jednotlivých národohospodářských odvětvích významnou roli nositele vědeckotechnického pokroku, lehn váha v souvislosti s modernizací výrobně technické základny naši ekonomiky a s rozvojem mezinárodní hospodářské spolupráce se bude dále zvyšovat. Například v osmé pětiletce má strojírenská výroba (včetně výroby elektrotechnického průmysluj vzrůst o třicet procent při současnem zvýšení produktivity práce a její technické úrovně a snížení její materiálové a energetické náročnosti. Je to dáno mimo jiné zvýšenými požadavky investiční výstavby v osmé pětiletce, zejména pak změnou její struktury ve prospěch strojů a zařízeni (jejich podíl u výrobních investic se má zvýšit skoro o pětinu a dosáhnout S3 procent). Pochopitelně všechny potřeby našich strojírenských investic nelze ani v budoucnu krýt jen vlastni strojí-Pokračování na str. 4